Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 94 záznamů.  začátekpředchozí84 - 93další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Sociální rehabilitace klientů Rehabilitačního ústavu Kladruby.
STÖCKEL, Barbora
Pro svou diplomovou práci jsem si zvolila téma sociální rehabilitace klientů Rehabilitačního ústavu Kladruby. Stanoveným záměrem bylo zjistit, jaké možnosti sociální rehabilitace se zaměřením na pracovní rehabilitaci mají klienti Rehabilitačního ústavu Kladruby a zjistit jejich názory na tuto problematiku. Dále jsem chtěla zjisit, zda se klienti po ústapěšné sociální rehabilitaci v RÚ Kladruby uplatňují na trhu práce, popořípadě vytýčit aspekty, které limitují klienty při návratu na trh práce. K získání potřebných dat jsem zvolila kvalitativní formu aplikace metody dotazování, technikou sběru dat byly polořízené rozhovory s klienty RÚ Kladruby. Z celkového počtu 175 diatgnistikovaných klientů RÚ Kladruby pro účely pracovní rehabilitace se zařadilo na trh práce 9 osob se změněným zdravotním stavem.
Stigmatizace klientů se schizofrenií
MYŠÁKOVÁ, Helena
Bakalářská práce je zaměřena na stigmatizaci osob se schizofrenií. Faktem je, že schizofrenie se v naší populaci vyskytuje a přesto, že osoby se schizofrenií mají stejné právo na důstojný život, jako ti ostatní, objevuje se bohužel v nemalé míře jejich stigmatizace. Teoretická část práce je rozdělena do tří kapitol. První se zabývá schizofrenií, jejím výskytem, vznikem, diagnostikou, klinickými projevy, typy a léčbou. Druhá část je věnována klientovi se schizofrenií, jeho postavení v právním systému, vztahu člověka se schizofrenií a jeho rodiny, komunikaci s člověkem se schizofrenií a organizaci zdravotní a sociální péče. Třetí kapitola teoretické části obsahuje informace o stigmatizaci, včetně stigmatizace odborníky, sebeznačkováním a destigmatizací. Hlavním cílem práce bylo zjistit, zda jsou v naší společnosti osoby se schizofrenií stigmatizovány. Dílčími cíli bylo zjistit, jaké je povědomí veřejnosti o schizofrenii, jaké je povědomí o stigmatizaci osob se schizofrenií a zjistit, zda jsou lidé se schizofrenií stigmatizováni v oblasti zaměstnávání.
Možnosti profesní přípravy a uplatnění osob se zrakovým postižením na trhu práce
JÍCHOVÁ, Simona
Tato práce se zabývá problematikou profesní přípravy a zaměstnávání osob se zrakovým postižením. Zaměstnávání osob s postižením je obecně rozšířeným problémem. Osoby se zrakovým postižením patří na trhu práce ke skupině s nejmenšími šancemi, přitom jasně vyplývá, že stojí o to mít zaměstnání. Teoretická část této práce je zaměřena na vymezení osob se zrakovým postižením včetně specifik jejich vývoje. Druhá kapitola se zabývá vzděláváním osob se zrakovým postižením v primárním, sekundárním a terciárním školství, část je zde věnována i volbě povolání. Závěr teoretické části se věnuje zaměstnávání osob se zrakovým postižením, zejména politice zaměstnanosti. V praktické části jsou popsány představy a očekávání od zaměstnávání osob s postižením zraku, motivace k práci a žebříček hodnot dotazovaných s postižením zraku, role rodičů při výběru profese. Dále jsou uvedeny dovednosti potřebné k nalezení práce, kterými disponují dotazované osoby, názory na možné příčiny nezaměstnanosti osob s postižením zraku a podpůrné mechanismy zaměstnávání těchto osob, které využívají konkrétní dotázaní. Výzkumné šetření probíhalo formou rozhovorů se šesti respondenty se zrakovým postižením v pásmu slabozrakosti a nevidomosti. Jedním z hlavních cílů této práce bylo zmapovat studijní možnosti osob se zrakovým postižením. Dalším cílem bylo zjistit, jaké mají osoby s postižením zraku problémy při studiu, co vnímají jako překážky při studiu a při výběru profese, případně při vykonávání profese. Problémem může být špatné rozhodnutí při výběru školy, např. vlivem nedostatečné sebedůvěry osoby s postižením a nízké důvěry rodiny i učitelů. Závažným a stále přetrvávajícím problémem jsou předsudky ze strany zaměstnavatelů, ale i to, že je nedostatek pracovních příležitostí pro osoby s postižením zraku. Dle mého názoru se možnosti zaměstnávání lidí se zrakovým postižením zlepšují, avšak bariéry přetrvávají zejména v postojích intaktních lidí a potencionálních zaměstnavatelů. Ti jsou mnohdy ovlivněni nedostatečnou informovaností o podpoře a možnostech zaměstnávání osob s postižením. Svou roli sehrává i postoj dnešní společnosti, která klade důraz na rychlost a kvantitu. Je třeba v osobách s postižením zraku již od dětství budovat sebedůvěru, zároveň by bylo vhodné zvýšit informovanost potencionálních zaměstnavatelů, která by mohla být zajištěna pomocí médií a seminářů. Na školách by mohla probíhat spolupráce intaktních žáků a žáků s postižením zraku. Je třeba, aby již od dětství bylo postižení vnímáno jako něco běžného. Ovšem změnit myšlení společnosti může trvat ještě dlouho.
Zaměstnávání osob se zdravotním postižením z pohledu zaměstnavatelské organizace
Šťavíková, Hana ; Surynek, Alois (vedoucí práce) ; Hubinková, Zuzana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá zaměstnáváním osob se zdravotním postižením z pohledu zaměstnavatelské organizace. Cílem práce je zjistit, jak probíhá zaměstnávání zdravotně postižených osob z personálního hlediska a jaká pozitiva či negativa jsou s jejich zaměstnáváním spojena. Za účelem zjištění těchto informací byly vybrány dvě organizace, a to Česká spořitelna, a. s., a Santé Network, s. r. o. Samotný výzkum byl proveden pomocí polostrukturovaných rozhovorů se zástupci vybraných organizací. Práce je rozdělena do pěti kapitol. První kapitola se zabývá integrací osob se zdravotním postižením do pracovního procesu. Následující kapitola popisuje zaměstnávání osob se zdravotním postižením z personálního hlediska. Ve třetí kapitole jsou uvedeny důvody pro zaměstnávání těchto osob. V další kapitole jsou popsány organizace, které byly osloveny v rámci výzkumu. Pátá kapitola představuje vlastní výzkum. V závěru této kapitoly je uvedeno shrnutí a porovnání výsledků výzkumu a vlastní doporučení pro obě organizace.
Nároky a povinnosti zaměstnavatele vůči úřadu práce se zaměřením na zaměstnávání cizinců
Krekule, Jiří ; Kaczor, Pavel (vedoucí práce) ; Sedláková, Jaroslava (oponent)
Tato bakalářská práce "Nároky a povinnosti zaměstnavatele vůči úřadu práce se zaměřením na zaměstnávání cizinců" pojednává o jednotlivých povinnostech zaměstnavatele, které vyplývají ze zákona vůči úřadu práce. Cílem této práce je vysvětlení pojmosloví a detailnější přiblížení problematiky zaměstnávání cizinců. Co vše musí zaměstnavatel udělat proto, aby mohl zaměstnat občany z EU nebo třetích zemí. Obeznámí s projekty zelených a modrých karet. Představí SWOT analýzu zaměstnávání cizinců a zhodnotí dotazníkové šetření zaměřené na zaměstnávání cizinců.
Právní úprava podnikání cizinců na území České republiky
ŠTĚCH, Jan
Popis a analýza legislativních úprav zabývajících se podnikáním a zaměstnaností cizinců na území České republiky. Zabývá se obecnými podmínkami pro podnikání a zaměstnávání cizinců dle živnostenského zákona, zákoníku práce, obchodního zákoníku a zákona o zaměstnanosti. Dále se zabývá statistickým vývojem počtu a strukturou cizích státních příslušníků v ČR. Popisuje a uvádí příklad administrativní náročnosti zahájení podnikání pro cizince v ČR.
Zaměstnávání osob se zdravotním postižením - vyhodnocování efektivnosti příspěvků poskytovaných Úřadem práce v Českých Budějovicích
DVOŘÁKOVÁ, Lenka
Mezinárodněprávní zakotvení, naše ústavní a pracovní právo zabezpečuje rovné zacházení v zaměstnání, rovné příležitosti a právo na uspokojivé pracovní podmínky. Dále je zaručeno, že osoby se zdravotním postižením mají nárok na zvýšenou ochranu zdraví při práci, na zvláštní pracovní podmínky, zvláštní ochranu v pracovních vztazích a na pomoc při přípravě k povolání, z důvodu předcházení diskriminace. I když se věnuje lidem se zdravotním postižením zvýšená ochrana, problémy se zaměstnáváním těchto osob se nadále prohlubují. Téma diplomové práce nabízí vhled do této situace. Hlavním cílem diplomové práce je vyhodnocení efektivnosti příspěvků poskytovaných Úřadem práce v Českých Budějovicích. Dílčím cílem je zjistit připomínky zaměstnavatelů na příspěvky, které poskytuje Úřad práce v Českých Budějovicích. Předpokládaná hypotéza k hlavnímu cíli zní, se zvyšující se výplatou příspěvků se snižuje počet evidovaných uchazečů o zaměstnání považovaných za osobu se zdravotním postižením, tím se příspěvky považují za efektivní. Předpokládaná hypotéza k dílčímu cíli je stanovena takto, připomínky zaměstnavatelů se týkají nedostatečné výše příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. K dosažení hlavního cíle je použita z výzkumných metod analýza dokumentů kvantitativní technika sekundární analýza dat prováděna ze statistik poskytnutých Úřadem práce v Českých Budějovicích od roku 2004 do konce roku 2008. Pro stanovení dílčího cíle je použita z metody dotazování kvantitativní technika dotazník, který je určen pro zaměstnavatele zaměstnávajících více než 50 % osob se zdravotním postižením, jenž působí v okrese České Budějovice. Předpokládaná hypotéza k hlavnímu cíli nebyla potvrzena. Výzkumem je prokázána zvyšující se výplata příspěvků a neustále se zvyšující počet evidovaných uchazečů o zaměstnání považovaných za osobu se zdravotním postižením. Předpokládaná hypotéza k dílčímu cíly potvrzena byla.
Systém podpory a pomoci osobám s Downovým syndromem se zaměřením na oblast zaměstnávání v České republice a v Německu
STEHLÍKOVÁ, Michaela
Práce se zabývá problematikou podpory osob s Downovým syndromem, konkrétně oblastí zaměstnávání v České republice a v Německu. Popisuje Downův syndrom, jeho příčiny, historii, dále fyziognomii a zdravotní problémy osob s Downovým syndromem. Nastiňuje specifika života člověka s Downovým syndromem. Charakterizuje systém podpory, v rámci kterého se věnuje přehledu služeb poskytovaných osobám s Downovým syndromem. V oblasti problematiky zaměstnávání osob s Downovým syndromem se práce soustřeďuje na právní úpravu, přípravu na zaměstnání, její formy, dále na formy zaměstnávání osob s Downovým syndromem včetně podmínek zaměstnávání {--} z pohledu České republiky a Německa.
Zdravotně sociální problematika u lidí po poranění míchy
HÁJKOVÁ, Gabriela
Cílem práce je zjistit, zda jsou lidé po úraze míchy motivováni k získání pracovního uplatnění a zda zaměstnavatelé reflektují na jejich požadavek zkráceného pracovného úvazku. Je zpracována formou výzkumu, metodou dotazování, technikou dotazníku. Výzkum byl prováděn v Praze ve Svazu Paraplegiků, Centru Praple. Výzkumu se zůčastnilo 82 respondentů z 95 oslovených. Práce je rozdělena na dvě části. První část je teoretická. Obsahuje stručný anatomický popis páteře a centrální nervové soustavy, změnu zdravotního stavu po poranění míchy. Dále je zmíněno psychosociální trauma osob s míšní lézí. Poté navazuje ucelená rehabilitace se všemi jejími složkami-rehabilitací léčebnou, sociální, pedagogickou, pracovní. Jako první je v pracovní rehabilitaci uvedeno jedno ze základních lidskách práv-právo na práci, nezaměstnanost a charakteristika nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením. Další část pracovní rehabilitace je věnována legislativní úpravě zaměstnávání osob se zdravotním postižením, zejména nový zákon o zaměstnanosti č.435/2004 Sb. Dnes jiz nelze opominout mezinárodní dokumenty vztahující se k zaměstnávání osob se zdravotním postižením, které jsou zmíněny v závěru teoretické části. Úplný závěr první, teoretické části tvoří vládou připravovaná koncepce statistiky o osobách se zdravotním postižením. Druhá část, je praktická část. Jsou zde uvedeny výsledky získané jak dotazníkovzm šetřením, tak výsledky telefonického dotazování. Výsledky jsou zpracovány procentuelně a graficky vyjádřeny pomocí grafů. Každý graf má vlastní popisky. Obsahem diskuse jsou zjištěné výsledky. Lidé po úraze míchy jsou k získání pracovného uplatnění motivování. Společnost však stále není připravena spoluobčany s takovámto postižením přijmout.. V otázce zaměstnávání musí tyto osoby stále ještě překonávat mnohé překážky, což může vést k deziluzi a demotivaci k získání pracovního uplatnění. Jednou z mnoha překážek je neakceptace požadavku zkrácené pracovní doby potenciálními zaměstnavateli. Dále je závěr, seznam použitých zdrojů a přílohy.
Specifika práce v chráněných dílnách a možnosti jejich provozu v ČR a USA
JINDROVÁ, Zdeňka
Péče o osoby s postižením sahá do daleké minulosti. V současné době existuje mnoho způsobů péče, socializace a integrace osob s postižením. Zároveň existuje ve společnosti celá řada bariér, které jsou pro osobu s postižením nepřekonatelné bez pomoci ostatních. Také se můžeme setkat s tím, že osoby s postižením jsou vystaveni určitým formám diskriminace nebo dokonce zneužívání. Největší bariérou u sociálního začleňování lidí se zdravotním handicapem je omezený přístup na trh práce. Lidé se zdravotním postižením patří mezi znevýhodněné skupiny na trhu práce, ohrožené zejména dlouhodobou nezaměstnaností. Jedním způsobem začlenění se do pracovního procesu jsou chráněné dílny. V těch nacházejí uplatnění osoby se zdravotním znevýhodněním a osoby se změněnou pracovní schopností. V chráněných dílnách jsou pracovní podmínky přizpůsobeny zdravotnímu stavu zaměstnanců. Práce v chráněných dílnách nepředstavuje pro osoby se zdravotním postižením jen zdroj obživy, ale v neposlední řadě jsou dílny místem, kde se mohou seberealizovat, účastnit se společenského života a získávat nové zkušenosti. Zjišťovala jsem shody a rozdíly v provozování těchto dílen. Na základě své stáže v USA, Massachusetts jsem se zaměřila na popsání nestátní neziskové organizace Road to Resposnsibilit, Inc. V ČR jsem si pro potřeby této práce vybrala společnost Domov sv. Anežky,o.p.s. v Týně nad Vltavou. V teoretické části diplomové práce se věnuji problematice postižení. Popisuji zde historii péče o osoby s postižením, druhy postižení, socializaci osob s postižením a v neposlední řadě politiku zaměstnanosti a seberealizace osoby s postižením. Praktická část diplomové práce je rozdělena do dvou oddílů. V prvním se věnuji popsání provozu vybraných společností a jejich chráněných dílen a v druhém graficky znázorňuji zjištěné skutečnosti. Výzkum jsem prováděla dvěma způsoby. Prvním způsobem byla sekundární analýza dat a obsahová analýza. Informace jsem rovněž získávala formou rozhovorů, které jsem vedla se zaměstnanci a vedoucími těchto zařízení. Před samotným sběrem dat jsem si stanovila na jaké skutečnosti se během svého studia dokumentů zaměřím, tak abych docílila plánovaného cíle této práce, kterým bylo zjištění shod a rozdílů vybraných chráněných dílen v USA a v ČR. Tyto skutečnosti byly např. práva a povinnosti klientů, zakladatel, zdroje financování společností, poskytované služby, personální zajištění, kvalifikace pracovníků, mzdové ohodnocení zaměstnanců se zdravotním postižením a v neposlední řadě jaké druhy chráněných dílen dané společnosti provozují. Na základě výsledků výzkumu jsem došla k závěru, že určité rozdíly v provozování společnosti Road to Responsibility a Domova sv. Anežky existují. Jedná se převážně o rozdílný způsob odměňování zaměstnanců se zdravotním postižením za vykonanou práci. Dále je zde rozdíl v uplatňování práv klientů. Proto tedy mohu konstatovat, že se obě mé hypotézy potvrdily. Jsem přesvědčena, že moje práce bude sloužit jako přehled shod a rozdílů, které existují v provozování vybraných chráněných dílen v ČR a USA. Není to však ucelený pohled na fungování celé společnosti.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 94 záznamů.   začátekpředchozí84 - 93další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.