|
| |
|
| |
|
|
Školní kroniky v Dolním Povltaví
Vrchotická, Hana ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Dobeš, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o školních kronikách v oblasti Dolního Povltaví v období od 2. poloviny 19. století až do 1. poloviny 20. století. Jmenovitě práce vychází z kronik obecných škol v Odoleně Vodě, Klecanech a Husinci - Řeži. Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí. Ve vstupní části se zabývám nejprve dějinami školství od reforem Marie Terezie po první polovinu 20. století a školskou správou té doby, dále vymezuji kroniky jako pramen, nejprve nastiňuji historii psaní kronik, poté pojednávám o druzích kronik se zaměřením na kroniky školní, popisuji oblast Dolního Povltaví a historii škol, jejichž kroniky jsem zpracovávala. V jádru práce jsem srovnala údaje obsažené v kronikách, které se týkaly jak školy samotné, tak učitelů a žáků školy. Klíčová slova školní kroniky, Odolena Voda, Husinec - Řež, Klecany, školství
|
|
|
KSČ a politický vývoj v okrese Teplice-Šanov v letech 1945 - 1948
Linhart, Martin ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Dobeš, Jan (oponent)
V bakalářské práci se na základě studia pramenů a literatury zaměřuji na studium aktivity KSČ v okrese Teplice-Šanov v časovém úseku let 1945-1948. Svůj zájem soustřeďuji zvláště na tyto tematické okruhy: organizační činnost, kádrová práce a působení v orgánech politické správy (ONV Teplice-Šanov). Přirozeně se dotýkám i působení ostatních politických stran, s nimiž se komunisté při naplňování svých cílů střetávali.
|
|
| |
|
|
Personální "očista" na ústředních úřadech Československé republiky po roce 1945
Šímová, Eva ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Dobeš, Jan (oponent)
Diplomová práce se v širších souvislostech zabývá tématem personální "očisty" v oblasti veřejné správy v Československé republice po druhé světové válce. "Očista" veřejných zaměstnanců je uváděna v kontextu s celkovým vývojem československého státu v letech 1945 - 1948 a se všeobecnými požadavky na provedení poválečné "očisty". Pozornost je věnována postavení veřejných zaměstnanců, zejména v období Protektorátu Čechy a Morava a v době poválečné. Dále je práce zaměřena na činnost očistných komisí, které působily na základě dekretu prezidenta republiky. U vybraných ministerstev je proveden rozbor formou sondy a porovnání modelových případů provádění "očisty" v řadách veřejných zaměstnanců.
|
|
|
Církevní politika KSČ a státu na Trutnovsku v letech 1948-1960 a její dopady na náboženský život obyvatel
Kafka, Jan ; Dobeš, Jan (vedoucí práce) ; Cuhra, Jaroslav (oponent)
Tato práce si nečiní v žádném případě nárok na úplné vyčerpání daného tématu. Je třeba prozkoumat i následující období až do roku 1989. Zde je ovšem nutné čerpat zjiných pramenů, neboť jak jsem již uvedl, agenda církevního tajemníka je po roce 1960 zachovaná velmi torzovitě. Výhodou je, že je zde ve větší míře možné využít vzpomínky pamětníků. Výzkum tématu je žádoucí prohloubit také studiem písemností SÚC a Státní bezpečnosti. Zatímco existuje již řada významných studií k církevní politice na celostátní úrovni a začínají vznikat práce k jednotlivým regionům, postrádáme zatím jakýsi mezičlánek, tedy dějiny církevní politiky v rámci východních Čech. Až bude tato mezera zaplněna, budeme moci porovnáním s ostatními regiony lépe zodpovědět mnohé otazníky církevní politiky na Trutnovsku.
|
|
|
Národní shromáždění v letech 1945-1948
Dobeš, Jan ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Kuklík jun., Jan (oponent) ; Kocian, Jiří (oponent)
Disertační práce se zabývá okolnostmi, za nichž bylo národní shromáždění v Československu obnovováno a za jakých pak až do roku 1948 fungovalo. Všímá si i celkového vývoje v letech 1945-1948, ústavněprávní situace, v níž se Československo nacházelo, profesního složení Národního shromáždění a právního postavení jeho členů. Cílem práce je též ukázat, jak se po válce měnila očekávání kladená na parlament. Pokouší se vysvětlit, jakou úlohu hrál parlament v podmínkách lidové demokracie. V Československu byl po osvobození nastolen zvláštní politický systém, jehož jádro spočívalo v instituci Národní fronty, která sdružovala všechny povolené politické strany. Specifickým rysem tohoto systému byla skutečnost, že v něm neexistovala opozice a ani koalice v běžném smyslu. Všechny strany tvořily vládu. Vzhledem k tomu ani nemá smysl hovořit o parlamentní většině a menšině. Předkládaná práce zkoumá, nakolik tyto mimořádné podmínky poznamenaly činnost parlamentu. Snaží se dokázat, že ačkoliv se od parlamentu očekávalo, že bude spolehlivým partnerem vlády, část poslanců se s takovou pasivní rolí nesmířila. Snažili se korigovat některé vládní návrhy nebo je alespoň podrobovat kritice. V četných rozpravách k prohlášením ministrů formulovali postoje odlišné od oficiální vládní politiky. Parlament tak do jisté míry nahrazoval...
|
|
|
Obecné školství bývalého okresu Karlínského v závěru 19. a v první polovině 20. století (jeho struktura a písemnosti)
Vrchotická, Hana ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Dobeš, Jan (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o písemnostech škol bývalého okresu Karlínského v době jeho trvání od roku 1851 do roku 1927 na příkladu obecných škol v Brandýse nad Labem, Staré Boleslavi, Klecanech, Odoleně Vodě, Panenských Břežanech a Veliké Vsi. Diplomová práce je rozdělena do dvou částí. Ve vstupní části se nejprve zabývám dějinami školství od reforem Marie Terezie po první Československou republiku a školskou správou této doby, především se však zaměřuji na nižší stupně školství, dále představuji bývalý okres Karlínský, zejména jednotlivá města a obce, jejichž obecné školy spolu se svými písemnostmi byly vybrány za zkoumaný vzorek a na konci této části nastiňuji historii sledovaných škol. V jádru práce srovnávám vybrané písemnosti škol - jmenovitě třídní výkazy, třídní knihy, katalogy škole odrostlé mládeže, hlavní matriky, konferenční protokoly a školní kroniky a sleduji jejich vývoj. Klíčová slova Karlínský okres, obecné školství, Brandýs nad Labem, Stará Boleslav, Klecany, Odolena Voda, Panenské Břežany, Veliká Ves
|
|
|
The study on physiological importance of enteric alpha-defensin expression in the thymus
Dobeš, Jan ; Filipp, Dominik (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
(CZ) Enterické α-defensiny patří do skupiny antimikrobiálních peptidů a tvoří důležitou součást humorální větve vrozené imunity. Jsou produkovány Panethovými buňkami a hrají nezastupitelnou roli v udržování homeostázy tenkého střeva díky ovlivňování složení střevní mikroflory a ochraně kmenových buněk, které sídlí ve střevních kryptách. Hledání tkáňově specifické exprese potkaních enterických α-defensinů v jiných tkáních překvapivě odhalilo jejich expresi také v thymu. Za buněčný zdroj této produkce byly určeny CD45- , MHCII+ , AIRE+ medulární epiteliální buňky thymu (mTEC). Následná analýza na myším modelu potvrdila exkluzivitu produkce enterických α-defensinů v thymu buňkami mTEC. Je známo, že autoimunitní regulator (AIRE) je zodpovědný za produkci periferních, tkáňově specifických antigenů (TRA), jejichž exprese těmito buňkami vede k deleci autoreaktivních thymocytů. Tento proces, nazývaný negativní selekce, je středobodem imunitní tolerance. Mutace v genu kódujícím AIRE vede k poruše negativní selekce, přežití autoreaktivních T- buněk a následné produkci autoprotilátek reagujících proti TRA. Na základě těchto znalosti byly v sérech pacientů stižených mutaci v genu AIRE (onemocnění APECED) nalezeny autoprotilátky reagující s lidským enetrickým α-defensinem (HD5). Tato práce, jako první definuje...
|
host ::
RSS.