|
|
Inflační cílení jako měnový indikátor centrálních bank
Bilková, Simona ; Bažantová, Ilona (vedoucí práce) ; Dupáková, Lenka (oponent)
Inflační cílení jako měnový indikátor centrálních bank Abstrakt Diplomová práce na téma "Inflační cílení jako měnový indikátor centrálních bank" si klade za cíl porovnat úspěšnost inflačního cílování prováděného Českou národní bankou a Evropskou centrální bankou. Cílování inflace jakožto měnověpolitický režim se začalo využívat poprvé téměř před 30 lety a jeho podstatou je snaha ovlivnit míru inflace pomocí úpravy krátkodobých úrokových sazeb a stabilizace inflačních očekávání. Staví na odpovědnosti centrálních bank za dosahování stanoveného cíle, jejich transparentnosti a komunikaci s veřejností, například pomocí zveřejňování makroekonomických prognóz. První kapitola diplomové práce si klade za cíl vymezit pojem centrální banky a cílování inflace. Zabývá se účelem centrálních bank, jejich nástroji pro výkon monetární politiky, nezávislostí a odpovědností centrálních bank, a stanovuje pravidlo měnové politiky centrálních bank. Dále také vysvětluje střednědobou a dlouhodobou vertikální Phillipsovu křivku a Taylorovo pravidlo. Druhá kapitola se zabývá Českou národní bankou a jejím cílem je popsat činnost a inflační cílování České národní banky. Stanovuje její hlavní účel, nástroje měnové politiky a stručně popisuje její historii. Vysvětluje mechanismus inflačního cílování tak, jak ho provádí Česká národní...
|
|
|
Snížení bolestivosti vybraných diagnostických a ošetřovatelských výkonů v péči o novorozence na základě doporučených postupů
BÍLKOVÁ, Simona
Diplomová práce se zabývá novorozeneckou bolestí a možnostmi jejího snižování u třech nejbolestivějších výkonů, kterým jsou novorozenci vystaveni. Výkony byly vybrány na základě studia literatury. Patří mezi ně odběr kapilární krve na novorozenecký screening, zavádění a vytahování gastrické sondy a odsávání z dýchacích cest novorozence. Bolest má ochranný charakter, má nás chránit před poškozením tkání. Někdy je ale nutné pro potřeby provedení diagnostického nebo ošetřovatelského výkonu bolest způsobit. Existují však kroky, kterými je možné bolest novorozenců snížit. Teoretická část práce popisuje základní fakta o bolesti, jejím vzniku a vedení, významu, a o druzích bolesti. Jsou v ní také popsána specifika dozrávání nervové soustavy plodu během těhotenství. Dále pak zmiňuje hodnocení projevů bolesti a způsoby jejího tišení. Další podkapitola obsahuje popis jednotlivých vybraných výkonů a způsoby tišení bolesti v průběhu jejich provádění. Poslední podkapitola je věnována klinickým doporučeným postupům. Praktická část práce byla prováděna na čtyřech novorozeneckých jednotkách intenzivní péče. Z každé jednotky byly záměrně vybrány tři respondentky, se kterými byl veden řízený rozhovor, který je zaznamenán v kapitole 4.2. Výsledky rozhovorů s jednotlivými respondentkami jsou shrnuty v přehledných tabulkách. Diplomová práce měla tři cíle. Prvním z nich bylo porovnat způsob provádění vybraných bolestivých výkonů u novorozenců v teorii a praxi. Chtěli jsme vědět, zda se ošetřovatelské postupy prováděné na vybraných novorozeneckých odděleních, shodují s postupy uvedenými v literatuře. Dotazováním a pozorováním bylo zjištěno, že některé respondentky nepostupovaly podle doporučení. Odlišnosti jsou popsány v kapitole výsledky a diskuse. Druhým cílem bylo zjistit, zda sestry na vybraných novorozeneckých odděleních mají standardy vybraných výkonů a zda se zajímají i o novější postupy zmírňující bolest novorozenců. Všechny respondentky uvedly, že standardy vybraných výkonů mají, ale ne všechny jsou určené pouze pro novorozence. Téměř všechny respondentky (krom jedné) uvedly, že se o nové způsoby snižování bolesti zajímají, ale ne všechny způsoby jsou uvedeny ve standardech. Třetím cílem práce bylo zjistit, zda sestry vybrané standardy ošetřovatelské péče dodržují a zda své novější znalosti o snižování bolesti novorozenců využívají v praxi. Pozorováním nebylo zjištěno nedodržování standardů, rovněž však nebylo zjištěno využívání znalostí nových postupů, které respondentky uvedly v rozhovoru. Zároveň respondentky (kromě dvou) udávaly, že není potřebné žádný standard vybraných výkonů měnit. Výstupem práce je nový standard pro každý výkon, kterým se práce zabývala. Standardy byly vytvořeny přesto, že respondentky uvedly, že není potřebné je měnit. Nový standard je však třeba ověřit v praxi.
|
host ::
RSS.