|
|
Územní studie krajiny jako nástroj řešení krajiny v územním plánování
Masojídková, Petra ; Perlín, Radim (vedoucí práce) ; Šantrůčková, Markéta (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na nový nástroj Územní studie krajiny pro ORP. Hlavním cílem práce je zjistit, jakým způsobem může být Územní studie krajiny využívána, kdo ji může používat a jakým způsobem může ovlivnit krajinu. Práce využívá metody případové studie tří vybraných ORP, a to Votice, Humpolec a Vodňany. V teoretické části se diplomová práce zabývá diskusí pojmu krajina a jejímu ukotvení. V další části se práce věnuje základním formám nástrojů, které upravují plánování krajiny v Česku, a to zejména územnímu plánování. Dále se práce zabývá modely veřejné správy, které v současné době ovlivňují plánování prostoru, tedy modely top-down a bottom-up. V duchu teoretického rámce jsou pak stanoveny i dvě základní hypotézy. V praktické části práce jsou využity dvě kvalitativní metody výzkumu. První metodou je analýza dokumentů Územní studie krajiny ORP, druhou metodou jsou polostrukturované rozhovory s vybranými respondenty. Z výsledků obou metod vyplývá, že Územní studie krajiny může být využívána pouze v omezené míře, a to převážně jako informační podklad. Míra realizace konkrétních opatření je však zatím velmi nízká. Zjištěnými příčinami je nesrozumitelnost nástroje, obecnost a přílišný rozsah řešených krajinných témat, přesahující jak možnosti nástrojů územního plánování, tak i možnosti...
|
|
|
Typologie historické kulturní krajiny české republiky: metodika s osvědčením Ministerstva kultury
Ehrlich, Marek ; Kuča, Karel ; Kučová, Věra ; Pacáková, Božena ; Pavlátová, Marie ; Salašová, Alena ; Šantrůčková, Markéta ; Vorel, Ivan ; Weber, Martin ; Ehrlichová, Olga ; Fiřtová, Barbora ; Halamíčková, Alena ; Jonešová, Eva ; Králová, Vladimíra ; Kupka, Jiří ; Luhan, Čestmír ; Malina, Ondřej ; Matějka, Daniel ; Medková, Lucie ; Sedláček, Jozef ; Trpáková, Lenka ; Veith, Tomáš ; Veselovská, Věra ; Vondráčková, Simona ; Žallmannová, Eva
Nově vytvořená národní typologie historické kulturní krajiny definuje soustavu 34 typů historické kulturní krajiny, které reálně existují v podmínkách České republiky. Vychází ze tří kategorií kulturní krajiny, vymezených Výborem pro světové dědictví, tj. krajin komponovaných, organicky vyvinutých a asociativních. Typologie historické kulturní krajiny představuje otevřený systém sloužící pro účely vymezování, třídění a hodnocení historických kulturních krajin na národní úrovni. Praktická aplikace typologie zahrnuje návod k prostorovému vymezení krajinného celku s významnými kulturními hodnotami, tím slouží k vymezení potenciálu ochrany území ve veřejném zájmu. Umožňuje rovněž zviditelnění celků historické kulturní krajiny v rámci sledovaných jevů územně analytických podkladů.
Plný text:  PDF
|
|
|
Funkční změny Vltavských břehů v Praze
Brabec, Jiří ; Fialová, Dana (vedoucí práce) ; Šantrůčková, Markéta (oponent)
Diplomová práce se zabývá funkčními změnami břehů vltavského toku na území dnešního Hlavního města Prahy. Vzhledem k velkým zásahům do břehové linie a přestavbám nábřeží došlo v období cca 150 let, které jsou detailně sledovány, k zásadním změnám funkčního využití tohoto území. Změny byly podmíněny též na základě připojování okolních venkovských obcí ku Praze. Teoretickými východisky jsou koncepce proměn břehů v urbanizovaných oblastech, doplněné příklady ze světa, které slouží jako srovnávací studie. Dále se práce opírá o teorii fotografie a ikonografický přístup, které jsou zásadní pro tuto práci. Metodika práce je založena na analýze dobových i současných fotografií a informací, dále na terénním průzkumu a vektorizací historických map, kde je sledován průběh toku ve čtyřech časových obdobích (polovina 19. století až současnost). Práce zachycuje funkční změny břehů v textové, obrazové a zásadní změny přehledné tabulkové podobě. Součástí práce je též webová aplikace, kde jsou opět změny v kartografické, obrazové i textové podobě zpřístupněny veřejnosti. Klíčová slova Vltava, Praha, břeh, nábřeží
|
|
| |
|
|
Proměny religiózní krajiny po roce 1945: příklad obcí na Šumpersku
Švubová, Kateřina ; Klingorová, Kamila (vedoucí práce) ; Šantrůčková, Markéta (oponent)
Náplní této bakalářské práce je výzkum a porovnání religiózní krajiny dvou obcí na Šumpersku, Velkých Losin, kde před rokem 1945 převládalo německé obyvatelstvo, a Bludova, který byl naopak většinově český. Cílem je pozorovat rozdíly v charakteru religiózní krajiny v závislosti na národnostním složení obyvatel před rokem 1945. V teoretické rovině bude práce vycházet z geografie náboženství a historické geografie. Budou zmíněna témata religiózní krajina, sakralizace krajiny, proměny religiózní krajiny v průběhu historie a vliv vysídlení Němců z pohraničí na tyto změny. V druhé části bude cílem sledovat vývoj religiozity obyvatel a na základě zmapování sakrálních objektů porovnat charakter religiózních krajin modelových území, počet a vzhled religiózních objektů rozdělených podle jejich velikosti a typu (např. kostel, kaple, menší sakrální stavby v krajině, drobné sakrální objekty na stavbách, atd.). Také bude monitorováno jejich stáří, zda byly postaveny před rokem 1945 nebo později a zda byly po roce 1945 rekonstruovány. Klíčová slova: náboženská krajina, vysídlení Němců, Šumpersko, geografie náboženství
|
|
|
Typologie golfových hřišť v Česku
Svobodová, Lenka ; Fialová, Dana (vedoucí práce) ; Šantrůčková, Markéta (oponent)
Cílem této práce je zjistit, na jakých plochách jsou v Česku budována golfová hřiště, jak velké plochy jsou touto výstavbou zabrány a zdali se dají pozorovat nějaké územní trendy v jejich budování během více než stoleté historie těchto areálů u nás. Práce je strukturována do několika částí, které se danou problematikou zabývají. První část práce je věnována charakteristice golfových hřišť z různých hledisek. Druhá klíčová část práce hodnotí využití ploch golfových hřišť v Česku, navrhuje několik hledisek vytváření typologie těchto areálů, zabývá se jejich daňovou výtěžností a rovněž navrhuje území, která jsou pro budování hřišť vhodná. Součástí práce jsou rovněž případové studie dvou typologicky odlišných areálů - Čertova Břemene a Kynžvartu. Přínosem práce by mělo být vytvoření kompletní databáze všech parcel na území golfových hřišť v Česku včetně jejich využití a rovněž vytvoření mapy s různými charakteristikami těchto areálů. Klíčová slova: golfové hřiště, cestovní ruch, využití ploch, Kynžvart, Čertovo Břemeno
|
|
|
Využití a modelace reliéfu při krajinných úpravách na černínských panstvích
Šantrůčková, Markéta
Předkládaná práce se zabývá hodnocením terénních úprav a možností využití přirozeného reliéfu při zakládání krajinářských parků. Hodnocení je prováděno na základě studia dané problematiky v modelových lokalitách a následného zobecnění získaných poznatků. Krajinářské parky jsou nedílnou součástí krajinné sféry. V parcích se specifickým způsobem a neoddělitelně prolíná vliv přírodního prostředí a jeho antropogenních přeměn. Přírodní prostředí vstupuje do podoby krajinářských parků nejvýrazněji právě prostřednictvím různých forem reliéfu. Zároveň reliéf nebyl přijímán jen pasivně jako podklad pro založení parku, ale byl aktivně a s vynaložením nemalých nákladů a úsilí upravován. Výrazným specifikem terénních úprav v krajinářských parcích je skutečnost, že tyto úpravy, byť sebevýraznější, měly zůstat pozorovateli skryté a napodobovaly přírodní linie a tvary. Geografické výzkumné otázky v krajinářských parcích se soustřeďují na hledání odpovědí ohledně míry využití a přeměn přirozeného reliéfu a jeho vlivu na podobu a utváření parků. V předkládané práci byly využity metody vhodné ke komplexnímu poznání terénních úprav. Hlavní náplní práce byla analýza map v prostředí GIS, studium dobových dokumentů, rešerše literatury a podrobný terénní průzkum zaměřený na ověření získaných poznatků. Nejdůležitějším...
|
|
|
Využití a modelace reliéfu při krajinných úpravách na černínských panstvích
Šantrůčková, Markéta ; Lipský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Chromý, Pavel (oponent) ; Semotanová, Eva (oponent)
Předkládaná práce se zabývá hodnocením terénních úprav a možností využití přirozeného reliéfu při zakládání krajinářských parků. Hodnocení je prováděno na základě studia dané problematiky v modelových lokalitách a následného zobecnění získaných poznatků. Krajinářské parky jsou nedílnou součástí krajinné sféry. V parcích se specifickým způsobem a neoddělitelně prolíná vliv přírodního prostředí a jeho antropogenních přeměn. Přírodní prostředí vstupuje do podoby krajinářských parků nejvýrazněji právě prostřednictvím různých forem reliéfu. Zároveň reliéf nebyl přijímán jen pasivně jako podklad pro založení parku, ale byl aktivně a s vynaložením nemalých nákladů a úsilí upravován. Výrazným specifikem terénních úprav v krajinářských parcích je skutečnost, že tyto úpravy, byť sebevýraznější, měly zůstat pozorovateli skryté a napodobovaly přírodní linie a tvary. Geografické výzkumné otázky v krajinářských parcích se soustřeďují na hledání odpovědí ohledně míry využití a přeměn přirozeného reliéfu a jeho vlivu na podobu a utváření parků. V předkládané práci byly využity metody vhodné ke komplexnímu poznání terénních úprav. Hlavní náplní práce byla analýza map v prostředí GIS, studium dobových dokumentů, rešerše literatury a podrobný terénní průzkum zaměřený na ověření získaných poznatků. Nejdůležitějším...
|
|
|
Identifikace, uchování a obnova kompozice památek zahradního umění
Weber, Martin ; Sojková, Eva ; Šantrůčková, Markéta ; Bendíková, Lucia ; Šiřina, Petr
Metodika postihuje způsob zpracování základního rozboru pro identifikaci a rámcovou ochranu kompozice památek zahradního umění (historických zahrad a parků). Tato metodická pomůcka byla proto vypracována v souladu se zadáním projektu tak, aby mohla být využita i v objektech málo odborně prozkoumaných, s nedostatečnou či neprozkoumanou archivní dokumentací a v objektech ve špatném, zanedbaném či narušeném stavu, které přesto vykazují značné památkové hodnoty. Soustředí se proto na základní rozbory a poznání kompozice dané památky zahradního umění, které budou východiskem pro další projektovou dokumentaci.
Plný text: PDF
|
|
|
Stavebněhistorický a archeologický průzkum a hodnocenı́ stavebnı́ch, technických a uměleckých objektů v památkách zahradnı́ho uměnı́: Certifikovaná metodika VÚKOZ, v.v.i. č. 5/2014 – 050
Pešta, Jan ; Janál, Jiří ; Malina, Ondřej ; Šantrůčková, Markéta ; Tišerová, Renata ; Weber, Martin
Cílem metodiky je vytvoření široce použitelného standardu na realizaci průzkumů stavebních, uměleckých a technických objektů v památkách zahradního umění. Jedná se o řadu typů průzkumů, a to jak průzkumů stavebněhistorických (různé stupně podrobnosti, od plošného stavebněhistorického průzkumu, standardní nedestruktivní stavebněhistorický průzkum až po operativní průzkumovou dokumentaci) a dále průzkumy archeologické apod. Metodika se zabývá definováním pojmů, stanovením klasifikační škály jednotlivých objektů v památkách zahradního umění a základním přehledem odkazů na pramennou základnu pro studium objektů v památkách zahradního umění. Představuje podrobný návod (včetně vzorů) na realizaci průzkumů stavebních, uměleckých a technických objektů v památkách zahradního umění, všech druhů a stupňů. Metodika vychází z praxe stavebněhistorických průzkumů v podobě, jak je po mnoho desetiletí uplatňována v prostředí České republiky, dříve Československa. Archeologická část metodiky včetně uplatnění moderních nedestruktivních metod v zahraniční archeologii představuje ukotvení zahradní archeologie v mezinárodních standardech.
Plný text: PDF
|
host ::
RSS.