|
|
Kulturní cestovní ruch ve zvolené oblasti - Jihlava
NECKÁŘOVÁ, Alice
Cílem diplomové práce je vymezit kulturní cestovní ruch v České republice a analyzovat kulturní cestovní ruch v Jihlavě a navrhnout opatření ke kvalitativnímu zlepšení kulturního cestovního ruchu v oblasti. Zpracování práce předcházelo shromáždění a studium dostupných informací z knih, odborných publikací, propagačních materiálů, internetových stránek a jiných přístupných informací o dané problematice z této oblasti. Primární informace byly získány na základě vlastního terénního šetření, které bylo prováděno v průběhu roku 2008 formou fotodokumentace objektů a zjišťování stavu a přístupnosti objektů, v návaznosti na to bylo realizováno dotazníkové šetření, které probíhalo formou předtištěného dotazníku a řízených rozhovorů. V rámci šetření byla identifikována některá slabá místa a navržena opatření pro jejich odstranění. Dále byl vytvořen prospekt pro konkrétní kulturní akci, jedná se o prospekt {\clq}Horácké Vánoce`.
|
|
|
Kulturní dědictví v rozvoji cestovního ruchu vybrané oblasti horního toku Vltavy
ŘEHOŘOVÁ, Lenka
Tato bakalářská práce se týká dědictví, heritage tourism, kulturního dědictví. Návštěva historických a kulturních míst je dnes jednou z nejpopulárnějších turistických aktivit. Práce se zabývá zhodnocením současného satvu a možností rozvoje culturního dědictví v oblasti horního toku Vltavy. Pro toto zhodnocení byly zjištěny informace o předpokladech kulturního dědictví, potenciálu oblasti, motivech pro návštěvu oblasti a image historických památek. Byl použit marketingový výzkum s dotazováním tváří v tvář u 1584 respondentů. Výsledky marketingového výzkumu ukazují jaké důvody mají respondenti k dovoleným v České republice a ukazují, že existují rozdíly v image různých atraktivit. To vše vypovídá o povědomí respondentů o oblasti.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Eventy jako cesta k rozvíjení ekonomického a sociokulturního potenciálu kulturního dědictví České republiky
Fidrmucová, Naďa ; Tyslová, Irena (vedoucí práce) ; Raabová, Tereza (oponent)
Rostoucí počet eventů, jako mimořádné události s rituálním až ceremoniálním charakterem uspokojující specifické lidské potřeby, a jejich kulturní, sociální a politická role nabývá čím dál více na významu. Především ve Velké Británii, USA a Austrálii došlo k formování nového pohledu na zkoumání fenoménu, který je znám již od počátku lidské společnosti, přesto s moderním pohledem na kulturu jako na ekonomický a sociokulturní kapitál, nabývá zcela nového významu. Se zajímavými informacemi z oblasti plánování a výzkumu dopadů eventů se ve své práci snažím dojít k závěrům, že eventy nepřináší pro společnost a jeho kulturní dědictví pouze nové příležitosti v podobě image, podoby, prezentace, ale mohou také pomoci k ekonomickému a sociokulturnímu růstu daného kulturně -- historického místa, instituce, či regionu. Ve své bakalářské práci se zaměřuji na příklady a druhy eventů, které mohou být přínosné pro kulturní dědictví České republiky a na možnosti měření jak hmotných, tak nehmotných dopadů, které eventy mohou přinést. Věřím, že tato práce může být zdrojem nových poznatků kulturních institucí a turistických destinací, které by měli vhodnou politikou tvorbu eventů a jejich souvislost s ekonomickým a sociokulturním potenciálem lokální a regionální kultury povzbuzovat a vytvářet tak jeden z možných prvků kreativních průmyslů vedoucí k ekonomickému rozvoji České republiky.
|
|
|
Kulturní dědictví a kulturní infrastruktura v Hořicích v Podkrkonoší
Chmatilová, Jana ; Heřmanová, Eva (vedoucí práce) ; Malcová, Zuzana (oponent)
Ve své bakalářské práci jsem se zabývala kulturním dědictvím a kulturní infrastrukturou Hořic v Podkrkonoší. Práce má dvě hlavní části. V první části analyzuji význam pojmů lokální kultura, kulturní dědictví, kulturní potenciál, kulturní infrastruktura. V další části se zabývám změnami v kulturním dědictví a kulturní infrastruktuře po roce 1989. Druhá část je praktická, která analyzuje kulturní dědictví a kulturní infrastrukturu v Hořicích v Podkrkonoší z pohledu financování, managementu a marketingu. V závěru je zpracované dotazníkové šetření, které jsem provedla v Hořicích v roce 2010. Na základě provedených analýz a dotazníkového šetření jsou v závěru práce navrženy možná řešení, které mohou zlepšit stav kulturní infrastruktury a kulturního dědictví v Hořicích v Podkrkonoší.
|
|
|
Možnosti financování kulturních památek soukromých vlastníků
Zatloukalová, Edita ; Kadeřábková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Khendriche Trhlínová, Zuzana (oponent)
Práce je zaměřena na financování kulturních památek, které jsou v soukromém vlastnictví. V práci je vymezen pojem kulturní památky a povinnosti vlastníka, které vyplývají z právních předpisů. Obsaţeny jsou také obecné podmínky podpory. Finanční prostředky na obnovu kulturní památky je moţné získat ze státního rozpočtu, komunálních rozpočtů, fondů Evropské unie a Finančních mechanismů EHP/Norsko. Další moţností je spolupráce se společensky odpovědnými firmami. Poznatky byly aplikovány na kulturní památku Jarošův mlýn, u které byly navrţeny konkrétní moţnosti podpory a vyuţití této památky. Zmíněny jsou také největší problémy se získáním podpory.
|
|
|
Kulturní a přírodní dědictví Rakouska UNESCO a cestovní ruch
Mrázková, Tereza ; Netková, Jarmila (vedoucí práce) ; Váňa, Václav (oponent)
Cílem diplomové práce je zjistit, jestli mají rakouské památky ze Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO vliv na cestovní ruch v zemi. Práce je rozdělena do dvou větších úseků. První část se zabývá charakteristikou země, její ekonomikou a cestovním ruchem. Druhá část se věnuje analýze kulturního dědictví UNESCO v Rakousku. Popisuje rakouské kulturní památky, uvádí statistická data o cestovním ruchu v daných regionech a o jeho vývoji.
|
|
|
Možnosti ekonomizace a netradičního využití kulturního dědictví v kontextu sociálně ekonomického rozvoje města. (Případová studie kláštera řádu sv. Voršily v Kutné Hoře)
Alexanderová, Linda ; Heřmanová, Eva (vedoucí práce) ; Paláčková, Jana (oponent)
Cílem této bakalářské práce je poukázat na možnosti netradičního využití kulturních, zejména církevních, nemovitých památek a upozornit na přínos takového využití pro socioekonomický rozvoj města a regionu, kde se daný objekt nachází. Práce seznamuje s tradičními i netradičními způsoby využívání církevních objektů po roce 1989, a to obecně i na příkladu jedné z památek světového kulturního dědictví UNESCO -- Voršilského kláštera v Kutné Hoře. Popisuje tradiční význam tohoto církevního objektu pro cestovní ruch v Kutné Hoře a okolí, všímá si také využití této historické památky jakožto sídla katolického gymnázia a jeho přínosu pro město Kutná Hora. Neopomíná ani historicky starší funkci kláštera, jako jednoho ze sídel komunity sester voršilského řádu, ale také funkci objektu duchovního významu. Dále se práce zabývá netradiční ekonomickou funkcí kláštera, zejména jeho komerčním využitím pro soukromé podnikatelské subjekty. V neposlední řadě se práce věnuje možnosti aplikovat způsoby využití tohoto církevního objektu i na jiné kulturní nemovité památky v Kutné Hoře.
|
host ::
RSS.