|
|
Mechanorecepce u rostlin
Martinek, Jan ; Vosolsobě, Stanislav (vedoucí práce) ; Kulich, Ivan (oponent)
Rostliny jsou sesilní organismy, které si nemohou najít lepší podmínky někde jinde a musí se přizpůsobit prostředí, ve kterém vyrostly. Proto si vyvinuly schopnost vnímat celou řadu environmentálních podnětů, které jim umožňují získat představu o podmínkách v jejich okolí. Jednou ze skupin podnětů, kterým jsou vystaveny, jsou mechanické stimuly spojené například s poryvy větru, kontaktem s překážkami, dotykem herbivorů nebo okolních rostlin. Jistým druhem mechanických stimulů jsou také zvuk a gravitace. Masožravé nebo popínavé rostliny mají vysoce specialisované struktury vytvořené pro vnímání a odpověď na mechanické stimuly, poněkud méně nápadná, ale o to zajímavější a významnější reakce na mechanické podněty existuje i u nespecializovaných rostlin. Tato práce se pokouší shrnout jak je mechanorecepce u rostlin rozšířena a jaké jsou její adaptivní funkce, od vnímání dotyku opory u úponků, přes aktivaci pastí masožravých rostlin až po přizpůsobení na růst na větrném stanovišti a navigaci kořenů skrz překážky v půdě. V další části práce shrnuje současné poznatky o molekulárních procesech provázejících vnímání mechanických podnětů, transdukci, integraci a odpovědi na mechanické působení a v poslední části práce nabízí možné schéma průběhu mechanorecepce od počátečního stimulu až po změnu fenotypu.
|
|
|
Analýza antioxidačních systémů, morfologických a fyziologických parametrů u dvou odrůd bobu (Vicia faba L.) během stresu suchem
Jelénková, Iva ; Kočová, Marie (vedoucí práce) ; Wilhelmová, Naďa (oponent)
Objasnění fyziologických a biochemických mechanizmů souvisejících s odolností rostlin vůči suchu je zásadní pro šlechtění výnosných odolných rostlin, které budou dobře snášet i tyto nepříznivé podmínky prostředí. Stres suchem může vést k oxidativnímu poškození, které navozuje vážné poruchy fyziologických a biochemických procesů v rostlinách a jehož negativní vliv snižují antioxidanty. V této práci jsem se zaměřila na studium vybraných morfologických (hmotnost sušiny kořenů a prýtu, délka prýtu, počet listů), fyziologických (účinnost fotosyntézy, množství pigmentů, relativní obsah vody-RWC) a antioxidačních (kataláza-CAT, askorbát peroxidáza-APX, prolin) parametrů dvou odrůd Vicia faba L. lišících se citlivostí vůči suchu. Odolná odrůda (Merkur) a citlivá (Piešťanský) byly vystaveny 10- ti dennímu stresu suchem. Aktivita CAT a APX u stresovaných rostlin spíše klesala. Hodnoty množství prolinu kolísaly a nebyl patrný jasný trend a žádné významné rozdíly v souvislosti se stresem. V důsledku stresu klesal RWC výrazněji u citlivé odrůdy, aktivita elektron-transportního řetězce a množství pigmentů nebyly suchem příliš ovlivněny. Změny morfologických parametrů se ve stresu více negativně projevily u citlivé odrůdy, která je však vzrůstem mohutnější než odolná. Nejvíce byly pozitivní vlastnosti odolné odrůdy patrné...
|
|
|
Dopad lidského poznání na zvířata a rostliny
Richterová, Klaudie ; Thein, Karel (vedoucí práce) ; Jirsa, Jakub (oponent)
Název práce: Dopad lidského poznání na zvířata a rostliny Vedoucí práce: doc. PhDr. Karel Thein, Ph.D. Vypracovala: Klaudie Richterová Abstrakt v českém jazyce Minulé století zaznamenalo nárůst zájmu o blaho zvířat a jedním z čelních představitelů tohoto hnutí zůstává filosof Peter Singer. Jeho teorie říká, že zvířata mají své vlastní zájmy stejně jako lidé, neboť jsou schopna pociťovat slast a strast. Na základě tohoto předpokladu hovoří o principu rovného zohlednění zájmů. Nicméně tento princip zahrnuje pouze zvířata a lidské bytosti. Moderní výzkum však prokázal, že lidé a zvířata nejsou jedinými citlivými bytostmi na Zemi. Rostliny nejsou pouze trpné předměty ve vegetativním stavu. Podle současných výzkumů jsou rostliny aktivními jedinci, kteří spolu navzájem komunikují, mají svůj vlastní systém sebeobrany a konečně i vlastní způsob života. V souvislosti s těmito novými vědeckými poznatky bychom měli rostliny zahrnout do principu rovného zohlednění zájmů, pokud nechceme být zastánci druhové nadřazenosti.
|
|
|
Revitalizace městského parku na Husově náměstí v Písku
NEBESOVÁ, Kateřina
Diplomová práce se ve své teoretické části zabývá významem zeleně ve městech a v sídlech, historií jejího vzniku, jejími jednotlivými formami a důležitostí pro zdravý způsob života městského obyvatelstva. Práce sleduje vliv zeleně na člověka z hlediska estetického i hygienického. Rozebírá i význam a vývoj krajiny a její ovlivnění činností člověka i zpětným vlivem krajiny a přírody na duševní a fyzické zdraví člověka. Praktická část práce se řeší revitalizaci městského historického parku, umístěného na Husově náměstí. Cílem revitalizace parku je zlepšení funkčnosti sledovaného území z hlediska ekologického, funkčního a estetického.
|
|
|
Metodika vzorkování GM rostlin při jejich nezáměrném výskytu v životním prostředí
Ovesná, Jaroslava ; Kučera, Ladislav ; Sovová, Tereza ; Mitrová, Katarína ; Pouchová, Vladimíra
V metodice jsou definovány postupy odběru vzorků rostlin z porostů zemědělských plodin(kukuřice, sóji, bramboru a řepky) pro posouzení výskytu nepovolených GM rostlin v životním prostředí. Uplatnění metodiky spočívá především v oblasti kontrol dodržování zákona č.78/2004 Sb. Vzorkování rostlin a odebrané vzorky při kontrolách musí v maximální míře reprezentovat porost na kontrolované části pozemku(půdní blok nebo díl půdního bloku). Mezi základní oblasti uplatnění metodiky náleží:(a)případy nízkého podílu nepovolených GM rostlin(použití partie osiv či sadby kontaminované GMO nepovolenými pro pěstování, (b)případy sledování výskytu nepovolených GM rostlin na pozemcích, kde byl takový výskyt zaznamenán v předchozích letech(například rostliny rostoucí na pozemku ze semen nebo hlíz z tzv. "půdní zásoby").
Plný text:  PDF
|
|
| |
|
| |
|
|
Zobrazení vegetace v římském a raně křesťanském umění a její symbolický význam
Zvířecí, Petra ; Ondřejová, Iva (vedoucí práce) ; Bouzek, Jan (oponent)
a klíčová slova Diplomová práce pojednává o vyobrazení vybraných druhů rostlin v římském a raně křesťanském umění a dále stručně o nejvýznamnějších prvcích florálního ornamentu a jejich vývoji. Dále se práce věnuje symbolickému významu vegetace v souvislosti s náboženstvím a mýtickou tradicí. První a druhá kapitola se zabývá zobrazením bylin a stromů (keřů) především na freskách, mozaikách a reliéfní skulptuře, třetí část pak pojednává o vegetací inspirovaném ornamentu. Ve třetí kapitole je pozornost věnována hlavním prvkům rostlinného ornamentu: palmetě, rosetě a akantu. U některých rostlin jsou pro lepší objasnění důvodu jejich zobrazování a symbolismu zmíněny i příklady vyobrazení z dřívějších období (starověký Egypt, Řecko). Práce čerpá z děl antických autorů, v oddílech týkajících se křesťanství pak především z Bible a apokryfních evangelií, jakož i z novodobých děl vztahujících se k problematice. Cílem práce je postihnout rozdíly v symbolickém významu rostlin po příchodu křesťanské víry - zda tyto rostliny byly i nadále vyobrazovány v umění, popřípadě v jakém kontextu.
|
|
|
Buddhismus, rostliny a environmentální etika
Kocurek, Jakub ; Holba, Jiří (vedoucí práce) ; Heřman, Robin (oponent)
SOUHRN Tato diplomová práce se zabývá buddhistickým přístupem k rostlinám v průběhu jeho dějin a šíření. Vycházím ze sekundární literatury a překladů primárních textů do západních jazyků. Zaměřuji se především na to, zda buddhismus chápe rostliny jako cítící bytosti a zda jim přisuzuje možnost dosáhnout buddhovství. Neopomíjím ani stručné představení předbuddhistických představ týkajících se rostlin v dané zemi a v případě Indie věnuji pozornost zejména džinismu, který je historickým souputníkem buddhismu. Zjištěné skutečnosti pak zasazuji do širšího rámce buddhistické environmentální etiky a náhledu buddhismu na přírodu. Práce tak kromě představení různých, často protichůdných přístupů k rostlinám, které se v průběhu historie objevily, rovněž přispívá k diskuzi o tom, zda je buddhismus ekologický či nikoliv. V předbuddhistické Indii byla rozšířená představa, že rostliny jsou cítící bytosti a byly začleněny do koloběhu znovuzrozování. Toto schéma přejal džinismus, kdežto buddhismus se vydal jinou cestou. Zatímco rané části kánonu obsahují nařízení zakazující ubližování rostlinám, pozdější texty rostliny ze sféry cítících bytostí explicitně vylučují. Toto téma se těšilo zájmu zejména ve východním buddhismu, zatímco v ostatních oblastech bylo spíše přehlíženo. Východní buddhismus, zejména japonský, totiž...
|
|
| |
host ::
RSS.