|
|
Nové regulační hormony mateřského mléka
Mitrová, Katarína ; Bronský, Jiří (vedoucí práce) ; Frühauf, Pavel (oponent) ; Kohout, Pavel (oponent)
Cílem této práce bylo posoudit dynamiku koncentrací vybraných regulačních hormonů (RH) a adipofilinu v mateřském mléce (MM) v průběhu 12 měsíců laktace a analyzovat spojitost těchto hladin s antropometrickými parametry dětí a jejich matek. Metodika: Hladiny sledovaných regulačních hormonů a adipofilinu byly měřeny ve vzorcích MM za pomoci vysoce senzitivní ELISA metody 48 hodin po zahájení laktace (D0) a pak s odstupem 1, 3, 6 a 12 měsíců. Výsledky: Hladiny adiponektinu v mateřském mléce v D0 byly 22,8 ± 0,8 (průměr ± SEM), v 1 měsíci (M1) 22,0 ± 0,6, ve 3 měsících (M3) 20,5 ± 0,6, v 6 měsících (M6) 21,4 ± 0,8 a ve 12 měsících (M12) 25,7 ± 1,4 ng/ml. Hladiny AFABP pak činily v D0 12,3 ± 2,0, v M1 6,2 ± 1,3, v M3 1,3 ± 0,2, v M6 2,5 ± 1,0 a v M12 4,6 ± 1,9 ng/ml. Koncentrace leptinu byly v D0 0,3 ± 0,04, v M1 0,2 ± 0,03, v M3 0,1 ± 0,01 v M6 0,1 ± 0,02 a v M12 0,2 ± 0,04 ng/ml. Hladiny adiponektinu v M12 byly ve srovnání s M3 a M6 významně vyšší (p = 0,0026). Hladiny AFABP v D0 a M1 pak byly signifikantně vyšší než v M3, M6 a M12 (p < 0,0001) a hladiny leptinu v D0 byly vyšší než v M1, M3, M6 a M12 (p < 0,0001). Hladiny adipofilinu v D0 byly 1,98 ± 0,12, v M1 2,83 ± 0,21, v M3 2,39 ± 0,17, v M6 2,57 ± 0,16 a v M12 3,25 ± 0,21 μg/ml. Hladiny AFABP korelovaly negativně s tělesnou hmotností kojenců v M1,...
|
|
|
Rychlá metodika pro rozlišení česneku (Allium sativum L.), typu český paličák, pomocí mikrosatelitních markerů: metodika pro praxi
Ovesná, Jaroslava ; Mitrová, Katarína ; Kučera, Ladislav
Cílem této metodiky bylo ověřit a sestavit soubor mikrosatelitních markerů pro účely ověření, které je třeba použít pro nespornou identifikaci vybraných druhů česneku typu český paličák. Předmětem metodiky je jednoduchý postup pro určení česneků typu český paličák pomocí analýzy mikrosatelitů (SSR- Single Sequence Repeats), který je využitelný zkušebními laboratořemi v praxi. Popsaná metoda umožňuje identifikovat odrůdy a novošlechtění českého česneku typu paličáku pomocí DNA markerů (alel mikrosatelitů), které jsou přítomny pouze u této skupiny odrůd a novošlechtění česneku. Podstatou je amplifikace úseků genomu obsahující daný mikrosatelitní lokus pomocí polymerázové řetězové reakce (PCR) při použití specifických, flourescenčně značených primerů a následná analýza délky produktů PCR. Metodika nově přináší unikátní soubor diagnostických SSR markerů, postup hodnocení a interpretace výsledků.
Plný text:  PDF
|
|
|
Detekce pěti virů česneku kuchyňského metodou SYBR Green real- time PCR: metodika pro praxi
Mitrová, Katarína ; Svobodová, Leona ; Ovesná, Jaroslava
Předmětem metodiky je postup pro detekci pěti virů u česneku kuchyňského, pomocí analýzy real- time PCR laboratořemi v praxi. Tato metoda umožní identifikovat pět zástupců virů u česneku a to: Onion yellow dwarf virus (OYDV), Leek yellow stripe virus (LYSV), Garlic common latent virus (GCLV), Shallot latent virus (SLV) a Garlic mite-borne filamentous virus (GMbFV) na základě detekce sekvencí genu pro plášťový protein metodou SYBR Green real-time PCR. Tato metoda se osvědčila jako vhodný nástroj pro detekci vysoce variabilních patogenů jako jsou viry česneku. Metodika nově přináší postup detekce těchto virů.
Plný text: PDF
|
|
|
Nové regulační hormony mateřského mléka
Mitrová, Katarína ; Bronský, Jiří (vedoucí práce) ; Frühauf, Pavel (oponent) ; Kohout, Pavel (oponent)
Cílem této práce bylo posoudit dynamiku koncentrací vybraných regulačních hormonů (RH) a adipofilinu v mateřském mléce (MM) v průběhu 12 měsíců laktace a analyzovat spojitost těchto hladin s antropometrickými parametry dětí a jejich matek. Metodika: Hladiny sledovaných regulačních hormonů a adipofilinu byly měřeny ve vzorcích MM za pomoci vysoce senzitivní ELISA metody 48 hodin po zahájení laktace (D0) a pak s odstupem 1, 3, 6 a 12 měsíců. Výsledky: Hladiny adiponektinu v mateřském mléce v D0 byly 22,8 ± 0,8 (průměr ± SEM), v 1 měsíci (M1) 22,0 ± 0,6, ve 3 měsících (M3) 20,5 ± 0,6, v 6 měsících (M6) 21,4 ± 0,8 a ve 12 měsících (M12) 25,7 ± 1,4 ng/ml. Hladiny AFABP pak činily v D0 12,3 ± 2,0, v M1 6,2 ± 1,3, v M3 1,3 ± 0,2, v M6 2,5 ± 1,0 a v M12 4,6 ± 1,9 ng/ml. Koncentrace leptinu byly v D0 0,3 ± 0,04, v M1 0,2 ± 0,03, v M3 0,1 ± 0,01 v M6 0,1 ± 0,02 a v M12 0,2 ± 0,04 ng/ml. Hladiny adiponektinu v M12 byly ve srovnání s M3 a M6 významně vyšší (p = 0,0026). Hladiny AFABP v D0 a M1 pak byly signifikantně vyšší než v M3, M6 a M12 (p < 0,0001) a hladiny leptinu v D0 byly vyšší než v M1, M3, M6 a M12 (p < 0,0001). Hladiny adipofilinu v D0 byly 1,98 ± 0,12, v M1 2,83 ± 0,21, v M3 2,39 ± 0,17, v M6 2,57 ± 0,16 a v M12 3,25 ± 0,21 μg/ml. Hladiny AFABP korelovaly negativně s tělesnou hmotností kojenců v M1,...
|
|
|
Metodika vzorkování GM rostlin při jejich nezáměrném výskytu v životním prostředí
Ovesná, Jaroslava ; Kučera, Ladislav ; Sovová, Tereza ; Mitrová, Katarína ; Pouchová, Vladimíra
V metodice jsou definovány postupy odběru vzorků rostlin z porostů zemědělských plodin(kukuřice, sóji, bramboru a řepky) pro posouzení výskytu nepovolených GM rostlin v životním prostředí. Uplatnění metodiky spočívá především v oblasti kontrol dodržování zákona č.78/2004 Sb. Vzorkování rostlin a odebrané vzorky při kontrolách musí v maximální míře reprezentovat porost na kontrolované části pozemku(půdní blok nebo díl půdního bloku). Mezi základní oblasti uplatnění metodiky náleží:(a)případy nízkého podílu nepovolených GM rostlin(použití partie osiv či sadby kontaminované GMO nepovolenými pro pěstování, (b)případy sledování výskytu nepovolených GM rostlin na pozemcích, kde byl takový výskyt zaznamenán v předchozích letech(například rostliny rostoucí na pozemku ze semen nebo hlíz z tzv. "půdní zásoby").
Plný text: PDF
|
|
|
Použití metody analýzy mikrosatelitů pro charakterizaci odrůd cibule
Mitrová, Katarína ; Ovesná, Jaroslava
Předmětem metodiky je postup charakterizace pravosti odrůd cibule pomocí analýzy mikrosatelitů (SSR- Single Sequence Repeats) laboratořemi v praxi. Tato metoda umožní identifikovat odrůdy cibule a charakterizovat genetické zdroje pomoci DNA markerů a určit jejich genetickou podobnost na základě délkové variability krátkých opakujících se sekvencí (mikrosatelitů) pro charakterizaci odrůd cibule Allium cepa L. Podstatou je amplifikace úseků genomu obsahující daný mikrosatelitní lokus pomocí polymerázové řetězové reakce (PCR) se specifickými primery a následná analýza délky produktů a ztotožnění profilu DNA s deklarovanou odrůdou. Metodika nově přináší soubor SSR markerů, postup jejich hodnocení a interpretace výsledků.
Plný text: PDF
|
|
|
Použití metody analýzy mikrosatelitů pro charakterizaci odrůd česneku
Mitrová, Katarína ; Ovesná, Jaroslava ; Svobodová, Leona
Předmětem metodiky je postup charakterizace pravosti odrůd česneku pomocí analýzy mikrosatelitů (SSR- Single Sequence Repeats) laboratořemi v praxi. Tato metoda umožní identifikovat odrůdy česneku a charakterizovat genetické zdroje pomoci DNA markerů a určit jejich genetickou podobnost na základě délkové variability krátkých opakujících se sekvencí (mikrosatelitů) pro charakterizaci odrůd česneku Allium sativum L. Podstatou je amplifikace úseků genomu obsahující daný mikrosatelitní lokus pomocí polymerázové řetězové reakce (PCR) se specifickými primery a následná analýza délky produktů a ztotožnění profilu DNA s deklarovanou odrůdou. Metodika nově přináší soubor SSR markerů, postup jejich hodnocení a interpretace výsledků.
Plný text: PDF
|
|
|
Ošetřovatelský proces u dítěte s portální hypertenzí
Zemanová, Lenka ; Voleníková, Ivana (vedoucí práce) ; Mitrová, Katarína (oponent)
Svou práci Ošetřovatelský proces u dítěte s portální hypertenzí jsem rozdělila na dvě základní části. První část je teoretická a část druhá je praktická (ošetřovatelská). V první polovině teoretické části se zabývám anatomií a fyziologií jater, žlučníku a žlučových cest, v druhé polovině uvádím charakteristiku onemocnění, klinický obraz portální hypertenze, vyšetření vedoucí k diagnóze a léčbě tohoto onemocnění. V praktické části jsem uvedla základní informace o nemocné, průběh hospitalizace, přehled vyšetřovacích metod a terapii. V ošetřovatelské části používám model ošetřovatelského procesu, vycházející z Funkčního zdraví dle Majory Gordonové. Díky získaným informacím ze zdravotnické dokumentace, od nemocné, matky pacientky a ostatních zdravotnických pracovníků jsem analyzovala veškeré problémy a stanovila tak aktuální a potencionální ošetřovatelské diagnózy před a po chirurgickém zákroku. Popisuji v nich realizaci a hodnocení ošetřovatelských intervencí. V závěru práce jsem se zabývala edukací jak pacientky, tak i její matky. Cílem edukace bylo poučení o dodržování lékařských a ošetřovatelských doporučení, podat dostatek informací o následcích a zodpovězení veškerých otázek, které byly v mé kompetenci. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.