|
| |
|
|
Odkaz Emila Holuba a jeho přínos pro zachování kulturního a přírodního dědictví Jižní provincie Zambie
Kloboučník, František
V této bakalářské práci je systematicky analyzována postava cestovatele Emila Holuba v rámci jeho jihoafrických expedic do Jižní provincie Zambie v letech 1872–1879 a 1883–1887. Český cestovatel je zasazen do roviny koloniálního období 19. století a v práci jsou kontextualizovány jeho názory a postoje. Jsou zde prezentovány konkrétní přínosy Holubovy práce ve formě odborné literatury, cestopisů, etnografických sbírek a přírodnin ze zkoumané oblasti. Text práce též provádí kritický rozbor Holubových představ o etnické skupině Ila, z jejichž území podal, jako první Evropan vůbec, písemné svědectví. Při zpracování práce byla využita metoda literární rešerše z široké škály zdrojů, jež pomáhá pochopit odkaz Emila Holuba v širších souvislostech, a to sice v podobě zachování kulturního a přírodního dědictví Jižní provincie Zambie.
|
|
|
Význam římské kultury pro rozvoj turistiky ve Španělsku
Hřebíček, Jan
Bakalářská práce pojednává o významu kulturních památek pocházejících z římského období pro dnešní turismus ve Španělsku. Předmětem výzkumu je šest římských památek zapsaných na seznamu světového dědictví UNESCO. První část práce se zabývá historickým přehledem římské nadvlády nad Pyrenejském poloostrovem a vývojem španělského turismu od 18. století až po dnešní turismus a jeho charakteristické rysy. V praktické části je pomocí analýzy časové řady popsána sezónní návštěvnost Španělska a dopad pandemie covid-19 na příjezdy zahraničních turistů. Hlavním bodem praktické části je analýza šesti památek a jejich významu pro místní turismus. Informace o těchto památkách byly primárně získávány z odborných článků a publikací. Poslední podkapitola praktické části přináší zhodnocení atraktivnosti vybraných památek a jejich podílu na celkové návštěvnosti měst, ve kterých se nacházejí. Bylo zjištěno, že vybrané památky sice lákají velké množství turistů, převážně pak turistů domácích, avšak nemohou zcela vyřešit problematiku masového turismu a přispět k vyšší úrovní udržitelnosti tohoto odvětví. Proto je potřeba dalších studií zaměřujících se na méně známé památky, u kterých ještě nebyl rozvinut cestovní ruch, nebo na památky v centrech masového turismu.
|
|
|
Starobylé výmladkové lesy České republiky
Slach, Tomáš
Výmladkové hospodaření, jež tvořilo po staletí důležitou součást kulturních krajin střední Evropy, bylo v posledních desetiletích výrazně upozaděno. Přestože je opouštění tohoto tradičního způsobu lesního managementu logickým vyústěním měnících se podmínek a potřeb společnosti, nese s sebou i postranní efekty reprezentované ztrátou široké škály přírodních a kulturně historických hodnot. Příklad České republiky ukazuje, že mnohé z nejhodnotnějších lokalit starobylých výmladkových lesů můžeme stále nalézt v místech, kde již nejsou lesnickou evidencí uváděny z důvodu probíhajícího převodu na jiný způsob hospodaření. Čas na docenění hodnot těchto reliktů a pokus o alespoň částečnou záchranu jejich kontinuity je však, vzhledem k rychlosti, kterou mizí, značně omezený.
|
|
|
The paradigms of Uzbek identity
Ibragimova, Bibimaryam ; Horák, Slavomír (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá otázkou uzbecké identity a jakým způsobem byla zobrazena a prezentována sovětskými akademiky a historiky nezávislého Uzbekistánu. Po pádu Sovětského svazu, v roce 1991, vyhlásil Uzbekistán svou nezávislost, jedním z důležitých bodů programu byla právě národní identita. Sovětská historiografie se rozcházela v názorech na původ Uzbeků a nový nezávislý stát tak čelil rozhodnutí, na čem svou ideologii postaví. Jedni tvrdili, že počátky uzbecké historie se datují k 10. století, jiní za zlomové období považovali vstup kočovných kmenů na území dnešní Střední Asie v 15. století. Nová vláda se rozhodla pokračovat v původním výkladu a ponechala 10. století jako zrod Uzbeckého státu. Najde se však i skupina, která datuje počátek Uzbeků k 1. tisíciletí před naším letopočtem. Literaturu, zabývající se uzbeckou identitou, lze rozdělit na dva proudy: primordialismus (prapůvodní) a konstruktivismus. Sovětská i uzbecká historiografie se opírala o prapůvodní výklad, který vysvětluje vznik uzbecké identity jako dlouhý a komplexní proces etnogeneze, který je zprostředkován skrze pokrevní spřízněnost, jazyk, náboženství, kulturu atd. Zastánci konstruktivismu oproti tomu tvrdí, že uzbecký národ vznikl v r. 1924 oficiálním založením Uzbecké socialistické sovětské republiky. Cílem této práce je...
|
|
|
Proměny funkcí a významů křížových cest v Západních Čechách v 2. polovině 20. století
Svoboda, Aleš ; Kučera, Zdeněk (vedoucí práce) ; Klingorová, Kamila (oponent)
Tato práce se zabývá křížovými cestami a jejich funkcemi v Západních Čechách. Cesty mají různý stupeň zachovalosti, který souvisí s přístupem lidí. Cílem práce je diskutovat funkce a významy křížových cest v krajině a společnosti západočeského regionu v kontextu proměn regionu v 2. polovině 20. století. Analýza se zaměřuje na politické, společenské a náboženské faktory ovlivňující tyto sakrální památky, včetně jejich udržování, obnovy a vnímání ve společnosti. Důraz je kladen na česko-německé vztahy a jejich dopad na křížové cesty v kontextu poválečného období. Práce rovněž zkoumá úlohu obcí, občanských sdružení a dobrovolníků při revitalizaci těchto památek a jejich integraci do komunitního života. Výzkum se snaží porozumět historickým a kulturním proměnám regionu Západních Čech a zdůraznit jejich význam v kontextu vývoje péče o křížové cesty. Křížové cesty jsou dnes hodně obnovovány, přičemž podstatnou roli v tomto procesu hrají přeshraniční vztahy. Zároveň dochází ke stavbě nových, převážně umělecky zpracovaných, cest. Podstatná část křížových cest v regionu také zaniká nebo již zanikla. Klíčová slova: křížová cesta, Západní Čechy, religiózní krajina, kulturní dědictví, přeshraniční spolupráce
|
|
|
(Neo)klasicistní zámecká architektura v Královéhradeckém kraji: komparace, současný stav a kulturní význam
Michálková, Petra ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Foltýn, Dušan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem (neo)klasicistní zámecké architektury v Královéhradeckém kraji. Jejím cílem je na základě předem definovaných kritérií zkoumat památkově chráněné zámky na území kraje v (neo)klasicistním slohu, které zasazuje do kontextu obecně přijímané teorie architektury. V kraji se objevuje velké množství (neo)klasicistní architektury, které by nebylo možné v práci obsáhnout, a proto i vzhledem k návaznosti na bakalářskou práci je zvolena pouze zámecké stavitelství. Práce je svou povahou interdisciplinární a zasahuje do oblasti historické, architektonické, ale i vzdělávací. Předkládaná studie využívá metodu komparace na základě vlastního terénního výzkumu a studia dobových fotografií a pohlednic. Jedním z dílčích cílů je vyrovnání se s pojmy klasicismus, empír a neoklasicismus a zaujímá k nim vlastní stanovisko. Konkrétní zámky jsou nejprve zařazeny do historického kontextu a je doplněn o přehled událostí, které vedly k (neo)klasicistní přestavbě nebo novostavbě. Podrobná architektonická analýza je zařazena do obecně platné (neo)klasicistní teorie, respektive architektonických prvků typických pro sloh. Tyto skutečnosti jsou následně komparovány a analyzovány s cílem pozorování jejich podobností a rozdílů a nalezení určitého specifika aplikovatelného na prostředí...
|
|
|
Ceny stavebních prací na památkově chráněných objektech
Sýkorová, Eva ; Rosecká, Zdenka (oponent) ; Tichá, Alena (vedoucí práce)
Hlavním cílem této práce je seznámení s cenami ve stavebnictví a způsobem jejich stanovení. Dále představím vybraný památkový objekt – bývalou Zemskou porodnici v Praze známou dnes jako Porodnici u Apolináře, zaměřím se na její historii a současný stav. Na základě dostupných podkladů bude vypracován rozpočet na rekonstrukci střešního pláště kulturní památky v souladu s požadavky Národního památkového ústavu (břidlicová střešní krytina). Následně bude provedeno porovnání ceny různých druhů střešních krytin a vyhodnocení s ohledem na jejich životnost.
|
|
|
Průmyslová a vojenská architektura přístavních měst, komparace rekonverze průmyslového a vojenského dědictví
Remy-Zéphir, Šárka ; Prof.Ing.arch.Peter Vodrážka,PhD. (oponent) ; Hrabec, Josef (oponent) ; Prof.Patrick Dieudonné (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Přístavní města Brest, Lorient a Saint-Nazaire byla díky své strategické pozici na pobřeží Atlantiku zničena bombardováním spojenců během druhé světové války. V poválečném období tato města využila nezbytnost obnovy k radikálním zásahům do městské struktury. Zmíněné historické události byly novou příležitostí jak zlepšit funkčnost města. Také dnes se nabízí nová šance. Vojenské a průmyslové zóny v přístavech, které byly vždy důsledně od měst oddělené, se uvolňují od svých původních aktivit. Města dostávají k dispozici tyto rozlehlé parcely v blízkosti jejich center a ocitají se v situaci, která jim umožňuje prostřednictvím rekonverze, již podruhé v tak krátké historii, přepracovat urbanistickou strukturu středů měst.
|
|
|
Obnova areálu Tasovického mlýna
Surovec, Martin ; Eichlerová, Eva (oponent) ; Ponešová, Barbora (vedoucí práce)
Projekt se zabývá obnovou areálu Tasovického mlýna. Navržená strategie je rozdělena do několika fází, které reagují na nedokonalosti direktivního programování a nejistotu výsledku konvenční rekonstrukce. Důraz je kladen na postupnou transformaci pomocí různé doby trvání jednotlivých zásahů. Projekt se snaží pochopit a tlumočit rozdíly mezi dobou vzniku stavby a současnými potřebami.
|
host ::
RSS.