|
|
Studium vlivu dihydromyricetinu na expresi cytochromu P450 1A1 v orgánech laboratorního potkana
Feriančiková, Barbara ; Moserová, Michaela (vedoucí práce) ; Dračínská, Helena (oponent)
Polyfenoly jsou jednou z nejpočetnějších skupin látek v rostlinné říši, jsou bohatě zastoupeny v ovoci, zelenině a v mnoha nápojích. Jsou součástí až 80% vyšších rostlin a proto je stále větší zájem znát i metabolismus těchto látek. Polyfenoly jsou obecně považovány za látky pozitivně působící. Nicméně je třeba se na ně dívat jako na látky cizorodé. Interagují s klíčovými enzymy I. fáze biotransformace jako jsou cytochromy P450. V předkládané bakalářské práci byl studován vliv dihydromyricetinu na indukci CYP1A1 v orgranismu laboratorního potkana, zejména v orgánech účastnících se metabolismu xenobiotik a to játry a tenkým střevem. Tenké střevo bylo rozděleno na tři části - proximální, střední a distální. Vyhodnocování bylo prováděno metodou polymerasové řetězové reakce v reálném čase (RT-PCR). Bylo zjištěno, že dihydromyricetin významně neovlivňuje genovou expresi CYP1A1 v játrech. Na druhou stranu, v proximální části tenkého střeva byl zaznamenán nárůst a ve střední části naopak mírný pokles exprese CYP1A1 na úrovni mRNA. (In Czech) Klíčová slova: dihydromyricetin, cytochrom P450 1A1, mRNA, RT-PCR
|
|
|
Struktura a interakce lidského regulačního proteinu 14-3-3 pomocí in vitro fotoafinitního značení s využitím proteinových nano-sond a hmotnostní spektrometrie
Mazurová, Martina ; Šulc, Miroslav (vedoucí práce) ; Dračínská, Helena (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřená na studium struktury a mechanismu lidského proteinu 14-3-3, který patří mezi významné regulační proteiny vyskytující se ve všech eukaryotických buňkách. V dnešní době je u savců známo 7 isoforem tohoto proteinu a přestože jejich krystalová struktura vykazuje vysokou podobnost, můžeme pozorovat několik změn. Cílem této práce je příprava experimentálního nástroje, který umožní ověřit, zda jsou tyto rozdíly v krystalové struktuře isoformy ζ přítomné i v roztocích proteinů a současně zda ovlivňují strukturně funkční mechanismus této isoformy. Optimalizace exprese rekombinantního proteinu 14-3-3zeta s inkorporovaným fotoaktivovatelným analogem leucinu v sekvenci proteinu byla provedena v limitním médiu s prokaryotním expresním systémem E. coli BL-21 DE3 Gold, nebo auxotrofním systémem E. coli K-12 bez funkční biosynthesy leucinu.
|
|
|
Studium vlivu kancerogenního benzo[a]pyrenu na expresi cytochromů P450 a cytochromu b5 v orgánech laboratorního potkana
Blecha, Tomáš ; Moserová, Michaela (vedoucí práce) ; Dračínská, Helena (oponent)
Polycyklické aromatické uhlovodíky jsou velkou skupinou organických látek, které jsou tvořeny pouze atomy uhlíku a vodíku, dvěma a více kondenzovanými aromatickými jádry. Představují skupinu perzistentních organických polutantů (POPs) přítomných ve všech složkách a oblastech životního prostředí. Typickým zástupcem polycyklických aromatických uhlovodíků je benzo[a]pyren, který je tvořen pěti kondenzovanými aromatickými jádry. Benzo[a]pyren je prokarcinogen s genotoxickými účinky, který je aktivován řadou enzymových systémů, jako jsou cytochromy P450 a epoxidhydrolasa, na reaktivní metabolit BaP-7,8-diol-9,10-epoxid (BPDE) a 9-hydroxy-4,5-epoxy-BaP. Tyto reaktivní metabolity interagují s DNA a vytváří kovalentní adukty. V předkládané bakalářské práci byl studován vliv karcinogenního benzo[a]pyrenu (BaP) na expresi cytochromu P450 (CYP)1A1, 1A2 a cytochromu b5 v játrech, ledvinách a plicích laboratorního potkana. Byla provedena izolace celkové RNA, která byla převedena do cDNA za účasti náhodných primerů ("random primers"). Pomocí metody polymerasové řetězové reakce v reálném čase (RT-PCR) byla kvantifikována relativní exprese genů pro CYP1A1, CYP1A2 a cytochrom b5 v orgánech potkanů premedikovaných BaP a kontrolních (nepremedikovaných) zvířat vůči referenčnímu genu (β-actin). Bylo zjištěno, že...
|
|
|
Analogy insulinu s řetězcem A prodlouženým o doménu D proteinů IGF-1 a IGF-2
Povalová, Anna ; Stiborová, Marie (vedoucí práce) ; Dračínská, Helena (oponent)
Insulin a insulinu příbuzné růstové faktory 1 a 2 (IGF-1 a -2) tvoří spolu se svými receptory komplexní systém, který ovlivňuje jak bazální metabolismus sacharidů, lipidů a bílkovin tak i buněčný růst, proliferaci, diferenciaci a apoptózu. Poruchy v působení insulinu a faktorů IGF mohou vést k závažným onemocněním jako je cukrovka či rakovinné bujení. Obě tyto choroby v současnosti představují jedny z největších zdravotních hrozeb pro světovou populaci. Insulin i oba IGF vyvolávají své biologické efekty prostřednictvím vysoce podobných receptorů, kterými jsou dvě isoformy receptoru insulinu (IR-A a IR-B) a receptor pro IGF-1 (IGF-1R). Na tyto receptory se hormony vážou s různými afinitami a vyvolávají rozdílné, ale i částečně se překrývající efekty, ať už metabolické (převážně insulin) nebo růstové (IGF i insulin). Pro pochopení mechanismu působení insulinu a IGF je důležité porozumět, které oblasti ve struktuře hormonů jsou důležité pro vazbu na receptory a pro vyvolání specifických účinků. Jednou z oblastí, kterou se insulin a IGF výrazně liší, jsou D-domény IGF-1 a -2, které zcela chybí v insulinu. Z těchto důvodů jsme se rozhodli připravit analogy insulinu s prodlouženým řetězcem A o D-domény IGF či jejich fragmenty s cílem definovat vliv těchto domén na vazebnou specificitu vůči receptorům...
|
|
|
Úloha estrogenových receptorů v prognóze a predikci terapie karcinomu prsu
Kloudová, Alžběta ; Souček, Pavel (vedoucí práce) ; Dračínská, Helena (oponent)
Estrogenové receptory (ER) jsou součástí rodiny jaderných receptorů, které po navázání steroidního ligandu zprostředkovávají různé fyziologické funkce. Kromě toho hrají roli také v řadě onemocnění, mezi nimiž je rakovina prsu. ER patří mezi proteiny detekované v karcinomu prsu v rámci klinické praxe a na základě jeho přítomnosti jsou pacientky léčeny endokrinní terapií. Názory na roli ER v rakovinných buňkách nejsou v současné době zcela jednotné, v budoucnu by však jeho detekce a léčba ER a ER selektivními ligandy mohla přinést pokrok v nádorové terapii. Dalším důležitým faktorem, jenž může ovlivnit estrogenovou signalizaci a také účinnost endokrinní terapie, jsou izoformy, mutace a posttranslační modifikace ER a rozluštění jejich významu v rakovinných buňkách může významně rozšířit znalosti o signalizaci ER a naznačit další cesty ke zlepšení léčby.
|
|
|
The role of Hippo Signalling pathway in tumor cell metabolism
Lettlová, Sandra ; Stiborová, Marie (vedoucí práce) ; Dračínská, Helena (oponent)
Analogy vitaminu E, α-tokoferyl sukcinát (α-TOS) a mitochondriálně cílený vitamin E sukcinát (MitoVES), jsou látky s protinádorovým účinkem ze skupiny "mitokanů", která se vyznačuje tím, že účinkuje prostřednictvím mitochondrií, jenž představují nadějný cíl protinádorové léčby. α-TOS a MitoVES selektivně indukují apoptózu v různých typech nádorových buněk pomocí generace reaktivních forem kyslíku (ROS). Generovaný superoxidový anion radikál je přeměněn na peroxid vodíku, který je znám jako aktivátor "Mammalian sterile 20-like kinase" (Mst1). Mst1-kináza je součástí signalizační dráhy Hippo, která představuje mechanismus zodpovědný za správný vývoj a velikost orgánů u mnohobuněčných organismů a její deregulace je spojena s vývojem nádorového onemocnění. α-TOS a MitoVES aktivují Mst1-kinázu, která dále fosforyluje transkripční faktor "Forkhead box O1" (FoxO1), což vede k jeho transportu do jádra, kde aktivuje expresi pro-apoptotických genů, mezi nimiž je i gen pro "Phorbol-12-myristate-13-acetate-induced protein 1" (NOXA), a tím indukuje apoptózu. Cílem signalizační dráhy Hippo je transkripční ko-aktivátor "Yes-associated protein" (Yap), jenž u Drosophila melanogaster reguluje expresi transkripčního faktoru a významného lidského onkogenu c-Myc. Diplomová práce je zaměřena na objasnění vlivu...
|
|
|
Mechanismus karcinogenity a nefrotoxicity aristolochových kyselin
Bárta, František ; Stiborová, Marie (vedoucí práce) ; Dračínská, Helena (oponent)
Aristolochové kyseliny (AA) jsou lidskými karcinogeny, které rovněž vykazují silné nefrotoxické vlastnosti. Směs AA je obsažena v rostlinách čeledi podražcovitých (Aristolochiaceae), které byly a nadále jsou užívány v tradiční medicíně, zejména v Asii. Aristolochové kyseliny se podílí na vzniku dvou typů nefropatií. Jedna z nich dokonce nese označení nefropatie vyvolaná aristolochovou kyselinou (Aristolochic Acid Nephropathy, AAN). Druhým onemocněním je balkánská endemická nefropatie (Balkan Endemic Nepropathy, BEN). Obě onemocnění jsou doprovázena malignacemi v urotheliální tkáni, které jsou vyvolány karcinogenním působením AA. Zvláštním znakem AAN a BEN je skutečnost, že ne všichni pacienti vystavení působení AA byli postiženi nefropatií a vývojem nádorového onemocnění. Jednou z příčin této skutečnosti mohou být rozdíly v aktivitách a expresních hladinách enzymů biotransformujících AAI, hlavní toxickou složku obsaženou v rostlinném extraktu. Detailní poznání enzymů podílejících se na metabolismu AAI může přispět k objasnění interindividuální vnímavosti vůči AAN, BEN a malignacím. Aristolochová kyselina I je v organismu buď oxidačně detoxifikována anebo redukčně aktivována. Redukční bioaktivace AAI vede ke tvorbě kovalentních aduktů AA s DNA, které resultují ve vznik unikátní transversní mutace...
|
|
|
Vliv stresu na NADP-dependentní enzymy ve vyšších rostlinách.
Kovaľová, Terézia ; Hýsková, Veronika (vedoucí práce) ; Dračínská, Helena (oponent)
Biotický stres způsobený virovou infekcí, stejně jako solný stres, se projevují omezením růstu rostlin, poškozením jejich listů, uzavřením průduchů, a tím sníženou rychlostí fotosyntézy. Ve stresovaných rostlinách tak klesá dostupnost redukovaného koenzymu NADPH, který je však významným koenzymem pro mnoho metabolických pochodů. Jedná se především o biosyntézu mastných kyselin, aminokyselin a sekundárních metabolitů rovněž se podílejících na obranných odpovědích vůči stresu. Je také koenzymem klíčových enzymů antioxidačního systému a regulačních enzymů. Alternativním zdrojem NADPH při nedostatečné fotosyntéze jsou NADP- dependentní enzymy. Cílem této práce bylo současně sledovat změny aktivit tří hlavních NADP-dependentních enzymů: glukosa-6-fosfátdehydrogenasy (G6PDH, EC 1.1.1.49), NADP-isocitrátdehydrogenasy (dekarboxylační) (NADP-ICDH, EC 1.1.1.42), NADP-dependentní malátdehydrogenasy (oxalacetát dekarboxylační) (NADP-ME, EC 1.1.1.40) a enzymu, který je naopak součástí významné biosyntetické dráhy spotřebovávající NADPH, šikimátdehydrogenasy (SDH, EC 1.1.1.25). Aktivita všech sledovaných enzymů kromě SDH byla v listech tabáku (Nicotiana tabacum L.) infikovaných Y virem bramboru, kmenem NTN v maximu infekce významně zvýšena, nejvíce NADP-ICDH (o 200 %) a NADP-ME (o 140 %). Zároveň byl sledován...
|
|
|
Aromatické nitrosloučeniny ve složkách životního prostředí a jejich vliv na organismy
Rohlenová, Terezie ; Stiborová, Marie (vedoucí práce) ; Dračínská, Helena (oponent)
Aromatické nitrosloučeniny jsou významnými kontaminanty vyskytujícími se ve všech složkách životního prostředí. Vznikají z oxidů dusíku, který je produkován při vysokoteplotních spalovacích procesech, a z polycyklických aromatických uhlovodíků. Aromatické nitrosloučeniny jsou významnou součástí výfukových plynů automobilové dopravy, cigaretového kouře a sazí vznikajících při spalování dřeva. Většina z nich vykazuje mutagenní aktivitu v bakteriálních a savčích systémech. Mnohé z nich se podílejí na nádorových procesech. Cílovými orgány jejich karcinogenního působení jsou zejména plíce, játra a prsní žlázy. Bakalářská práce popisuje metabolismus a karcinogenní působení některých aromatických nitrosloučenin: 2-nitroanisolu, 4-nitroanisolu, 3-nitrobenzathronu, 2- nitrobenzanthronu, 2-nitrotoluenu, 2,4-dinitrotoluenu a 2,6-dinitrotoluenu, 2,4,6- trinitrotoluenu. 2-Nitroanisol se používá jako prekurzor k výrobě o-anisidinu, který je užíván k výrobě azobarviv a pigmentů k barvení textilu a papíru. Obě tyto sloučeniny vykazují silnou karcinogenní aktivitu na hlodavcích. 4-Nitroanisol je produktem metabolické methylace 4- nitrofenolu (p-nitrofenolu). 4-Nitrofenol se používá k výrobě barviv a fungicidů. A protože se akumuluje v přírodních složkách, je označen jako polutant životního prostředí. 3-...
|
|
|
Vliv kancerogenního azobarviva Sudanu I na expresi biotransformačních enzymů
Hejduková, Žaneta ; Dračínská, Helena (oponent) ; Svášková, Dagmar (vedoucí práce)
Sudan I je poměrně hojně používaným azobarvivem, které má schopnost vyvolat tvorbu nádorů v orgánech a tkáních experimentálních zvířat. V průběhu reakcí katalyzovaných mikrosomálními monooxygenasovými enzymovými systémy nebo cytoplazmatickými derivatizačními enzymy je Sudan I oxidován na reaktivní metabolity, které se kovalentně vážou na nukleové kyseliny a způsobují jejich poškození. Sudan I může být metabolizován i redukční cestou, např. enzymem DT-diaforasou (NQO1). Redukce Sudanu I jsou považovány za reakce detoxikační. Působení Sudanu I in vivo je v této práci zkoumáno z hlediska schopnosti indukovat expresi biotransformačního enzymu DT-diaforasy ve tkáních potkanů premedikovaných daným azobarvivem. Cílem práce bylo konkrétně kvantifikovat míru indukce na úrovni mRNA. Po provedení izolace celkové RNA z orgánů potkanů premedikovaných Sudanem I byla RNA převedena na cDNA pomocí reverzní transkripce s využitím náhodných hexamerů jako primerů. Metodou "real-time" PCR s použitím specifických sond bylo kvantifikováno zastoupení mRNA pro enzym NQO1 v orgánech premedikovaných potkanů, relativně vůči kontrolnímu genu s konstantní expresí (β-aktin). Porovnáním takto stanovených množství mRNA v jednotlivých orgánech pro premedikované a nepremedikované potkany bylo zjištěno, že Sudan I vyvolal...
|
host ::
RSS.