|
|
Rajonizace rožmberských vodních mlýnů na panství Třeboň po roce 1590: Mýtus nebo skutečnost?
Škudrnová, Jaroslava ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Ebelová, Ivana (oponent)
V poslední třetině 16. století vznikl na rožmberských statcích v souvislosti s připravovanou reformou vrchnostenského hospodářství unikátní dokument, tzv. Popis mlýnů z roku 1590, který poznamenává všechny (poddanské i panské) vodní mlýny na rožmberském dominiu. Na základě tohoto soupisu pak Jaroslav Honc roku 1959 publikoval studii, v níž vyslovil hypotézu o rajonizaci rožmberských mlýnů v roce 1590. Cílem této diplomové práce je nejen představení tohoto nesmírně zajímavého pramene, ale především konfrontace reformních představ rožmberských úředníků se skutečností, jež je zachycena v účetním materiálu třeboňského panství mezi léty 1550 až 1615.
|
|
|
Dějiny Bukovce do konce 17. století
Pola, Martin ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Tématem této bakalářské práce jsou dějiny vsi Bukovec u Horšovského Týna, představené od nejstarší historie do konce 17. století. Starobylá obec Bukovec patří k nejstarším vesnicím v oblasti. Její dominantu tvoří v jádru pozdně románský kostel Nanebevzetí Panny Marie z konce 12. století. Jak navíc dokazuje predikát "z Bukovce", stálo ve vesnici již koncem 12. století rovněž feudální sídlo. Centrum panství však bylo v polovině 14. století přeneseno do sousedních Čečovic, a Bukovec se stal centrem farnosti. Představena je také historie vsi v době husitských válek a v době pohusitské. Roku 1546 se pak stal Bukovec součástí lobkowiczkého dominia v Horšovském Týně. Prvním zachycením sociálních a majetkových poměrů ve vsi je urbář z roku 1587, jehož příslušné části tato práce rozebírá. Další zdroje informací o sociální historii obce máme až z doby po třicetileté válce. Jedná se především o Berní rulu z poloviny 17. století a nejstarší dochovanou matriku, pocházející až z roku 1672. Práce se tak snaží představit nejdůležitější etapy vývoje Bukovce a jeho sociální poměry na konci 16. a v průběhu 17. století, jak jen je dovolují zmapovat kusé historické prameny. Klíčová slova Bukovec, historiografie, panství Čečovice, panství Horšovský Týn, farnost Bukovec, sociální dějiny
|
|
|
Hraběnka Serényiová a město Blatná
Hasilová, Pavla ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
HRABĚNKA SERENIOVÁ A MĚSTO BLATNÁ Diplomová práce je jednak příspěvkem k regionální historii Blatné a Blatenska, jednak sondou do života barokního šlechtického manželského páru. První část studie (1. a 2. kapitola) je věnována přehledu dosavadního bádání, zejména osobnosti J. P. Hilleho, a přehledu pramenné báze. Dále je čtenář seznámen s životními mezníky Marie Alžběty, hraběnky Sereniové, rozené z Waldsteina (1698-1787), a jejího chotě, hraběte Josefa Sereniho (1686-1742), v jejichž držení se blatenské panství nacházelo od roku 1709 až do roku 1787 (podkapitola 3.1.), a s úřední kariérou hraběte Josefa Sereniho (podkapitola 3.2.). 4. a 5. kapitola pak představují vhled do každodennosti barokní šlechty, a to zejména prostřednictvím dochovaných účtů hraběcí domácnosti; autorka se zabývá problematikou příjmů, výdajů a nákladů na reprezentaci, stolováním, rezidencemi, služebnictvem a garderobou, a to zejména s přihlédnutím k fenoménu šlechtické sebeprezentace. Její specifická forma - problematika rodová legendy - je potom analyzována v 6. kapitole práce. Nejrozsáhlejší, tj. 7. kapitola, se potom zabývá převážně působením ovdovělé Marie Alžběty na blatenském panství, a to prizmatem barokní zbožnosti. Jsou sledovány Sereniovské církevní nadace, fundace sakrální architektury, snaha o pozvednutí blatenské školy,...
|
|
|
Chebský obchod v 16. století
Sečkař, Petr ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Ďurčanský, Marek (oponent)
Město Cheb, ležící na křížovatce starých obchodních cest, získalo přízní českých králů a římskýchz císařů řadu privilegií podporujících obchodní aktivity. Šestnácté století navíc obchodu v regionu přálo: bylo nalezeno vydatné ložisko stříbra v Jáchymově a několik nových nalezišť cínu. Prosperující důlní oblasti zajišťovaly prosperitu blízkému i vzdálenějšímu okolí, a na hlavní přístupové cestě ze západní Evropy ležel Cheb. Předpokládaná prosperita obchodu se měla zákonitě odrazit na posperitě obyvatel města i města jako celku. Práce se snaží rozborem městských knih příjmů (Umgeldbücher) zjistit, které položky souvisely s obchodem a jejich zastoupení na příjmech města.
|
|
|
Sociální pozice českého kata v období novověku
Pultarová, Marie ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Ďurčanský, Marek (oponent)
a klíčová slova: Práce se zabývá sociálním postavením katů v období novověku jakožto skupinou obyvatel v dobovém kontextu považovanou za snížené. Pokouší se sledovat styk katovských rodin s obecnou veřejností, jejich finanční zázemí a především zjistit, jak velká byla míra diskriminace společností. Velký důraz je kladen na otázku novověké cti a její chápání v souvislosti s mistry ostrého meče a jejich rodinami. Větší prostor je v prvé řadě věnován pardubickému rodu Zelingerů, vykonávající katovské řemeslo od konce 17. století v Pardubicích a okolních oblastech. Díky detailnějšímu zaměření na život Jiřího Zelingera mistra ostrého meče a místních poměrů ohledně snížených osob, je učiněna částečná komparace s historiografickým pojetím. K závěrům bakalářské práce bylo dospěno na základě nastudování především české historiografické literatury a pramenů městské správy města Pardubice. Klíčová slova: ranný novověk, kati, město
|
|
|
Nižší šlechta ve městech a městečkách v 17. a 18. století
Chmelíř, Václav ; Mikulec, Jiří (vedoucí práce) ; Čechura, Jaroslav (oponent) ; Ledvinka, Václav (oponent)
Šlechta ve městech je problém, kterému se česká historiografie věnuje poměrně ve velké míře, a to především ve spojitosti s paláci v zemských metropolích. Mimo ně lze však najít urozence také v dalších městech a městečkách. Ti zde nejenom vlastnili sídla, ale mnozí s městským prostředím spojili různě dlouhé úseky svých životů. Některá místa se tak stala domovem poměrně početné skupiny příslušníků vyšších stavů. Tato práce je založena na sondě do sedmi měst a městeček ve středních a západních Čechách. Většinu šlechticů s nimi spojených můžeme zařadit z hlediska titulárního i majetkového k nižší šlechtě. Ke studiu této studiu problematiky byla využita široká škála pramenů, především bylo nutné ve velké míře se opřít o zdroje z produkce úřadů, z nichž primát hrají materiály městských rad. Práce řeší dva velké tematické okruhy - jednak problém existence šlechtice usazeného ve městě jakožto člena městské komunity a dále problematiku vlastních sídel těchto urozených obyvatel měst. Jako člen městské komunity se musel šlechtic podrobit určitým normám a autoritám. Mezi normami můžeme nalézt dokumenty městského a zemského práva či privilegia. Různý rozsah měla vůle úřadů, vrchností či městských rad. Členové těchto městských rad představovali jen jednu část městské komunity. K nim a ostatním obyvatelům navazoval...
|
|
|
Hospodářské instrukce pro poddané do poloviny 16. století (na základě edice Josefa Kalouska)
Koryta, David ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Čechura, Jaroslav (oponent)
V pohusitském období se zcela změnila šlechtická mentalita. Jedním z projevů změny byla snaha vést hospodaření svého panství na režijním principu. Bylo nutné zřídit co nejdokonalejší chod panství po správní i finanční stránce. Z toho důvodu začala šlechta vydávat hospodářské instrukce - stručné návody ke správě panství. Práce sleduje vývoj hospodářských instrukcí v jejich rané fázi (do poloviny 16. století). Analyzuje jednotlivé exempláře zahrnuté v edici Josefa Kalouska Archiv český XXII: Řády selské a instrukce hospodářské 1350-1626 spadající do tohoto období.
|
|
|
Mezi kladivem a kovadlinou. Vrchnostenský aparát pardubického panství v letech 1560-1630
Růžková, Zuzana ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Ďurčanský, Marek (oponent)
a klíčová slova Tato diplomová práce je věnována tematice vrchnostenského úřednictva pardubického komorního panství mezi lety 1560-1630. Představuje jak strukturu a podobu aparátu, povinnosti a kompetence jeho zástupců, tak jejich působení v kontextu daného panství. Význam hraje přitom nejen vztah mezi aparátem a nadřízenými orgány, ale též jeho kontakt s místními samosprávami a samotnými obyvateli panství. Stranou zájmu nezůstávají ani osoby některých úředníků, o jejichž životních osudech je v rámci jednotlivých kapitol pojednáno. Práce sleduje však i projevy vybraných tendencí raněnovověkých dějin a jejich promítnutí do prostředí daného panství - především proces byrokratizace, profesionalizace a míru (ne)disciplinovanosti úřednictva. Velmi důležitou roli hraje také otázka, do jaké míry realita úřední praxe odpovídala ustanovením a požadavkům proklamovaným v instrukcích a nařízeních. Klíčová slova: vrchnostenská správa, úřední aparát, normy versus realita
|
|
|
Čarodějnické procesy - iluze českých dějin?
Kobrlová, Zuzana ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Zdichynec, Jan (oponent)
Předkládaná diplomová práce zaměřuje se na problematiku pronásledování čarodějnic a kouzelnic v českých zemích, přesněji však na území Čech a Moravy, včetně nezbytného kontextu evropského. Je zde zmapován vznik a vývoj konstruktu čarodějnické sekty či právní opora pronásledování za služebníky ďábla označených osob. Chronologické vymezení práce lze poté stanovit mezi lety 1400 - 1800, přičemž však období středověké zahrnuje pouze stručný přesah, který se jeví nezbytným z hlediska postižení vývoje konstruktu diabolického čarodějnictví. Jádrem této diplomové práce stává se jednoznačně raný novověk, tedy období mezi lety 1500 - 1800. Akcentovány jsou závěry zahraniční historiografie a interdisciplinární přístupy k danému tématu. Práce snaží se taktéž, vedle rozboru teoretických koncepcí vztahujících se ke stanovené problematice, ptát se po možnosti aplikace těchto koncepcí na území Čech a Moravy. Konkrétní případy soudních řízení vychází ponejvíce z knih smolných. Na základě výslechových protokolů snaží se diplomová práce o postižení míry znalosti prvků sdruženého zločinu čarodějnictví v domácím prostředí, včetně poukazu na jejich omezenou recepci. Nemenší pozornost je věnována otázkám spjatým s právními knihami a zákoníky domácí provenience, jejichž znění až do hrdelního řádu císaře Josefa I. ve své...
|
|
|
Migrace a mobilita poddaných na třeboňském panství ve druhé polovině 17. a v 18. století
Paták, Josef ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Štaif, Jiří (oponent)
Předložená bakalářská práce se pokusila o analýzu a popsání migrace poddanského obyvatelstva jihočeské vesnice Dynín mezi lety 1661 a 1740. Je založena na rozboru unikátního pramene, jímž jsou poddanské soupisy třeboňského panství z let 1661 až 1839. S jejich pomocí byl učiněn pokus o rekonstrukci životů poddaných. Díky vzájemnému srovnání prostorových pohybů obyvatel bylo rozlišeno a popsáno pět hlavních druhů migrace. Práce se snaží zprostředkovat variabilitu a proměnlivost migrací a ukázat, že mobilita poddanského obyvatelstva byla složitým jevem a nelze ji jednoduše generalizovat. Podrobně se věnuje fenoménu odchodů dynínských poddaných do armády, který nabyl značných rozměrů ve třicátých letech 18. století. Krátce se zabývá srovnáním údajů poddanských soupisů s informacemi z matrik a pozemkových knih. Klíčová slova Třeboň [panství], Dynín, soupisy poddanské, migrace, mobilita, poddaní, armáda
|
host ::
RSS.