|
|
Organizace základního vzdělání v Evropě: Srovnávací analýza Finska a České republiky z hlediska spravedlnosti
Paulová, Kristýna ; Kalous, Jaroslav (vedoucí práce) ; Mouralová, Magdalena (oponent)
Předkládaná diplomová práce je dvou případovou komparativní studií, jejímž cílem je porovnat dvě vybrané země, Finsko a Českou republiku, v oblasti organizace základního školství. Za srovnávací kritérium bylo zvoleno měřítko spravedlnosti, které bylo dále rozpracováno do jednotlivých indikátorů. Stěžejním indikátorem se v tomto ohledu stala selektivita vzdělávacích systémů. Z tohoto důvodu práce mapuje zejména způsob a míru diferenciace žáků na jednotlivých úrovních vzdělávání u obou zkoumaných zemí a snaží se zjistit počet dětí, který je v nich vzděláván. Výsledky srovnávací analýzy ukázaly, že zatímco ve Finsku existují pouze dva typy škol, v České republice bylo identifikováno pět vzdělávacích programů různé úrovně. Finsko rovněž v porovnání s Českou republikou využívá v daleko menší míře diferenciaci žáků na úrovni školy, dokonce i třídy. Ve Finsku neexistují třídy s rozšířenou výukou některého z předmětů. Zatímco ve Finsku dochází k první diferenciaci žáků až v 16letech, v České republice jsou žáci do různých vzdělávacích programů rozřazováni již po ukončení prvního stupně základní školy, tj. v 11letech. Ve Finsku se mimo hlavní vzdělávací proud vzdělává pouze 4 % žáků. V České republice tento podíl činí 18 % žáků ze všech dětí školou povinných. Základní vzdělávání v České republice je tedy...
|
|
|
Role vzdělávacího procesu v integraci osob s mentálním postižením
Calábková, Anna ; Kotrusová, Miriam (vedoucí práce) ; Tomášková, Vladimíra (oponent)
Diplomová práce se zabývá analýzou vzdělávacího systému při procesu integrace žáků s mentálním postižením v primárním vzdělávání na běžných nespecializovaných základních školách. Cílem práce je charakteristika vzdělávacího systému a jeho možností vzhledem ke specifikacím mentální retardace, vytyčení hlavních problémů ve vzdělávacím systému pro osoby s mentálním postižením a navržení opatření, která by vedla ke zlepšení vzdělávání mentálně postižených. Práce využívá metod expertního šetření, konkrétně rozhovorů s klíčovými aktéry a dotazníkové šetření. Vychází zejména z práva každého jedince na vzdělání, z konceptu vzdělavatelnosti a street-level byrokracie. Práce podrobně popisuje pojmy integrace a inkluze a vysvětluje tyto směry vzhledem k problematice vzdělávání mentálně postižených žáků. Problematika je zasazena do širšího mezinárodního a legislativního kontextu. V rámci ČR jsou charakterizovány hlavní problémy v oblastech odborné přípravy, financování a postojů. Uvedené příklady dobré praxe ze zahraničí jsou inspirací pro návrh doporučení směřující ke zlepšení stávajícího stavu vzdělávacího systému pro osoby s mentálním postižením.
|
|
|
Taneční a pohybová výchova jako nový obor v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání
Dufková, Elena ; Pekárková, Anna (vedoucí práce) ; Valenta, Josef (oponent)
Bakalářská práce Taneční a pohybová výchova jako nový obor v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání se věnuje charakteristice oboru taneční a pohybová výchova. Zabývá se jeho zakotvením v kurikulu základního vzdělávání, vymezuje edukační cíle, obsah oboru a poukazuje na jeho přínos pro výchovu a vzdělávání žáků základních škol. V první části je definován Rámcový vzdělávací program a proměny, kterými prošel. Druhá část se zabývá taneční a pohybovou výchovou mimo kontext Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání, poskytuje informace o základních principech a činnostech. Třetí, stěžejní část, tvoří taneční a pohybová výchova v intencích Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Detailněji jsou vymezeny cíle taneční a pohybové výchovy a kompetence, které jsou při ní rozvíjeny. Zdůrazněna je také vzájemná cílová a obsahová propojenost s dalšími vzdělávacími obory. Práce dochází k závěru, že taneční a pohybová výchova jako nový obor základního vzdělávání může poskytnout vhodný prostor pro všestranný rozvoj osobnosti žáků a tím napomoci k plnění hlavních cílů základního vzdělávání.
|
|
|
Kam do školy? Proces umísťování dítěte s tělesným postižením do základního vzdělávání
Rudolfová, Jitka ; Mouralová, Magdalena (vedoucí práce) ; Klimešová, Magdaléna (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje procesu umísťování dítěte s tělesným postižením do základního vzdělávání v České republice. Proces nahlíží z perspektivy rodičů a zkoumá, jakou v něm hrají roli. Klade si za cíl objasnit, jaké faktory určují formu speciálního vzdělávání dítěte s tělesným postižením - tedy to, zda se bude vzdělávat v běžné či speciální škole. Vychází především z hodnot rovnosti a z práva každého jedince na vzdělání. Rodiče dětí s tělesným postižením představuje jako prvky vzájemně se ovlivňujícího systému. V první části se práce nejdříve soustřeďuje na dva koncepty integrace, přičemž ji rozpracovává především jako proces. Dále představuje platnou právní úpravu vzdělávání dětí s postižením a vypracovává statistický přehled současnosti českého speciálního školství. Jádrem druhé části je komparativní případová studie, v níž práce analyzuje čtvero historií výběru školy pro tělesně postižené dítě. Historie extrahuje z výpovědí čtyř matek získaných pomocí techniky rozhovoru s návodem. Práce dochází na základě analýzy k závěru, že jsou to opravdu jejich rodiče, kteří rozhodují o formě vzdělávání dítěte s tělesným postižením. Ovšem daleko spíše než o jasných faktorech determinujících výběr této formy, je zřejmě výstižnější hovořit o shodě nejrůznějších okolností.
|
|
|
Aktivní činnost ve smyslu pohybu jako jeden z faktorů ovlivňujících učení se cizímu jazyku
Ticháčková, Jana ; Nečasová, Pavla (vedoucí práce) ; Švermová, Dagmar (oponent)
Diplomová práce se zabývá shrnutím teoretických poznatků v procesu učení a vyučování na 2. stupni základní školy, role pohybu v tomto procesu a návrhem využití pohybových aktivit ve výuce cizího jazyka. Teoretická východiska byla ověřena prostřednictvím výzkumného šetření a pedagogického experimentu, který v dané výzkumné skupině prokázal pozitivní vliv pohybu na efektivitu vyučování. V souladu se shromážděnými informacemi vznikl soubor aktivit, jenž nabízí metodicko-didaktický popis různých činností a her vhodných pro využití pohybové aktivity v hodinách německého jazyka na 2. stupni základních škol. Tento soubor aktivit by měl sloužit jako inspirace pro učitele německého jazyka.
|
|
|
Historie elementárního školství ve vybraných lokalitách (školní projekt)
Obermajerová, Kateřina
Práce se zabývá regionální historií okresu Praha západ, vznikem a historií základního školství. Dělí se na teoretickou a praktickou část. Teoretická část chronologicky seznamuje s historií jednotlivých škol od jejich vzniku (úplného zániku), až po současnost. Historie konkrétních škol na okrese je materiálovým zdrojem k vypracování projektu pro žáky jednotlivých škol i širokou veřejnost. Cílem tohoto projektu bylo seznámení žáků s dějinami jejich školy a prohloubení vztahu žáků k ní. Projekt byl realizován ve školním roce 2014/2015.Všechny navrhované aktivity a očekávané výstupy jsou v souladu s rámcovým vzdělávacím programem.
|
|
| |
|
|
Možnosti inkluzivního vzdělávání žáků s tělesným postižením v základních školách na Třebíčsku
PLÍŠKOVÁ, Kateřina
Práce na téma "Možnosti inkluzivního vzdělávání žáků s tělesným postižením v základních školách na Třebíčsku" se zaměřuje na možnosti integrace. Jedinci s tělesným postižením jsou dle literatury nejvhodnější kandidáti k inkluzivnímu vzdělávání. Při vzdělání v běžné základní škole jim brání především bariéry architektonické. Integrace se v poslední době stala jedním z často probíraných témat. V současné době se usiluje o rovná práva jedinců se zdravotním postižením nejen ve vzdělání, ale také ve společnosti. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část se zabývá vymezením pojmů zdravotní postižení a tělesné postižení, dále se věnuje druhům tělesných vad, jejich příčinám vzniku i přidruženým onemocněním. Práce je zaměřena na inkluzivní vzdělávání v hlavním vzdělávacím proudu, soustředí se na současné změny a rozebírá specifika vzdělávání jedinců s tělesným postižením. V krátkosti se zmiňuje o školském poradenském pracovišti a podpůrných opatřeních, u nichž se více soustředí na asistenta pedagoga a individuální vzdělávací plán. V úvodu praktické části bakalářské práce autorka popisuje cíl práce, věnuje se popisu technik a metod. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jak jsou základní školy na Třebíčsku připraveny na inkluzivní vzdělávání žáků dětí s tělesným postižením v hlavním vzdělávacím proudu. Na základě stanoveného cíle bakalářské práce byla formulována hypotéza, která zněla: Připravenost základní školy je ovlivněna dosud získanými zkušenostmi s již dříve integrovanými žáky. Ke sběru dat bakalářské práce byl použit kvantitativní výzkum. Použita byla metoda dotazování a techniky vlastního dotazníku. Výsledky dotazníkového šetření jsou pro přehlednost doplněny grafy a tabulkami. Osloveny byly všechny základní školy na Třebíčsku. Aby autorka zajistila vysokou návratnost, školy osobně navštívila a vyučujícím předala dotazníky. I přesto se sedm škol odmítlo výzkumného šetření zúčastnit z důvodu nedostatku času, nezájmu o zkoumané téma nebo nadbytku už předchozích dotazníkových šetření. Realizace výzkumu probíhala v měsíci dubnu a zúčastnilo se ho 51 základních škol. Pro potvrzení nebo vyvrácení hypotézy byly srovnávány zvlášť výsledky škol, které mají již předchozí zkušenost s integrací, a těch škol, které tuto zkušenost nemají. Z tohoto srovnání se potvrdilo, že připravenost škol je ovlivněna již získanými zkušenostmi s integrovanými žáky. Výsledky ukázaly, že 45 % škol má zkušenost s inkluzivním vzděláváním žáků s tělesným postižením. Přičemž na 14 školách se jedinec s postižením současně vzdělává. Tyto školy musely řešit architektonické bariéry formou úprav schodišť, instalací šikmé plošiny, výtahu nebo zapůjčení tzv. schodolezu. Ve školách, které s integrací jedince s tělesným postižením zkušenosti nemají, se stavební bariéry nalézají. Pouze dvě školy zmínily, že jsou bezbariérové. Z výsledků je patrné, že další významný faktor ovlivňující integraci jsou lidé, kteří se na integraci podílejí. Jedná se o rodiče, asistenta pedagoga a vedení školy. Mezi všemi je pochopitelně naprosto stěžejní bezproblémová komunikace a vzájemná spolupráce. Tato práce by mohla sloužit především pro rodiče dětí s tělesným postižením, kteří se připravují na vstup do základní školy. Práce může být dále využívána samotnými základními školami na Třebíčsku či širokou veřejností, zajímající se o problematiku inkluzivního vzdělávání.
|
|
|
Možnosti a význam výuky výtvarné výchovy u žáků se zrakovým postižením v základním vzdělávání
SEKYROVÁ, Natálie
Tématem bakalářské práce jsou možnosti a význam výuky výtvarné výchovy u žáků se zrakovým postižením v základním vzdělávání. Cílem bakalářské práce je představit možnosti a význam výtvarné výchovy pro rozvoj kognitivních funkcí a motoriky horních končetin žáků mladšího školního věku se zrakovým postižením. Praktickým záměrem je vytvoření modifikace školního vzdělávacího programu (dále jen ŠVP) předmětové oblasti Výtvarná výchova pro speciální potřeby žáků se zrakovým postižením na 1. stupni základní školy, a to jak pro žáky slabozraké, tak pro žáky nevidomé. Práce se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část je rozdělena do pěti hlavních kapitol. První kapitola je věnována definici zrakového postižení, jeho klasifikaci a členění podle stupně, typu a příčiny vzniku. Druhá kapitola pojednává o etiologii zrakového postižení. Třetí kapitola se zabývá specifiky vývoje dětí se zrakovým postižením v mladším školním věku. Konkrétně je zde popsán kognitivní vývoj dětí se zrakovým postižením v tomto věku. Zaměřuje se na zrakové, sluchové a hmatové vnímání, dále na pozornost, paměť, myšlení a řeč. Čtvrtá kapitola obsahuje možnosti základního vzdělávání žáků se zrakovým postižením. Nejprve je zde pro přehlednost uvedena legislativa, raná péče a předškolní vzdělávání. Poté je velká část kapitoly věnována samotnému základnímu vzdělávání a to jak formou integrace, tak na základní škole pro zrakově postižené. Pro úplnost textu jsou zde zmíněny i základní informace o středoškolském vzdělávání. Poslední kapitola teoretické části pojednává o výtvarné výchově pro žáky se zrakovým postižením. Praktická část obsahuje modifikaci školního vzdělávacího programu základní školy hlavního vzdělávacího proudu. Jsou zde nejprve uvedeny cíle práce a metodika praktické části, jejíž součástí je popis výzkumného terénu a analýza ŠVP základní školy. Poslední část je tvořena samotnou modifikací a jsou v ní obsaženy tabulky s původním i modifikovaným učivem a očekávanými výstupy a dále metodické doplnění zvlášť pro žáky slabozraké a nevidomé. Pro zpracování praktické části bakalářské práce byly použity kvalitativní postupy. Technikou sběru dat byla analýza dokumentů, konkrétně školních vzdělávacích programů. Bakalářská práce je využitelná jako studijní materiál pro studenty speciální pedagogiky, speciální pedagogy a po formální úpravě i pro cílovou skupinu rodičů a žáků se zrakovým postižením. V neposlední řadě by mohla sloužit jako metodické náměty pro pedagogy na základních školách hlavního vzdělávacího proudu a žáky se zrakovým postižením s tímto typem vzdělávacích potřeb, kteří jsou v nich integrováni.
|
|
|
Badatelsky orientované učení ve výuce fyzického zeměpisu
VACKOVÁ, Vendula
Tato diplomová práce reaguje na nové trendy a příčiny změn v přírodovědném vzdělávání. Teoretická část práce se zabývá především badatelsky orientovaným (přírodovědným) vzdělávání. Zaměřuje se na jeho vymezení, hlavní rysy a postavení v českém vzdělávacím systému. Hlavním cílem práce a výsledkem praktické části je vytvoření vlastního portfolia s badatelsky zaměřenými úlohami určenými pro druhý stupeň základních škol, které se vztahují na jednotlivé fyzickogeografické složky (geologie, geomorfologie, pedologie a biogeografie).
|
host ::
RSS.