|
Dichotomy of fair and dark as representation of the discourses of power in the works of Libuše Moníková "for black chickens!"
Koutková, Lucie ; Petříček, Miroslav (vedoucí práce) ; Pfeiferová, Dana (oponent) ; Weinberg, Manfred (oponent)
Dichotomie světla a temnoty jako princip reprezentace diskurzů moci v díle Libuše Moníkové. "Za černá kuřata!" Těžištěm této práce je figura světlého a tmavého (Hell-Dunkel- Figur) v německy psaných románech Libuše Moníkové. Tato figura (E. Auerbach) je příkladem pro dichotomii jako princip repre- zentace v próze a je prostředkem kritického literárního vy- rovnání se s modernou. Figura světlého a tmavého, jak se ob- jevuje v románech Pavane für eine verstorbene Infantin, Trei- beis, Der Taumel a Die Fassade nabývá význam v souvislosti s hledáním identity gender. Zviditelňuje správu individuálního těla a těla společnosti pomocí biopolitiky a vymknutí se ste- reotypním mechanismům společnosti (M. Foucault). Studie popisuje povahu a funkce dichotomie světlého a temného pomocí "figurativní metody" a interpretuje figuru ve vztahu k ženským postavám jako performanci určení jejich identity s tím důsledkem, že hrdinka zavrhne roli určenou jí společnos- tí ve prospěch identity umělkyně/spisovatelky (Pavane für eine verstorbene Infantin, Treibeis), a jako personifikaci umění v podobě Múz, které obsadí místo matky a manželky (Taumel), ale zároveň napomáhají překonání toposu neslučitelnosti umění se životem. Interpretační část doplňuje analýza románu Die Fassade z hlediska dichotomie sgrafitové fasády jako...
|
|
Víra, naděje a láska v díle Vladimíra Boublíka
HEJDOVÁ, Eva
Práce pojednává o víře, naději a lásce v díle prof. Vladimíra Boublíka, jak prozrazuje její název. Na základě analýzy autorových publikací, textů a kritické literatury o něm se snaží podat co nejucelenější poznatky o jeho názorech a uvažování v oblasti zkoumaného tématu. Ačkoli tématiku kardinálních ctností Boublík sám nikdy nerozvíjel, jsou zmiňované ctnosti obsaženy v jeho díle jako principy a projevy života církve i každého křesťana, v jehož centru se nachází Kristus, který je jedinou budoucností každého člověka. Práce zmiňuje také Boublíkův životní postoj k církvi, jeho touhu po dokonalejším křesťanství, jež především svou láskou, která zde dosud není samozřejmostí, nabídne možnost dialogu církve se světem. Pro srovnání nabízí práce také pohled současné teologie prostřednictvím Benedikta XVI., který se vírou, láskou a nadějí zabývá ve svých encyklikách a listech.
|
|
Žánr románu v díle Tomase Espedala
Jiříčková, Zuzana ; Humpál, Martin (oponent) ; Březinová, Helena (vedoucí práce)
Diplomová práce pojednává o žámu románu. V první, teoretické části je zaměřena na obecné charakteristiky zkoumaného žánru, mezi něž patří například problematika definice pojmu, prvky tematické aj azykové výstavby, srovnání s jinými žánry a také druhy románu a historie žámu. Uvedené prvky mají následně sloužit jako východisko pro praktickou analýzu vybraných děl norského spisovatele Tomase Espedala, která má odpovědět na otázku, zda lze zkoumaná díla považovat za romány.
|
|
O dvou podobách pábení v české literatuře
Zaorálek, Ondřej ; Kořená, Markéta (vedoucí práce) ; Vaněk, Václav (oponent)
Tato práce se na základě vybraných titulů Bohumila Hrabala pokouší o teoretické a interpretační vymezení "pábení" (jako strategie vyprávění) a "pábitele" (jako specifického druhu vypravěče). S tím souvisí charakteristika Hrabalovy vyprávěcí strategie a jeho popisu světa, a také studium motivů a témat jeho próz. Práce sleduje stylové proměny Hrabalových děl, ale také jejich konstanty. V závěru se práce snaží nastínit Hrabalovu příbuznost s Ladislavem Klímou a ukázat dědictví tohoto autora v díle Bohumila Hrabala.
|
|
Kristus na hoře Olivetské v díle Mistra Vyšebrodského oltáře a Mistra Třeboňského oltáře
FÍLOVÁ, Lenka
Práce slouží jako úvod do tématu středověkého obrazu. Zabývá se tématem středověkého obrazu z širšího pohledu než jen z pohledu výtvarného. Práce ukazuje hloubku problematiky zasahující do sféry umění, historie, teologie a kultury. Konkrétně popisuje dva obrazy stejného ikonografického námětu Kristus na hoře Olivetské, jeden pochází z dílny Mistra Vyšebrodského oltáře, druhý z dílny Mistra Třeboňského oltáře. Snaží se postihnout vliv spirituality cisterciáků na obraz od Mistra Vyšebrodského oltáře a vliv spirituality augustiniánů kanovníků na obraz Mistra Třeboňského oltáře. Kapitoly jsou doprovázeny pedagogickými náměty vztahujícími se k dané problematice. Pedagogovi poskytují nabídku konkrétních aktivit, ze které může bezprostředně čerpat, nebo ji využít jako inspirační zdroj pro vlastní přípravu.
|
|
Pražská hospoda - inspirace pro české výtvarné umění 1. poloviny 20. století
Rollová, Veronika ; Rakušanová, Marie (vedoucí práce) ; Bendová, Eva (oponent)
Pražská hospoda - inspirace pro české výtvarné umění první poloviny 20. století Hospoda má v životě české společnosti své pevné místo. Zejména pražská hospoda je po celém světě známá svou specifickou atmosférou. Češi se pravidelně scházejí, aby nad pivem komentovali nejnovější události, vyprávěli si historky a anekdoty. Bakalářská práce se zabývá vlivem hospodského prostředí na moderního umělce. Sleduje, proč se tématem zabývali a jaké vyznění má v jejich podání. Nejprve se práce krátce věnuje tématu z hlediska sociologického, kdy se zamýšlí nad místem hospody v české společnosti. Ukazuje, že si hospoda toto místo dobyla v období národního obrození, kdy se scházeli v hospodách vlastenci. Následuje krátký výčet nejvýznamnějších hostinských podniků první poloviny 20. století, zejména míst spjatých s působením uměleckých spolků. Poté už se dostáváme k roli, jakou hrála hospoda v životě moderního umělce. Moderní umělec se ve svém díle začal stále častěji zaměřovat na tématiku města. Hospoda je jedním z jeho projevů. Samotní umělci trávili v hostinských podnicích z různých důvodů mnoho času. Byl to nedostatek peněz, příležitost studovat mimiku a gesta ostatních hostů i vzpoura proti měšťácké společnosti. V hospodě měli příležitost vidět člověka své doby v jeho typickém prostředí; ve svém díle jej pak takto mohli...
|
|
Restaurování malířských děl v Čechách a v Itálii 1945-1970. Srovnání metodologických východisek české restaurátorské školy s italskou teorií restaurování
Jebavá, Jana ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Nejedlý, Vratislav (oponent)
Cílem této práce je vzájemně porovnat českou a italskou teorii restaurování: to znamená formulovat teoretické podhoubí přístupu české restaurátorské školy a uvést je do kontextu teorie Cesara Brandiho. Prvním krokem je definovat moderní koncepci restaurování a odlišit ji od tradičního pojetí. Moderní přístup klade na první místo dokumentární hodnotu památky. Základním požadavkem se tak stává respektování autentického materiálu. V Itálii se o to zasloužila především tzv. filologická metoda památkové péče, jejímž představitelem byl Camillo Boito a Giovanni Battista Cavalcaselle. V prostoru střední Evropy má zakladatelský význam teorie Aloise Riegla a Maxe Dvořáka. Důležitou roli v konstituování moderní restaurátorské disciplíny má rozvoj fyzikálních a chemických metod průzkumu na počátku 20. století. Teoretické myšlení o restaurování v Itálii se soustředilo především kolem Istituto Centrale del Resaturo, o jehož založení se zasadil Carlo Gilulio Argan a Cesare Brandi. Brandiho teorie restaurování byla formulována na základě jeho dvacetileté praktické zkušenosti s restaurováním v pozici ředitele ICR. V Čechách se moderní koncepce restaurování utvářela zpočátku v restaurátorské dílně Obrazárny vlasteneckých přátel umění pod vedením Vincence Kramáře a posléze v pedagogickém i odborném díle prof. Bohuslava...
|
|
Literární dílo Josefa Kostohryze v proměnách času
Kvasnovský, Vojtěch ; Med, Jaroslav (vedoucí práce) ; Eliáš, Vojtěch (oponent)
Resumé Diplomová práce "Literární dílo Josefa Kostohryze v proměnách času" pojednává o životě a díle básníka Josefa Kostohryze. Kdy tehdejší svět v různých proměnách kterými procházel, tvořil a formoval básníkovo dílo. Do jeho života vstupovali různí lidé, přátelé či nepřátelé, kteří na něm zanechávali stopy již od raného dětství, některé vzpomínky se odrážejí v jeho díle. Hrůzy dějin 20. století, především dvě světové války, období komunistického pronásledování, třináctileté věznění a snaha tehdejšího režimu umlčet tohoto autora a jeho přátele, byly hlavními motivy zrcadlící se v jeho tvorbě. Lidé, se kterými se setkal, ve vězení či na svobodě, dobrými nebo špatnými, se mu stali příkladem, ponaučením a inspirací. Však největším vzorem pro společnost byl a je dodnes Kostohryz sám. Tyto prožitky ovlivnily nejenom jeho život, ale přenáší se i do jeho díla, které má široký záběr od poezie, přes prózu, překladatelskou činnost až po napsání učebnice. V této práci jsem se pokusil uspořádat literární tvorbu Josefa Kostohryze do jednotlivých časových úseků, tak jak vyplývaly z životních situací autora. Nedílnou součástí mé práce je také rozbor jeho životního příběhu. Bez znalosti autora jako člověka, jeho rodiny, životních příběhů nelze dobře chápat poselství jeho tvorby a proto tyto dvě oblasti propojuji ve své...
|
|
Místo pro knihu v životě a díle spisovatele Bohumila Hrabala
Šícha, Vojtěch ; Vorlíčková, Blanka (vedoucí práce) ; Khel, Richard (oponent)
Bakalářská práce představuje Bohumila Hrabala v roli čtenáře, vlastníka knih a spisovatele, jehož život byl s knihou a papírem neoddělitelně spojen. Úvodní část je věnována stručnému životopisu spisovatele, snaží se poukázat na významné mezníky v jeho životě, které ho dovedly až ke spisovatelské dráze. Další část se věnuje Hrabalovým čtenářským návykům, knihám, které četl, knihám, které ho inspirovaly k tvorbě. Jádrem práce je Hrabalův vztah ke knihám jeho práce s papírovými materiály, rozbor jeho strojopisů z pozůstalosti, rozbor knih, které Hrabal vlastnil a nyní se nacházejí v pozůstalosti. Text doprovází fotografická dokumentace Hrabalových knih a soupis knih, které hrabal četl, jenž vychází z rozboru jeho autobiografických děl. V závěru jsou získané poznatky shrnuty a krátce komentovány.
|
|
Fillova poválečná škola monumentální malby na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze
Patková, Lenka ; Klimešová, Marie (vedoucí práce) ; Lahoda, Vojtěch (oponent)
Dílo Emila Filly, dnes již téměř bezvýhradně vysoce ceněné a uznávané, se díky své rozmanitosti, pestrosti a obsáhlosti vzpírá jednoznačnému zařazení. Jestliže se s ním dobová kritika vypořádala nálepkou "zajatec kubismu", musíme dnes tento příliš ohraničující posudek přehodnotit. Emil Filla se ve své umělecké i teoretické tvorbě kubismem celoživotně zabýval, vztah k němu a výtvarné pojetí se ovšem vyvíjelo. Tento neustávající proces se odráží i v pozdních pracích slovenských písní a krajinách Českého středohoří. Přesto však výklad kubismu a jeho výtvarné zpracování ve všech svých nuancích není jediným přínosem, který Filla pro vývoj československého výtvarného umění znamenal. Velkou hodnotu dnes spatřujeme rovněž v jeho teoretickém díle. Články věnující se historii výtvarného umění pregnantně formulují nadnesený problém a jednoznačně směřují k jeho výkladu. Jsou to velmi diskrétní vyznání, zároveň však překvapují svým průbojnictvím a hledáním nových cest. Tato práce se snaží poukázat na fakt, že neopominutelnou součástí Fillova odkazu je i jeho pedagogická činnost, kde se vzácně propojily obě dvě složky jeho osobnosti - myslitele a malíře. Ačkoli je působení samotného výtvarného díla nepochybné, zdá se, že na mladou poválečnou generaci pravděpodobně mnohem intenzivněji zapůsobil právě onen myslitelský...
|
host ::
