|
|
Byla Staša Jílovská modernistickou překladatelskou osobností?
Bernasová, Mariana ; Heczková, Libuše (oponent) ; Kalivodová, Eva (vedoucí práce)
Ve své diplomové práci jsem se snažila přiblížit Stašu Jílovskou jako svébytnou tvůrčí osobnost - ne prizmatem její nejlepší přítelkyně Mileny Jesenské ani životního partnera Adolfa Hoffmeistera - a potvrdit, případně vyvrátit tři výše zmíněné postuláty. Vzhledem k absenci monografií i jiných publikací o Staše a k velmi skromnému množství tiskovin, které by se jí byť i jen okrajově zabývaly, byl pramenný výzkum v knihovnách a archivech náročný. Na konci totiž téměř vždy stálo zjištění, že materiály ke Staše neexistují. Bibliografii pro první část práce jsem si tedy musela vytvořit v podstatě sama, a tudíž ji co do významu považuji za rovnocennou části druhé, překladovo-analytické. Ne zcela zodpovězenou otázkou zůstává, proč se na Stašu v odborné literatuře (resp. v literatuře vůbec) zapomíná. Byla totiž mj. redaktorkou Vest Pocket Revue, s Voskovcem a Werichem se úzce přátelila a v určitých obdobích života stýkala na denní bázi. Scházela se rovněž s okruhem lidí kolem Mánesu a Devětsilu, se Seifertem, Nezvalem, Holanem, Voskovcem, Werichem, Ježkem, Toyen, Štýrským, s architekty Frágnerem, Smetanou a B. Feuersteinem, malířem Šímou, se sochařem Makovským, Teigem, S. K. Neumannem a také s Hoffmeisterovým přítelem, komponistou Hansem Krásou. Za účasti Hoffmeistera nebo i bez ní navazovala kontakty s...
|
|
|
Umělec jako genderový koncept: genderové stereotypy v estetice
Šlaufová, Markéta ; Ševčík, Miloš (oponent) ; Heczková, Libuše (vedoucí práce)
Diplomová práce Umělec jako genderový koncept: genderové stereotypy v estetice se zabývá problémem přítomnosti genderových stereotypů v estetických teoriích a pojmech, se kterými estetika běžně pracuje. Gender, tedy sociální konstrukce pohlaví, silně ovlivnil teorie o umění, umělecké tvorbě a umělci. Konotace maskulinity a femininity přítomné v estetických teoriích a pojmech však vycházejí ze stereotypů: příkladem takového stereotypu je mýtus, že muž je "creative", umělecky kreativní a osvobozený od biologického údělu; žena je "procreative", tedy "plodná", ovšem jen v biologickém smyslu. Nejen tento stereotyp pak způsobuje, že umění a umělec jsou dosud vnímány spíše jako maskulinní záležitosti. Proto je potřebné reflektovat estetiku z feministického pohledu a napomáhat odstraňovat bariéry, které jsou v umění a v estetických teoriích díky přenášení stereotypů stále patrné.
|
|
|
Typy identity v českém meziválečném románu pro ženy
Svobodová, Marta ; Heczková, Libuše (oponent) ; Bílek, Petr (vedoucí práce)
Pokusili jsme se ukázat, že populární literatura, nebo alespoň jeden z jejích žánrů - román pro ženy - má stabilizační společenskou funkci.37 Ve chvíli, kdy se ztratily autority církevní, posléze i obecně náboženské moci a namísto panovníka a tradičně vládnoucích vrstev se "lid" stal hlavní hybnou energií demokratického státu, musí vzniknout síla, která vytvoří protipól založeného kultu individua a tuto "masu" individuí zformuje v novou společenskou organizaci. Přestože jsme se nezabývali mocenskými strategiemi (moc foucaultovská, či moc třídní...), pokusili jsme se sledovat, jakým způsobem se v textech primárně označených jako zábavné a odpočinkové, oficiálně devalvovaných,38 ustavují určité společenské instituce, které plní strategické funkce předefinování společenské organizace.
|
|
|
Od beztvarosti k dutému tělu. K poetice prázdnoty v díle Františka Halase
Prokop, Lukáš ; Heczková, Libuše (oponent) ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce)
Pro určitou redukci světa. které se Halas ve svém přístupu nutně dopouští, mě zajímalo konfrontovat jeho vidění s některými filozofický'mi koncepcemi, především s fenomenologii, která specificky a metodologicky definovanou redukci staví za základ jedinečného poměru k věcnému světu. Nástrojem mého přístupu k básníkovu ranému dílu se mi stalo filozofické dílo Emmanuela Lévinase, kde se fenomenologie přibližuje existenciálnímu pojetí, a dílo Maurice Merleau-Pontyho, kde je řešena problematika vnímání v souvislosti s vizuálním a taktilním prožíváním světa. František Halas ve svém díle zcela zjevně usiloval o nalezení místa, ze kterého by mohl vidět fenomenální svět v celku, aniž by v něm zpočátku muset být přítomen: žít svou smrt, říkal. Jako nástroj objevil poezii, poznávací proces jasnozřivější vědy, I která mu měla umožnit vidět svět jedinečným způsobem. Byl to projev určité reduktivní estetiky vnímání světa. Zpočátku usiloval omezit svůj svět, vlastně světu odumřít, aby jej mohl nezaujatě a především v celku pozorovat a svým dílem o něm referovat.
|
|
|
Skrytá ženskost Jiřiny Haukové
Frantesová, Edita ; Špirit, Michael (oponent) ; Heczková, Libuše (vedoucí práce)
Dílo básnířky Jiřiny Haukové stojí v české literatuře na čestném, a zároveň téměř opomíjeném místě. Hauková je jaksi samozřejmě vnímána jako členka Skupiny 42, a stejně jistě je přijímána jako překladatelka z angličtiny. Coby svébytná básnířka setrvala dlouho, když ne přímo opodál zájmu literární kritiky, tak řekněme alespoň "ve stínu"svých skupinových souputníků. Příčiny tohoto faktu ponechávám stranou, ale připouštím, že toto "proč" se stalo pohnutkou ke zrodu mé diplomové práce. Dalším podnětem byly některé kritické poznámky recenzentů, kteří hodnotili poezii Baukové jakožto ženskou, aniž by ovšem tuto "ženskost" nějak blíže specifikovali. Na druhé straně, mnoho jiných kritiků ponechávalo tento aspekt její poezie bez povšimnutí. Úkolem diplomové práce bude tedy analýza poetiky vybraných sbírek a polemika s jejich kritickou recepcí za účelem prozkoumání ženského básnického subjektu v poezii Jiřiny Baukové. Z důvodu rozsáhlosti básnického díla Jiřiny Baukové, jsem si pro potřeby této práce vybrala určitý jeho "vzorek". V době, kdy jsem se rozhodovala, ještě nebylo celé dílo završeno, proto jsem zvolila možnost sledovat básnířku Jiřinu Baukovou od samých počátků tvorby. Pracuji tedy s materiálem prvních pěti sbírek, Přísluní (1943), Cizí pokoj (1946), Oheň ve sněhu (1958), Mezi lidmi a havrany (1965) a...
|
|
|
Ještědské romány Karoliny Světlé ve světle romantických konceptů žen
Votrubová, Renata ; Heczková, Libuše (vedoucí práce) ; Menclová, Věra (oponent)
Tématem diplomové práce Ještědské romány Karoliny Světlé ve světle romantických konceptů ženy je snaha postihnout hlavní hrdinky ještědských románů Karoliny Světlé v několika aspektech. Vycházet budeme z teoretické části, která se zabývá inspiračními zdroji, jež Karolinu Světlou ovlivnily. Nejprve se pokusíme nastínit problematiku rané německé romantické filosofie. V českém prostředí jako první Arne Novák ve svém díle Podobizny žen poukázal na propojení díla Karoliny Světlé s německým romantismem. V počátcích se zaměříme na obecné tendence této filosofické koncepce. Následně se budeme zabývat konceptem nové mytologie a fenoménem romantického génia. Schlegel, Fichte a Schelling budou pro nás svými pracemi představovat zdroj nezkreslených úvah o německé romantické filosofii. V rámci romantické koncepce se pokusíme definovat pojem romantismus. Druhým výchozím inspiračním zdrojem se stane samostatná kapitola ženyspisovatelky!. Nejprve si utřídíme dějinná fakta (kdy vstupují ženy-autorky do literatury ajakjsou přijímány nejen čtenáři, ale hlavně svými kolegy muži-spisovateli) a následně se budeme věnovat významné ženské spisovatelce 19. století George Sand. George Sand bude představovat přímý inspirační vzor, na který Karolina Světlá ve své tvorbě navazuje. Třetí oblastí, kterou budeme sledovat, je učení...
|
|
|
Aspekt postav v povídkovém díle Čapka - Choda
Karlovcová, Michaela ; Wiendl, Jan (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá charakterizací postav v povídkách Čapka Choda. Pomocí teoretické klasifikace jsem analyzovala každou postavu a na základě toho jsem určovala, do jaké míry tyto jednotlivé prvky analýzy ovlivňují charakterizaci a případnou čtenářskou konstrukci. Došla jsem k závěru, že všechny tyto prvky jsou více či méně podílejí na celkové charakterizaci postav, která ovšem není neměnná. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Kritická recepce Šlejharova díla
Komárek, Jan ; Heczková, Libuše (oponent) ; Wiendl, Jan (vedoucí práce)
Dílo Josefa Karla Šlejharajiž sto dvacet let dráždí svým otevřeným zobrazením zla a utrpení. Šlejhar je autor, na kterého se nikdy úplně nezapomnělo, ale který také nikdy nebyl středem zájmu čtenářů, literárních historiků či kritiků. Důkazem toho může být to, že zatím není k dispozici jeho sebrané dílo ani vyčerpávající monografie. Snad největšího zájmu se Šlejhar těší poslední roky. Nejlepším dokladem může být film Jaroslava Brabce na motivy Šlejharovy nejznámější práce Kuře melancholik. Jak napovídá název naší práce, cílem není přímo J. K. Šlejhar ani jeho dílo, ale soustředíme se na recepci kritiky, případně na články zaměřené najeho osobu. Ohlas jsme si časově omezili na články, které vyšly během Šlejharova života, a nekrology či články, které vyšly krátce po jeho smrti. Základní informace o ohlasu jsme čerpali z Ústavu pro českou literaturu, tyto údaje jsme v průběhu bádání dále rozšiřovali a doplňovali. Také jsme pro získání více informací využili Šlejharovu pozůstalost uloženou v Literárním archivu Památníku národního písemnictví a pochopitelně primární Šlejharovo dílo.
|
|
|
Zdeněk Kalista jako literární kritik
Malínek, Vojtěch ; Heczková, Libuše (oponent) ; Wiendl, Jan (vedoucí práce)
Zdeněk Kalista bezesporu patří k nejvýraznějším osobnostem české vědy a kultury uplynulého století. Vyvíjel aktivní činnost v mnoha oblastech společenského života, meZI nimiž dominovala především historie a literatura. V širším povědomí veřejnosti je dnes zapsán nejspíše jako kulturní historik, který se specializoval především na oblast českých dějin a kultury doby barokní, v níž mnohá jeho díla můžeme i z dnešního hlediska hodnotit jako průkopnická a dosud platná. Komplikované životní osudy a nepřízeň doby způsobily, že k plnému zhodnocení Kalistova významu se česká historická věda pozvolna dobírá až dnes,l kdy řada jeho prací vychází vůbec poprvé? Na své definitivní zasazení do kontextu vývoje české literatury Kalista stále ještě čeká, byť část jeho působení v jejím rámci - Kalistova poezie z počátku dvacátých let - je alespoň v hrubých obrysech v základních pracích pro příslušné období reflektována. Tato diplomová práce by se měla zabývat působením Zdeňka Kalisty jako literárního kritika. Této stránce Kalistova působení však zatím nebyla věnována soustavnější pozornost, což může sice být vysvětlitelné dobovými okolnostmi,4 nicméně je nutné podotknout, že bez zkoumání jeho literárněkritického působení zůstává Kalistův obraz nutně neúplný. Alespoň kvantitativně totiž představuje literární kritika hlavní...
|
|
|
Karel Hlaváček, sokol a dekadent
Oljača, Ognjenka ; Wiendl, Jan (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent)
Tato diplomová práce se bude zabývat čtyřmi vydanými sbírkami Karla Hlaváčka. Pokusí se postihnout jejich společné rysy ať už se jedná o prvky básnické metody nebo významové souvislosti. Práce sleduje významovou provázanost celého básnického díla od samotného začátku, ve kterém je básníkova tvorba zaměřená diametrálně jinak než na sklonku jeho života. S pomocí vodítek zanechaných ve tvorbě a s pomocí určitých biografických údajů budeme sledovat postupný vývoj básnické metody a myšlenkový posun. Z tohoto důvodu je každé sbírce věnovaná jedna kapitola, kde se budeme podrobně věnovat těm rysům, které pro danou sbírku považujeme za klíčové. Také se okrajově zmíníme o výtvarně kritické činnosti spisovatele a poukážeme na vzájemné souvislosti s básnickou tvorbou. U všech čtyř sbírek vyložíme rozdílné momenty s vysvětlením jejich možných příčin. Pokusíme se interpretovat básnickou tvorbu Karla Hlaváčka v širších souvislostech s vědomím úskalí, která každá subjektivní interpretace s sebou nese. Máme za cíl vysvětlit zdánlivou rozporuplnost jeho díla.
|
host ::
RSS.