|
| |
|
|
Francouzské nosové samohlásky: Jejich percepce a realizace v případě českých rodilých mluvčích
Kubešová, Tereza ; Nováková, Sylva (vedoucí práce) ; Nádvorníková, Olga (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na realizaci francouzských nosových samohlásek, přesněji na jejich rozpoznání v textu a následnou realizaci českými rodilými mluvčími. Práce vychází z předpokladu, že realizace těchto hlásek je pro české mluvčí poměrně obtížná, a to z důvodu absence nosových samohlásek v českém jazyce. Teoretická část této práce se věnuje popisu francouzského fonologického systému a jeho hlásek. Podrobněji se poté zabývá francouzskými nosovými samohláskami. Následně jsou v práci rozebrány hlavní rozdíly mezi francouzským a českým fonologickým systémem. V poslední řadě následuje krátké pojednání o ortoepii francouzštiny. Praktická část této práce je tvořena především rozborem nahrávek českých studentů a rozebrání jejich chyb při realizaci nosových samohlásek. Cílem je potvrdit výchozí předpoklad, že nosové samohlásky způsobují českému publiku obtíže. V poslední řadě tato práce předkládá krátký náhled do učebnic francouzštiny, a to, jak se věnují dané problematice, tedy nosovým samohláskám. Klíčová slova: Nosová samohláska, hláska, foném, fonetika, fonologie, výslovnost
|
|
|
Rozpoznání jednotlivých písmen ve zvukovém záznamu s využitím SOM
Malásek, Jan ; Honzík, Petr (oponent) ; Honzík, Petr (oponent) ; Pohl, Jan (vedoucí práce)
Bakalářská práce popisuje historické pozadí vývoje neuronových sítí a jejich použití při procesu rozpoznání řeči a uvádí do problematiky práce a učení neuronových sítí. Představuje tři vybrané systémy pro rozpoznání řečového signálu včetně vyhodnocení jejich úspěšnosti v experimentech, výhod a nevýhod. Zabývá se charakteristikou lidské řeči a systémy na její rozpoznávání. Nabízí pohled na spektra signálů různých typů hlásek a dává návod k programování neuronových sítí v prostředí MATLAB.
|
|
|
Comparison of English and Russian phonetic system
Turova, Maria ; Konečný, Jakub (vedoucí práce) ; Rozboudová, Lenka (oponent)
ANOTACE: Tato práce je zcela věnovaná porovnávání fonetického systému ruského a anglického jazyka. Předkládaný text má dvě části: první je zaměřena na teoretický popis hlavních fonetických jevů charakteristických pro tyto jazyky; druhá na praktické porovnávání popsaných jednotek systému mezi sebou. První kapitola teoretické části je věnovaná popisu segmentální roviny, tj. vokalickému a konsonantickému systému jazyků a následným popisem různých kombinaci těchto jednotek. Druhá kapitola se zabývá suprasegmentálními jevy, jako jsou slabika, přízvuk, redukce, syntagmatické členění a intonace. Následující praktická část má stejnou strukturu jako část teoretická, což dělá porovnávání názorným. Cílem této práce bylo zjištění shod a rozdílů mezi fonetickou a fonologickou stránkou obou jazyků. Snahou bylo nejen popsat rozdíly, ale rovněž zjistit případné chyby a jejich příčiny při výuce těchto jazyků jako cizích.
|
|
|
Minimální páry v českém znakovém jazyce
Silovská, Zuzana ; Richterová, Klára (vedoucí práce) ; Macurová, Alena (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na výzkum minimálních párů v českém znakovém jazyce, v nichž pozice rozlišujícího segmentu může být obsazena jakýmkoli parametrem znaku (tvar ruky, místo artikulace, pohyb, orientace dlaně, orientace prstů, uspořádání rukou, kontakt). Hlavní část této práce představuje analýza jednoručních a dvouručních znaků, v kterých je ruka/ruce ve tvaru zavřené ruky A, resp. ve tvaru A, A0, A stříška, sA a tA. Analyzovaný materiál byl získán elicitací od českých neslyšících, rodilých mluvčích českého znakového jazyka, a excerpcí z několika slovníků českého znakového jazyka. Hlavní pozornost je zejména soustředěna na detailní popis manuální složky znaků a na naznačení možných významových vztahů mezi znaky figurujícími v minimálních párech. V závěru analytické části je podán přehled nalezených fonémů, možných variant fonémů a frekvenční zastoupení typů znaků a tvarů ruky/rukou, míst artikulace a míst kontaktů. Klíčová slova: fonologie, foném, alofon, minimální pár, český znakový jazyk, parametr znaku, manuální složka znaku
|
|
|
Výslovnost cizích slov ve španělštině: analýza mluveného projevu
MILLEROVÁ, Štěpánka
Tato bakalářská práce se zabývá výslovností cizích slov ve španělštině. Cílem práce je sledování změn ve výslovnosti českých jmen zaznamenaných ve španělském televizním vysílání a ve jménech vyslovených mluvčími ze Španělska a nalezení jisté konstantnosti i pravidel v těchto změnách. Práce se dělí na dvě části, přičemž první, teoretická část za pomoci literatury vysvětluje jednotlivé lingvistické disciplíny spojené s tématikou. Dále zkoumá pravidla a způsoby adaptace cizích slov. Druhá část práce aplikuje zjištěná fakta na konkrétní příklady, analyzuje tyto změny a vyhledává mezi nimi jisté konstantnosti. Zjištěná data jsou shrnutá v závěru, který je doplněn o resumé ve španělštině.
|
|
|
Rozpoznávač izolovaných slov pro ovládání elektronických slovníků
Hrdlička, Pavel ; Szőke, Igor (oponent) ; Grézl, František (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá sestavením rozpoznávače izolovaných slov pro elektronické slovníky. Fonémový rozpoznavač je realizován pomocí HTK (Hidden Markov Model Toolkit). Na začátku tohoto dokumentu jsou stanoveny základní cíle práce. V následující kapitole je teoretický rozbor, který se věnuje procesu rozpoznávání izolovaných slov pomocí skrytých Markovových modelů. Další kapitola se věnuje specifikaci řečových dat, která byla použita pro testování rozpoznávače. Dále jsou zde popsány další prostředky, které byly k dispozici pro sestavení rozpoznavače, jako modely, slovník a gramatika. Před sestavením rozpoznávače bylo třeba vyřešit převod mezi sadou fonémů která byla použita ve slovníku a mezi sadou, kterou používá rozpoznávač. Rozpoznavač byl nejprve sestaven s použitím 8~kHz modelů, později 16~kHz. Byly použity normalizační techniky a technika adaptace na mluvčího. Získaná data byla zpracována a výsledky jsou zhodnoceny v samostatné kapitole. V závěru je diskutováno, zda bylo dosaženo vytýčených cílů a jaké jsou další plány vývoje aplikace.
|
|
|
Textově závislé rozpoznávání mluvčího
Fux, Jan ; Glembek, Ondřej (oponent) ; Matějka, Pavel (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce bylo navrhnout systém pro textově závislé rozpoznávání mluvčího. Bylo otestováno několik přístupů na databázi MIT, která obsahuje nahrávky průměrné délky 0,46s. Z otestovaných přístupů se jeví jako nejlepší kombinace systému DTW s využitím odhadu posteriorních pravděpodobností fonémů (posteriogramu) jako výstupu z Fonémového rozpoznávače, a akustického SID systému založeného na iVektorech a PLDA (Probabilistic Linear Component Analysis). Fúze těchto dvou systémů pomocí Neuronové sítě dosahuje nejlepších výsledků (EER) a to 17,84% pro ženy a 16,38% pro muže, což je relativní zlepšení 49,9% u žen a 54,2% u mužů oproti samostatnému akustickému rozpoznávání.
|
|
|
Zobrazování uživatelských výslovností pro elektronické slovníky
Pešán, Jan ; Chalupníček, Kamil (oponent) ; Černocký, Jan (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se pokouší nalézt nový směr vývoje v oblasti učebních schopností elektronických slovníků. V první části je uvedeno představení základní myšlenky možnosti učení výslovnosti pomocí vizualizace fonémů. Následuje kapitola zabývající se obecným úvodem do metod zpracování řeči využívaných v této práci jako např. HMM nebo Viterbiho algoritmus. Ve třetí kapitole jsou popsány nástroje, pomocí kterých byla provedena implementace celého systému. Další kapitola rozebírá podrobně použitou technologii neuronových sítí jako systému odhadu věrohodností fonémů, popisuje problém kompatibility fonémových sad a použité modely fonémů. Kapitola 5 popisuje konkrétně samotnou implementaci systému. Zde jsou také popsány nástroje použité k přípravě dat pro systém. Ve dvou závěrečných kapitolách je poté obsaženo krátké uživatelské testování společně se screenshoty a zhodnocením celého projektu. Zde jsou také nastíněny další možné cesty vývoje tohoto systému.
|
|
|
Hybridní rozpoznávač izolovaných slov
Veselý, Karel ; Černocký, Jan (oponent) ; Grézl, František (vedoucí práce)
Rozpozávač izolovaných slov nezávislý na mluvčím má mnoho praktických použití. Například bude umožňovat ovládat hlasem různé domácí přístroje příští generace které budou komunikovat s PC. Ještě zajímavější je možnost jej vestavět do jakékoli aplikace nebo dokonce do operačního systému a rozšířit tak uživatelské rozhranní o nový prvek, hlasové ovládání. Dá se využít k ovládání pomocí klíčových slov, reakcí může být spuštění aplikace nebo jakákoli jiná specifická akce. Nejzajímavější možnost využití rozpoznávače izolovaných slov je v elektronických slovnících. Novým rysem slovníků příští generace by mohlo být hlasové vyhledávání slov. Velmi užitečná je možnost získat na výstupu seznam slov sežazený podle pravděpodobnosti vyslovení. Tento rys umožňuje uživateli jednoduše zjistit podobná slova a naučit se je lépe rozlišovat.
|
host ::
RSS.