|
|
Vliv vnímaného místa řízení na studium cizích jazyků: se zvláštním zaměřením na chronické začatečníky
Jarošová, Miroslava ; Horáková Hoskovcová, Simona (oponent) ; Slaměník, Ivan (vedoucí práce)
Předkládaná práce se zabývala vlivem jáského systému na oblast dalšího vzdělávání dospělých, konkrétně na problematiku věčného začátečnictví ve studiu anglického jazyka. Některým studentům se v rámci studia cizího jazyka nedaří postoupit dále než do fáze mírně pokročilého začátečníka. V určitém momentu studia (obvykle při probírání minulého času) své snažení vzdají a kurz přeruší, přičemž po čase změní názor a nastoupí do jiného kurzu začátečníků, a celý cyklus se opakuje. Smyslem diplomové práce bylo prozkoumat možné vlivy jáského systému na věčné začátečnictví a v empirické části ověřit platnost stanovených předpokladů. V rámci teoretické části byl jáský systém koncepčně rozdělen na já jako subjekt duševní činnosti a na já jako objekt duševní činnosti. Přestože obě části fungují jako neoddělitelný, vzájemně se ovlivňující celek, umožnilo takové rozdělení zabývat se podrobně jednotlivými funkcemi přiřazenými činnému a empirickému já.
|
|
|
Vnímání strachu u dětí
Zradičková Šafránková, Karla ; Mertin, Václav (oponent) ; Horáková Hoskovcová, Simona (vedoucí práce)
Strach patří nevyhnutelně k našemu životu. Provází nás od narození až do smrti. Ačkoli je strach vnímán povětšinou velice negativně, je pro člověka užitečným průvodcem a zcela přirozeným jevem. Tématem naší diplomové práce je popsat způsob vnímání strachu u dětí předškolního věku a strategie zvládání situací, v nichž se mají se svým strachem utkat. Konkrétně sledujeme, čeho se dnešní děti předškolního věku bojí a na čem jsou založeny strategie, které napomáhají s emocí strachu úspěšně bojovat. Diplomová práce má dvě hlavní části. V teoretické části se snažíme o vymezení pojmů strach a s ním souvisejícího úzkost, věnujeme se také pojetí této emoce v různých psychologických školách, popisujeme emoci strachu v ontogenezi jedince. Krátce se zastavujeme také u emoční regulace a copingových strategií. V empirické části pak rozebíráme výsledky jednotlivých námi zvolených metod a dáváme je do vzájemné souvislosti. Pro zjištění výše uvedených cílů jsme sestavili skupinový program, který se skládal z několika na sebe navazujících úkolů. Do programu jsme zahrnuli krátký polostrukturovaný rozhovor s dětmi, metodu "skupinový teploměr", kresbu na zadané téma a "skupinové divadélko". Prováděli jsme kvalitativní a kvantitativní analýzu dat a zjištěné výstupy jsme porovnávali mezi sebou. Pracovali jsme s dětmi předškolního...
|
|
|
Vedení sportovců. Sonda k použití metody Grid
Němečková, Zuzana ; Morgensternová, Monika (oponent) ; Horáková Hoskovcová, Simona (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá styly vedení sportovních trenérů. V teoretické části se věnuje faktorům ovlivňujícím spolupráci trenéra a sportovce, dále teoriím vedení. Podrobněji se zabývá teorií Leadership Grid®, jejíž dotazník je využit v empirické části. Empirická část využívá kvalitativních i kvantitativních metod. Jejím účelem je zjistit, jak se jednotlivé styly vedení ve sportu projevují a jaký styl vedení je mezi trenéry nejvíc zastoupen. Dále byly sledovány rozdíly mezi sporty, mezi úspěšnějšími a méně úspěšnými trenéry, mezi muži a ženami a mezi trenéry a manažery. Statisticky významný rozdíl se ukázal mezi trenéry a manažery a mezi jednotlivými sporty. Výzkum také potvrdil nejvyšší zastoupení stylu 9,9 leadership mezi trenéry. Bylo však ukázáno, že styl vedení není jedinou proměnnou, která se promítá do vedení sportovce.
|
|
|
Aktuální postoje dospívajících k mateřství a rodičovství
Boučková, Jitka ; Horáková Hoskovcová, Simona (oponent) ; Šulová, Lenka (vedoucí práce)
Záměrem mé diplomové práce byla snaha přispět k prohloubení poznatků o aktuálních postojích dospívající populace k mateřství a rodičovství, neboť se z mého pohledu jedná o téma velice aktuální a zajímavé. Teoretická část je podrobně zaměřena na vývojové období dospívání a jeho základní charakteristiky. Kladen byl důraz zejména na socializaci a vlivy, které v rámci vývoje jednice spolupůsobí při utváření jeho osobnosti a postojů. Pozornost byla věnována také obecně vzniku a změnám postojů. Zaměřila jsem se na otázku rodiny, jejích funkcí a významu pro vývoj jedince, na kterou navazuje rozpracované téma mateřství a rodičovství, jeho biologických a psychologických aspektů. Cílem mé práce bylo zmapovat aktuální postoje dospívajících k mateřství a rodičovství a zároveň postihnout faktory, které spolupůsobí při utváření těchto postojů. Blíže jsem se zaměřila na zjištění případných závislostí mezi postoji k mateřství a rodičovství a pohlavím, převažujícím stylem výchovy v rodině a rozdílným rodinným zázemím (rodina úplná, neúplná a doplněná).
|
|
|
Analýza hry dítěte do tří let věku s otcem a matkou
Plešková, Lucie ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Horáková Hoskovcová, Simona (oponent)
Tato rigorózní práce vychází z mé diplomové práce a je součástí grantového úkolu Grantové agentury České republiky č.406/01/220, zaměřeného na specifika rané interakce dítěte s různými členy rodiny, jeho řeitelkou je Doc. PhDr. Lenka ulová, CSc. Teoretická část práce je rozdělena do pěti hlavních kapitol. První dvě z nich se zabývají rolí matky a rolí otce ve vývoji dítěte. Ve třetí kapitole je podrobně rozebrána hra dětí ve věku do tří let. Čtvrtá kapitola se zabývá specifiky mateřské hry, pátá kapitola je analogicky věnována specifikům otcovské hry. Výzkum uvedený v empirické části spočívá v analýze videonahrávek ročních, dvouletých a tříletých dětí při hře s matkou a při hře s otcem v jejich domácím prostředí se standardizovaným setem hraček. Výzkumný vzorek tvoří dvanáct dětí a jejich rodiče. Výsledky byly zpracovány pomocí počítačového programu V.I.P. z hlediska několika kategorií (pohled, vokalizace, úsměv, manipulace s hračkou, motorická aktivita, fyzický kontakt). Byly sledovány rozdíly mezi matkami a otci, rozdíly u dětí při hře s matkou a při hře s otcem, rozdíly mezi hrou rodičů s dcerami a syny a rozdíly mezi dcerami a syny při hře s rodiči. Výsledky jsou uvedeny pro kadé dítě zvláť, souhrnně pro roční, dvouleté a tříleté děti, celkově pro celý výzkumný soubor a konečně té z hlediska vývojového.
|
|
|
Vývoj osvojování jazyka
Votavová, Klára ; Horáková Hoskovcová, Simona (oponent) ; Šulová, Lenka (vedoucí práce)
Vývoj osvojování jazyka, tak zní název této diplomové práce. Prošli jsme si jím od úplného počátku a těžiště práce jsme našli v lexikálním vývoji, fascinující oblasti, která nás přibližuje k dětskému pojetí světa. K vývoji významů a pojmů, které se postupně spojují se slovy v řeči a dávají vzniknout tak spletité síti neomezených možností, jakou pro nás může vytvořit jen vlastní mateřský jazyk. V teoretické části jsme se zabývali principy osvojování slovní zásoby, hledali první známky slov a sledovali náhlý start nesmírně rychlého učení nových významů během období slovní exploze. Zastavili jsme se i u prvních vět, které tolik vypovídají o jedinečné dětské tvořivosti. Ještě před tím jsme se podrobněji věnovali rozličným metodám, které výzkum těchto jevů umožňují a teoretickým východiskům, které naše poznatky uspořádávají a ukotvují. Byli jsme svědky prelexikálního vývoje dětí a jejich sofistikovaných metod, kterými neustále analyzují řeč svých blízkých. Empirickou část jsme věnovali projektu adaptace lexikální části dotazníku CDI do českého jazyka. Dotazníku, který nám snad v budoucnu umožní doplňování a rozvíjení poznatků, kterými jsme se zabývali kapitolách části teoretické. V rámci analýzy dotazníku jsme učinili "položkový úklid" a pročistili první verzi od zbytečných slov. Sledovali jsme růst a vývoj...
|
|
|
Způsoby hodnocení rodiči a jejich vliv na vnímanou osobní účinnost předškolního dítěte
Müllerová, Lucie ; Mertin, Václav (oponent) ; Horáková Hoskovcová, Simona (vedoucí práce)
Teoretická část diplomové práce se nejprve zabývá teoretickými základy vnímané osobní účinnosti. Následující část pojednává o vývojových charakteristikách předškolního období se zaměřením na souvislost s hodnocením rodičů. Poslední část je zaměřena na hodnocení z hlediska celkového přístupu k dítěti, z hlediska odměn a trestů a z hlediska hodnocení jako formujícího činitele při utváření základů vnímané osobní účinnosti. Empirická část představuje výzkum způsobů hodnocení matek vůči úspěchům a neúspěchům dětí při plnění specifického úkolu. Kvantitativní analýza zjišťuje výskyt způsobů hodnocení a jejich vliv na vnímanou osobní účinnost dítěte. Kvalitativní část se zaměřovala především na nehodnotící reakce matek vůči dítěti při plnění specifického úkolu.
|
|
|
Vliv volnosti ve výchově na psychickou odolnost předškolních dětí
Berthótyová, Júlia ; Šírová, Eva (oponent) ; Horáková Hoskovcová, Simona (vedoucí práce)
Předkládaná diplomová práce se zabývá vztahem mezi volností ve výchově a psychickou odolností předškolních dětí. Teoretická část začíná uvedením do problematiky a definováními základních pojmů. Následuje kapitola o psychické odolnosti. Přibližujeme v ní teoretické koncepce psychické odolnosti, dosavadní výzkumy i jednotlivé vlastnosti, jež bývají spojovány s odolností. V druhé kapitole se věnujeme konceptu vlastní vnímané účinnosti (self-efficacy) Alberta Bandury. Tento koncept v sobě spojuje mnohé z prvků, jež jsou popsány v předchozí části, a je také dobře využitelný ve výchovné praxi. Tvoří teoretický rámec této práce. Třetí kapitola pojednává o vybraných tématech výchovy jako jsou nároky ve výchově, výchovné styly, trendy ve výchově a volnost ve výchově. Zaměřuje se na možnosti kultivace vlastní vnímané účinnosti a tím i odolnosti prostřednictvím výchovného působení. Empirická část za pomoci kvantitativních i kvalitativních metod mapuje prostředí mateřské školy z hlediska rozvíjení psychické odolnosti. Cílem je zjistit, jaké možnosti zvyšování self-efficacy poskytuje mateřská škola oproti rodinnému prostředí. Zajímá nás míra volnosti, kterou dopřávají dětem na jedné straně učitelé v mateřské škole a na druhé straně rodiče.
|
|
|
Psychosociální adaptace osob vyrůstajicích v individuální pěstounské péči - koncept resilience
Homolka, Michal ; Horáková Hoskovcová, Simona (oponent) ; Šulová, Lenka (oponent)
Rigorózní práce vznikla na základě diplomové práce s identickým názvem, kterou jsem obhájil v lednu 2001 v Psychologickém ústavu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Teoretická část je přepracována ve své struktuře i obsahu. Je doplněna o nové kapitoly, aktualizována o informace a jejich zdroje týkající se tématu resilience. Diplomová práce byla dílčí studií longitudinálního projektu, který vznikl v sedmdesátých letech a zabýval se fyzickým a psychickým vývojem dětí vyrůstajících v různých formách náhradní rodinné péče. Nynější fáze výzkumu pod vedením Prof. PhDr. Zdeňka Matějčka, CSc. nesla název "Ochrana duševního zdraví osob vystavených v dětství prokazatelnému psychosociálnímu riziku" (IGA MZ ČR č.NF 55 79-3) s dobou řešení 1.1.1999- 31.12.2001. Výzkumný projekt zahmoval3 zkoumané soubory dnes dospělých osob, které byly vychovávány: 1. v dětských domovech 2. v SOS dětských vesničkách 3. v individuální pěstounské péči Spolu s kolegyní Veronikou Kotkovou JSme dostali příležitost vyšetřovat soubor osob z individuální pěstounské péče. V průběhu podzimu 1999- jara 2000 jsme korespondenčně úspěšně kontaktovali a posléze osobně navštívili se souborem dotazníků doplněných o strukturovaný rozhovor celkem 46 osob. Při mnoha návštěvách mne velmi překvapila jejich dle výzkumných měřítek úspěšná...
|
|
|
Proces vytváření sociálního statusu při změně školní třídy
Brožová, Martina ; Horáková Hoskovcová, Simona (vedoucí práce) ; Čáp, David (oponent)
Předmětem této diplomové práce je proces utváření sociálního statusu při přechodu ze základní školy na střední. V teoretické části se zaměřuji na školní třídu jako sociální skupinu a postavení žáka ve třídě, věnuji se struktuře školní třídy, statusovému systému rolí a nejčastějším sociometrickým pozicím, které se ve školní třídě vyskytují. Dále uvádím poznatky o období adolescence, které se vztahují k tomuto tématu a prezentuji základní informace o identitě adolescentů a sociálních dovednostech. Jako poslední se zabývám tématem, jak zkoumat školní třídu. V empirické části prezentuji kvalitativní výzkum, ve kterém bylo zapojeno 5 středních škol z Prahy a okolí, celkem 104 studentů. Cílem výzkumu bylo popsat a porozumět procesu utváření sociálního statusu v nové třídě. K tomuto účelu byly použity dvě dotazníkové metody - sociometrický ratingový dotazník SORAD a dotazník mapující zkušenost jedince v interpersonálních vztazích a jeho spokojenost se změnou školního kolektivu. Na základě analýzy dat a interpretativních metod jsme došli k závěru, že sociální status je utvářen již v prvních interakcích mezi členy a je málo proměnlivý. Sociální status je tvořen dvěma rovinami - vztahovou, která je vyjádřena oblibou a sociální sílou, která je vyjádřena poměrem moci ve skupině. Tyto roviny doplňuje...
|
host ::
RSS.