|
|
Nemoc si nevybírá - život s "depresí"
Vojtková, Lucie ; Šmídová, Olga (vedoucí práce) ; Praško Pavlov, Ján (oponent)
Tato diplomová práce je inspirována teorií sociální konstrukce duševního onemocnění. Jde o případovou studii, která využívá metafory příběhu a narativní analýzou rozhovorů zkoumá individuální zkušenost člověka s duševní nemocí. Mým cílem bylo zjistit, co všechno umožňuje člověku porozumět nemoci a jak tohoto pochopení může být využito v každodenním boji s nemocí. V teoretické části jsem čerpala ze zdokumentovaných poznatků o duševní nemoci, zejména pak o depresivní poruše a simplexní schizofrenii. Dále jsem představila narativní přístup, jako legitimní způsob zkoumání porozumění žité zkušenosti. Praktická část je realizována jako případová studie a prostřednictvím narativní analýzy přináší zajímavý pohled na způsob porozumění a zvládání duševní nemoci člověkem, který disponuje odbornou znalostí a zároveň trpí duševním onemocněním. Klíčová slova: duševní nemoc, sociální konstrukce, vyprávění, narativní přístup, dominantní medicínský diskurz, deprese, simplexní schizofrenie, stigma, strategie zvládání.
|
|
|
Interaktivní narativita jako žánr elektronické literatury
Kohutová, Radka ; Kraus, Jiří (vedoucí práce) ; Jirák, Jan (oponent)
Příchod nových médií, objevivších se ruku v ruce s digitalitou, interaktivitou a hypertextem, obohatil nejen naše chápání médií obecně, ale představil nám, čtenářům, také zcela nový typ literatury - literaturu elektronickou. Čtenáři, přistupující k elektronické literatuře s předchozí znalostí klasické, tištěné knihy, jsou díky jejím žánrům seznamováni s naprosto novými textovými zkušenostmi, stejně jako s novým uchopením narativity. Jedním z dnes již klasických žánrů elektronické literatury je pak interaktivní narativita. Zrozená v 70.-80. letech 20. století v prostředí videoher a počítačových her, se tato následně posouvá i na pole elektronické literatury. Předložená rigorózní práce je věnována právě fenoménu interaktivní narativity jako žánru elektronické literatury. Interaktivní narativita je zde představována ze širší perspektivy, včetně jejího vzniku, vývoje a jednotlivých forem.
|
|
|
Kdo jsme a kým se stáváme v online sociálních sítích?
Trachtová, Veronika ; Minařík, Karel (vedoucí práce) ; Šlerka, Josef (oponent)
Předkládaná diplomová práce má za cíl analyzovat vliv online sociálních sítí na utváření naší identity, a to v kontextu změn každodennosti způsobených výrazným nárůstem počtu uživatelů těchto sítí. Na rozdíl od předchozích forem online identity, jsou online sociální sítě svázány s reálným sociálním prostředím uživatelů. Část práce je věnována vlivu reálných sociálních sítí na náš život, a formám, jimiž na nás působí: především prostřednictvím slabých pout. Dále jsou analyzovány procesy a formy, jimiž je v online sociálních sítích utvářena a manifestována identita uživatelů. Pozornost je věnována zejména narativnímu a fragmentárnímu charakteru takto utvářené identity. Práce rozebírá důsledky totální indexace uživateli vytvářeného obsahu, trvalost jeho uchovávání a možnosti vyhledávat v jeho rámci. Nastíněna je i problematika managementu vlastní reputace a významu ochrany osobních dat. Výzkumná část předkládá zjištění o formách prezentované identity uživateli Facebooku, nastavení ochrany soukromí a zejména o velikosti sítí přátel. Práce popisuje vztah mezi socializačními mechanismy v online sociálních sítích a v reálném světě.
|
|
|
Contextualizing the Vikings in Anglo-Saxon History and Literature
Gigov, Jana ; Znojemská, Helena (vedoucí práce) ; Čermák, Jan (oponent)
Diplomová práce "Contextualizing the Vikings in Anglo-Saxon History and Literature" se zabývá dopadem přítomnosti Vikingů v anglosaské Anglii v průběhu takzvaného prvního a druhého vikinského období, s důrazem na zobrazování vikinských aktivit v anglosaských kronikách a análech a skandinávských (v první řadě islandských a dánských) zdrojích. Práce si klade za úkol identifikovat způsoby reprezentace užité v těchto reflexích, zkoumá jejich vývoj ve vztahu k historickým událostem daného období, politické situaci v jednotlivých anglosaských královstvích, situaci a vývoji v církvi a soudobým literárním tendencím, včetně vlivu hrdinské literatury a vývoje anglosaského konceptu královské moci. Předmětem práce jsou v první řadě tři příběhy, které vznikly v důsledku vikinské invaze do Anglie roku 866, a které lze rozlišit do tří hlavních tradic - skandinávské, zobrazující bitvu o York, usmrcení krále Elly a krále Edmunda, jihoanglické, zobrazující usmrcení krále Edmunda, a wessexské, zobrazující boje krále Alfreda s Dány. Práce se vydává po stopách historického původu a vývoje těchto tradic, srovnává je s historickými událostmi, ke kterým se vztahují, zaznamenanými v soudobých zdrojích, a klade si za cíl identifikovat jejich historické a fikční prvky. Dále se pokouší odhalit pravděpodobnou skutečnou povahu...
|
|
|
Text a jeho ilustrace
ŠVEJKOVSKÁ, Karolína
Práce se zabývá otázkou provázání výtvarné reprezentace a uměleckého díla literárního. Je zaměřena především na žánr knižní ilustrace a na otázku vzájemného vztahu verbálních a vizuálních složek literárního díla, resp. možností a limitů transformace jazykového a výtvarného zobrazení. Teoretický výklad provází analýza ilustrací několika konkrétních děl české literatury v jejich vztahu k ilustrovanému textu.
|
|
|
Narativní strategie v drobné próze Ignáta Herrmanna
MASÁK, Jakub
Předmětem práce je drobná próza Ignáta Herrmanna z 80. let 19. století, obsažená v souborech Pražské figurky, Drobní lidé ad. Pozornost bude zaměřena k narativním strategiím vybraných děl. Sledovány budou zejména typy vyprávěcích aktů, prezentace vyprávění, koncept fiktivního čtenáře aj. Na úvodní teoretickou část vymezující základní pojmy naváže konkrétní analýza jednotlivých postupů; její výsledky umožní komparaci Hermannových textů s narativními způsoby dalších soudobých textů, za jejichž nejvýznamnějšího, modelového reprezentanta jsou považovány povídky Jana Nerudy.
|
|
|
Hranice narativní analýzy
Koblížek, Tomáš
V předkládané studii autor hájí tezi, že text vykazující parametry narativu nemusí být nutně uchopován prostřednictvím narativních kategorií (funkce, fokalizace ad.). Naratologie vůbec může být podrobena kritice, nakolik je status jejího předmětu (narativní jazyk či kód) problematický. Tyto teze autor dále rozvíjí na základě tzv. "lingvistiky mluvy" a za pomoci pojmu rytmu, jak ho do literární vědy zavádí Henri Meschonnic.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.