|
|
Stanovení aktivních látek v instantních nápojích určených pro dětskou výživu
Jašková, Martina ; Kočí, Radka (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce je zaměřena na komplexní charakterizaci nápojů určených pro ranou dětskou výživu. Teoretická část pojednává o dětské výživě a nápojích včetně mateřského mléka. Praktická část je zaměřená na analýzu aktivních látek ve 21 běžně dostupných ovocných a bylinných instantních granulovaných nápojích a ve 3 porcovaných sypaných čajích určených pro kojenecký a batolecí věk. K popisu antioxidačních charakteristik byly použity vybrané skupinové parametry – celkové polyfenoly, celkové flavonoidy, antioxidační aktivita a anthokyany, jež byly analyzovány spektrofotometricky. K identifikaci a kvantifikaci jednotlivých fenolických látek a kofeinu byla použita metoda RP-HPLC/UV-VIS a HPLC/PDA/LC-MS, identifikace individuálních mono- a disacharidů byla provedena pomocí HPLC/RI. Kyselina L-askorbová, kterou jsou některé dětské nápoje obohacovány, byla analyzována metodou HPLC-NH2/UV. Pro orientační analýzu obsahu bílkovin byl využit mikrofluidní elektroforetický systém Experion (BioRad) a současně byla koncentrace bílkovin ověřena kolorimetrickou metodou. Obecně nejvyšší obsah jednotlivých fenolických látek byl prokázán v sypaných porcovaných čajích v porovnání s instantními nápoji, které obsahovaly z větší části přidávané jednoduché sacharidy. Pomocí kontaktních mikrobiálních testů bylo v nápojích ihned po otevření i v průběhu manipulace ověřeno, že splňují náročné hygienické požadavky na nápoje podávané v kojeneckém a batolecím věku.
|
|
|
Příprava vhodných aplikačních forem pro antimikrobiální látky
Krempaský, Kamil ; Němcová, Andrea (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Táto práca sa zameriava na štúdium antimikrobiálneho pôsobenia extraktov z vybraných bylín, následnú enkapsuláciu týchto extraktov a enkapsuláciu lyzozýmu. V teoretickej časti bola spracovaná literárna rešerš zaoberajúca sa problematikou prírodných antimikrobiálnych látok, na základe ktorej boli vybraté testované bylinky. Extrakty pripravené z paliny pravej (Artemisia absinthium), materinej dúšky (Thymus serpyllum), koreňa echinacey purpurovej (Echinacea purpurea), sladovky hladkoplodej (sladkého drievka) (Glycyrrhiza glabra), nechtíka lekárskeho (Calendula officinalis) a plodov rakytníka rašetliakového (Hippophae rhamnoides) boli najskôr charakterizované na obsah polyfenolov, flavonoidov a celkovú antioxidačnú aktivitu. Ďalej boli tieto extrakty enkapsulované do lipozómov a rovnako bol enkapsulovaný aj lyzozým. Následne bola sledovaná stabilita týchto častíc vo vodnom prostredí. Antimikrobiálna aktivita týchto látok v enkapsulovanom aj neenkapsulovanom stave bola testovaná na bakteriálnych kmeňoch Escherichia coli, Serratia marcescens, Bacillus subtilis a Micrococcus luteus, voči ktorým, väčšina vybraných extraktov vykazovala antimikrobiálnu aktivitu.
|
|
|
Studium antioxidační aktivity doplňků stravy in vitro
Vopelková, Dominika ; Pořízka, Jaromír (oponent) ; Omelka, Ladislav (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá stanovením antioxidačních vlastností doplňků stravy in vitro. Teoretická část pojednává o legislativních požadavcích na doplňky stravy, o jejich charakteristice a rozdělení. Dále je pozornost věnována antioxidantům, jejich vlastnostem, účinkům, významu a využití. V samostatné kapitole jsou poté popsány byliny, které jsou základní složkou zkoumaných doplňků stravy, jejich účinky a vlastnosti. Pro experimentální část bylo vybráno několik suplementů v různých formách (kapsle, čaj, šťáva, sušené plody), u kterých byl stanoven celkový obsah polyfenolických látek pomocí UV-VIS spektroskopie. Dále byla kvantifikována celková antioxidační aktivita metodou DPPH za pomocí EPR spektroskopie u dvou vybraných doplňků stravy.
|
|
|
Charakterizace mléčných cereálních výrobků s ovocnou složkou určených pro dětskou výživu
Pražáková, Jana ; Lichnová, Andrea (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce se zabývá charakterizací mléčných cereálních výrobků určených pro dětskou výživu. Teoretická část se zaměřuje na morfologii obilného zrna, dále na druhy fortifikace, na přehled přídavných složek používaných k fortifikaci a jejich vlastnosti. Pro praktickou část bylo vybráno 8 druhů mléčných cereálních výrobků od tří různých výrobců. U těchto výrobků byly spektrofotometrickými metodami analyzovány celkové polyfenoly, celkové flavonoidy, redukující i celkové sacharidy a proteiny. Nejvíce polyfenolů bylo naměřeno ve výrobku Sunar multicereální a nejvíce flavonoidů bylo zjištěno u výrobku Nestlé ovocné, kde představovaly přes 50 % celkového obsahu z polyfenolů. Nejvyšší obsah celkových i redukujících sacharidů obsahovala příchuť Nestlé medové. Nejvíce proteinů bylo naměřeno ve výrobcích značky Sunar, příchutě multicereální a hrušky se sušenkami. Metodou HPLC/UV-VIS byly stanoveny vitaminy C a E. Nejvíce vitaminu C obsahovala příchuť Nestlé sušenkové a nejvíce vitaminu E obsahovala příchuť Sunar hrušky se sušenkami. Metodou HPLC/RI byly analyzovány vybrané sacharidy. Ve všech výrobcích bylo vysoké zastoupení laktosy, nejvíce ve výrobcích Sunar. Výrobky Nestlé obsahovaly nejvíce glukosy. Výrobky od značky Hami byly nejvíce bohaté na sacharosu.
|
|
|
Význam polyfenolů v bobulovitých plodech
MARTANOVÁ, Anna
Výživa člověka je nedílnou součástí našeho života. Do výživy můžeme zahrnout látky, o kterých je dokázáno, že jsou zdraví prospěšné, tudíž při jejich nedostatku lze pozorovat negativní účinky na lidský organismus. Tyto látky označujeme jako mikronutrienty a vitamíny. Jídelníček však můžeme obohatit i o látky, o nichž se domníváme, že jsou zdraví prospěšné, avšak jejich deficit nevyvolává chorobné příznaky. Potraviny, jež řadíme do této skupiny lze označit jako funkční potraviny. Funkční potraviny obsahují látky, které mají pozitivní dopad na naše zdraví. Jednou z těchto látek jsou polyfenoly. Tato problematika je pro mě velmi zajímavá, neboť polyfenoly jsou látky, které se mimo jiné v hojné míře nacházejí v bobulovitých plodech, zejména v borůvkách. Borůvky jsou bobule, které jsou rozšířené po celém světě. Jedním z nejlepších zdrojů borůvek je i Šumava, odkud pocházím a kde jsou borůvky dobře dostupné. V první části své práce pojednávám o problematice funkčních potravin a o složkách, díky nimž jsou tyto potraviny mezi funkční potraviny řazeny: probiotika, prebiotika, synobiotika, mikronutrienty, fytochemika, polyfenoly. Dále v první části své práce pojednávám o bobulovitých plodech, se specializací na brusnici borůvku, její vlastnosti a složení, jež mohou mít příznivý dopad na lidské zdraví. V druhé části jsem si stanovila dva cíle práce. Prvním cílem práce je navrhnout jídelníček, jehož součástí jsou pokrmy, které obsahují optimální příjem polyfenolů, ekvivalent ke 120 ml nativních plodů borůvek. Právě polyfenoly jsou tou součástí borůvek, jež je činí tak výjimečné. Do jídelníčku jsem přednostně zařazovala pokrmy, které prošly tepelnou úpravou. Analýzy obsahu polyfenolů v potravinách a nápojích jsem získávala v rámci programu GEOMED z Nemocnice České Budějovice, a.s., Pracoviště klinické farmakologie. Výsledky o obsahu polyfenolů byly prováděny metodou HPLC. Obsah polyfenolů v nativních borůvkách byl položen jako rovný 1 a obsah v dalších zkoumaných produktech byl následně vyjádřen jako násobek či podíl k nativním borůvkám. Všechny tyto skutečnosti jsem zohlednila při sestavování vzorového jídelníčku. Dalším cílem práce je zmapování výrobků, u nichž je obsah polyfenolů výhodný. Na trhu se vyskytuje vysoké množství výrobků s borůvkovou příchutí. Obsah borůvek však často bývá zanedbatelný. Překvapivým výsledkem byl obsah polyfenolů v limonádě Toma, jejíž relativní hodnota ug/ml činí 2,59 při porovnání s nativním plodem borůvky, který je položen jako rovný 1. Po vypracování práce, při němž jsem získala informace z nastudované literatury, z prodejních sítí a z Pracoviště klinické farmakologie Nemocnice České Budějovice, a.s., si dovoluji tvrdit, že borůvky jsou významným zdrojem polyfenolů a že jídelníček, který bude denní ekvivalent příjmu polyfenolů obsahovat, se nemusí nikterak lišit od běžné racionální stravy. Ani tepelná úprava pokrmů neznemožní sestavení takového jídelníčku, neboť borůvky jsou vůči tepelným změnám poměrně stabilní. Zařazení takového jídelníčku do zařízení hromadného stravování by mohlo přinést v budoucnu pozitivní dopad zvláště u seniorů, a to zlepšením paměťových funkcí a rovnováhy.
|
|
|
Fytochemický potenciál polyfenolů v bobulovitých plodech
KRUMPHANZLOVÁ, Iva
Tato bakalářská práce shrnuje poznatky o polyfenolech a jejich příznivém vlivu na lidské zdraví. U těchto fytochemik nelze stanovit doporučenou denní dávku, na rozdíl od mikronutrientů. Nedostatek mikronutrientů ve stravě vyvolá příznaky deficitu, při nedostatku polyfenolů deficit nevznikne. Pokud jsou však v dostatečném množství přítomny v potravinách, pak se jedná o funkční potraviny, které jsou důležité v prevenci civilizačních onemocnění. Na začátku teoretické části je znázorněno rozdělení polyfenolů jak z farmakologického, tak z chemického hlediska. Na základě tohoto rozdělení se zde popisuje důležitá úloha antioxidantů a flavonoidů. Zvláštní pozornost je věnována resveratrolu, který je populární i díky známému "francouzskému paradoxu". Další část se zabývá vlivem polyfenolů na lidské zdraví. Je zde podrobně vysvětleno, jakým způsobem polyfenoly chrání naše tělo před určitými nemocemi. Většina zdravotních přínosů je podložena studiemi na zvířatech. Tyto pokusy jsou v práci také zmíněny a popsány. V teoretické části nechybí ani vysvětlení procesu vstřebávání a bezpečnosti. Zdroje polyfenolů jsou uvedeny v poslední podkapitole. Práce se zaměřuje především na plody borůvek (Vaccinium myrtillus) a hrozny révy vinné (Vitis vinifera). Jsou zde krátce zmíněny i ostatní bobulovité plody, např. brusinky, maliny, ostružiny a rybíz. Cílem práce je sestavit jídelníček, který by zajišťoval účinnou denní dávku polyfenolů. Toto množství lze přirovnat k 120 ml nativních borůvek. Do jídelníčku jsou zařazeny pouze produkty konzumované bez potřeby tepelné úpravy. Druhým cílem je zmapovat, které potravinové výrobky jsou plnohodnotným zdrojem polyfenolů. Na základě těchto cílů byly stanoveny výzkumné otázky: Výzkumná otázka č. 1: Jaké množství polyfenolů obsahují bobulovité plody, zvláště pak borůvky? Výzkumná otázka č. 2: Jaké potraviny (bez potřeby tepelné úpravy) jsou ideální pro zařazení do jídelníčku, aby byl zajištěn ekvivalentní denní přívod polyfenolů? U borůvkových produktů byla využívána analýza obsahu polyfenolů, která byla získána v rámci programu GEOMED z Nemocnice České Budějovice a.s., pracoviště klinické farmakologie. Stanovení se prováděla metodou HPLC (vysokovýkonnostní kapalinové chromatografie) ve spolupráci s biologickým centrem AV ČR v Českých Budějovicích. Díky této analýze lze odpovědět na výzkumnou otázku č. 1. Je zde zajímavá skutečnost, že mražené borůvky mají vyšší zastoupení polyfenolů, než borůvky chlazené. Jako prioritní anthokyan byl zvolen malvidin (malvidin-3-6"-acetoyl glucoside), jelikož je v borůvce lesní nejvíce zastoupen. Ostatní informace o množství polyfenolů v určitých potravinách byly čerpány z knih od Josepha Maroona, MD, FACS (2010). Praktická část obsahuje čtrnáctidenní jídelníček, který splňuje dané požadavky. Z výsledků je patrné, že lze sestavit jídelníček bohatý na polyfenoly. Součástí je přehled borůvkových produktů, které jsou všem dostupné. Zmapovány byly borůvkové mléčné výrobky, džemy, nápoje, kompoty a přesnídávky. Z přehledu lze vyčíst, který produkt obsahuje nejvíce polyfenolů. Správnou kombinací daných výrobků lze pak dosáhnout požadovaného množství. Jako ideální se osvědčila kombinace 2 dcl červeného vína a jednoho borůvkového mléčného výrobku (s hodnotou malvidinu nad 64). Poznatky v práci slouží k rozšíření informovanosti o polyfenolech a jejich účincích. Jídelníček může být využit v domovech pro seniory, kde se uplatní jejich příznivý vliv na udržení rovnováhy. Dále také v lázních, případně v jiných zařízeních veřejného stravování.
|
|
|
Metody zjišťování látek antioxidačního charakteru
TURKOVÁ, Kateřina
Antioxidantům a volným radikálům se v současnosti věnuje velká pozornost v klinické a výživové literatuře. Různé reaktivní formy kyslíku jsou vytvářeny při zcela normálních metabolických pochodech naší látkové výměny nebo pocházejí z vnějších zdrojů, jako je vystavení různým vlivům našeho životního prostředí. Lipidy, proteiny, uhlohydráty a DNA jsou schopné reagovat s reaktivními formami kyslíku a mohou být zapojeny v etiologii nejrůznějších onemocnění. Antioxidační systém chrání organismus před účinky volných radikálů jejich vychytáváním, a tím zabraňuje strukturálnímu poškození buněk. Měření jednotlivých složek antioxidačního systému poskytuje důležité informace o ochraně proti účinkům volných radikálů. Během minulého desetiletí bylo vyvinuto mnoho analytických metod k detekci antioxidační aktivity přírodních sloučenin a jejich směsí in vitro. Některé procedury zahrnují metody založené na generaci různých forem radikálů a jejich následné eliminaci po ošetření směsi potenciální sloučeninou s antioxidačním charakterem. Metody používané pro stanovení celkové antioxidační aktivity jsou: Trolox equivalent antioxidant capacity-TEAC, diphenylpicrylhydrazil - DPPH, oxygen radical absorbance capacity-ORAC a metody zkoumající schopnost zábránit lipidové peroxidaci. Další skupinu tvoří metody posuzující redoxní vlastnosti látek (ferric reducing antioxidant potential assay-FRAP, cyklická voltametrie, HPLC).
|
|
|
Zdroje a způsoby saturace organismu antioxidanty
NOVOTNÁ, Nikola
Práce se zabývá charakteristikou zdrojů antioxidantů a zjišťuje hloubku znalostí o antioxidantech u studentů středních škol. Teoretická část charakterizuje a dělí antioxidanty významné pro lidské zdraví. Dále jsou zde rozděleny, popsány a srovnány hlavní zdroje antioxidantů v lidské stravě. Praktická část obsahuje dotazníkovou akci vztahující se k otázkám ohledně teoretického zájmu o antioxidanty a jejich příjmu v potravě u studentů středních škol ve věku 17-19 let. Výsledky jsou analyzovány a graficky znázorněny. Z výzkumu vyplývá, že více než polovina respondentů pojem antioxidanty zná a přijímá tyto látky ze stravy. Přesto je důležité zvýšit znalosti o antioxidantech již u mladých lidí a dbát na příjem těchto esenciálních látek z pestré stravy.
|
|
|
Antioxidační látky v potravinách a jejich funkce při obraně organismu před účinky volných radikálů
MOUDRÁ, Táňa
Diplomová práce se zabývá antioxidačníma látkami v potravinách a jejich funkcí při obraně organismu před účinky volných radikálů. V teoretické části nejprve charakterizuji antioxidanty a jejich dělení. Následně se v teoretické části věnuji antioxidantům v potravinách, vlivu antioxidantů na lidské zdraví a jejich doporučené denní dávky. Dále ve své práci zmiňuji pozitivní a negativní účinky volných radikálů na lidské zdraví a jejich vztah k antioxidačním látkám. V praktické části se zaměřuji na dotazníkové šetření, které zkoumá informovanost populace o antioxidačních látkách a jejich vlivu na lidské zdraví. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 160 respondentů. Ti následně byli rozděleni do dvou skupin, a sice do skupiny pracujících a důchodců. Dotazník obsahoval 12 otázek, které zkoumaly, jak jsou respondenti informováni o dané problematice. Sběr dat proběhl v lednu 2013 a následné vyhodnocení v únoru 2013. Získaná data byla vyhodnocena pomocí základních statistických metod. Zjištěné odpovědi byly přetransformovány do jednotných tabulek a porovnávány. Byla zkoumaná celková informovanost a následně byl zkoumán vliv dosaženého vzdělání na informovanost problematiky.
|
|
|
Přírodní zdroje lignanů v naší potravě
NĚMEC, Petr
Předložená bakalářská práce se zabývá problematikou lignanů (fytoestrogenů) v naší potravě. Úvod práce je zaměřen na charakteristiku lignanů, které patří mezi ne ještě zcela prozkoumanou skupinu látek, obsažených v různých částech rostlin. V práci je podán přehled nejvíce využívaných plodin (sója, len a obiloviny), ze kterých bylo izolováno velké množství lignanů a dalších látek s estrogenním účinkem. Dále jsou v práci uvedeny přehledy látek obsažených v plodinách a mechanismy jejich působení v lidském organismu. Jejich využití je velice prospěšné v prevenci závažných takzvaně civilizačních chorob. Na konci práce je poukázáno na různé metody separace lignanů z rostlin.
|
host ::
RSS.