|
|
Vliv dominantní dřeviny a zrnitosti substrátu na složení mikrobiálního společenstva studovaného pomocí PLFA
Stachová, Sandra ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Heděnec, Petr (oponent)
Cílem diplomové práce bylo provedení analýzy půdních mikrobiálních společenstev tří ekologicky odlišných lokalit, cca 25 let starých, lesnicky rekultivovaných, výsypek v Polské republice, a to konkrétně výsypky hnědouhelného lomu Bełchatów a pískoven Piaseczno a Szczakowa. Účelem analýz bylo vyhodnocení míry závislosti složení mikrobiálních společenstev na různé zrnitosti substrátu a na dominantní dřevině v jednotlivých lokalitách. Dominantními dřevinami byly porosty břízy bělokoré (Betula pendula), borovice lesní (Pinus silvestris), dubu letního (Quercus robur) a olše lepkavé (Alnus glutinosa). Analýza půdních mikrobiálních společenstev byla provedena metodou vyhodnocování specifických fosfolipidových mastných kyselin (PLFA) mikroorganizmů, která je nejvhodnějším způsobem provedení relativně rychlé analýzy velkého množství vzorků, neboť PLFA jsou extrahovatelné a fungují jako biomarkery indikující přítomnost a množství mikroorganizmů (hub, G- a G+ bakterií, aktinobakterií apod.) a umožňují tak kvalitativní a kvantitativní zhodnocení celých mikrobiálních společenstev. Analýza PLFA umožňuje pomocí celkové koncentrace PLFA detekovat v půdě živou mikrobiální biomasu. Celkem bylo analyzováno 66 vzorků půd, z toho 33 z Oe vrstvy a 33 z A vrstvy vždy ve 3 replikacích, tedy na každé lokalitě pod každou...
|
|
|
Mimomanželská a manželská plodnost v České republice a mezinárodní srovnání. Trendy, faktory a postoje
Srnová, Zdeňka ; Rychtaříková, Jitka (vedoucí práce) ; Kraus, Jaroslav (oponent)
Mimomanželská a manželská plodnost v České republice a mezinárodní srovnání. Trendy, faktory a postoje Abstrakt Cílem této práce je popsat základní vývojové trendy manželské a mimomanželské plodnosti v České republice a provést analýzu vybraných ukazatelů plodnosti. Jako nástroje jsou k tomu využívány některé metody demografické analýzy. V první části jsou popsány základní pojmy týkající se dané problematiky, zdroje dat a rovněž tato část obsahuje popis historického vývoje počtu a podílu dětí narozených mimo manželství včetně vývoje postojů a názorů společnosti vůči nemanželským dětem. Analytická část této práce obsahuje se zabývá nejen základní analýzou plodnosti podle věku, rodinného stavu, vzdělání a pořadí dítěte, ale také dekompozicí úhrnné plodnosti a podílu dětí narozených mimo manželství v České republice a Rakousku. Významnou část práce tvoří analýza dat z vlastního výběrového šetření, které probíhalo formou dotazníku. Klíčová slova: manželská plodnost, mimomanželská plodnost, dekompozice, úhrnná plodnost, hodnotové orientace
|
|
|
Houby asociované s tlejícím dřevem v temperátních lesích
Štercová, Lucie ; Baldrian, Petr (vedoucí práce) ; Zikánová, Blanka (oponent)
Dřevokazné houby jsou důležitou součástí všech lesních ekosystémů. Na jejich činnosti je závislá řada dalších organismů, které využívají látky produkované během tlení dřeva. Enzymy, které dřevo rozkládají, představují pro houby nepostradatelný nástroj při přeměně strukturních látek dřeva, až na vodu a oxid uhličitý. To z nich dělá esenciální součást koloběhu uhlíku v přírodě. Dynamika společenstva hub na tlejícím dřevě je určena spektrem abiotických a biotických faktorů. Variabilita mikroklimatických podmínek, rozdíly ve vlhkosti dřeva a plynném režimu jsou určujícími stresovými faktory, které vymezují přítomnost druhů adaptovaných na takové podmínky. Důležitým faktorem, díky kterému se dá částečně predikovat složení společenstva, je stupeň rozložení dřeva a historie výskytu druhů na daném susbtrátu. Dalším ukazatelem, který může částečně vysvětlovat složení společenstva je způsob odumření stromu a typ tlejícího substrátu. Vývoj společenstva navazuje od primárních kolonizátorů, s vysokou tolerancí k nepříznivým podmínkám, přes sekundární kolonizátory, kteří mají schopnosti získat substrát nad primárními kolonizátory, ale vyžadují stabilnější mikroklimatické podmínky, až po pozdní kolonizátory, kteří jsou adaptovaní na stresové faktory v podobě nedostatku živin. Klíčová slova : Houby, tlející dřevo,...
|
|
|
Vliv kvality opadu na dekomposici
Vicena, Jakub ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Cajthaml, Tomáš (oponent)
Text práce je rozdělen do dvou částí. Literární přehled se zabývá významem dekomposice pro koloběh uhlíku v půdě a zhodnocením biologických, fyzikálních a chemických faktorů, které dekomposici ovlivňují. Pochopení faktorů ovlivňujících půdní respiraci je důležité pro lepší pochopení globální bilance uhlíku. Dekomposice ovlivňuje i uvolňování živin, půdní úrodnost, a další půdní procesy a vlastnosti. Vlastní projekt se zabývá hodnocením vlivu kvality listového opadu (konkrétně poměru C:N:P) na rychlost dekomposice. Předpokladem bylo, že nízký poměr C:N zpočátku zrychluje dekomposici, která rychleji dosáhne svého minima. Naopak při vysokém poměru C:N je rychlost dekomposice zpočátku pomalejší, minima dosáhne později a průměrná hodnota dekomposice bude vyšší než u vzorků s nízkým C:N poměrem. U opadu, který již prošel fází vyluhování, nebyly statisticky významné rozdíly v respiraci jednotlivých vzorků s rozdílným C:N prokázány.
|
|
|
Cellulolytic fungi and their diversity on plant litter
Gálová, Diana ; Baldrian, Petr (vedoucí práce) ; Kolařík, Miroslav (oponent)
Rozklad opadu si vyžaduje prítomnosť zodpovedajúcich degradačných enzýmov, ktorých dobrými producentmi sú práve huby. Lesné pôdy vykazujú značnú mieru heterogenity v rozložení týchto enzýmov v rôznych merítkach. Navyše produkcia degradačných enzýmov sa mení v priebehu roka. Obvykle ju sprevádza i zmena spoločenstva húb. V tejto práci som sa zaoberala rozložením enzymatickej aktivity na povrchu jednotlivých listov z opadu a zaujímal ma rozdiel v zložení spoločenstiev osídľujúcich miesta kde prebieha intenzívny rozklad celulózy a miestach s nízkou enzymatickou aktivitou. Ďalším cielom bolo izolovať celulolytické huby pomocou opadových sáčkov s celulózou, umiestnených v lesnom opade, s využitím metódy filtrovania spór a metódy vyrieďovania (dilution-to-extinction). V listnatom lese s dominantným porastom dubu bol odobraný opad v štyroch štádiách rozkladu: senescentné listy z vetvičiek a opad po 2, 10 a 22 mesiacoch dekompozície. Na desiatich listoch z každého druhu opadu bola zmeraná aktivita celobiohydrolázy na ich povrchu. Listy boli prichytené na doštičku s agarom a plocha listu bola pokrytá agarózou obsahujúcou fluorescenčne značenú substrát. Pre každý list bola vytvorená mapa relatívnej enzýmovej aktivity a v miesta s nízkou a vysokou aktivitou bol vyrezaný štvorec o ploche približne 1 cm2 . Z oboch...
|
|
|
Ekologie hub, asociovaných s tlejícím dřevem v ekosystémech přirozených lesů
Zrůstová, Petra ; Baldrian, Petr (vedoucí práce) ; Konopásek, Ivo (oponent)
Tlející dřevo hraje důležitou roli v lesním ekosystému z hlediska koloběhu uhlíku a živin, regenerace lesa a uchování biodiverzity. Poskytuje prostorové niky a potravní zdroje značnému množství hub, bakterií, bezobratlých a dalším organismům. Ligninocelulóza dřeva představuje velmi odolný a obtížně rozložitelný materiál, jehož dekompozice se účastní hlavně vláknité houby. Složení houbového společenstva se mění v průběhu dekompozice, ale vztah mezi kvalitativními vlastnostmi substrátu a společenstvem dekompozitorů není zdaleka objasněn. Tato práce je zaměřena na komplexní popis houbového společenstva tlejícího dřeva vzhledem k druhu stromu, stádiu rozkladu, objemu a fyzikálně-chemickým vlastnostem dřeva jako je pH, obsah uhlíku a dusíku. Pro charakterizaci houbového společenstva byly použity sekvenační metody nové generace - 454- pyrosekvenování a sekvenování na platformě Illumina MiSeq. Druh stromu, objem dřeva (větve, kmeny) a délka tlení byly hlavními proměnnými vysvětlujícími rozdíly ve složení společenstev. Počáteční kolonizace houbami byla rychlejší u větví nežli u kmenů - svědčily o tom vyšší hodnoty enzymových aktivit a vyšší obsah houbové biomasy. Se změnou společenstva hub v průběhu dekompozice se měnily i fyzikálně-chemické vlastnosti dřeva a hodnoty enzymových aktivit. Se stoupajícím...
|
|
|
Molecular biology of soil fungi participating in litter decomposition in forest ecosystems
Voříšková, Jana ; Baldrian, Petr (vedoucí práce) ; Gryndler, Milan (oponent) ; Koukol, Ondřej (oponent)
V lesních ekosystémech vstupuje významná část uhlíku do půdy ve formě rostlinného opadu. Dekompozice opadu a půdní organické hmoty je proto důležitým procesem ovlivňujícím bilanci živin a toky uhlíku v půdě. Houby jsou v terestrických ekosystémech pokládány za nejvýznamnější rozkladače a to díky své schopnosti produkovat řadu extracelulárních enzymů, které jim umožňují rozkládat biopolymery. I když houby zastávají klíčovou roli v procesu dekompozice, jen málo je známo o struktuře a diverzitě jejich společenstev a jejich přesná funkce v lesních půdách zůstává mnohdy nejasná. Tato disertační práce byla zaměřena na charakterizaci houbových společenstev v lesních půdách a jejich schopností týkajících se dekompozice rostlinného opadu. Součástí této práce bylo vypracovat metodiku pro podrobnou analýzu komplexních mikrobiálních společenstev a využít ji pro analýzu environmentálních vzorků. Dále se podařilo kvantifikovat diverzitu genu pro exocelulázu v půdním vzorku. Výsledky této práce ukázaly, že struktura mikrobiálního společenstva se liší mezi horizonty lesního půdního profilu. Významné rozdíly ve složení společenstva byly pozorovány mezi DNA a RNA komunitou navzdory jejich podobné diverzitě. Několik mikrobiálních taxonů vysoce abundantních v RNA vykazovalo jen velmi nízkou abundanci v DNA, což...
|
|
|
Ekologický význam bakterií asociovaných s rostlinným opadem
Tláskal, Vojtěch ; Baldrian, Petr (vedoucí práce) ; Seydlová, Gabriela (oponent)
V lesích mírného pásu představuje rozklad stromového opadu významný přísun uhlíku do půdy. Hlavními hráči při dekompozici opadu jsou houby a bakterie. Zatímco role hub při rozkladu je často studována, jen málo prací se zabývá bakteriemi a jejich úlohou ve společenstvu opadu. Cílem této rešerše je shrnout dostupnou literaturu týkající se procesů a vztahů v bakteriálním společenstvu asociovaném s rostlinným opadem. Jsou diskutovány vlastnosti a charakter substrátů dostupných v rostlinné biomase. Zmíněny jsou směry výzkumu na úrovni genů pro různé enzymy. Do přehledu jsou dále zahrnuty faktory ovlivňující společenstvo, jako je diverzita, prostorové rozmístění a abiotické faktory. Lze předpokládat, že složení společenstva se vyvíjí se změnou chemismu opadu a dostupností živin. Tato dostupnost se v čase snižuje. Na začátku dekompozice jsou utilizovány jednoduché substráty, zatímco ty odolnější jsou rozkládány později za působení specializovaných skupin mikroorganizmů. Zdá se, že během rozkladu se uplatňují hlavně bakterie kmenů Actinobacteria, Acidobacteria, Bacteroidetes a Proteobacteria. Složení bakteriálního společenstva je také nejspíše ovlivňováno jeho interakcemi s houbami. Tato rešerše ukazuje, že bakteriální společenstvo asociované s rostlinným opadem je vysoce komplexní a dynamické díky kombinaci...
|
|
|
Molecular biology of soil fungi participating in litter decomposition in forest ecosystems
Voříšková, Jana
V lesních ekosystémech vstupuje významná část uhlíku do půdy ve formě rostlinného opadu. Dekompozice opadu a půdní organické hmoty je proto důležitým procesem ovlivňujícím bilanci živin a toky uhlíku v půdě. Houby jsou v terestrických ekosystémech pokládány za nejvýznamnější rozkladače a to díky své schopnosti produkovat řadu extracelulárních enzymů, které jim umožňují rozkládat biopolymery. I když houby zastávají klíčovou roli v procesu dekompozice, jen málo je známo o struktuře a diverzitě jejich společenstev a jejich přesná funkce v lesních půdách zůstává mnohdy nejasná. Tato disertační práce byla zaměřena na charakterizaci houbových společenstev v lesních půdách a jejich schopností týkajících se dekompozice rostlinného opadu. Součástí této práce bylo vypracovat metodiku pro podrobnou analýzu komplexních mikrobiálních společenstev a využít ji pro analýzu environmentálních vzorků. Dále se podařilo kvantifikovat diverzitu genu pro exocelulázu v půdním vzorku. Výsledky této práce ukázaly, že struktura mikrobiálního společenstva se liší mezi horizonty lesního půdního profilu. Významné rozdíly ve složení společenstva byly pozorovány mezi DNA a RNA komunitou navzdory jejich podobné diverzitě. Několik mikrobiálních taxonů vysoce abundantních v RNA vykazovalo jen velmi nízkou abundanci v DNA, což...
|
|
|
Úmrtnost v českých zemích v letech 1920-1937 s důrazem na vybrané infekční choroby
Skalák, Zdeněk ; Fialová, Ludmila (vedoucí práce) ; Kurtinová, Olga (oponent)
Úmrtnost v českých zemích v letech 1920-1937 s důrazem na vybrané infekční choroby Abstrakt Cílem této práce je analyzovat úmrtnostní poměry v českých zemích v letech 1920-1937, přičemž hlavní důraz je kladen na skupinu infekčních chorob, jež měla v tomto období z hlediska příčin smrti stále ještě vysoký podíl. Výše úmrtnosti v důsledku infekčních nemocí je závislá na mnohých aspektech, jako jsou správné odhalení choroby, účinné očkovací látky a úroveň lékařství. Právě tyto příčiny stály za prudkým poklesem úmrtnosti v důsledku infekčních chorob na konci 19. století. První světová válka však ukončila velmi dobré vyhlídky tohoto stálého poklesu a nově vzniklý Československý stát se zpočátku musel potýkat s relativně opětovnou vysokou úmrtností na tyto nemoci. Ačkoliv v meziválečném období přicházely stále se opakující infekční epidemie, do počátku druhé světové války postupně sledujeme proměnu úmrtnosti dle příčin a infekční choroby jsou postupně nahrazovány civilizačními chorobami, především novotvary a nemocemi oběhové soustavy. Klíčová slova: úmrtnost, příčiny úmrtí, infekční choroby, dekompozice, klasifikace příčin úmrtí, lékařské objevy, úroveň zdravotnictví
|
host ::
RSS.