Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 854 záznamů.  začátekpředchozí831 - 840dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Ekonomická analýza rozpadu Československa
Sláma, David ; Vostrovská, Zdenka (vedoucí práce) ; Štěpánek, Pavel (oponent)
Práce se zaměřuje na hospodářské aspekty související se zánikem České a Slovenské federativní republiky. V první části práce jsou analyzovány makroekonomické ukazatele (HDP, inflace, nezaměstnanost) České a Slovenské republiky v rámci federace před jejím rozpadem. V druhé části je popisován proces dělení státu z ekonomického hlediska, především dělení majetku, měnová rozluka a rozdílnost průběhu privatizace. V poslední části jsou analyzovány makroekonomické ukazatele (HDP, inflace, nezaměstnanost) v obou nástupnických státech několik let po rozpadu. V závěru jsou shrnuty poznatky a zhodnocení rozdělení ČSFR. Hlavním cílem práce je porovnání ekonomických rozdílů republik, zda případné rozdíly přispěly k rozpadu společného státu. Dílčím cílem je analyzovat vybrané makroekonomické ukazatele České a Slovenské republiky v rámci federace i několik let po rozdělení.
Mezinárodní postavení Československa v období tzv. 1. republiky
Němcová, Tereza ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Nechvátal, Martin (oponent)
Diplomová práce se zabývá mezinárodním postavením Československa v letech 1918 až 1938. Jejím cílem je prozkoumat možnosti a šance malého státu na přežití a prosperitu. Práce analyzuje cestu Československa za ziskem samostatnosti během první světové války, jeho účast na Pařížské mírové konferenci, vystupování ve Společnosti národů, vývoj vzájemných vztahů s velmocemi a s nástupnickými státy Rakouska-Uherska a zrod a fungování Malé dohody. Práce se také věnuje událostem, které předcházely podpisu Mnichovské dohody v září roku 1938 a snaží se odpovědět na otázku, zda se mu dalo zabránit a jestli existovala jiná možnost, jak na něj reagovat.
Vztahy mezi Československem a Řeckem v období počátků studené války
Musulisová, Eva ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Krines, Vlastimil (oponent)
Předložená práce zachycuje vývoj československo-řeckých diplomatických styků v kontextu mezinárodních vztahů v období počátků studené války. Diplomatické vztahy jsou sledovány zejména s ohledem na pohnuté události v obou zemích a v návaznosti na soudobé dění na poli světových velmocí. Pramennou základnu práce tvoří materiály čerpané z fondů Archivu Ministerstva zahraničních věcí ČR.
Analýza neúspěchu řešení romské otázky v Československu 50. a 60. let 20. století
Poprik, Anton ; Soběhart, Radek (vedoucí práce) ; Kozmanová, Irena (oponent)
Bakalářská práce "Analýza neúspěchu řešení romské problematiky v Československu 50. a 60. let 20. století" se zabývá postupy státních institucí při řešení romské problematiky v prvních dvaceti letech vlády komunistické strany v Československu. V první části přibližuje širší historickou perspektivu řešení romské problematiky a zejména vliv druhé světové války na její pozdější charakter. Jádrem práce je následně zkoumání tří základních období, které při řešení romské problematiky v tomto období proběhly. V kapitolách postupně zaměřených na léta 1950-1957, 1958-1964 a 1965-1968 popisuje zvolené koncepce a praktické kroky komunistické státní správy, následně hodnotí jejich úspěšnost a analyzuje stěžejné příčiny neúspěchu řešení.
První pozemková reforma 1919
Korolus, Václav ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Československá pozemková reforma mezi světovými válkami měla zlepšit strukturu hospodařství státu přerozdělením půdy velkostatků. Dalším cílem bylo odstranění nežádoucího vlivu pozemkové aristokracie (německé a maďarské). Tento rozsáhlý projekt probíhal v letech 1919 -- 1935, kdy byl oficiálně prohlášen za ukončený. Problematika pozemkové reformy je v ČSR významná i pro další obobí (po 2. Světové válce, při restitučních sporech). Pod reformu spadalo přibližně 29 % rozlohy státu (více než 4 miliony hektarů). Přibližně polovinu zabraných majetků získali noví nabyvatelé, druhá byla ponechána těm stávajícím. Tímto přesunem byly naplněny oba zmíněné cíle. Nejmenší usedlosti byly zvětšeny o půdu velkostatků a získaly tak na efektivitě. Majetek pozemkové šlechty se snížil o polovinu a tím poklesl i její vliv. Přes nedostatky v legislativě a provádění reformy byly její hlavní cíle naplněny a já ji v daných podmínkách považuji za úspěšnou. Lepších výsledků by bylo možné dosáhnout pouze za jiných podmínek, například v delším časovém horizontu. V mezinárodním porovnání se jednalo o třetí nejrozsáhlejší projekt tohoto druhu (po Rumunsku a Rusku).
Czechoslovak economical progress in years 1945 - 1948
Vyslocký, Martin ; Soběhart, Radek (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Táto diplomová práce sa zabývá analýzou vývoje československého hospodáštví v letech 1945 -- 1947, kde se soustřeďuje právě na najdůležitější hospodářsko-politické reformy a ich souvis s přechodem československé demokratické společnosti na společnost socialistickou. Zmiňované období představuje významnou etapu ve vývoji československé společnosti, proto si zaslouží patřičnou pozornost. Za pomoci analýzy vybraných reforem sa pokouší prinést odpověď na otázku, jestli se socializační proces v Československu začal až v roce 1948 nebo už v rozmezí let 1945 -- 1947. Práce analyzuje najdůležitější společenské problémy této doby a snaží se poukazovat i na možné alternativy vývoje. Cílem práce není hloubková analýza jednotlivých reforem, ale poukázat na přepojení těchto prijímaných změn při přeměně celé československé společnosti.
Československo a Rada vzájemné hospodářské pomoci v padesátých letech 20. století
Huf, Vladimír ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá vstupem Československa do Rady vzájemné hospodářské pomoci a důsledky členství v RVHP pro československou ekonomiku v následujících deseti letech. Pojednává o důvodech československého vstupu do RVHP pomocí rozboru poválečné hospodářské a politické situace spolu i s prvky, které Československo od svého vstupu očekávalo. Důraz je poté kladen zejména na první dva roky fungování RVHP, během kterých se projevila základní funkce Rady jako nástroje sovětské politiky a které také výraznou měrou ovlivnily přestavbu československé ekonomiky směrem k preferenci těžkého průmyslu. Záměrem diplomové práce je zároveň potvrdit, že Československo upravovalo svou hospodářskou strukturu pro potřeby východního bloku, které byly prosazovány prostřednictvím RVHP. Studie se dále zaměřuje na analýzu dopadů změn v činnosti RVHP na československé hospodářství v průběhu dalších let. Cílem této práce je posoudit motivy vstupu Československa do RVHP spolu i s důsledky, které mělo členství v RVHP pro československou ekonomiku v průběhu prvních deseti let existence této organizace.
Československá pozemková reforma 1919 - 1921.
Koubek, Václav ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Soběhart, Radek (oponent)
Práce se věnuje jednotlivým názorům politických stran během projednávání reformy. Argumentaci, činnost, dosažené výsledky z řad velkostatkářů a šlechty podrobím kritickému přezkoumání. Dále se bude jednat o rozbor úlohy Šternberského rodu na tehdejším dění, podle možností z jejich rodinného archivu rekonstruovat jejich majetkové poměry a vyvodit hospodářsko - vlastnické důsledky reformy na jejich příkladě. Práce se dále bude zabývat činností a postojem Svazu československých velkostatkářů a jejich vztahem k reformě a Republikánskému svazu československých statkářů a nájemců. Práce se opírá o nejnovější odbornou literaturu, SOA Praha, fond Šternberkové a o dobová periodika politických stran.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 854 záznamů.   začátekpředchozí831 - 840dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.