|
|
Prezidentské veto v ústavním systému Československa a České republiky
Janoušek, Milan ; Hřebejk, Jiří (vedoucí práce) ; Janstová, Kateřina (oponent)
Tato rigorózní práce se zabývá institutem prezidentského veta v ústavním systému Československa a České republiky. Popisuje ústavní vývoj práva prezidenta republiky vrátit Parlamentu přijaté zákony a konfrontuje jej s praktický užitím této pravomoci jednotlivými československými a českými prezidenty. V politickém kontextu a na konkrétních případech pak poukazuje na problematické aspekty stávající úpravy. Závěrem přináší také náměty - de constitutione ferenda - k lepšímu fungování prezidentského veta jako součásti systému brzd a protivah.
|
|
|
Selected issues of the citizenship of the EU
Mátéová, Daniela ; Král, Richard (vedoucí práce) ; Hřebejk, Jiří (oponent)
Záver Politická integrácia na európskej pôde je živo diskutovanou témou už niekoľko desaťročí. Európska Únia svedomite rozvíja tento trend a podniká politické i právne kroky v snahe zabezpečiť davom Európanov okrem ekonomickej prosperity i priestor slobody, bezpečnosti a práva a Európu, kde stojí jednotlivec v centre záujmu. Za jeden z prostriedkov k dosiahnutiu tohoto cieľa môže byť považované i zavedenie občianstva EÚ a jeho prínos v živote jednotlivca, občana EÚ. Tento vývoj však nie je možné vnímať idealisticky, nakoľko inštitút občianstva EÚ okrem daného ušľachtilého cieľa poslúžil i ako akési premostenie medzi bruselským aparátom a občanom. Európske inštitúcie sa takto snažili zahnať krízu demokratickej legitimity, ktorá bola dlhodobo pod ostrou kritikou euroskeptikov. Pojem občianstva EÚ, ako je zakotvený v primárnom práve dostal svoju aktuálnu podobu až prostredníctvom systematického výkladu Európskeho súdneho dvora. Ten v jednom zo svojich kľúčových rozhodnutí v oblasti občianstva EÚ stanovil, že občianstvo Únie je predurčené na to, aby bolo hlavným štatútom štátnych príslušníkov členských štátov. Táto práca sa zaoberá zásadnými otázkami týkajúcimi sa konceptu európskeho občianstva, no predovšetkým najvýznamnejším z občianskych práv - právom voľného pohybu a pobytu. Kapitola venovaná rozboru pojmu...
|
|
|
Řízení před Ústavním soudem
Svobodová, Žaneta ; Hřebejk, Jiří (oponent) ; Suchánek, Radovan (oponent)
Tématem této práce je řízení před Ústavním soudem. Ústavní soud České republiky a řízení před ním je stále aktuálním tématem díky významným kauzám, které ovlivňují nejen široké spektrum veřejnosti, ale dění vůbec. Tento orgán ochrany ústavnosti se "předvedl" celou řadou významných kauz a judikátů. Vydal již řadu nálezů, které znamenaly významný zásah do našeho právního řádu. Judikatura Ústavního soudu se tak stává klíčovou součástí ústavní praxe a začala významně ovlivňovat právní praxi vůbec. Ve své práci se zabývám procesněprávními aspekty řízení před Ústavním soudem a snažím se podtrhnout význam této ústavní instituce.
|
|
| |
|
|
Soudní soustava v ČR
Plachý, Rostislav ; Hřebejk, Jiří (vedoucí práce) ; Preuss, Ondřej (oponent)
Soudní soustava v ČR Abstrakt Účelem této diplomové práce je podat ucelený obraz o soudní soustavě v ČR, zejména o jejích kořenech, současném stavu a možném budoucím vývoji. První část práce je rozdělena do čtyř kapitol, ve kterých jsou postupně vykládány pojem soudnictví a jeho funkce, důležité zásady týkající se soudnictví, související pojmy a základní rozdělení druhů soudů. Druhá část je rozdělena do pěti kapitol, které jsou odděleny důležitými historickými událostmi. V těchto kapitolách je shrnut historický vývoj soudní soustavy v období od Rakouska-Uherska do rozpadu ČSFR s důrazem na soustavu obecných soudů. Na konec této části státu uvádím osobní zhodnocení. Třetí část tvoří stěžejní část této práce. Tato část v první kapitole vymezuje relevantní právní předpisy, které se soudní soustavy týkají a dále následuje šest kapitol, které se postupně věnují okresním soudům, krajským soudům, vrchním soudům, Nejvyššímu soudu a Nejvyššímu správnímu soudu. U jednotlivých soudů je popsána jejich pozice v soudní soustavě, obsazení z pohledu soudců, vnitřní organizace, příslušnost, vztah k ostatním soudům, přitom je kladen důraz na okresní soudy. Poslední kapitola této části se zabývá stručným výkladem o Ústavním soudu, a to zejména jeho rozhodovací činnosti. Ve čtvrté části je v potřebném rozsahu rozebrána...
|
|
|
Ústavnost opakovaného jmenování soudních funkcionářů
Derka, Viktor ; Hřebejk, Jiří (oponent)
217 Ústavnost opakovaného jmenování soudních funkcionářů Abstrakt Předkládaná diplomová práce se zabývá interdisciplinárně tématy správního a ústavního práva, a to zejména otázkami opakovaného ustanovování soudních funkcionářů ve spojení s časově omezenými funkčními obdobími. Hlavní posuzovanou hypotézou je v kontextu daného tématu deklarovaná protiústavnost současné správní praxe spojená s opakovaným jmenováním i časově omezenými funkčními obdobími. Současná praxe pověřování soudců či předsedů senátu výkonem jednotlivých úkolů soudní správy dle zákona o soudech a soudcích též představuje deficity v oblasti právního státu. Toto je v případě moci soudní poměrně nešťastné, zvláště prismatem toho, že Ministerstvo spravedlnosti není ve své dozorčí úloze příliš aktivní. Proto je vedlejším účelem této práce též nabídnout alternativní efektivnější modely současné byrokratické soudní správy. Za tímto účelem práce vychází nejen z teoretickoprávních hledisek reprezentovaných primárními prameny ve formě zákonů, jiných předpisů a judikatury spolu se sekundárními prameny ve formě odborných článků a jiných publikací, nýbrž také vychází z vlastní analýzy aktuální správní praxe, ve které je čerpáno zejména z bezpočtu žádostí o informace dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Na popis české úpravy...
|
|
|
Zajišťování bezpečnosti a mimořádné stavy v ústavním pořádku ČR
Baumruková, Lucie ; Hřebejk, Jiří (oponent)
Tato práce pojednává o problematice zabezpečování bezpečnosti státu, s důrazem na institut tzv. mimořádných stavů v ústavním pořádku České republiky. Úvodem jsou zkoumány základní zásady úpravy, historický vývoj, obecný bezpečnostní kontext či mezinárodní aspekty. Práce se podrobně věnuje jednotlivým mimořádným stavům - stavu nebezpečí, nouzovému stavu, stavu ohrožení stavu a válečnému stavu. Každý z výše uvedených stavů je podrobně popsán co do jeho specifik, způsobů vyhlašování či pravomocí jednotlivých orgánů státu. Rozsáhlá kapitola je věnována i společným institutům. Poslední část práce pojednává o dalších způsobech zajišťování bezpečnosti, a to v konotaci na čl. 43 Ústavy ČR. Jde např. o problematiku vysílání ozbrojených sil mimo území České republiky a o pobytu ozbrojených sil cizích států na území České republiky či bližší úprava přejezdů a průletů přes území České republiky. Ze závěru práce pak vyplývá, že současná úprava mimořádných stavů není vhodně aplikovatelná v praxi a obsahuje řadu nejasností. Vzhledem k povaze situací, za kterých k jejich aplikaci dochází, se toto jeví značně nebezpečně a nabízí se úvaha o vhodnosti novelizace. Klíčová slova: mimořádné stavy, zajišťování bezpečnosti, nouzový stav, stav ohrožení státu, válečný stav
|
|
| |
|
|
Utajený výkon veřejné moci a hodnoty chráněné ústavním pořádkem
Klaban, Vladimír ; Hřebejk, Jiří (vedoucí práce) ; Kudrna, Jan (oponent)
86 Abstrakt Cílem této diplomové práce je analýza a bližší vymezení podstaty utajeného výkonu veřejné moci a posouzení tohoto stavu z hlediska základních principů demokratického právního státu. Utajený výkon veřejné moci je svým způsobem v rozporu s přirozenoprávním pojetím a respektem k základním lidským právům a svobodám. Republika, tedy věc veřejná, by neměla mít před svým lidem příliš mnoho tajemství, pokud nemá být popřena její vlastní podstata. Utajování při výkonu veřejné moci je její specifickou oblastí spojenou zejména se zajišťováním svrchovanosti a územní celistvosti České republiky, ochranou jejích demokratických základů, ochranou životů obyvatel, jejich zdraví a majetkových hodnot. To je v souladu s ústavním pořádkem základní povinností státu. Zde má institut omezení přístupu k informacím své nezastupitelné místo a na ústavní úrovni je založen i v Listině základních práv a svobod, Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod a Mezinárodním paktu o občanských a politických právech. Otázka nutnosti volby mezi bezpečností a svobodou je v poslední době pokládána občanům v souvislosti s terorismem stále častěji. Postupy některých vlád při zadržování, omezování osobní svobody a vyslýchání podezřelých osob jdou v některých případech zjevně za rámec limitů považovaných za závazný...
|
|
|
Ohrožuje ústavní pořádek ČR soudcovský aktivismus?
Bartonička, Jan ; Hřebejk, Jiří (vedoucí práce) ; Hofmannová, Helena (oponent)
Resumé Nejen ústavními právníky, ale také politickými vědci je často zdůrazňováno, že oblast práva a politiky je v současnosti výrazně poznamenána neustále posilujícím postavením soudců. Ve své diplomové práci jsem se proto rozhodl popsat současné problémy, které s tímto jevem úzce souvisejí, nevyjímaje fenomén tzv. vlády soudců, soudcovského aktivismu a role ústavních soudů v moderních společnostech. V samém úvodu je třeba zmínit, že svoji práci jsem založil poznatcích obsažených v knize "Constitutional Courts and Democratic Values: A European Perspective", jejímž autorem je Victor Ferreres Comella. Lze říci, že právě tato publikace momentálně nabízí patrně nejpodrobnější analytický popis centralizovaného modelu ústavního soudnictví. Moje diplomová práce sestává z úvodu, čtyř kapitol a závěru, přičemž v první kapitole je relativně podrobně popsán vývoj ústavního soudnictví v Československu počínaje dvacátými lety a konče vznikem České republiky v devadesátých letech 20. století. Zvláštní důraz je přitom kladen na období první republiky. V druhé části práce pojednávám o současných hlavních modelech ústavního soudnictví. Ve stručnosti jsou popsány model francouzský, americký a německý; soustředím se zejména na zvláštnosti, jimiž se vyznačují. V třetí kapitole se zaměřuji na fenomény tzv. soudcovského státu,...
|
host ::
RSS.