Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 205 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Využití zážitkové pedagogiky ke zprostředkování zkušeností zrakového postižení intaktním dětem
Balíková, Marie ; Šumníková, Pavlína (vedoucí práce) ; Kadrnožková, Monika (oponent)
Bakalářská práce se zabývá možností využití zážitkové pedagogiky ke zprostředkování zrakového postižení intaktním dětem na 1. stupni běžné ZŠ. Práce teoreticky popisuje problematiku zrakového postižení, jeho klasifikaci, funkční dopady a systém vzdělávání osob se zrakovým postižením v České republice. Dále se práce věnuje podrobné definici termínu zážitková pedagogika, vymezuje pojem inkluzivní vzdělávání a hledá odpověď na otázku, proč seznamovat intaktní žáky s problematikou (zrakového) postižení. Výzkum této práce se zaměřil na sledování proměny vnímání zrakového postižení intaktními žáky prvního stupně běžné ZŠ po programu zážitkové pedagogiky zaměřeném na problematiku zrakového postižení. K dosažení výzkumného cíle byla při sběru dat využita metoda kvalitativního rozhovoru a při následné analýze metoda otevřeného kódování. Výzkum sledoval několik dílčích oblastí vnímání zrakového postižení (oblast emocí, oblast vědomostí a oblast hypotetického příchodu spolužáka se zrakovým postižením). Na základě zodpovězení dílčích výzkumných otázek v těchto oblastech byla zodpovězena hlavní výzkumná otázka. Výsledky výzkumu ukazují proměnu vnímání zrakového postižení intaktními dětmi na prvním stupni běžné ZŠ, zejména v oblasti emoční a oblasti vnímání potřeb hypotetického spolužáka se zrakovým postižením....
Životní příběh jedince se zrakovým postižením a jeho rodiny
KOTKOVÁ, Markéta
Předkládaná diplomová práce se zabývá subjektivním vnímáním vlastní životní situace a celkového životního příběhu dospělého jedince se zrakovým postižením a s dětskou mozkovou obrnou. Jedinec je vnímán v kontextu celé jeho rodiny, a tak jsou nedílnou součástí výpovědi dalších rodinných příslušníků. Cílem práce je detailní popis života dospělého jedince pohledem několika generací jeho rodiny. Pod-otázky jsou bližší specifikací hlavní výzkumné otázky. Pro dosažení cíle byla prováděna analýza narativních rozhovorů se samotným jedincem s postižením, jeho rodiči, babičkou, sestrou a neteří. Narativní rozhovory nám umožnily detailněji zachytit subjektivní prožívání každého člena rodiny. V teoretické části je stručně popsáno zrakové postižení a taktéž dětská mozková obrna. Dále se práce zaměřuje na specifika vyplývající ze zrakového postižení v souvislosti s osobnostním pojetím jedince. Další důležitou kapitolou je rodina dítěte s postižením, která má na jedince bezesporu velký vliv. Osamělost, která doprovází osoby s postižením, je nedílnou součástí celkového pojetí na námi stanovenou otázku. Zdravotní postižení je součástí společnosti. Dříve, resp. před rokem 1989 tomu tak nebylo. Potkat jedince s jakýmkoliv postižením se nestávalo příliš často. Pro dnešní společnost se může zdát tato skutečnost poněkud nepředstavitelná. Diplomová práce umožňuje nahlédnout do doby, kdy možnosti, přístupy a celkový pohled na rodinu s jedincem s postižením byly od samého začátku naprosto odlišné, než je tomu dnes. Výsledky výzkumného šetření poukazují na vliv nedostatečné podpory v tehdejší době, která mohla určitým způsobem ovlivnit nejen jedincovu, ale i rodinnou současnost. Data sesbíraná k diplomové práci mohou být využita jako výukový materiál studijních programů, které připravují studenty na jejich budoucí pomáhající profesi. Dále mohou být přínosem rodinám, které se nacházejí v podobné situaci.
Sociální práce se zrakově postiženými
MIKLÁŠOVÁ, Tereza
Cílem bakalářské práce bude popsat příklady dobré praxe ze sociální práce s cílovou skupinou osob zrakově postižených. V práci se zaměřím na nejčastější problémové oblasti, se kterými se daná cílová skupina setkává a dále na možnosti sociální práce s touto cílovou skupinou, jako i na sociální služby pracující v dané oblasti. V rámci praktické části bakalářské práce budou realizovány polořízené rozhovory se sociálními pracovníky pracující s danou cílovou skupinou s cílem identifikovat a popsat příklady dobré praxe ze sociální práce s osobami se zrakovým postižením.
Rozvoj pohybových dovedností u dětí se zrakovým postižením v předškolním věku
BILÁ, Simona
Tato bakalářská práce se zaměřuje na rozvoj pohybových dovedností u dětí se zrakovým postižením v předškolním věku. Uplatnění práce bude zejména u pedagogických pracovníků mateřských škol hlavního vzdělávacího proudu při inkluzivním vzdělání předškoláků se zrakovým postižením. Cílem této práce je sestavit edukační program pohybových aktivit. Aktivity mají za úkol rozvíjet oslabené pohybové dovednosti dítěte, které vznikají důsledkem zrakového postižení. Pro naplnění cílů bude zvolena kvalitativní strategie. Práce se skládá ze dvou částí - části teoretické a praktické. V teoretické části je představena terminologie spjatá k problematice zrakového postižení. Nalezneme zde klasifikaci jednotlivých zrakových vad, nejčastější zrakové vady v předškolním věku a obecná specifika vývoje dítěte se zrakovým postižením. Dále je zde objasněna problematika pohybu těchto dětí a zejména význam pohybových aktivit pro děti se zrakovým postižením. Poslední kapitola teoretické části je věnovaná možnostem předškolního vzdělávání dětí se zrakovým postižením. Praktická část bakalářské práce obsahuje návrh edukačního programu pohybových aktivit. Tyto aktivity mohou posloužit pedagogům hlavního vzdělávacího proudu mateřských škol v případě, že jim je do třídy integrováno dítě se zmíněným postižením. Aktivity mají ale své využití i u intaktních dětí v mateřských školách i v domácím prostředí. Pohybové aktivity jsou v edukačním programu zaměřeny především na rozvoj chůze a stability těla. U každé aktivity je uvedena motivace, podrobný popis činnosti s fotodokumentací a případně zvolené pomůcky pro danou aktivitu.
Práce s ICT a moderními technologiemi žáků a studentů se zrakovým postižením při distanční výuce
Fajkusová, Helena ; Šumníková, Pavlína (vedoucí práce) ; Květoňová, Lea (oponent)
Tato práce se zaměřuje na téma moderních digitálních pomůcek pro žáky se zrakovým postižením, které lze využít při vzdělávání. Teoretická část se zabývá dílčími oblastmi, a to vzdělávání žáka se zrakovým postižením, digitálními technologiemi, které při vzdělání žáka můžeme využít a distanční výuce. Autorský výzkum proběhl na základě modelu kvalitativního zkoumání metodou polostrukturovaného rozhovoru, který byl zpracován po jednotlivých oblastech. Z výsledků vyplývá, že nejčastěji žáci využívali standartní digitální zařízení a to počítač, případně jako doplňková zařízení tablet a mobilní telefon. Co se týká speciálních kompenzačních pomůcek, zmíněn byl zejména braillský displej. Na téma odečítacích softwarů v největší míře hovořili dotazovaní o NVDA a JAWS s ambivalentními pohledy. V rámci distanční výuku uvedli někteří z respondentů problém se v prostředí sdílených online souborů zorientovat, využili však různých forem k získání informací, jak s programy pracovat. Bylo uvedeno, že si informace získávali sami na webových stránkách, někteří se obrátili na rodiče anebo přímo na vyučující, kteří je mohli navést s pomocí zrakové kontroly. V závěrečných kapitolách jsou také zmíněné pozitivní dopady distanční výuky v oblasti prohloubení zájmu o využívání digitálních technologií a možné navýšení...
Význam a možnosti kompenzačních pomůcek pro děti se zrakovým postižením z pohledu rodičů
BLÁHOVÁ, Pavlína
Bakalářská práce se zabývá problematikou informovanosti rodičů o významu a dostupnosti kompenzačních pomůcek pro děti se zrakovým postižením. Zaměřuje se především na názory rodičů o kompenzačních pomůckách a jejich dostupnost. Dále se zabývá významem a dostupností kompenzačních pomůcek, pro kompenzaci v oblasti zrakové percepce. Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí, a to na část teoretickou a praktickou. Teoretická část se zabývá etiologií zraku, rozdělením zrakových vad a kognitivním vývojem dítěte. Dále se zabývá kompenzačními pomůckami pro zrakově postižené a organizacemi, které jsou zaměřené na pomoc lidem s postižením zraku. Praktická, neboli výzkumná část, byla zpracována pomocí kvantitativního výzkumného šetření. Pro sběr dat bylo použito dotazníkové šetření. Dotazník byl tvořen z 16 otázek. 4 otázky z dotazníku byly otevřené a 13 otázek bylo uzavřených. Výzkumný soubor celkem tvořilo 100 vyplněných dotazníků. Tyto dotazníky vyplnili respondenti, kteří mají děti se zrakovým postižením. Z výzkumného šetření byla zjištěna informovanost rodičů o kompenzačních pomůckách a jejich dostupnost. Z výsledku výzkumu vyplývá, že je informovanost u oslovených respondentů dostačující. Dále z výsledků vyplývá, že většina respondentů nespolupracuje s níže uvedenými organizacemi. Většina respondentů dostává informace o kompenzačních pomůckách od lékaře, a ve většině případů se jedná o samoplátce.
Návrh vzdělávacího programu pro děti se zrakovým postižením předškolního věku zaměřený na rozvoj samostatnosti, sebeobsluhy a základních hygienických návyků
ZACHOVÁ, Veronika
Bakalářská práce se zabývá tématem samostatnosti, sebeobsluhy a hygienických návyků u dětí se zrakovým postižením v předškolním věku. Cílem je vyhledat a analyzovat teoretické poznatky a na jejich základě vytvořit návrh vzdělávacího programu pro pedagogy mateřských škol, kteří mají ve třídě právě dítě se zrakovým postižením. Pro naplnění cíle byla zvolena kvalitativní metoda (pozorování, analýza dokumentů, rozhovor). Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. První kapitola teoretické části se zabývá pojmem zrakové postižení, nejčastějšími zrakovými vadami u dětí, vývojem dítěte a možností péče o dítě se zrakovým postižením. Ve druhé kapitole je blíže specifikováno předškolní vzdělávání, včetně legislativních a kurikulárních dokumentů. Třetí kapitola se věnuje teoretickému podkladu pro praktickou část práce, tedy samostatnosti, sebeobsluze a hygienickým návykům u dětí se zrakovým postižením. Praktickou část tvoří návrh vzdělávacího programu, který je rozdělen na tři oblasti: oblast hygienický návyků a dovedností, oblast návyků a dovedností spojených s oblékáním a svlékáním a oblast návyků a dovedností spojených se stolováním. Každá z nich má několik podkapitol, kde jsou uvedeny aktivity, které mohou využít pedagogové v mateřských školách při edukaci dítěte se zrakovým postižením.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 205 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.