|
|
Soudní tlumočení pro nerodilé mluvčí v trestním řízení (ČR)
Koudelková, Zuzana ; Čeňková, Ivana (vedoucí práce) ; Langerová, Marie (oponent)
Cílem této teoreticko-empirické diplomové práce je představit soudní tlumočení pro nerodilé mluvčí, práce se přitom zaměřuje na trestní řízení v České republice. V práci je nejprve popsán kontext českého soudního tlumočení s ohledem na úlohu tlumočníka v jednotlivých stádiích trestního řízení, zvláštní pozornost je věnována komunikačním situacím, v nichž vystupuje nerodilý mluvčí. Druhá kapitola se věnuje tlumočení pro nerodilé mluvčí obecně. Tvoří ji přehled poznatků a závěrů, k nimž při svém výzkumu dospěli autoři v čele s Michaelou Albl- Mikasovou, kteří se zabývají konferenčním tlumočením prostřednictvím lingua franca. Navazující třetí kapitola teoretické části je věnovaná tlumočení pro nerodilé mluvčí v oblasti soudního tlumočení. Tato kapitola je založená na analýze poznatků získaných autory výzkumů lingua franca v konferenčním tlumočení na pozadí obecných teorií soudního tlumočení. V empirické části je popsán výzkum, který přejímá hypotézy studie Michaely Albl- Mikasové a převádí je do oblasti českého soudního tlumočení v trestním řízení. Pomocí dotazníků a rozhovorů výzkum zjišťuje, zda tlumočníci, soudci, státní zástupci, policisté a advokáti používají v trestním řízení s nerodilým mluvčím jiné strategie než v trestním řízení s mluvčím rodilým. Výsledky jsou analyzovány v širších...
|
|
|
Mimořádné opravné prostředky v trestním řízení
Fejklová, Lucie ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Tlapák Navrátilová, Jana (oponent)
Resumé Opravné prostředky v trestním řízení mají zejména odstraňovat a napravovat omyly a chyby, které se vyskytly v průběhu řízení, slouží tedy k přezkumu a nápravě právních i skutkových vad. Dělí se na řádné a mimořádné. Mezi řádné opravné prostředky patří odvolání, stížnost a odpor, do skupiny mimořádných opravných prostředků patří dovolání, stížnost pro porušení zákona a obnova řízení. Základním předpokladem stability pravomocných rozhodnutí v trestním řízení je jejich nezměnitelnost. Nelze vyloučit závažné pochybení, jež má za následek takovou vadu pravomocného rozhodnutí orgánu činného v trestním řízení, že setrvávat na jeho závaznosti a nezměnitelnosti by bylo narušením spravedlivého a správného rozhodování. K průlomu do právní moci by mělo docházet zcela výjimečně, a jen pokud je to nezbytné a nelze trvat na stabilitě rozhodnutí. Dovolání bylo zavedeno do českého právního řádu novelou trestního řádu v roce 2001. Tento mimořádný opravný prostředek směřuje k nápravě taxativně vyjmenovaných vad nejzávažnějších typů rozhodnutí soudů nebo pro přezkum uloženého trestu odnětí svobody na doživotí. Dovoláním je možné odstranit jen právní vady pravomocných soudních rozhodnutí a jeho předmětem může být jen rozhodnutí soudu ve věci samé, pokud soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. Stížnost pro...
|
|
| |
|
|
Hlavní líčení
Myslivcová, Jana ; Říha, Jiří (vedoucí práce) ; Herczeg, Jiří (oponent)
Resumé Diplomová práce se věnuje hlavnímu líčení, jež je nejdůležitějším stadiem trestního řízení, ve kterém dochází k naplnění účelu trestního řízení, jímž je zjištění pachatele a jeho spravedlivé potrestání. Cílem této práce je tedy prezentovat průběh hlavního líčení a zvlášť rozvést právní úpravu těch institutů, které se mohou jevit problematické nebo jejich úprava ne zcela jednoznačná. Záměrem je rovněž přinést kritický náhled na některé instituty obsažené v právní úpravě či činící potíže v praxi a nastínit, jak by dané instituty měly být upraveny po rekodifikaci nebo de lege ferenda či jak jsou upraveny v zahraničí. Tato práce se skládá z pěti kapitol, které se člení na podkapitoly, je-li třeba kapitolu rozčlenit. První kapitola je věnována podstatě, účelu a právní úpravě hlavního líčení s obeznámením o chystané rekodifikaci trestního práva procesního, která by měla navazovat na nedávnou rekodifikaci trestního práva hmotného. V druhé kapitole je pojednáno o základních zásadách trestního řízení, které se uplatňují v hlavním líčení. Účelem třetí kapitoly je nastínit postup před samotným konáním hlavního líčení a který je nezbytné pro další výklad zmínit. Čtvrtá, nejobsáhlejší kapitola, je věnována již samotnému průběhu hlavního líčení od jeho zahájení po skončení dokazování. Poslední pátá kapitola je pak...
|
|
|
Odvolání v trestním řízení
Rejchrtová, Eva ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Rigorózní práce se zabývá problematikou odvolání v trestním řízení z hlediska jeho zařazení do systému řádných a mimořádných opravných prostředků, charakterizuje ho po stránce teoretické s ohledem na vliv základních zásad trestního řízení a rozebírá působení revizního principu při vymezení rozsahu přezkumné povinnosti odvolacího soudu a principů kasačního a apelačního ve způsobu vyřízení odvolání, jakož i projevy dalších specifických principů opravného řízení. S přihlédnutím k zásadním změnám, k nimž došlo poslední velkou novelizací trestního řádu, popisuje platnou právní úpravu odvolání jako jediného opravného prostředku proti dosud nepravomocnému rozsudku soudu prvého stupně a upozorňuje též na některé aktuální problémy soudní praxe. Legislativní zakotvení odvolání v českém trestním řádu srovnává se slovenskou právní úpravou a de lege ferenda zvažuje potřeby odvolacího řízení vzhledem k připravované rekodifikaci trestního procesu.
|
|
|
Trestní řízení proti právnickým osobám
Chovanec, Štěpán ; Herczeg, Jiří (vedoucí práce) ; Tlapák Navrátilová, Jana (oponent)
Chovanec, Š. Trestní řízení proti právnickým osobám Trestní řízení proti právnickým osobám představuje významnou novinku na poli trestního práva procesního v České republice. Přijetí zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, představuje připojení se k světovému trendu uzákonění institutu trestní odpovědnosti právnických osob. Pro trestní řízení zvolil zákonodárce speciální úpravu, která však nepopisuje trestní řízení vyčerpávajícím způsobem. Subsidiárně je proto použitelný trestní řád, který však je koncipován pro úpravu trestního řízení proti osobám fyzickým. Autor práce pojednává o rizicích a aplikačních problémech spojených s touto konstrukcí. Autor práce popisuje vybrané aspekty trestního řízení proti právnickým osobám od jeho zahájení až po řízení vykonávací.
|
|
|
Poškozený a oběť v trestním řízení
Wagnerová, Gabriela ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Resumé Cílem mé rigorózní práce je představit analýzu účinné právní úpravy poškozeného a oběti trestného činu, její zhodnocení, vyhledání nedostatků a načrtnutí záměrů de lege ferenda. Rigorózní práce je rozčleněna do čtyř kompaktních celků. V prvním z nich pozornost soustředím na procesní postavení poškozeného jako strany trestního řízení, stručný vývoj jeho historické právní úpravy, definici a některá práva (právo být informován, právo na ochranu a právo být účastníkem trestního řízení). Procesní postavení rozebírám ve světle nové právní úpravy zákona o obětech trestných činů. Tím došlo k poměrně značné novelizaci i trestního řádu. Prostor zde věnuji také právům poškozených, kteří mají nárok na náhradu škody. Zevrubněji popisuji také možné způsoby, jak se v rámci trestního řízení mohou poškození domáhat náhrady škody. Poslední kapitola v závěru nezapomíná ani na načrtnutí některých nedostatků platné právní úpravy a naznačení návrhů de lege ferenda. Druhý celek rigorózní práce pojednává o rozdílu mezi poškozeným a obětí. Tato kapitola rekapituluje nejdůležitější milníky v historii právní úpravy oběti trestného činu a zvlášť se zaměřuje i na mezinárodní úpravu obětí. Naznačuji zde také nuance pojmu oběť a představuji legální definici třech subpojmů oběti, z pohledu dnes již zrušeného zákona o poskytnutí...
|
|
|
Poškozený a jeho ochrana v trestním řízení
Solil, Martin ; Císařová, Dagmar (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Resumé Poškozený a jeho ochrana v trestním řízení Předmětná diplomová práce se zabývá ochranou poškozeného v trestní řízení jako celku, zejména s ohledem na jeho postavení jako strany v trestním řízení a na katalog procesních práv, která mu trestní řád zakotvuje. Cílem této práce pak byl komplexní rozbor postavení poškozeného v českém právní řádu, se zaměřením na odlišení pojmu poškozený (jako strany trestního procesu) a pojmu oběť trestného činu, jakožto osoby, jejíž práva byla určitým způsobem narušena. Práce je tříděna do pěti hlavních kapitol, které se dohromady zabývají různými aspekty postavení poškozeného v trestním řízení. První kapitola obsahuje důkladný rozbor pojmu poškozeného, tak jak je definován v ust. § 43 trestního řádu. Současně je zde zakomponován rozbor omezení či vyloučení účasti poškozeného v trestním řízení. Závěr této kapitoly je pak věnován zmíněnému odlišení pojmů poškozený a oběť, zejména ve světle nového zákona o obětech trestné činnosti. Ve druhé kapitole se autor zabývá historickým vývojem pojmu a postavení poškozeného v české (resp. československé) právní úpravě, zejména s ohledem na legislativní změny trestního řádu provedené po roce 1989. Třetí kapitola pojednává samostatně o postavení poškozeného v trestním řízení, tj. poškozený je zde vymezen jednak jako strana trestního...
|
|
|
Dohoda o vině a trestu
Pišvejc, Lukáš ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Tématem mé diplomové práce je dohoda o vině a trestu. Institut dohody o vině a trestu byl do českého právního řádu zakotven na základě novely trestního řádu č. 193/2012 Sb., která přinesla vedle samotné právní úpravy dohody o vině a trestu rovněž rozšíření možnosti aplikace tzv. odklonů v trestním řízení. Přijetím této novely zákonodárce sledoval zvýšení efektivity trestního řízení. Z hlediska struktury je moje diplomová práce rozdělena do tří základních kapitol. Předmětem první kapitoly je provedení krátkého představení jednotlivých odklonů v trestním řízení, mezi které se dohoda o vině a trestu řadí, s důrazem na změny provedené zákonem 193/2012 Sb. V závěru této kapitoly je uvedeno statistické využití jednotlivých druhů odklonů. V rámci druhé kapitoly se zabývám analýzou platné právní úpravy institutu dohody o vině a trestu tak, jak je obsažena v platném znění trestního řádu. Druhou kapitolu jsem rozdělil do více podkapitol, v nichž jsem se zejména pokusil provést vymezení dohody o vině a trestu, dále se zabývám historií tohoto institutu, podmínkami jeho aplikace a postupem při uzavírání dohody o vině a trestu s důrazem na jeho jednotlivé fáze. V poslední kapitole je provedeno srovnání institutu dohody o vině a trestu s francouzskou právní úpravou, které má za cíl poskytnout inspiraci pro případné...
|
|
|
Účinnost trestního řízení a úprava přípravného řízení
Marková, Ljuba ; Herczeg, Jiří (vedoucí práce) ; Gřivna, Tomáš (oponent)
v českém jazyce Účelem mojí práce bylo provést rozbor vztahu mezi základními zásadami trestního řízení a účelem trestního řízení. Důvodem tohoto rozboru je skutečnost, že základní zásady jsou základem trestního řízení, ovlivňují veškeré instituty trestního práva procesního a způsob, jakým jsou aplikovány. Práce sestává z pěti kapitol. První kapitola je úvodní kapitolou a definuje základní terminologii užívanou v práci: trestní řízení, účel trestního řízení, přípravné řízení a další stadia trestního řízení. Tato kapitola se dále člení na 4 části. První část popisuje pojem trestního řízení a jeho účel a dále vysvětluje vztah mezi trestním řízením a lidskými právy. Druhá část se zabývá historií trestních procesních kodexů v českých zemích. Třetí část se zabývá legislativou vztahující se na trestní řízení a čtvrtá část vysvětluje pojem stádia trestního řízení a krátce popisuje jednotlivá stadia. Druh kapitola se zaměřuje na základní zásady trestního řízení. Kapitola sestává z šestnácti částí. První část se zaměřuje na pojem a význam základních zásad trestního řízení. Zbylé části této kapitoly se věnují jednotlivým zásadám trestního řízení. Třetí kapitola se dělí na čtyři části a nastiňuje pojem, účel, stádia a formy přípravného řízení. Části týkající se pojmu, účelu a stádií jsou pouze krátkým úvodem....
|
host ::
RSS.