|
|
Rare Shocks vs. Non-linearities: What Drives Extreme Events in the Economy? Some Empirical Evidence
Franta, Michal
K vysvětlení role extrémních šoků a nelinearit během napjatých období pozorovaných v ekonomice je použita vektorová autoregrese malého měřítka. Model se soustředí na vztah mezi úvěrovým/finančním trhem a reálnou ekonomikou a je odhadnut na čtvrtletních datech pro Spojené státy za období 1984–2013. Extrémní šoky jsou zohledněny předpokladem šoků v redukované formě následujících t-rozdělení. Nelinearita je modelována možností změny režimu v mechanismu přenosu šoků. Je ukázáno, že distribuce chyb vykazují silné konce (fat tails). Výsledky dále naznačují, že specifikace zohledňující extrémní šoky vysvětlují pozorovaná data lépe než specifikace s nelineárními vztahy. Nakonec je také ukázáno, že přesnost predikcí hustot se zvětší, jestliže bereme v úvahu nelinearity a distribuce šoků se silnými konci.
Plný text:  PDF
|
|
|
Habit Formation in Consumption: A Meta-Analysis
Havránek, Tomáš ; Rusnák, Marek ; Sokolova, Anna
V tomto článku analyzujeme 567 odhadů tvorby zvyků ve spotřebě zveřejněných v 69 studiích publikovaných v recenzovaných časopisech. Na rozdíl od předchozích výsledků pro většinu oborů empirické ekonomie v této literatuře nenalézáme žádné stopy publikační selektivity. Mediánový odhad síly tvorby zvyků dosahuje hodnoty 0,4, ale jednotlivé odhady se značně liší mezi studiemi i v rámci studií. K vysvětlení rozdílů mezi odhady využíváme metodu bayesovského modelového průměrování, které bere v úvahu modelovou nejistotu. Studie, které používají mikroekonomická data, prezentují konzistentně nižší odhady než studie, které se spoléhají na makroekonomická data: v průměru 0,1 oproti 0,6. Tento rozdíl zůstává velký, i když bereme v úvahu 21 dodatečných aspektů studií, jako jsou frekvence použitých dat, geografické pokrytí, definice proměnných, metoda odhadu a publikační charakteristiky. Naše výsledky dále naznačují, že odhady externí tvorby zvyků jsou obvykle výrazně vyšší než odhady interních zvyků, že odhadnutá tvorba zvyků bývá nižší na vyšších frekvencích dat a že odhady se systematicky liší mezi zeměmi.
Plný text: PDF
|
|
|
Bank Competition and Financial Stability: Much Ado about Nothing?
Havránek, Tomáš ; Žigraiová, Diana
Teoretická literatura se neshoduje v názoru, jak míra soutěže mezi bankami ovlivňuje finanční stabilitu. Množství studií se pokouší tento efekt odhadnout empiricky, ale jejich výsledky se značně liší. V tomto článku analyzujeme 598 odhadů tohoto vztahu publikovaných v 31 studiích, k čemuž používáme metody meta-analýzy. Bereme v úvahu 35 faktorů, které mohou přispívat k tomu, že různé studie publikují různé výsledky, a používáme bayesovské modelové průměrování k ošetření modelové nejistoty. Naše výsledky naznačují, že definice finanční stability a soutěže mezi bankami použité v dané studii systematicky ovlivňují výsledky. Důležitá je také volba dat, metody odhadu a kontrolních proměnných. Nacházíme stopy mírné publikační selektivity. Literatura jako celek neukazuje na žádný významný vztah mezi soutěží na bankovním trhu a finanční stabilitou, i když odhady očistíme o publikační selektivitu a chyby v měření.
Plný text: PDF
|
|
|
Cross-Country Heterogeneity in Intertemporal Substitution
Havránek, Tomáš ; Horváth, Roman ; Iršová, Zuzana ; Rusnák, Marek
V tomto článku analyzujeme 2 735 odhadů elasticity mezičasové substituce spotřeby publikovaných ve 169 akademických studiích, které pokrývají 104 zemí v různých časových obdobích. Odhady se mezi zeměmi značně liší, a to i s přihlédnutím k 30 rozdílům v metodologii jednotlivých studií. Naše výsledky naznačují, že nejvýznamnějšími faktory, které tyto rozdíly vysvětlují, jsou HDP na hlavu a participace domácností na trzích aktiv: domácnosti ve vyspělých zemích s vysokou mírou participace na akciových trzích vykazují vyšší míru mezičasové substituce spotřeby v reakci na změny očekávaných výnosů aktiv. Studie, které používají data na úrovni domácností a které se zaměřují na bohaté domácnosti či domácnosti, jež participují na trzích aktiv, také publikují soustavně vyšší hodnoty elasticity.
Plný text: PDF
|
|
|
International Reserves: Facing Model Uncertainty
Benecká, Soňa ; Komárek, Luboš
Řada odborných studií popisujících motivy držby devizových rezerv zdůrazňuje různé faktory, což je problém označovaný jako "modelová neurčitost". Tento článek zkoumá na základě dat ze 104 zemí za období 1999-2010 nejdůležitější faktory ovlivňující držbu devizových rezerv, jejichž významnost je vyhodnocována pomocí bayesovského průměrování modelů (BMA). Článek tak obohacuje probíhající empirickou diskusi o roli finanční globalizace a měnové politiky, zahrnutím nových faktorů a hledáním alternativ oproti těm tradičním. Výsledky potvrzují, že otevřenost ekonomiky a střední peněžní agregát k HDP jsou klíčové faktory s pozitivní vazbou na úroveň devizových rezerv. Na druhou stranu vyšší míra finančního rozvoje vede k nižší nutnosti jejich držby.
Plný text: PDF
|
|
|
What We Know About Monetary Policy Transmission in the Czech Republic: Collection of Empirical Results
Babecká Kucharčuková, Oxana ; Franta, Michal ; Hájková, Dana ; Král, Petr ; Kubicová, Ivana ; Podpiera, Anca ; Saxa, Branislav
Pohled na transmisi měnové politiky v České republice z hlediska dostupných empirických poznatků. Kromě celkového dopadu měnové politiky na inflaci a produkci je užitečné podívat se na jednotlivé kanály transmise, konkrétně na úrokový kanál, kurzový kanál a kanál bohatství. Výsledky potvrzují, že transmise měnových impulsů do reálné ekonomiky funguje v souladu s intuicí, co se týká směru i intenzity. Analýzy však zároveň ukazují, že globální finanční a ekonomická krize mohla transmisi poněkud zpomalit a oslabit. Náznaky takových změn ve fungování transmise jsme našli u úrokového kanálu, kde hlavní roli hrají zvýšené rizikové prémie.
Plný text: PDF
|
|
|
Sources of Asymmetric Shocks: The Exchange Rate or Other Culprits?
Skořepa, Michal ; Komárek, Luboš
V této práci zkoumáme a kvantifikujeme příčiny asymetrických šoků projevujících se jako střednědobé změny reálného měnového kurzu (RER). Nejprve rozebíráme zdroje asymetrických šoků způsobujících variabilitu RER a diskutujeme roli RER coby veličiny, která vytváří šoky. Poté na základě dat pro skupinu 21 vyspělých ekonomik a ekonomik v pozdní fázi přechodu k tržní ekonomice odhadujeme, do jaké míry lze střednědobou variabilitu bilaterálního RER vysvětlit různými fundamentálními faktory. Za použití bayesovského průměrování modelů zjišťujeme, že z dvaceti dvou zvažovaných faktorů je u čtyř druhů odlišností v rámci daného páru ekonomik pravděpodobné, že jsou součástí skutečného modelu, a to sice u odlišností v oblasti (i) finančního rozvoje, (ii) růstu důchodu na hlavu, (iii) nezávislosti centrální banky a (iv) struktury ekonomiky. Regrese založená na těchto čtyřech faktorech indikuje, že tyto faktory vysvětlují zhruba třetinu chování tříleté variability RER pro celý vzorek a téměř polovinu pro reálné kurzy, kde jednou z měn je euro. V rámci logiky našeho přístupu platí, že zbylá část celkové variability představuje odhad vlivu samotného trhu s cizími měnami (společně s vlivem fundamentálních determinant cenových hladin a nominálního kurzu nezachycených použitými regressory).
Plný text: PDF
|
|
|
Economic Research Bulletin (2013, No.2). No. 2, Vol. 11, November 2013, Macroeconomic Effects of Fiscal Policy
Česká národní banka
This edition of the Research Bulletin focuses on four articles which analyse the macroeconomic effects of fiscal policy. The first article examines the interactions between monetary and fiscal policies in six industrialised countries during 1980–2008. Employing a novel empirical framework, the article documents changes in monetary-fiscal interactions over time. Next, these changes are linked to the monetary policy regime set-up. The second article assesses the extent to which fiscal discretion in the Czech Republic contributed to smoothing the real economy over the business cycle in the past decade. Using several alternative approaches, the results suggest that fiscal discretionary measures have been procyclical, that is, have amplified business cycle fluctuations. The third article analyses in an empirical framework how unexpected changes to government spending and revenues affect the Czech economy. The article detects certain regularities and at the same time shows the limits of the existing identification methods when applied to short Czech fiscal data. The fourth article takes a complementary approach by building a dynamic stochastic general equilib rium (DSGE) model to quantify the effects of fiscal measures on the expenditure and revenue sides of the Czech economy. The model, which is still rather in the development stage, demonstrates the potential for calculating fiscal multipliers and simulating the macroeconomic effects of fiscal measures for individual categories of the government budget.
Plný text: PDF
|
|
|
The Effect of Non-Linearity Between Credit Conditions and Economic Activity on Density Forecasts
Franta, Michal
Článek zkoumá vliv nelinearit na prognózování hustot pravděpodobnosti. Zaměřuje se na vztah mezi úvěrovými trhy a zbytkem ekonomiky. Možná nelinearita tohoto vztahu je zachycena modelem prahové vektorové autoregrese odhadnutém bayesovskými metodami na amerických datech. Prognózy hustot pravděpodobnosti tak zahrnují nejen nejistotu ohledně všech parametrů modelu, ale i možnou změnu režimu v budoucnosti. Je ukázáno, že uvažování nelinearity může zlepšit pravděpodobnostní ohodnocení ekonomického výhledu. Na třech příkladech je navíc ilustrována praktická využitelnost prognózování hustot pravděpodobnosti pomocí nelineárních modelů.
Plný text: PDF
|
|
|
Structural Reforms and Economic Growth: A Meta-Analysis
Babecký, Jan ; Havránek, Tomáš
V tomto článku zkoumáme vliv strukturálních reforem na ekonomický růst, přičemž se zaměřujeme na reformy v oblastech privatizace a finanční a obchodní liberalizace. Sbíráme odhady vlivu reforem z 60 odlišných empirických studií. Tyto studie se zabývají strukturálními reformami provedenými v 26 tranzitivních a post-tranzitivních zemích po celém světě. Naše výsledky naznačují, že typická reforma je značně nákladná v krátkém období, ale zároveň má silný pozitivní vliv na růst HDP. Obzvláště příznivými se ukázaly být reformy zaměřené na externí liberalizaci. Stejné výsledky dostáváme i po zohlednění chyb v metodologii některých studií a po korekci zkreslení, které může způsobovat publikační proces.
Plný text: PDF
|
host ::
RSS.