|
|
Kvalita života a materialistická hodnotová orientace
Rendlová, Markéta ; Hnilica, Karel (vedoucí práce) ; Šolcová, Iva (oponent) ; Šulová, Lenka (oponent)
Výsledky empirických výzkumů shodně ukazují, že důraz na materialistické hodnoty negativně koreluje s kvalitou života jak na úrovni jednotlivců, tak na úrovni společnosti. Cílem této dizertační práce je přispět k hlubšímu porozumění tohoto vztahu. Práce je rozdělena na dvě části - teoretickou a empirickou. Teoretická část představuje koncepty kvality života a materialismu a současné přístupy k jejich zkoumání a měření. Zvláštní pozornost je věnována konceptu eudaimonického štěstí vztahujícího se k optimálnímu fungování člověka a konceptu postmaterialismu jako hodnotové orientace, která zdůrazňuje sebevyjádření a kvalitu života. Práce vychází ze dvou tezí týkajících se vztahu mezi kvalitou života a materialistickou hodnotovou orientací. Na jedné straně materialismus facilituje ekonomický rozvoj a tržní ekonomiku dané společnosti. Na určité úrovni ekonomického rozvoje nastává tendence k posunu směrem k hodnotám postmaterialistickým, spojeným s autonomií, seberealizací a osobním růstem. Podle druhé teze tento posun není snadný. Konzumní kultura, jako produkt moderní ekonomiky, materialistické hodnoty podporuje. Tvrdí, že cestou ke štěstí a osobní pohodě je více materiálních statků, sociální úspěšnost a přitažlivý vnější vzhled. V okamžiku, kdy začne konzumní kultura dominovat, materialistické aspirace...
|
|
|
Změna kvality patnerského vztahu po narození prvního dítěte
Vágnerová, Zuzana ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Šírová, Eva (oponent)
Práce sleduje průběh vývoje a změny vnímání partnerského vztahu v období přijímání rodičovských rolí. V teoretické části je partnerský vztah zasazen do širšího kontextu rodiny, dále předkládá pohled na partnerský vztah od jeho vzniku až k rozhodnutí o založení rodiny, zdůrazňuje prožívání ženy v těhotenství a po porodu a zabývá se i pohledem muže na toto období. Závěr teoretické části blíže popisuje proměny partnerského vztahu při přechodu k rodičovství a představuje zahraniční výzkum na toto téma. Empirická část pak předkládá vlastní výzkum, kde v kvantitativní části vyjadřovaly ženy čekající první dítě spokojenost s partnerským vztahem v těhotenství a následně po porodu. Hodnocené oblasti partnerského vztahu se týkají intimity, komunikace, společného času, podpory, péče a ocenění. Kvalitativní analýza výpovědí respondentek k jednotlivým hodnoceným oblastem zpřesňuje kvantitativní zjištění. Výzkum dokládá signifikantní pokles spokojenosti žen s partnerským vztahem v zkoumaném období, a to konkrétně s oblastí blízkosti, projevováním lásky, oceněním, se sexuální oblastí a se společně stráveným časem. Bližší analýza pak vede k domněnce, že snížení kvality i kvantity společně stráveného času po narození dítěte je jednou z hlavních příčin nárůstu nespokojenosti respondentek v dalších oblastech...
|
|
|
Role muže v současných partnerských vztazích
Remešová, Eliška ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Horáková Hoskovcová, Simona (oponent)
Diplomová práce "Role muže v současných partnerských vztazích" se zabývá konceptem mužství s důrazem na oblast partnerských vztahů. Konkrétně se věnuje vývoji identity a specifikům mužské identity, maskulinitě a možným vývojovým cestám k mužství. Dále popisuje základní charakteristiky partnerských vztahů a specifikuje roli muže v nich. V empirické studii je pomocí kvalitativní metodologie mapována mužská perspektiva partnerských vztahů a zaměřuje se především na to, jak vnímají muži partnerský vztah, ve kterém se nacházejí, a svou roli v něm. Této studie se účastnilo padesát mužů nacházejících se v době realizace studie v partnerském vztahu, kteří vyplňovali poloprojektivní dotazníky, jmenovitě Nedokončené věty a Partnerský život a jeho části. Výsledky výzkumu bez nároku na jakákoliv zobecnění uvádějí kategorie partnerského vztahu včetně jejich popisů z pohledu dotazovaných mužů a přehled činností, které v rámci partnerského vztahu muži vykonávají. Klíčová slova Muž, identita, gender identita, maskulinita, partner, partnerský vztah
|
|
|
Psychologické aspekty umírání a smrti
Staňková, Lucie ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Šturma, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá psychologickými aspekty umírání a smrti. Jejím cílem bylo zmapovat představy dnešních lidí týkající se smrti a umírání (popř. získat jakousi mentální reprezentaci smrti). Práce se skládá z části teoretické a empirické. Teoretická část se věnuje nejprve smrti a umírání a oblastem, které se s tímto tématem pojí. Dále se věnuje dvěma v této oblasti relativně novým tématům, a to tématu smrti v psychologii a oblasti nejrůznějších druhů explanace smrti včetně jejich psychologického vysvětlení. Empirická část se zaměřila prostřednictvím kvalitativního výzkumu (konkrétně metodami polostrukturovaného rozhovoru, volnými asociacemi a okrajově rozborem kresby) na představy lidí o smrti, dále na to, jak si lidé smrt vysvětlují, na jejich zkušenosti a pocity vztahující se k tématu, na jejich přání i obavy. Získaná zjištění jsou kvalitativního charakteru a byly získány od celkem 28 respondentů. Výsledky empirické části by mohly poskytnout cenný psychologický materiál v oblasti, která je stále pokládána v dnešní společnosti za tabu. Mohly by pomoci prohloubit rozvoj výzkumu v oblasti, která bude vzhledem ke stárnutí populace stále aktuálnější. Klíčová slova: smrt, umírání, truchlení, pohřbívání, smrt v psychologii, spiritualita, smrt a náboženství, posmrtný život, spiritismus, zážitky...
|
|
|
Nedobrovolná bezdětnost a její působení na partnerský vztah
Komorová, Anna ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Niederlová, Markéta (oponent)
Tématem této diplomové práce je nedobrovolná bezdětnost a její působení na partnerský vztah. V teoretické části jsou popsány teorie snažící se vysvětlit, proč lidé chtějí mít děti; jsou zde shrnuty poznatky týkající se neplodnosti a její léčby a další způsoby, jak je možné neplodnost řešit. Práce se soustřeďuje na nedobrovolnou bezdětnost a její psychosociální aspekty; velkou pozornost věnuje zejména nedobrovolné bezdětnosti v souvislosti s partnerským vztahem. Dále shrnuje poznatky, jak se partneři s nedobrovolnou bezdětností vyrovnávají, a zabývá se možnostmi psychologické pomoci těmto párům. Empirická část byla zrealizována prostřednictvím kvalitativního výzkumu metodou polostrukturovaných rozhovorů a Škály obsažení druhého ve vlastním já. Výzkumu se účastnilo 11 žen, které měly s nedobrovolnou bezdětností zkušenost. Empirická část přináší odpovědi na otázky ohledně významu rodičovství pro nedobrovolně bezdětné ženy, jejich emotivity a partnerského vztahu. Mapuje oblasti partnerského vztahu, které byly působením nedobrovolné bezdětnosti změněny, a popisuje, co se ve vztahu v tomto období dělo. Zmiňuje také pohled respondentek na roli sociálního okolí, na život bez dětí a na léčbu neplodnosti. Klíčová slova: nedobrovolná bezdětnost, partnerský vztah, neplodnost, význam rodičovství,...
|
|
|
Pěstounská rodina z hlediska biologických dětí
Havlíčková, Tereza Noemi ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Šturma, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem dlouhodobé pěstounské péče, konkrétně pak zkušeností biologických dětí z pěstounských rodin. Podává přehled o fungování náhradní rodinné péče v ČR a specifikách pěstounských rodin. Popisuje, jak vlastní děti pěstounských rodičů prožívají období před příchodem dítěte do rodiny, jaké jsou jejich pocity a reakce po příchodu pěstounských sourozenců, jak se změní jejich role v rodině, jak se utvářejí jejich vztahy a jak zpětně vnímají rozhodnutí svých rodičů. Na teoretickou část navazuje část empirická, která se skládá z kvantitativního a kvalitativního výzkumu. Výsledky kvantitativního výzkumu mapují prožívaní biologických děti a vytváří základní představu o situaci v pěstounských rodinách. Závěry kvalitativního výzkumu jsou pak doplněním kvantitativní části a umožňují udělat si lepší představu o životě v pěstounských rodinách. Práce by měla být přínosem pro žadatele o pěstounskou péči, jejich děti a odborníky, kteří s pěstounskými rodinami pracují. Klíčová slova náhradní rodinná péče, pěstounská péče, pěstounská rodina, biologické dítě, přijaté děti, příprava pěstounů, sourozenci
|
|
|
Psychologické těhotenství náhradních rodičů
Svobodová, Aneta ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Horáková Hoskovcová, Simona (oponent)
Diplomová práce se zabývala psychologickým těhotenstvím náhradních rodičů. Cílem diplomové práce bylo zmapovat motivaci, očekávání a prožívání budoucích náhradních rodičů. Práci tvořily dvě stěžejní oblasti, a to oblast teoretická a empirická. Teoretická část práce podává přehled poznatků z oblasti rodičovství, náhradní rodinné péče a z oblasti prožívání fyziologického těhotenství budoucími rodiči a prožívání očekávání příchodu dítěte budoucími náhradními rodiči. Empirická část se zaměřila prostřednictvím kvalitativního výzkumu, metodou polostrukturovaného rozhovoru na motivaci a prožívání žadatelů o pěstounskou péči, zmapovala jejich představy, očekávání a zásadní prožitky v období očekávání příchodu dítěte do rodiny. Práce přináší návrhy pro podporu žadatelů o pěstounskou péči v období očekávání na příchod dítěte do rodiny. Výsledky empirické části by mohli využít odborníci, kteří se zabývají realizací odborných příprav pro žadatele o náhradní rodinnou péči. Klíčová slova těhotenství, rodičovství, dítě, náhradní rodinná péče, pěstounská péče, adopce, psychologické rodičovství, motivace, prožívání, identita, očekávání, odborná příprava
|
|
|
Psychologické aspekty deprivace a subdeprivace dítěte předškolního věku
Felcmanová, Kateřina ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Šturma, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce se věnuje tématu deprivace a subdeprivace dítěte předškolního věku. Vymezuje oba pojmy, popisuje vnější podmínky, za kterých může vzniknout deprivace, vnitřní podmínky, které ovlivňují výsledné působení deprivační situace a základní psychické potřeby dítěte. Dále se věnuje možným subdeprivačním situacím, které mohou nastat, popisuje jednotlivá vývojová období předškolního věku s důrazem na deprivaci a subdeprivaci a popisuje změnu postojů k deprivaci v průběhu 20. století. V souvislosti s tím je věnována pozornost ústavní péči a částečné kolektivní péči. V závěru teoretické části je věnována pozornost nejaktuálnějším subdeprivačním situacím dnešní doby a následkům psychické deprivace a subdeprivace. Součástí bakalářské práce je také návrh výzkumného projektu.
|
|
|
Význam hry předškolního dítěte pro jeho psychický vývoj
Domkářová, Lucie ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Šírová, Eva (oponent)
Bakalářská práce se zabývá významem hry předškolního dítěte pro jeho psychický vývoj. Hlavním cílem teoretické části je v rámci stanoveného rozsahu vytvořit co nejucelenější přehled současných poznatků na dané téma. V první části práce jsou obsaženy obecné, teoretické vymezení hry. Uvádím zde různé definice, klasifikace i teorie her. Další část práce je věnována podrobnému popisu významu hry pro jednotlivé složky psychiky. Zaměřuji se zde na rovinu kognitivní, motorickou, motivačně-volní, emocionální i sociální. Jelikož se v předškolním období začíná objevovat kooperativní hra, pokládám tedy za důležité do práce zařadit i kapitolu o partnerech ve hře kam řadím rodiče, prarodiče, sourozence, vrstevníky imaginárního kamaráda. Tato kapitola popisuje význam participace hravých partnerů ve hře a způsob hry s předškolním dítětem. Závěrem bakalářské práce je návrh výzkumného projektu, zaměřeného na hru rodičů s předškolními dětmi.
|
|
|
Význam hry pro psychický vývoj dítěte
Sechovcová, Eliška ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Horáková Hoskovcová, Simona (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vlivem hry na psychický vývoj dítěte od narození po předškolní věk. První část je věnována obecnému pojmu hra, vymezení tohoto pojmu, představení jednotlivých přístupů k dětské hře a základním charakteristikám her. Další část popisuje jednotlivé etapy vývoje a hru v konkrétních obdobích (novorozenec, kojenec, batole a předškolní dítě), kdy je nejprve stručně teoreticky popsáno dané období a poté hra v konkrétním období, kam patří těžiště této práce. Třetí oddíl teoretické části se věnuje sociálním skupinám, ve kterých hra probíhá. Na závěr v praktické části je navržen výzkum v oblasti herní situace v předškolním zařízení. Klíčová slova Hra, vývojová stadia, děti, psychický vývoj, sociální skupiny
|
host ::
RSS.