Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 20 záznamů.  předchozí11 - 20  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Stárnutí populace v Číně
Pawliková, Barbora ; Stuchlíková, Zuzana (vedoucí práce) ; Bejkovský, Jan (oponent)
Obavy z nekontrolovatelného růstu čínské populace v druhé polovině 20. století vedly vládu k zavedení opatření na kontrolu porodnosti. Prudký pokles míry fertility pod hranici obnovitelnosti populace a prodlužující se doba dožití budou nyní působit neobvykle rychlé stárnutí. Cílem této práce je vysvětlit příčiny vedoucí ke stárnutí současné čínské populace a jeho dopady na ekonomiku a ukázat možné způsoby, pomocí nichž by se s následky stárnutí mohla Čínská lidová republika vypořádat. První kapitola se zabývá demografií obyvatelstva obecně, jsou v ní charakterizovány ukazatele, pomocí nichž je vývoj obyvatelstva popisován, a poté definována populační politika a nastíněny jednotlivé její druhy. Část kapitoly je věnována populační politice Číny v druhé polovině 20. století. Druhá kapitola popisuje současný stav čínské populace a přibližuje problémy, které pro Čínu ze stárnutí populace plynou (např. pokles pracovní síly a s ním spojený růst mezd, mizející demografická dividenda nebo nedostatek zařízení sociálních služeb). Třetí kapitola se zaměřuje na způsoby, jimiž se snaží čínská vláda na stárnutí populace reagovat. Důraz je kladen na nově zavedenou politiku dvou dětí a efekty, které by mohla ve vztahu ke stárnutí přinést. Kapitola zahrnuje také doporučení, na jaká opatření by se měla vláda zaměřit, aby pro zemi nebylo stárnutí hrozbou a brzdou jejího rozvoje.
Vliv venkovské pracovní sily na ekonomický růst ve velkých čínských městech
Bondarčuk, Vjačeslav ; Bejkovský, Jan (vedoucí práce) ; Hasík, Gabriel (oponent)
Tématem této bakalářské práce je vliv venkovské pracovní síly na ekonomický růst ve velkých čínských městech. Práce je rozdělena na tři hlavní části. První kapitola se věnuje uvedení do celé problematiky migrace z pohledu motivů migrace, reforem a systému registrací domácností hukou. Následující kapitola se zabývá dopady migrace na ekonomický růst ve městech, na základě přímých zahraničích investic, konkurenceschopnosti migrující pracovní síly a strkutury zaměstnanosti. Poslední třetí kapitola se věnuje posledním trendům migrace a jejím výhledům do budoucna.
Model čínského státního kapitalismu a jeho postavení ve světové ekonomice
Čechura, Tadeáš ; Jiránková, Martina (vedoucí práce) ; Bejkovský, Jan (oponent)
Sílící postavení systému státního kapitalismu začíná představovat rovnocennou protistranu liberálně smýšlejícím tržním ekonomikám. Čína v tomto rozložení sil hraje podstatnou roli silného a inovativního představitele tohoto posilujícího systému, který v sobě kombinuje nezpochybnitelnou moc státního aparátu s tržním fungováním a výhodami kapitalismu. Vliv na rozložení sil ve světové ekonomice a pozice Číny se právě díky státnímu kapitalismu do značné míry mění. Práce analyzuje výhody i nevýhody tohoto systému pro domácí trh Číny, a zároveň i pro její postavení v globálním tržním měřítku.
Čínský ekonomický systém: tržní ekonomika či státní kapitalismus?
Bejkovský, Jan ; Jiránková, Martina (vedoucí práce) ; Stuchlíková, Zuzana (oponent) ; Fárek, Jiří (oponent) ; Kříž, Martin (oponent)
Práce se zabývá podstatou čínského ekonomického systému. V první kapitole se nejprve zaměřuje na světovou ekonomiku a snaží se o definování hlavních ekonomických systémů v ní převládajících, tj. anglosaského, kontinentálního a asijského rozvojového systému. Oproti těmto systémům jako tržním ekonomikám práce porovnává a definuje systém státního kapitalismu a jeho hlavní prvky. V další části je práce zaměřena na historické přístupy Číňanů k ekonomické governance země a pokouší se o definování historických přístupů, které jsou dodnes v čínské ekonomice relevantní. Třetí kapitola práce analyzuje čínský ekonomický systém a úlohu státu v něm; zkoumá rovněž přístup státu k vlastnictví státních podniků a celkový rozsah státního vlastnictví v čínské ekonomice mimo jiné na základě tzv. klíčových odvětví. Závěrečná kapitola pak zkoumá různé druhy státních podpor domácím, často státním, podnikům v Číně. Jako příklad kapitola využívá případovou studii na automobilový průmysl.
Podnikání českých firem na čínském trhu
Skála, Ondřej ; Kešner, Martin (vedoucí práce) ; Bejkovský, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá podnikatelským prostředím v Číně z pohledu českých firem. V teoretické části jsou představeny oblasti, o kterých by měl každý podnikatel, který uvažuje o exportu do Číny, znát základní informace. Nejdříve je představena ekonomická situace Číny z historického i současného pohledu a její spolupráce s Českou republikou. Následně jsou blíže popsané obory, které stále představují příležitosti pro české podniky a také zmapována účast českých podniků na čínském trhu. Dále se práce zaměřuje na popsání možností, jak na čínský trh vstoupit a také na to, jak s čínskou protistranou jednat. Čínská kultura je z evropského pohledu velmi odlišná a pro české podnikatele představuje možná nedorozumění a podnikatelské problémy. V praktické části práce jsou potom popsány zkušenosti několika českých firem s čínským trhem a také rady, které si mohou odnést společnosti, které by zde chtěly také podnikat. Na závěr práce je sepsáno doporučení pro podnikatele, které vychází z rozhovorů a dotazníků mezi českými exportními manažery zabývající se obchodem s Čínou.
Mezinárodní trh s uměním
Havlenová, Lenka ; Jiránková, Martina (vedoucí práce) ; Bejkovský, Jan (oponent)
Cílem této bakalářské práce je zasvětit čtenáře do obecné problematiky a fungování dnešního mezinárodního trhu s uměním, přiblížit jeho různé podoby, poukázat na rozdílné možnosti investování do umění a popsat vývoj tohoto trhu v posledních letech. První kapitola se zabývá obecnými pojmy, rozdělením trhu na dílčí segmenty, charakteristikou institucionálních podob trhu a hlavními tržními subjekty. Druhá kapitola hledí na umění jako investiční nástroj. Zabývá se rozdílem mezi uměleckou hodnotou a cenou, samotným procesem investování a jeho strategiemi, problematikou investičních fondů a cenovými indexy. Ve třetí kapitole se pozornost obrací k vývoji trhu s uměním, jeho současnému stavu a aktuálním tržním trendům.
Čínský automobilový sektor: na cestě ke světové dominanci?
Bejkovský, Jan ; Stuchlíková, Zuzana (vedoucí práce) ; Šaroch, Stanislav (oponent)
Tématem diplomové práce je zhodnocení čínského automobilového sektoru ve vztahu k vývoji čínské a světové ekonomiky. Zabývá se zejména konkurenceschopností čínských automobilek oproti automobilkám z RTE. Práce je rozdělena do tří kapitol. První zařazuje čínskou ekonomiku potažmo automobilový sektor do kontextu světové ekonomiky. Další část se zabývá samotným automobilovým průmyslem v Číně, popisuje jeho vývoj a největší automobilky, také analyzuje výsledky provedeného dotazníkového šetření mezi čínskými spotřebiteli. Poslední kapitola zkoumá současné trendy v odvětví a hodnotí konkurenceschopnost čínských automobilek v zahraničí.
Internacionalizace renminbi v kontextu budování základů čínské hegemonie
Král, Ondřej ; Jiránková, Martina (vedoucí práce) ; Bejkovský, Jan (oponent)
Čínská měna ve 21. století postupně dobývá svou pozici v mezinárodním měnovém a finančním systému. Zrychlujícím se tempem v Číně dochází ke strukturálním reformám, které mají nastartovat nový model růstu tamní ekonomiky. Jedním ze základů tohoto vývoje je internacionalizace renminbi. Ta patří mezi prostředky, kterými chce Čína docílit udržitelného růstu a v delším období útočit na pozici hegemona světové ekonomiky. Tato práce zkoumá, do jaké míry se renminbi může stát světovým platidlem a jaký dopad by tento fakt měl na uspořádání světové ekonomiky, potažmo na Čínu samotnou.
Reformy Mezinárodního měnového fondu v souvislosti s proměnou měnového a finančního systému
Bilková, Simona ; Hnát, Pavel (vedoucí práce) ; Bejkovský, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se soustředí především na reformy Mezinárodního měnového fondu týkající se rozložení členských kvót a rozhodování ve Výkonné radě. Představuje proměny mezinárodního měnového i finančního systému ve 20. a na začátku 21. století, seznamuje s historií Mezinárodního měnového fondu, poté se zabývá jeho reformami. V poslední kapitole popisuje činnost Mezinárodního měnového fondu v oblasti dohledu a poskytování finanční pomoci členským státům.
Čínský bankovní sektor: jeho specifika a problémy
Bejkovský, Jan ; Hnát, Pavel (vedoucí práce) ; Stuchlíková, Zuzana (oponent)
Tématem této bakalářské práce jsou problémy a odlišnosti čínského bankovního sektoru. Je rozdělena na tři hlavní části. V první kapitole je práce zaměřena na představení čínského bankovního systému, jeho historie a hlavních druhů institucí zde působících. V následující části se věnuje problémům čínského bankovního sektoru, s důrazem na problémy bank pramenící z pohledávek se selháním. V poslední kapitole práce pojednává o vývoji čínského bankovnictví po roce 2001, hlavně o závazcích Číny vůči WTO a vstupu čínských bank na burzu.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 20 záznamů.   předchozí11 - 20  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.