|
|
Edifikátory a změny ve struktuře břehových porostů podvazu Alnenion Glutinoso-Incanae Oberd. s dominantní olší v podmínkách katastrofických záplav a biologické invaze
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i., Průhonice ; Gabrielová, Šárka ; Mrázková, Marcela ; Holub, Vladimír ; Strnadová, Veronika ; Černý, Karel
Zpráva obsahuje plnění těchto dílčích cílů projektu: 1. Určení recentní rozsahu chřadnutí břehových porostů (blízkých společenstvu Alnenion glutinoso-incanae) s dominantní olší v ČR s důrazem na povodí Vltavy. 2. Zaznamenání dlouhodobých změn struktury E3 patra v porostech vystavených různým stresorům a jejich kombinacím (povodně - P. alni – kombinace faktorů). 4. Vývoj struktury bylinného patra a abundance jednotlivých druhů v důsledku poškození a odumírání edifikátorů společenstva. 5. Identifikace zdrojů infekce P. alni v krajině a hlavního způsobu zavlékání, studium způsobu přežívání P. alni v ekosystému, identifikace teplotních optim. 6. Identifikace infradruhové struktury invazního organismu a rizika v jednotlivých oblastech jeho výskytu. Obsažen je také metodický informační materiál "Chřadnutí olší způsobené druhem Phytophthora alni Brasier & al.", který je určen především pro pracovníky organizací zabezpečujících správu vodních toků (povodí ČR, ZVHS, LČR, samosprávy aj.), pro pracovníky ochrany přírody a další zájemce z řad odborné i laické veřejnosti zabývající se zdravotním stavem dřevin.
|
|
|
Edifikátory a změny ve struktuře břehových porostů podvazu Alnenion Glutinoso-Incanae Oberd
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i., Průhonice ; Gabrielová, Šárka ; Mrázková, Marcela ; Holub, Vladimír ; Strnadová, Veronika ; Černý, Karel
Zpráva obsahuje výsledky plnění těchto dílčích úkolů projektu: DÚ 1. Určení recentního rozsahu chřadnutí břehových porostů (blízkých společenstvu Alnenion glutinoso-incanae) s dominantní olší v ČR s důrazem na povodí Vltavy - je uveden seznam lokalit s prokázaným fytoflorovým chřadnutím olší. DÚ 2. Zaznamenání dlouhodobých změn struktury E3 patra v porostech vystavených různým stresorům a jejich kombinacím (povodně - P. alni – kombinace faktorů) - proběhl výzkum faktorů potenciálně odpovědných za rozsah chřadnutí porostů na toku Mastník. DÚ 4. Vývoj struktury bylinného patra a abundance jednotlivých druhů v důsledku poškození a odumírání edifikátorů společenstva - je uveden přehled zdravotního stavu stromů na sledovaných plochách a fytocenologická analýza porostu. DÚ 5. Identifikace zdrojů infekce P. alni v krajině a hlavního způsobu zavlékání, studium způsobu přežívání P. alni v ekosystému, identifikace teplotních optim - je diskutován způsob šíření infekce v prostoru České Sibiře. DÚ 6. Identifikace infradruhové struktury invazního organismu a rizika v jednotlivých oblastech jeho výskytu - práce na sběru izolátů P. alni, určení souboru znaků, které budou na izolátech sledovány a pokračování v molekulární analýze izolátů.
|
|
|
Edifikátory a změny ve struktuře břehových porostů podvazu Alnenion Glutinoso-Incanae Oberd
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i., Průhonice ; Gabrielová, Šárka ; Mrázková, Marcela ; Holub, Vladimír ; Strnadová, Veronika ; Černý, Karel
Zpráva obsahuje výsledky plnění těchto dílčích úkolů projektu: DÚ 1. Určení recentního rozsahu chřadnutí břehových porostů (blízkých společenstvu Alnenion glutinoso-incanae) s dominantní olší v ČR s důrazem na povodí Vltavy - je uveden seznam lokalit s prokázaným fytoflorovým chřadnutím olší. DÚ 2. Zaznamenání dlouhodobých změn struktury E3 patra v porostech vystavených různým stresorům a jejich kombinacím (povodně - P. alni – kombinace faktorů) - proběhl výzkum faktorů potenciálně odpovědných za rozsah chřadnutí porostů na toku Mastník. DÚ 4. Vývoj struktury bylinného patra a abundance jednotlivých druhů v důsledku poškození a odumírání edifikátorů společenstva - je uveden přehled zdravotního stavu stromů na sledovaných plochách a fytocenologická analýza porostu. DÚ 5. Identifikace zdrojů infekce P. alni v krajině a hlavního způsobu zavlékání, studium způsobu přežívání P. alni v ekosystému, identifikace teplotních optim - je diskutován způsob šíření infekce v prostoru České Sibiře. DÚ 6. Identifikace infradruhové struktury invazního organismu a rizika v jednotlivých oblastech jeho výskytu - práce na sběru izolátů P. alni, určení souboru znaků, které budou na izolátech sledovány a pokračování v molekulární analýze izolátů. Jsou uvedeny publikované články, které se vztahují k projektu.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Výskyt motolice velké Fasciolodies magna u jelenovitých v jižních Čechách
VERNEROVÁ, Kateřina
Motolice velká Fascioloides magna je největším zástupcem motolic v České republice. Tento původně severoamerický parazit byl do Evropy dovezen s jeleny wapiti v 60. letech 19. století. Od té doby F. magna značně rozšířila areál svého výskytu i hostitelské spektrum. Na území České republiky byl výskyt tohoto parazita poprvé zaznamenán v roce 1930 u daňka evropského uloveného ve středních Čechách. Začátkem 60. let však začal stoupat počet pozitivních nálezů u spárkaté zvěře. V posledním desetiletí bylo pozorováno rozšíření oblastí výskytu této motolice v jižních Čechách. Proto jsem se rozhodla provést od března 2009 do ledna 2010 vyšetření s cílem zhodnotit současný výskyt F. magna u jelenovitých v jižních Čechách. Celkem bylo nasbíráno a vyšetřeno 74 vzorků trusu jelena lesního ze třech různých lokalit, z Českobudějovicka, Třeboňska a Národního parku Šumava, přičemž pouze u jednoho vzorku, a to z NP Šumava byla prokázána vajíčka F. magna. Dále jsem vyšetřila játra 11 jelenů lesních ulovených v oblasti NP Šumava, která vykazovala makroskopické patologické změny. Ve všech vyšetřených játrech byla zjištěna motolice F. magna v počtech od 1 do 72. Z dosažených výsledků vyplývá, že problematika výskytu F. magna je u nás stále aktuální a do budoucna je třeba počítat s rozšiřujícím se areálem výskytu tohoto parazita. Osvěta mezi mysliveckou veřejností a využití informací od proškolených osob, které provádějí prvotní vyšetření zvěře po ulovení, jsou možnými způsoby, jak podchytit výskyt a šíření tohoto závažného parazita u spárkaté zvěře.
|
|
|
GEOHELMINTI JAKO PARAZITÁRNÍ ZNEČIŠTĚNÍ VENKOVNÍCH HRACÍCH PLOCH, KTERÉ JSOU VOLNĚ PŘÍSTUPNÉ A NEMAJÍ STANOVENÉHO PROVOZOVATELE
BAŠTÝŘOVÁ BRUTOVSKÁ, Anna
Problematika kontaminace venkovních hracích ploch je velice aktuální, avšak opomíjené téma, protože málokdo si uvědomuje riziko přenosu infekce prostřednictvím půdy. V mé práci jsem se zaměřila na popis životního cyklu geohelmintů, na projevy infekce geohelminty u člověka a jak jim předcházet. Věnovala jsem se zejména parazitům, které jsem nalezla ve vzorcích v průběhu svého výzkumu, tedy Toxocara canis, T. cati, Ascaris spp., Trichostrongylus spp., Toxascaris spp. Výzkum probíhal od října 2009 do dubna 2010 na vytipovaných lokalitách, kde jsem odebírala vzorky pro laboratorní rozbory. Rozbory jsem dělala v laboratořích Parazitologického ústavu Akademie věd České republiky. Cílem této práce bylo zmapování míry parazitárního znečištění na venkovních hracích plochách. Venkovní plochy jsem pro porovnání rozdělila na plochy, které mají provozovatele (školky) a na plochy, které provozovatele nemají. Z toho také plyne hypotéza: Na venkovních hracích plochách, které jsou volně přístupné a nemají stanoveného provozovatele je parazitární znečištění. Výzkumem se moje hypotéza potvrdila.
|
|
|
Střevní paraziti koz ve vybraném chovu
VANĚČKOVÁ, Michala
Cílem diplomové práce bylo objektivně zhodnotit výskyt střevních parazitů ve vybraném chovu koz. K výzkumu byl vybrán soukromý podnik chovu koz zabývající se hlavně produkcí mléka. Praktický výzkum probíhal od roku 2009 do roku 2010. V této době byly odebírány vzorky výkalů ke zjištění výskytu parazitů. Při rozboru vzorků byli nalezeni následující paraziti: Trichuris ovis, paraziti řádu Strongylida, Fasciola hepatica, Dicrocellium lanceatum a kokcidie. Celková prevalence parazitů byla zjištěna značná, a to 85 % pozitivních vzorků. Nejčastěji identifikovanými parazity byli helminti řádu Strongylida s prevalencí 41,46 %, což odpovídá 199 případům z celkového počtu 480. Nejvyšší prevalence všech zjištěných parazitů byla v letním období roku 2009, následně na jaře roku 2010.
|
host ::
RSS.