|
|
Are subsidies to business R&D effective? Regression discontinuity evidence from the TA CR ALFA programme
Bajgar, Matěj ; Srholec, Martin
Governments subsidise business research and experimental development (R&D) to promote development of the economy, because externalities and information asymmetries inherent to the innovation process make private funding of these activities fall short of what is socially desirable. Nevertheless, how effective such subsidies are and whether they achieve their goals is an open question that needs to be studied empirically. This study leverages the state-of-the-art method of regression discontinuity (RD) that allows us to come very close to making causal inferences about the effects of subsidies, to find out whether the Technology Agency of the Czech Republic’s (TA CR) ALFA programme stimulated new business R&D inputs, outputs, and positive economic impacts that would not have happened otherwise.
|
|
| |
|
|
(Ne)zvyšování sociálních dávek v letech 2012–2023: přehled
Janský, Petr ; Kolář, Daniel
V tomto přehledu mapujeme vývoj dávek sociálního charakteru v posledních deseti letech ve srovnání s vývojem inflace, průměrných mezd a starobních důchodů. Pokud má být zachována reálná kupní síla dávek, měl by jejich růst odpovídat alespoň inflaci. Pokud má úroveň sociálního zajištění držet krok s dlouhodobým ekonomickým vývojem, měla by se úroveň dávek zvyšovat zhruba tempem růstu mezd v ekonomice a objem výdajů na dávky zhruba tempem růstu HDP.
|
|
| |
|
|
Vývoj postojů české veřejnosti k válečným uprchlíkům z Ukrajiny
Münich, Daniel ; Protivínský, Tomáš
Po vojenském útoku Ruska na Ukrajinu koncem února 2022 v Česku převládla atmosféra solidarity a většina Čechů přijímání válečných uprchlíků podporovala. Tato podpora do konce listopadu klesla zhruba o čtvrtinu. Podobně se zhoršovala vnímaná míra integrace Ukrajinců do české společnosti. Změna postojů české společnosti v čase však nevycházela primárně z osobní zkušenosti a z prožitého příchodu uprchlíků, ale souvisela spíše s postupně opadávajícím zájmem po vypuknutí konfliktu a prvotním šoku. Ačkoli se integrace Ukrajinců v některých dimenzích ve druhé polovině roku 2022 reálně zlepšila, například ve školách nebo na trhu práce, do vnímání české společnosti se tyto dílčí pokroky nepromítly.
|
|
|
Pandemie a očekávání rodičů ohledně návratnosti investic do vzdělávání dětí
Korbel, Václav
Tato studie shrnuje zjištění empirického šetření dopadů výluky prezenční výuky ve školách na očekávání rodičů ohledně návratnosti jejich finančních a časových investic do vzdělávání dětí. Použil jsem čtyři opakovaná dotazníková šetření během roku 2020 a 2021, ve kterých rodiče odpovídali na hypotetické scénáře, ve kterých dvě fiktivní rodiny investují různé množství času a peněz do vzdělávání svého dítěte. Na základě scénářů rodiče odhadovali, kolik bude dítě s danou úrovní investic vydělávat ve 30 letech. Podobně odhadovali, jak moc je pro výdělek důležitá kvalita školy. Tato experimentální metodologie umožňuje identifikovat změny v očekávání rodičů během pandemie.
|
|
| |
|
| |
|
|
Platy učitelů v roce 2021: vrchol dosažen a co dál?
Münich, Daniel ; Smolka, Vladimír
Úroveň učitelských platů v dlouhodobém horizontu spoluurčuje atraktivitu učitelské profese a zajišťuje dostatečný zájem o profesi. Výběrovost profese, jak na straně vysokoškolské přípravy, tak během kariéry stimuluje kvalitu práce učitelů. Jde však o dlouhodobé procesy realizované průběžnými příchody a odchody do a z profese a dalším vzděláváním. Proto lze dopady učitelských platů na zájem o profesi, kvalitu práce učitelů a vzdělávací výsledky vysledovat až s odstupem let, spíše dekád. Relativní platy učitelů vůči ostatním platům v ekonomice je důležitým ukazatelem. Takto poměřované platy učitelů v České republice (ČR) patřily až do roku 2017/2018 k nejnižším v rámci celé EU, respektive několika desítek ekonomicky nejvyspělejších zemí světa (OECD). V roce 2021, díky nebývale dynamickému tempu zvyšování po několik let v řadě, se relativní platy českých učitelů výrazně přiblížily průměru zemí OECD i EU. V roce 2021 dosáhly úrovně 122 % průměrných mezd v ekonomice. Vládě A. Babiše se tak během několika let podařilo to, co se nepodařilo žádné vládě předchozí. Podařilo se jí výrazně přiblížit naplnění ambiciózního programového závazku, kterému po špatných zkušenostech z minula věřil málokdo. Udržení dosažené relativní úrovně učitelských platů v dalších letech bude vyžadovat jejich zvyšování tempem růstu nominálních mezd v ekonomice. Ve výhledu roku 2022 relativní platy učitelů však zřejmě mírně poklesnou na 119 %. Za slibů daných v létě při vyjednávání vlády s odbory se tam zřejmě udrží i v roce 2023. Minulou i současnou vládou přislibované úrovně 130 % učitelské platy rozhodně nedosáhnou, platy širší skupiny pedagogických pracovníků už vůbec ne.
|
|
| |
host ::
RSS.