|
|
Akkuyu Nuclear Power Plant and Energy Diplomacy: How Construction of the Akkuyu Power Plant affected Energy Diplomacy between Turkey and Russia? A Process Tracing Approach.
Kolay, Bengi ; Holubcová, Jitka (vedoucí práce) ; Ludvík, Jan (oponent)
V roce 2010 byla podepsána smlouva mezi ruským Rosatomem a Tureckem o výstavbě první jaderné elektrárny (JE) v Turecku s názvem JE Akkuyu. Cílem této práce je analyzovat energetickou diplomacii mezi Tureckem a Ruskem v souvislosti s výstavbou Akkuyu. Analýza energetické diplomacie v kontextu JE Akkuyu umožňuje lépe pochopit bilaterální vztahy, národní zájmy, ekonomické úvahy a bezpečnostní zájmy. Ke studiu bylo použito vysvětlení výsledku typu Process Tracing (PT), protože umožňuje analýzy v rámci případu. JE Akkuyu je sama o sobě jedinečná, neboť je první JE postavenou na principu Build Operate and Own (BOO), která je technicky ve vlastnictví Ruské federace. Byly formulovány a testovány tři hypotézy. Výsledkem bylo, že dvě ze tří hypotéz byly prokázány. První hypotéza, která tvrdila, že výstavba JE Akkuyu byla Ruskem použita jako nástroj energetické diplomacie k prosazování národních zájmů, nebyla jednoznačně prokázána, ale měla některé věrohodné indicie. Druhá a třetí hypotéza dokazovaly, že výstavba JE Akkuyu byla ovlivněna energetickou diplomacií a ekonomickými hledisky a že JE Akkuyu negativně ovlivnila energetickou diplomacii mezi Tureckem a Ruskem. Na základě kombinace výsledků PT a přehledu literatury lze dále věrohodně tvrdit následující argumenty. Rusko s pomocí projektu JE Akkuyu zvýšilo...
|
|
|
Energetická politika SRN vůči Ruské federaci během éry Angely Merkelové
Kavan, Vilém ; Jeřábek, Martin (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá německou energetickou politikou vůči Ruské federaci během éry Angely Merkelové (2005-2021). Především se zaměřuje na import ruského zemního plynu do Německa a s ním související projekty Nord Stream 1 a Nord Stream 2. Hlavním cílem práce bylo zodpovědět výzkumnou otázku, zdali energetické zájmy Spolkové republiky Německo vedly k navyšování její závislosti na Ruské federaci. Práce analyzuje německý přístup jak ke své energetické politice, tak k politice ruské a dává ho do souvislosti s konkrétními daty, jež se importu ruského plynu týkají. Z analýzy vyplývá, že Spolková republika Německo vedla svou energetickou politiku vůči Ruské federaci nezávisle na jejích politických krocích, stejně jako zanedbávala kritiku, již někteří její partneři k vzájemné spolupráci vyjadřovali. Výsledkem práce zároveň je, že energetická politika Spolkové republiky Německo vedla k navyšování její závislosti na Ruské federaci.
|
|
| |
|
|
Význam ruského trhu pro výrobce automobilů v ČR
Vrba, Vojtěch
Bakalářská práce se zabývá významem ruského automobilového trhu pro vý-robce automobilů v ČR. Zabývá se analýzou pozice jednotlivých výrobců automobi-lů z ČR na ruském trhu. Dále analýzou ruského automobilového trhu, a také prů-zkumem mezinárodního obchodu Ruské federace s automobily. Cílem je zjistit po-zici výrobců z ČR na ruském automobilovém trhu a případně navrhnout strategii pro krátkodobé/dlouhodobé zvýšení tržeb a posílení pozice na tomto trhu.
|
|
|
Dokáže politická ekonomie vysvětlit soudobou hospodářskou politiku Ruska?
Makovcová, Jana
Makovcová, J. Dokáže politická ekonomie vysvětlit soudobou hospodářskou politiku Ruska?. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2016. Tato bakalářská práce analyzuje soudobou hospodářskou politiku Ruské federace v kontextu současných teorií politické ekonomie. Hledá spojitosti těchto teorií a reálných rozhodnutí Ruska na poli hospodářské politiky. Teoretický text se zaměřuje na klasifikaci politických režimů a jejich vlivem na hospodářský vývoj. Analytická část analyzuje konkrétní kroky v hospodářské politice Ruské federace, které jsou motivovány politickými faktory.
|
|
|
Postavení nevládních organizací v mezinárodním právu na příkladu Ruské federace
Laryšová, Nela ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Hofmannová, Mahulena (oponent) ; Trávníčková, Zuzana (oponent)
Název práce Postavení nevládních organizací v mezinárodním právu na příkladu Ruské federace Abstrakt Disertační práce se zabývá postavením nevládních organizací v mezinárodním právu. K tomu přistupuje ze dvou hledisek. První je mezinárodněprávní úprava činnosti nevládních organizací v mezinárodním systému. Za druhé se jedná otázku vlivu mezinárodního práva na právní úpravu nevládních organizací na vnitrostátní úrovni. Tyto dvě otázky jsou vzájemně provázané, jelikož bez dodržování požadavků mezinárodního práva na vnitrostátní úrovni nemohou být nevládní organizace aktivní ani na úrovni mezinárodní. Tuto tezi práce demonstruje na příkladu Ruské federace, která v posledních deseti letech přijala právní úpravu nevládních organizací, která výrazně omezuje jejich fungování i samotnou existenci. První část disertační práce se věnuje postavení a právní úpravě nevládních organizací v mezinárodním právu. Zabývá se samotnými nevládními organizacemi, jejich historickým vývojem a popisem oblastí, kterými se nevládní organizace v mezinárodním systému v současné době věnují. Dále přináší definici nevládních organizací a popisuje rozdíly, které je odlišují od dalších subjektů sdružovacího práva. Následně se zaměřuje přímo na právní úpravu nevládních organizací v mezinárodním právu a analyzuje různé způsoby jejich zapojení...
|
|
|
Geopolitický význam GIUK
Prášil, Matěj ; Riegl, Martin (vedoucí práce)
Předkládaná diplomová práce se věnuje geopolitickému, ale i geostrategickému významu oblasti GIUK Gap. Kromě přehledu v samotné analýze využívaných realistických teorií mezinárodních vztahů práce obsahuje i část věnovanou historickému vývoji geopolitického a geostrategického významu GIUK Gap, ale především analýzu současného geopolitického a geostrategického významu zmiňované specifické oblasti severního Atlantiku. Analýza současného geopolitického stavu je psána s důrazem na zvyšující se význam oblasti pro NATO a Ruskou federaci, jejichž zájmy se v posledních letech, a to nejen v tomto regionu, čím dál častěji střetávají. Cílem práce je prokázat kauzální vztah mezi obecně zhoršujícími se vztahy NATO a Ruskou federací po anexi Krymu v roce 2014 a narůstajícím významem GIUK Gap.
|
|
|
The Ukraine crisis, Russia and the West: clashing strategic visions
Stan, Mihai-Sebastian ; Kazharski, Aliaksei (vedoucí práce) ; Solovyeva, Anzhelika (oponent)
This thesis looks at the 2014 Ukraine crisis through the lenses of strategic culture by analyzing both the Russian Federation and the European Union's strategic cultures. Over the last eight years, the annexation of Crimea and intervention in Donbass have received a great deal of attention as it was the first geopolitical power struggle in Europe between East and West since the Cold War. Since most of the scholarly work dealing with the 2014 Ukraine crisis have taken a realist approach, this thesis is taking a constructivist approach in order to cover this gap. The paper will cover the Russian strategic culture - the institutional influence of the intelligence services and agencies, foreign political rhetoric, security-related texts, the influence of the leading institutions and the role of 'active measures' - as well as the one of the EU - the influence of the German strategic culture, multilateralism and military restraint. Overall, the thesis will try to shed new light on the 2014 Ukraine crisis so that we can garner more insight on this event. Key words: Ukraine crisis; strategic culture; the Russian Federation; the European Union; Germany; Crimea
|
|
|
Deeskalační jaderný úder ve vojenské strategii Ruské federace
Karel, Karel ; Šír, Jan (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá konceptem deeskalačního jaderného úderu ve strategii Ruské federace. Ruská federace si na rozdíl od Spojených států amerických zachovala část svého nestrategického jaderného arsenálu. V poslední dekádě jej navíc modernizovala. Podstatou deeskalačního úderu má být nasazení právě nestrategické jaderné zbraně nižší mohutnosti, a to i v rané fázi ozbrojeného konfliktu. Tím může být docíleno ukončení konfliktu za výhodnějších podmínek pro Rusko. Cílem práce je odpovědět na otázku, zda je deeskalační úder skutečně součástí ruské strategie. K zodpovězení otázky je deeskalační úder zasazen do teoretického rámce omezené jaderné války a eskalace. V praktické části jsou prozkoumány ruské strategické dokumenty a střely schopné dopravit na cíl jaderné zbraně nižší mohutnosti. Na základě zkoumání dokumentů jsem došel k závěru, že ačkoliv dokumenty deeskalační úder nezmiňují, obsahují agresivní jadernou signalizaci. Dále z dokumentů vyplývá, že práh pro nasazení jaderných zbraní Rusko nastavilo velmi nízko. Ruská federace disponuje širokou škálou balistických střel a střel s plochou drahou letu, které jsou schopné dopravit jadernou munici na bojiště. Některé z těchto zbraní jsou sice starší, ale část arsenálu byla modernizována a je schopná obstát na moderním bojišti. Z provedeného...
|
|
|
Česká dezinformační média během mediální a politické kauzy ruské sabotáže ve Vrběticích a jejich propojení s ruským narativem: případ Parlamentních listů
Gottwald, Antonín ; Šír, Jan (vedoucí práce) ; Marian, Jan (oponent)
Předložená diplomová práce zkoumá přítomnost prvků ruských strategických narativů ve zprávách platformy Parlamentní listy na případu mediální kauzy Vrbětice, která vznikla po oznámení vlády o zapojení ruských agentů do výbuchů skladů ve Vrběticích v Zvolenou metodou byla kvalitativní obsahová analýza zpráv, které vycházely v týdnu po oznámení informací o ruských agentech a jejich podílu na výbuších. Její výsledky byly zpracovány pomocí kvantitativní analýzy. Výzkumnou otázkou bylo, do jaké míry platforma Parlamentní listy šíří ruskou propa případech, kdy se jedná o citlivé téma pro ruskou zahraniční politiku, a jakými praktikami tak činí. Práce také obsahuje popis použité metody a teoretické ukotvení zkoumané problematiky a používaných pojmů, jako jsou narativ, strategický narativ, ruské informační válčení apod.
|
host ::
RSS.