|
|
Racionalizace provozu Kiekert CS
Janoušek, Pavel ; Neužil, Karel (oponent) ; Hlavenka, Bohumil (vedoucí práce)
Téma práce řeší navýšení poptávky ve firmě Kiekert CS, která vyrábí centrální zámky Basisschloss. Jsou předloženy 3 varianty řešení: Snížení pracnosti kritických pracovišť, zavedení víkendových směn a zdvojení kritických pracovišť. V kapitole 3. a 4. jsou uvedeny možnosti a podmínky uskutečnění.
|
|
|
Modernizace 3D měřicího přístroje
Janoušek, Pavel ; Kubík, Roman (oponent) ; Kalivoda, Milan (vedoucí práce)
Téma práce řeší modernizaci 3D měřicího zařízení. Modernizace byla nutná z důvodu zavedení nových činností. Na základě zákaznických požadavků byla zavedena vstupní kontrola na nové projekty. Dalším důvodem modernizace je vývoj nových výrobků. Tyto nové produkty vyžaduji nejmodernější měřicí technologii. Jsou předloženy 4 varianty řešení.
|
|
|
Cenzura a její vliv na divadelní život v Protektorátu Čechy a Morava
Kovaříková, Olga ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent) ; Janoušek, Pavel (oponent)
NÁZEV: Cenzura a její vliv na divadelní život v Protektorátu Čechy a Morava AUTOR: Olga Kovaříková KATEDRA (ÚSTAV) Katedra dějin a didaktiky dějepisu ŠKOLITEL: doc. PhDr. Alena Míšková, Ph.D. ABSTRAKT: Práce popisuje organizaci a postavení divadelní cenzury v Protektorátu Čechy a Morava, přičemž vychází z politického, správního a kulturního vývoje daného období. Cílem práce je nejen popis struktury divadelní cenzury, ale i vylíčení jejího dosahu v divadelním životě a repertoáru na konkrétním příkladu českých divadel hlavního města Prahy. Díky analýze cenzurovaných pražských divadelních scénářů z období protektorátu obsahuje práce podrobnou charakteristiku a tematickou kategorizaci nejčastějších cenzurních zásahů. Pomocí divadelních memoárů a policejních protokolů je v práci přiblížen vliv cenzury v historii všedního dne pražských divadel. V postupech cenzury se projevují hlavní tendence kulturní politiky protektorátu, v kategorizaci cenzurních zásahů se zrcadlí protektorátní historie všedního dne. Práci nedílně doplňuje abecední přehled povolených a zakázaných her a komentovaný jmenný rejstřík. KLÍČOVÁ SLOVA: Protektorát Čechy a Morava - divadelní cenzura - kulturní politika - dějiny Prahy - historie všedního dne
|
|
|
Divadla malých forem v Malostranské besedě 60. let 20. století
Horynová, Anna ; Janoušek, Pavel (vedoucí práce) ; Etlík, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá divadlem 60. let odehrávajícím se v jednom z významných českých prostorů: na kulturní scéně Malostranská beseda, a to především v 60. letech 20. století. Po obecnějším vykreslení historie budovy na Malostranském náměstí, jako i kulturních aktivit, které jsou s ní neodmyslitelně spjaty, se bude věnovat umělecké produkci několika zde působících divadel a divadelních spolků, jež zde ve sledovaném období účinkovaly. Zejména Divadlu Járy Cimrmana, divadlu Dostavník a divadlu Antitalent. Součástí práce by mělo být i využití postupů orální historie, tedy výpovědí pamětníků (tj. Vladimíra Justa, potažmo Zdeňka Svěráka).
|
|
|
Autenticita a spory o ni v českém myšlení o literatuře 90. let 20. století
Malá, Zuzana ; Janoušek, Pavel (vedoucí práce) ; Šrámek, Petr (oponent)
V devadesátých letech dvacátého století se na stránkách literárních časopisů začalo diskutovat o autenticitě v souvislosti s masivním vydáváním tzv. autentické literatury, tedy dopisů, memoárů a především deníků. Literární kritici se zajímali nejenom o konkrétní deníkové texty, ale také o obecné teoretické přístupy k autentické literatuře. Autenticita však není literární pojem, má své počátky ve filozofii, konkrétně ve filozofii existencionalismu. Zajímalo nás, jakým způsobem přejímá literární věda autenticitu z původního filozofického hlediska na rovinu poetickou. Hlavní osobností, která užívala kritérium autenticity pro hodnocení literárního díla, byl Jan Lopatka. V naší práci představíme zásadní myšlenky jeho kritického přístupu k textu, neboť svou metodologií rozpoutal vlnu polemik, které se rovněž odrazily v diskusi o autenticitě v 90. letech. Proti kritickému přístupu Jana Lopatky se ohradilo mnoho literárních kritiků a vědců. V příspěvcích do literárních časopisů diskutovali o významu autora pro autentické dílo, o možnostech recipienta, o pravdivém záznamu reality v textu a především o postavení soudobé literární kritiky. V neposlední řadě se diskuse dotkla i díla Ludvíka Vaculíka, který stojí na samém počátku diskusí o autenticitě. Problém autenticity je velmi široký a rozsáhlý, omezíme ho tedy...
|
|
|
Text v divadle Ivana Vyskočila (a jeho souputníků)
Rožníčková, Pavla ; Janoušek, Pavel (vedoucí práce) ; Janáček, Pavel (oponent)
Ivan Vyskočil (narozen 27. 4. 1929 v Praze) je osobnost, která se svou uměleckou činností zásadně podílela na konstituování české kulturní společnosti 20. století. Je nezbytné, abychom Vyskočilovy nejen umělecké aktivity sledovali v kontextu společenském a zároveň v kontextu jeho života. Ivan Vyskočil vyrůstal se svou rodinou na pražském Spořilově. Jeho sousedy byly například rodina Jiřího Suchého, Ctirada Pospíšila (Před koncem protektorátu se Ivan Vyskočil poprvé účastnil divadelního představení právě u Pospíšilů na balkoně.). Vyskočil navštěvoval chlapeckou školu u sester Voršilek ve Voršilské ulici společně například s Janem Tichým, budoucím výtvarníkem, či s Jiřím Pištorou, pozdějším básníkem. Brzká setkání s osobnostmi, které byly později též nedílnou součástí českého kulturního života, bylo důvodem profilace Vyskočila - umělce již v raném věku. První umělecké pokusy tedy můžeme sledovat už na Spořilově, hlavně po válce, po příchodu dvou františkánů P. Cyrila (Josef Kadlec), doktora církevního práva, aP. Inocence (František Kubíček). Pod jejich vedením byl upraven prostor pod kostelem na klubovnu a sál. Působilo zde asi dvacet lidí, mimojiné i otec Jiřího Suchého se svým loutkovým divadlem. Vyskočil během gymnaziálních studií píše pro tuto "scénu" své prvotiny. Je autorem většiny textu kabaretu Múza...
|
|
|
Absurdita v Zahradní slavnosti a Veletrhu splněných přání
Dobešová, Adéla ; Janoušek, Pavel (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent)
Resumé Předkládaná práce se pokouší o analýzu a vzájemné srovnání dvou textů zdánlivě nesourodých autoru: Veletrhu splnénichpřání Vladimíra Párala a Zahradníslavnosti Václava Havla. Obě díla spojuje doba a okolnosti vzniku, výběr je zároveň motivován tematickou podobností, dovršenou navíc téměř stejnou pointou. Vše prostupující pocit absurdity je analyzován na třech úrovních textu: v rovině jazykové, fonnální a motivické. V rovině jazykové jde především o srovnání deviované podoby jazyka, který vytváří atmosféru odcizení, nedorozumění, šablonovitosti a nesmyslnosti; v rovině fonnální je srovnáváno použití fonnálních prostředků vytvářejících atmosféru mechanizace života a tíživou atmosféru každodennosti zejména pomocí: opakování, variování a zkracování; ve třetí rovině je zkoumán proces ztráty identity: oba texty tematizují ztrátu identity na cestě za sebeuplatněním v mechanismu podivně nelidského prostředí a přizpůsobení se absurdnímu světu. Tato práce se zároveň pokouší pojmenovat vazby obou autorů ke kontextu světové literatury, zejména vazby k absurdnímu dramatu a k experimentální próze, jejichž styčným bodem je právě téma absurdity. 71
|
|
|
Proměny románové poetiky Václava Řezáče
Peterka, Radek ; Janoušek, Pavel (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá románovou poetika Václava Řezáče (1901-1956). Důraz je kladen na proměny poetiky během tří etap autorovy tvorby (předválečné, válečné a poválečné). Řezáčovo dílo bylo ovlivněno literární tradicí a dobou svého vzniku, proto se práce zaměřuje take romány dalších autorů. Podle našeho názoru byl Řezáčův vývoj kruhový, Nástupem se vrací k některým formálním postupům Slepé uličky, i když jim dává jiný ideologický náboj.
|
|
|
Obraz české společnosti v humorné frašce a veselohře 2. poloviny 19. století
Zikmundová, Linda ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Janoušek, Pavel (oponent)
Tato práce se věnuje nepříliš často připomínanému období ve vývoji české veselohry a frašky. Zároveň zkouší ukázat, jak se tehdejší reálný život promítal do divadelních her tohoto žánru. Pozornost je věnována zejména typickým prostředím a postavám. Stranou nezůstávají ani problémy tehdejší společnosti. Využívá k tomu rozsáhlé primární literatury, kterou se pokouší uspořádat. Součástí je i abecedně řazený seznam her a časově řazený seznam jejich premiér.
|
|
|
Tvorba a mystifikace (Jan Novák, Jan Lukeš, T.R. Field)
Odložilíková, Žaneta ; Janoušek, Pavel (vedoucí práce) ; Brožová, Věra (oponent)
Diplomová práce Tvorba a mystifikace (Jan Novák, Jan Lukeš, T. R. Field) přibližuje čtenáři tři osobnosti české literatury 20. století, které jsou zatím z pohledu literární vědy reflektovány pouze okrajově. Jsou to autoři, jejichž tvorba je provázena řadou literárních mystifikací, pocházejících od autorů samotných, nebo od osob, jejich tvorbou a osobností inspirovaných. Všichni tři autoři dále spadají do kategorie tzv. mašíblů, což mimo jiné znamená, že jejich život a potažmo dílo bylo do určité míry ovlivněno podivínstvím jejich osobnosti, nebo dokonce duševní nemocí. V úvodní kapitole, která má zároveň zastřešující charakter, je vymezen a popsán pojem literární mystifikace. Dále je tento usouvztažněn s pojmy souvisejícími, jako je hra, ludismus, mýtus. Důraz je kladen na odlišení literárních mystifikací od mystifikací klasických. Zmíněny jsou také konkrétní příklady vybraných literárních mystifikací z české literatury. Pozornost je věnována rovněž publikacím Vladimíra Boreckého, který se zabýval kategorií tzv. mašíblů, nebo také podivínů. Následující kapitoly se již zabývají jednotlivými autory. Postup při popisu každého z nich je vždy stejný. Nejprve jsou uvedeny zdroje informací, další kapitola se zabývá jejich životními osudy. Následuje kapitola, která tvoří jádro jednotlivých studií o...
|
host ::
RSS.