|
|
Economic Rationale for Industrial Policy in Developing Countries
Matyáš, David ; Klosová, Anna (vedoucí práce) ; Araujo, Ricardo (oponent)
Tato práce představuje základní principy průmyslové politiky v rozvojových zemích a konkrétně analyzuje státy skupiny BRIC (Brazílie, Rusko, Indie a Čína) zejména během posledních dvaceti let. Analýza poukazuje na existenci jak neúspěšných, tak zdařilých pokusů o implementaci průmyslové politiky. Popisuji zde, jakým způsobem se podařilo dosáhnout kladných výsledků průmyslové politiky, ale stejně tak k jakým pochybením došlo, kdy a jaké byly jejich následky. Zatímco úspěchy můžeme registrovat na straně Číny a Indie -- i když v každém případě v trochu jiné podobě, Brazílie a Rusko si s úkolem průmyslového a strukturálního rozvoje tak dobře neporadily. Je ovšem vhodné zmínit, že Rusko i Brazílie jsou státy na jiném stupni vývoje a na začátku devadesátých let byly v odlišné startovací pozici, a proto se od nich nedal očekávat stejný vývoj. Naopak znakem, který spojuje všechny země BRIC, je neschopnost (a možná i neochota) vypořádat se s problémy v podobě korupce, slabé corporate governance a přebujelé byrokracie.
|
|
|
Naplňování cílů Kjótského protokolu zeměmi BRIC
Leimerová, Magdalena ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Rolenc, Jan Martin (oponent)
Dopad klimatických změn patří k nejvíce diskutovaným tématům posledních desetiletí. Právě jim se snaží předejít Kjótský protokol, jenž jako první mezinárodní právní dokument obsahuje přesně kvantifikované závazky na snížení emisí šesti skleníkových plynů. Tato práce se zaměřuje na státy BRIC, jakožto skupinu patřící k největším emitentům skleníkových plynů. Práce čtenáři předkládá přehled formování mezinárodních environmentálních politik, představuje Kjótský protokol a poskytuje podrobnou analýzu naplňování jeho cílů zeměmi BRIC.
|
|
|
BRIICS: unilaterální nebo multilaterální cesta politického a ekonomického vzestupu
Makhalova, Evgeniya ; Hnát, Pavel (vedoucí práce) ; Cihelková, Eva (oponent)
Hlavním cílem práce je určit postavení skupiny BRIICS na mezinárodní aréně a odhadnout, zda se ekonomický a politický vzestup daných ekonomik potenciálně skrývá v užší multilaterální spolupráci anebo v jednotlivých vlivech na svět. Zároveň tato práce odpovídá na otázku, jestli státy BRIICS mají dostatečný potenciál pro diktování svých podmínek v dialogu s mezinárodními organizacemi a se světovým společenstvím. Kromě toho jsou definována různá pojetí rozvojových zemí a jejich základní kategorizace a následně jsou vyčleněny nejrychleji se rozvíjející ekonomiky neboli tzv. emerging markets. Práce také zkoumá vliv vnitřních problému sociálního, demografického a politického charakteru na existenci bloku BRIICS.
|
|
|
Russia as a member of BRIC: economic strengths and weaknesses
Včelková, Tereza ; Stuchlíková, Zuzana (vedoucí práce) ; De Castro, Tereza (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá zeměmi označovanými jako BRIC, které by se do roku 2050 měli stát významnými hráči světové ekonomiky. Již dnes tyto krajiny tvoří 1/10 světového HDP, zabírají necelých 27 % plochy a 42 % lidí žije právě na území těchto států. Cílem této práce je analýza ruské ekonomiky jako člena BRIC. Významná část práce se věnuje problémům ruské ekonomiky, které by mohli ohrozit její vývoj. Vedlejším cílem této práce je porovnaní Ruska s ostatními zeměmi BRIC ale taky komparace seskupení BRIC se zeměmi označovanými jako The Next Eleven (N-11).
|
|
|
Země BRICu - vývoj a perspektivy
Stonawská, Martina ; Adámková, Vlasta (vedoucí práce) ; De Castro, Tereza (oponent)
Cílem mé práce bylo definovat zkratku BRIC, popsat její jednotlivé členy z demografického, geografického a ekonomického hlediska, uvést jejich předpokládaný vývoj do budoucna a představit hlavní výhody a problémy, které jsou typické pro jednotlivé země. První kapitola popisuje uskupení BRIC, jejich společné summity, demografii, geografii a strukturu hospodářství jednotlivých členů BRIC. Druhá část je zaměřena na analýzu makroekonomických ukazatelů a třetí obsahuje vyhlídky do budoucna s výčtem výhod a problémů zemí BRIC.
|
|
|
The road of Brazil to the BRICS countries: present situation and perspectives
Beleščák, Dušan ; Cihelková, Eva (vedoucí práce) ; De Castro, Tereza (oponent)
Práce si klade za cíl popsat vývoj Brazílie až do dneška, s důrazem na druhou polovinu 20. století a vývoj v novém tisíciletí. Druhým cílem je představit obrovský potenciál zemí BRICS, který tkví v jejich vzájemné spolupráci a motivaci změnit mocenské uspořádání světa, charakterizované dominancí západu po několik staletí. Porovnává Brazílii s Ruskem, Čínou, JAR a Indií. Současně porovnává tyto země s významnými západními státy. Opisuje silné a slabé stránky Brazílie a zemí BRICS. Snaží se předpovědět budoucí vývoj zemí BRICS a různé úskalí, které je na cestě k očekávané prosperitě mohou potkat, od vnitřních sociálních problémů, až po globální rozepře.
|
|
|
Hospodářské vztahy ČR se zeměmi BRIC
Krajníková, Veronika ; Neuwirthová, Magda (vedoucí práce) ; Koukalová, Klára (oponent)
Diplomová práce pojednává o vzájemných vztazích České republiky se zeměmi BRIC. Jednotliví členové toho uskupení - Brazílie, Rusko, Indie a Čína -- mají potenciál stát se v příštích letech či desetiletích nejsilnějšími ekonomikami světa. Cílem práce je provést analýzu dosavadní obchodních vztahů České republiky s těmito zeměmi a na základě této analýzy vyvodit určité prognózy budoucí spolupráce a najít příležitosti pro české exportéry. Práce by měla poskytnout objektivní zhodnocení založená na statistických údajích a praktické připomínky, které se týkají odlišností kultur a specifik obchodního jednání. Práce by měla posloužit jako základní přehled pro české exportéry, kteří mají zájem do zemí BRIC vyvážet.
|
|
|
Hospodářské vztahy mezi EU a zeměmi BRIC
Vančura, Jan ; Petříček, Václav (vedoucí práce) ; Bolotov, Ilya (oponent)
Práce pojednává o hospodářských vztazích Evropské unie se zeměmi BRIC se zaměřením na Brazílii. V první kapitole popisuje obecné a ekonomické charakteristiky zemí BRIC a zkoumá jejich postavení ve světovém hospodářství. Další kapitola se zabývá vybranou zemí, Brazílií. Z ekonomického pohledu analyzuje její silné a slabé stránky, zahraniční obchod a popisuje dohody, na základě kterých probíhají hospodářské vztahy s EU. Třetí kapitola detailně charakterizuje vývoj a současnou podobu hospodářských vztahů EU obecně, se zeměmi BRIC a především s Brazílií. Poslední část poskytuje zamyšlení nad perspektivními sektory vzájemných vztahů EU a Brazílie se zaměřením na konkrétní podobu jejich dalšího vývoje.
|
|
|
Postavení zemí BRIC na vybraných mezinárodních komoditních trzích
Pospíšil, Jakub ; Müller, Štěpán (vedoucí práce) ; Taušer, Josef (oponent)
Bakalářská práce analyzuje postavení jednotlivých zemí BRIC na mezinárodních komoditních trzích s kávou, zemním plynem, zlatem, uhlím a železnou rudou a to i ve vztahu k vývoji jejich ekonomik v letech 1990 -- 2010. Aplikací teorií mezinárodního ekonomie zkoumá nejdříve jejich postavení ve světové ekonomice a zapojení do mezinárodního obchodu včetně účasti v regionálních integračních uskupeních. Práce shledává Brazílii klíčovým dodavatelem kávy na světové trhy a Rusko největším producentem a exportérem zemního plynu. Indie je klíčovým hráčem na trhu se zlatem a čínská poptávka určuje trend na trzích s uhlím a železnou rudou. Práce dále analyzuje možnosti zmiňovaných zemí ovlivnit světovou cenu těchto komodit a snaží se naznačit možnosti dalšího vývoje na těchto parciálních trzích.
|
|
|
Analýza zahraničních ekonomických vztahů ČR se zeměmi BRIC
Sibagatova, Adel ; Plchová, Božena (vedoucí práce) ; Halík, Jaroslav (oponent)
V současné době ve světě se projevuje obrovský zájem o tzv. strategické trhy neboli trhy prioritního významu. Mezi ně patří Brazílie, Čína, Egypt, Indie, Kazachstán, Mexiko, Rusko, Srbsko, Turecko, Ukrajina, USA, Vietnam. Prioritními se tyto trhy považují proto, že skrývají velký potenciál a disponují určitým bohatstvím, důležitým pro budoucí prosperující rozvoj celého světa. Je jasné, že ostatní ekonomiky, které nepatří do toho seznamu, se snaží navázat obchodní vztahy s těmito státy a upevnit své pozice na jejich trzích. Všechny země seskupení BRIC jsou v současné době prioritními trhy. Ve své práci jsem se snažila popsat současnou situaci ve vývoji vzájemných obchodních vztahů mezi ČR a zeměmi BRIC. BRIC (Brazílie, Rusko, Indie, Čína) -- v současné době je mladý a intenzivně se posilující fórum přátelského dialogu a spolupráce s hlavními státy ze skupiny dynamicky se rozvíjejících zemí, čí role se v globální ekonomice a politice neustále zvyšuje. Během posledního desetiletí země BRICS jsou "lokomotivou" ekonomického vývoje ve světě. Přibližně 50% světového nárůstu HDP, a to včetně období po krizi, připadalo na státy tohoto seskupení. Česká republika je poměrně malá ekonomika, pro kterou zapojenost do mezinárodního obchodu hraje důležitou roli, a proto pro české exportéry by měly trhy zemí BRIC stat v co nejbližší perspektivě hlavním objektem soustředění.
|
host ::
RSS.