|
|
„Suché“ formy gelů – aerogely, xerogely – metody přípravy, vlastnosti a možné aplikace
Sedlář, Marian ; Smilek, Jiří (oponent) ; Sedláček, Petr (vedoucí práce)
Náplní této bakalářské práce bylo zjistit jaký, vliv má sušení hydrogelu na jeho vnitřní strukturu na vhodném modelovém hydrogelovém systému. V teoretické části této práce byly popsány vybrané metody strukturní analýzy se používají pro charakterizaci gelů v původním hydratovaném stavu a následně i v suchém stavu. V praktické části byly jako modelový hydrogelový systém zvoleny hydrogely na bázi agarózy o různé koncentraci a s různými přídavky polyelektrolytů. Na strukturní analýzu hydrogelů byla zvolena metoda kryo-skenovací elektronová mikroskopie a turbidimetrie. Pro suché formy gelů, byla zvolena skenovací elektronová mikroskopie a rtuťová porozimetrie. Získaná data a výsledky, získané pro modelový gelový systém, mohou následně posloužit při zkoumání vnitřní struktury dalších hydrogelových systému a jejich suchých forem.
|
|
|
Příprava a charakterizace koloidů hyaluronanu s micelárními agregáty pro nanomedicínské aplikace.
Pilgrová, Tereza ; Burgert, Ladislav (oponent) ; Reháková, Milena (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
Dizertační práce je zaměřena na studium přípravy a charakterizaci koloidních systémů vznikajících na základě interakcí hyaluronanu s micelárními agregáty. Teoretická část práce se věnuje nosičovým systémům, popisu použitých materiálů a metodám charakterizace studovaných systémů, zejména fluorescenční spektroskopii, dynamickému rozptylu světla a turbidimetrii. Experimentální část je zaměřena na objasnění vyhodnocení naměřených dat. Výsledková část práce je rozdělena na dvě podsekce věnující se různému způsobu přípravy komplexů hyaluronan-tenzid. Indukované agregáty hyaluronanu se Septonexem jsou charakterizovány z hlediska jejich vzniku a stability, přičemž výsledky jsou porovnávány s již dříve studovaným tenzidem CTAB. V druhé části jsou pak diskutovány tzv. ovrstvené micely, jejich formace, vlastnosti a stabilita.
|
|
|
Komplexní strukturní charakterizace semi-interpenetrovaných biopolymerních hydrogelů
Trudičová, Monika ; Krzyžánek, Vladislav (oponent) ; Sedláček, Petr (vedoucí práce)
Náplní této diplomové práce bylo otestovat využitelnost dostupných technik strukturní analýzy na vhodném modelovém hydrogelovém systému. Hlavním cílem bylo zhodnotit výhody a nevýhody vybraných technik strukturní analýzy a vliv změny kompozice daného hydrogelového systému na jeho vnitřní strukturu. Jako modelový systém byly zvoleny semi-interpenetrované hydrogely na bázi agarózy o různé koncentraci, tento typ materiálu byl vybrán pro jednoduchou a opakovatelnou přípravu a taktéž pro jeho aplikační potenciál. Technikami strukturní analýzy byly zvoleny elektronová mikroskopie (SEM, kryoSEM), rtuťová porozimetrie a turbidimetrie. Získané informace poslouží k prohloubení znalostí o vlivu kompozice hydrogelu na jeho strukturu a porovnání vybraných technik poslouží pro volbu vhodných strukturních analýz v budoucnu, které budou aplikovatelné i na jiné hydrogelové systémy.
|
|
|
Chování hyaluronan-albuminových komplexů ve fyziologickém prostředí
Šuleková, Nikola ; Kratochvílová, Romana (oponent) ; Chytil, Martin (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce pojednává o interakcích vysokomolekulové a nízkomolekulové kyseliny hyaluronové (HA) s hovězím sérovým albuminem (BSA) ve fyziologickém prostředí. Navazuje na předešlé práce o interakcích HA s amfifilními látkami, které jsou v současnosti hojně studovány pro své možné využití v medicíně jako nosiče léčiv. K měření byly použity roztoky s konstantní koncentrací HA a koncentrací BSA v rozmezí 0,25 – 20 g/l, které byly připraveny při laboratorní teplotě a při 37°C. Tyto roztoky byly proměřeny s použitím reometrie a turbidimetrie. Bylo zjištěno, že maximum absorbance stoupá se zvyšující se koncentrací BSA a nevykazuje rozdíly v závislosti na teplotě přípravy. Naproti tomu u turbidity dochází k výrazným rozdílům mezi vzorky připravenými při laboratorní teplotě a při 37°C. Celkově dochází ke zvýšení turbidity s koncentrací BSA. Zvýšení teploty způsobilo u všech vzorků nárůst viskozity, která se dále měnila s koncentrací BSA. Nejvyšší turbiditu, maximum absorbance i nejvyšší viskozitu vykazovaly směsné roztoky vysokomolekulové HA a BSA a nejnižší roztoky samotného BSA. Výsledky naznačují vznik komplexů kyseliny hyaluronové, kterých vlastnosti jsou závislé na koncentraci BSA, molekulové hmotnosti HA a na teplotě přípravy.
|
|
|
Charakterizace vybraných polyelektrolytových komplexů metodami strukturní a termické analýzy
Řiháčková, Barbora ; Smilek, Jiří (oponent) ; Krouská, Jitka (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá tvorbou polyelektrolytových komplexů chitosan-lignohumát, chitosan-polystyrensulfonát, chitosan-alginát a chitosan-karagenan. Práce je motivována hledáním vhodné alternativní látky za lignohumát. Metodou SEC-MALLS byly zjištěny molekulové hmotnosti použitých polymerů. Metodami izotermické titrační kalorimetrie a dynamického rozptylu světla byly studovány interakce mezi polyelektrolyty. Kalorimetrická měření prokázala snižování míry interakcí se snižující se koncentrací polyelektrolytů. Jako nejlepší byly vyhodnoceny experimenty, při kterých se přidával chitosan do polymeru. Byly prokázány interakce mezi reaktivními skupinami chitosanu a polyaniontu. Také byl potvrzen pořadí míchání polyelektrolytů na měřené veličiny. Tvorba komplexů byla potvrzena i měřením Z-průměru velikosti částic a zeta potenciálu a turbidimetricky. Nové materiály na bázi chitosanu mají potenciál v zemědělství či medicíně.
|
|
|
Kritické zhodnocení vybraných metod stanovení síranů ve vodách
Havelková, Ludmila ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Sommer, Lumír (vedoucí práce)
Obsahem této práce bylo zhodnocení a optimalizace metod pro stanovení síranů ve vodném prostředí s aplikací na různé typy vod. Ke stanovování síranů byly využity dva rozdílné postupy, turbidimetrický a volumetrický. U turbidimetrického stanovení byly optimalizovány podmínky pro stanovení síranů v rozsahu 0 – 20 mg.l-1. Pro stabilizaci koloidu byl využit glycerin, samotné vysrážení síranů bylo provedeno ve formě BaSO4. Z volumetrických metod byla použita titrace na dithizon jako indikátor při použití Pb(NO3)2 jako odměrného činidla. Dále indikátor bromsulfonazo III, který byl použit pro stanovení síranů pomocí odměrných roztoků Ba(ClO4)2 a BaCl2. Všechna volumetrická stanovení probíhala v kyselém prostředí. Při studiu interferencí iontů na jednotlivé titrace byl zjištěn podstatný vliv Ca2+, Mg2+ a Fe3+, které bylo nutno oddělit na iontoměničích. Výše uvedené ionty neruší turbidimetrické stanovení síranů.
|
|
|
Příprava a charakterizace triple-IPA pro tvorbu vezikulárních systémů
Novotná, Ludmila ; Pekař, Miloslav (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá přípravou a charakterizací vezikulárních systémů tvořených triple-IPA (iontový amfifilní pár se třemi hydrofobními řetězci). Pro přípravu triple-IPA byly využity dvouřetězcové kationické tenzidy dimetyldimyristylamonium bromid (DMSAB), dimetyldipalmityamonium bromid (DPAB), dimetyldioktadecylamonium bromid (DODAB) a dimetyldioktadecylamonium chlorid (DODAC) a jednořetězcový anionický tenzid dodecylsíran sodný (SDS). Z kationických tenzidů byly vybrány DMSAB a DPAB, které byly studovány důkladněji. Triple-IPA byly připraveny smícháním roztoků opačně nabitých tenzidů v ekvimolárním poměru, vzniklá sraženina triple-IPA byla odfiltrována a usušena. Ze získaného prášku byly rehydratací a sonifikací připraveny vezikulární systémy. Ke stabilizaci kataniontových vezikul byl použit cholesterol a kationické tenzidy, ze kterých byly připraveny triple-IPA. Vlastnosti vezikulárních systémů byly vyhodnoceny pomocí měření dynamického a elektroforetického rozptylu světla a turbidimetrie. Disperzní roztoky s přídavkem cholesterolu byly méně zakalené, proto lze předpokládat, že podpořily tvorbu kataniontových vezikul. Optimální obsah cholesterolu je 20 mol. %. Při této koncentraci se projeví vliv cholesterolu na reorganizaci membrány vezikul a kataniontový systém zůstává monodisperzní. U všech připravených roztoků byl stanoven kladný zeta potenciál ve stabilní oblasti, který se ještě zvýšil přidáním kladného tenzidu. Nejvhodnější kationický tenzid pro přípravu triple-IPA je DPAB, se kterým se dobře pracuje, vytváří nejvíce monodisperzní systémy a má nejmenší nejistoty měření.
|
|
|
Příprava a charakterizace quatsomů
Havlíčková, Anna ; Szabová, Jana (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá přípravou a charakterizací quatsomů a jim podobných vezikulárních systémů. Příprava spočívala v navážení ekvimolárního množství sterolu a tenzidu, hydrataci deionizovanou vodou a následné sonifikaci ultrazvukovou sondou s energií 5, 10 a 15 kJ. V této práci byly připraveny dva typy quatsomů, první obsahovaly cholesterol a cetyltrimethylamonium bromid (CTAB) a druhé se skládaly z cholesterolu a karbethopendecinium bromidu (Septonex). Pro oba typy byla na základě měření turbidity, vizuálního pozorování a analýzy dynamického i elektroforetického rozptylu světla vybrána optimální dispergační energie 10 kJ. Dále bylo zjištěno, že pozorované vlastnosti byly konstantní od 7. dne od sonifikace. Kromě quatsomů byly připraveny také jim podobné vezikuly, které obsahovaly tenzid ve formě sulfátové soli. Opět byly připraveny dva typy, kdy první obsahoval dodecylsulfát sodný (SDS) a cholesterol, druhý tetradecylsulfát sodný (STS) a cholesterol. Na základě stejného měření jako u quatsomů byla vybrána optimální dispergační energie 10 kJ pro oba typy vezikul. Dále byly připraveny směsi s různým poměrem cholesterolu a daného tenzidu, u kterých byl sledován vliv přídavku cholesterolu. Analýza těchto směsí byla provedena stejnými metodami jako analýza quatsomů.
|
|
|
Využitelnost různých technik porozimetrie při studiu vnitřní struktury biopolymerních hydrogelů
Zahrádka, Jan ; Pekař, Miloslav (oponent) ; Sedláček, Petr (vedoucí práce)
Hlavním cílem této diplomové práce je výběr, optimalizace a testování vhodných metod pro studium vnitřní struktury hydrogelových materiálů. Zaměřuje se převážně na studium velikosti pórů s potenciálním využitím v základním a aplikovaném výzkumu těchto materiálů. Hlavní pozornost byla směřována do vytvoření kvalitní literární rešerše, která rozšiřuje povědomí o použitelnosti jednotlivých metod. V experimentální časti bylo klíčovým faktorem otestování konvenčních porozimetrických metod (rtuťová intruzní porozimetrie, BET analýza a DSC termoporometrie) pomocí referenčních porézních materiálů, na základě jejichž analýzy byly jednotlivé metody vzájemně porovnávány. Po optimalizaci jejich postupu s využitím referenčních materiálů byly tyto techniky využity k analýze modelových hydrogelů na bázi polyvinylalkoholu. Na základě této analýzy byly metody porovnávány z pohledu přípravy vzorku, časové a finanční náročnosti, ale především z pohledu rozsahu měření jednotlivých metod v porovnání s rozmezím deklarovaných hodnot velikostí pórů polyvinylakoholových hydrogelů.
|
|
|
Mikrobiologické aspekty farmakoterapie infekčních onemocnění
Paterová, Pavla ; Buchta, Vladimír (vedoucí práce) ; Kolář, Milan (oponent) ; Jílek, Petr (oponent)
SOUHRN Úvod: Metoda stanovení baktericidního titru séra představuje alternativní možnost optimalizace léčby infekce a podávání antibiotik. Ukazuje skutečnou aktivitu jednoho nebo více podávaných antibiotik v komplexním systému antibakteriálního působení séra pacienta. Tuto laboratorní metodu je možno použít k potvrzení a kvantifikaci baktericidního účinku séra pacienta léčeného antibiotiky, zvláště při léčbě infekcí způsobených multirezistentními bakteriemi. Cílem práce bylo potvrdit non-inferioritu testování baktericidie bujónovou diluční metodou dle CLSI M21-A Guidelines (čas do výsledku 48, 72 hodin) s modifikovanými metodami testování na základě turbidimetrie (čas do výsledku 6, 8, 24 hodin) a barvení resazurinem (čas do výsledku 8, 24 hodin). Materiál a metodika: Byla testována čtyři antibiotika gentamicin, amikacin, piperacilin/tazobaktam a meropenem s 30 kmeny Escherichia coli izolovaných z hemokultur 29 pacientů hospitalizovaných na různých odděleních FN Hradec Králové. Pro testování baktericidního titru lidského krevního séra byla použita séra (n = 76) deseti hematookologických pacientů IV. Interní kliniky FN Hradec Králové. Krev pacientů byla odebrána před a v průběhu prvního a třetího dne antibiotické terapie febrilní neutropenie. Pro testování byl použit referenční kmen Escherichia coli ATCC...
|
host ::
RSS.