|
|
Genderové rozdíly při vytváření sociálního kapitálu územních komunit na Táborsku
Maňásková, Tereza ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Hána, David (oponent)
Předkládaná práce se zabývá tématem genderových rozdílů při vytváření sociálního kapitálu územních komunit na Táborsku. Hlavním cílem výzkumu je analýza a hodnocení procesu formování sociálního kapitálu se zaměřením na genderové rozdíly mezi aktéry lokální politické elity na Táborsku. Předpoklad rozdílů během utváření sociálního kapitálu aktérů z pohledu genderu je opírán o rešerši a diskuzi obecných východisek. Hlavními řešenými koncepty v první části práce je samotný pojem gender a jeho formování během života, s tím spojené genderové stereotypy ve společnosti, sociální kapitál a jeho utváření, formy či měření. V neposlední řadě se práce věnuje diskuzi o politické participaci žen v Česku. V empirické části práce se nejprve zaměřím na naplnění dílčího cíle práce, a to na analýzua hodnocení zastoupení žen v komunální politice na Táborsku s důrazem na vysvětlení podmíněností, které jsou klíčové pro vstup žen do komunální politiky. O jeho splnění jsem se snažila skrze kvantitativní výzkum, a to sběrem a analýzou dat o všech 110 obcích na Táborsku mezi lety 1994-2022. Pro splnění tohoto cíle jsem si stanovila tři předpoklady. Bylo zjištěno, že procentuální zastoupení žen v komunální politice na Táborsku je v porovnání se zastoupením mužů nižší. Avšak není pravdou, že je procentuální zastoupení žen v...
|
|
|
Obnova zámku ve Velkých Němčicích
Malínková, Valerie ; Muroň, Ivo (oponent) ; Ležatka, Lukáš (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá obnovou zámku ve Velkých Němčicích. Bakalářská práce navazuje na architektonickou studii, vypracovanou v předmětu AG033 Ateliéru obnovy památek. Zadáním práce je zhotovení kompletního projektu vhodného obnovení a rekonstrukce zámku a navržení jeho nového využití. Současně se v práci zaměřuji i na řešení nejbližšího okolí zámku. Řešený objekt bude koncipován jako společensky kulturní objekt s administrativními funkcemi. Zámek by měl sloužit jako nový obecní dům, a v souladu s tím budou do zámku vytvořeny následující místnosti: obřadní síň, infocentrum, kancelář starosty, kancelář sekretářky, matrika, kancelář účetní, archiv, knihovna, klubovna, občerstvovací zařízení a interaktivní místnost. K docílení zavedení nového provozu do zámku je nutné provést správnou obnovu historického objektu. Za pomoci průzkumů a historických pramenů zkoumám architektonické hodnoty a konstrukce stavby. Snažím se maximálně zachovat historicky významné vrstvy, odstraňovat rušivé novodobé prvky a navracet objektu původní výraz. Za pomocí nových technologií se snažím stavbu zachovat také pro budoucí generace. Moderních konstrukcí a prvků navrhuji minimum, a tedy většinu své pozornosti věnuji především správné rekonstrukci a obnově.
|
|
|
Obecní samospráva v České republice (konkretizace na příkladu obce Kralupy nad Vltavou)
Koberová, Michaela ; Stracený, Josef (vedoucí práce) ; Sádovský, Stanislav (oponent)
Cílem práce na téma Obecní samospráva v České republice (konkretizace na příkladu obce Kralupy nad Vltavou) je souhrnně zpracovat jak teoreticky, tak i prakticky, rámec fungování obecní samosprávy, a dále popsat, jakým způsobem je možné tyto poznatky didakticky zpracovat. Proto je práce z hlediska struktury rozdělena na část teoretickou, praktickou a didaktickou. Teoretická část zodpovídá otázky Co je samospráva? Kde a kým je vykonávána? Kdo ji kontroluje? Praktická část následně staví na vysvětlené teorii a ukazuje, jak jednotlivé aspekty samosprávy fungují na příkladě města Kralupy nad Vltavou. Třetí část práce ukazuje příklad didaktického využití dané problematiky v rámci učiva střední školy.
|
|
|
Historie Sokola I. Smíchov
Doubrava, Michal ; Kašpar, Ladislav (vedoucí práce) ; Mojžíš, Otakar (oponent)
Název: Historie Sokola I. Smíchov Anotace: Tato bakalářská práce se zabývá historií Sokola I. Smíchov od jejího vzniku až do roku 1940. Jejím cílem je nejen hlavně zachytit dějinný vývoj a činnost Sokola na Smíchově, ale i stručně popsat tělovýchovnou organizaci Sokol. Součástí práce je rovněž historie města, která se ke smíchovské jednotě nepochybně vztahuje. Práce pojmenovaná Historie Sokola I. Smíchov byla napsána na základě studia pramenů a literatury k danému tématu. Nejvíce jsem se opíral o archivní materiál Oddělení dějin tělesné výchovy a sportu Národního muzea a archiv Sokola I. Smíchov. Jde-li o literaturu, východiskem mi byly knihy související s historií Smíchova, dále pak díla zabývající se Sokolem, jeho dějinami a zakladateli. Práce se skládá ze tří hlavních částí. První část se dělí na úvod do tématu bakalářské práce s rozborem pramenů a literatury a metodami práce. Následující část obsahuje dějiny Smíchova, dále dějiny Sokola se zachycením života Miroslava Tyrše a Jindřicha Fügnera a samotnou historii Sokola I. Smíchov, která je vymezena ve třech obdobích. V závěru se pak nalézá shrnutí celé práce, za kterým je připojen seznam zkratek, seznam literatury a pramenů a obrazové přílohy. Klíčová slova: Sokol, jednota, župa, člen, cvičitel, starosta, cvičení, slet
|
|
|
Faktory nestability obecních zastupitelstev
Šmída, Jakub ; Perlín, Radim (vedoucí práce) ; Komárek, Marek (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vlivy na stabilitu zastupitelstev obcí v Česku v období 2014-2018. Za projev nestability je v rámci tohoto výzkumu považován rozpad zastupitelstva a následné vyhlášení mimořádných voleb. Práce sleduje dva hlavní cíle. Zaprvé najít pravidelnosti z územního, velikostního a demografického hlediska. A zadruhé zjistit, jaké jsou konkrétní důvody rozpadu obecních zastupitelstev. Zájem analytické části byl soustředěn na charakteristiku obcí, ve kterých proběhly mimořádné volby v období 2014-2018. Na základě dílčích kvantitativních analýz byly vymezeny pravidelnosti týkající se typu venkova, podílu osob bez vyznání, podílu rodáků a přírůstku obyvatelstva. Druhý cíl byl sledován pomocí zpráv v regionálních internetových periodicích, na jejichž základě byly určeny hlavní důvody rozpadu obecních zastupitelstev. Šlo převážně o osobní neshody v zastupitelstvu, malý zájem o kandidaturu a spory ohledně směřování obce. Byly také vymezeny shluky obcí a oblasti, kde došlo ve sledovaném období k projevům nestability nejčastěji. Klíčová slova: obecní zastupitelstvo, komunální volby, mimořádné volby, místní samospráva, stabilita obcí, regionální rozdíly
|
|
|
Postavení starosty v systému orgánů obce
Kolářová, Jana ; Kopecký, Martin (vedoucí práce) ; Millerová, Ivana (oponent)
Hlavním cílem této práce je poskytnutí informací o právním postavení a činnosti starosty obce. S tím souvisí i rozebrání organizace obce a vztahu jejích jednotlivých orgánů dle současně platné právní úpravy, či zhodnocení postavení starosty v různých situacích, do nichž se v souvislosti s výkonem své funkce dostává. Tuto práci lze rozdělit na několik částí, z nichž jedna část se stává z prvních dvou kapitol, které se věnují vývoji územní samosprávy a její současné zákonné úpravě. Za další část lze označit kapitolu třetí až pátou, věnující se konkrétní úpravě funkce starosty obce, jeho práv a povinností v jednotlivých situacích, vzniku a zániku mandátu a postavení zástupce starosty obce, tedy místostarosty. Poslední částí je pak kapitola šestá a sedmá, jež se věnuje právní úpravě místní samosprávy na Slovensku a volbě starosty obce. Především je pak v kapitole sedmé řešen problém týkající se změny způsobu volby starosty v České republice z volby nepřímé na přímou. Tato diplomová práce je tedy snahou o ucelení informací týkajících se daného tématu. Dotýká se různých sfér působení starosty obce, právní úpravy této funkce, jež se prolíná nemalou částí zákonů, a také aktuální otázky spojené s volbou starosty. Ta je pak v závěru této práce shrnuta.
|
|
|
Political Connections and Distortions on Public Procurement Markets: Evidence from the Czech Republic
Navrátilová, Alice ; Palanský, Miroslav (vedoucí práce) ; Janský, Petr (oponent)
Výzkum ukazuje, že politické konexe mohou vyvolat zvýhodňování napojených firem. Tato práce hodnotí, zda se vliv vazeb odráží ve složení dodavatelů veřejných zakázek v Česku, k čemuž využívá zakázky obcí zadaných v letech 2006 až 2020. Předpokládáme, že změny starostů ovlivnily míru nových dodavatelů veřejných zakázek po volbách v letech 2014 a 2018. Výsledky ukazují, že míra nových dodavatelů se významně zvýšila v obcích, které si ve volbách v roce 2014 zvolily nového starostu; v roce 2018 se naopak výrazně snížila. Dále předpokládáme, že tyto protichůdné efekty by mohly být způsobeny úspěchem nových stran v roce 2014, který byl doprovázen zvolením mnoha nových politiků. Konkrétně zkoumáme hnutí ANO, které vyhrálo volby v obou letech. Nenacházíme ale dostatek důkazů o nárůstu dodavatelů v obcích, kde bylo zejména ANO úspěšné, což naznačuje, že efekt nebyl vyvolán pouze touto stranou a poukazuje tak na alternativní vysvětlení.
|
|
|
Komparace postavení a pravomocí starosty v České republice a Šlesvicko-Holštýnsku
Nosek, Miroslav ; Kopecký, Martin (vedoucí práce) ; Vedral, Josef (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá srovnáním právních úprav postavení starosty a jeho pravomocí v České republice a Šlesvicko-Holštýnsku. Přestože hlavním tématem této diplomové práce je postavení a pravomoci starosty, úvodní kapitola každé z právních uprav se také zabývá ústavním zakotvením práva na samosprávu, organizací obce, vzájemných vztahů orgánů obce podle aktuální platné právní úpravy. Hlavním cílem bylo vymezit postavení starosty a jeho pravomocí v právním řádu České republiky a Šlesvicko-Holštýnska a následně komparativní metodou zjistit rozdíly, ale i shodné rysy obou právních úprav. Tato práce by se dala rozdělit do několika částí. První část je věnována právní úpravě postavení starosty a jeho pravomocí v České republice, první kapitola se zabývá obecně obcí jako takovou a následující kapitola druhá, je již věnována starostovi. Tato kapitola pojednává o postavení starosty, vzniku mandátu, jeho odpovědnosti, ale hlavně o jeho pravomocech. Druhá část, do které se řadí kapitola třetí a čtvrtá, se zabývá právní úpravou starosty ve Šlesvicko-Holštýnsku. Tyto kapitoly se obdobně jako v první části nejdříve věnují organizaci obce a následně samotnému starostovi obce. Třetí část této diplomové práce se zabývá samotnou komparací obou právních úprav postavení starosty a jeho pravomocí, kde jsou...
|
|
|
Postavení starosty v systému orgánů obce
Švorba, Jakub ; Kopecký, Martin (vedoucí práce) ; Rajchl, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou postavení starosty v systému orgánů obce. Hlavním cílem je vypracování komplexní analýzy o právech a povinnostech starosty vůči ostatním orgánům obce. Z této analýzy starosta vychází jako spíše slabý článek místní samosprávy, což je v rozporu s rozšířeným názorem o všemocném starostovi. I přes důraz na popis současného stavu je v úvodní části práce zpracován historický vývoj postavení starosty a ostatních orgánů obce. Dále je v práci vymezena činnosti jednotlivých orgánů i funkce obce jako takové. Ve stěžejní části práce je nejprve rozebrán pojem a funkce starosty obce bez ohledu na ostatní obecní orgány. Teprve v následujících podkapitolách je zpracováno postavení starosty vůči jednotlivým orgánům a jejich vzájemná provázanost. Na toto postavení je zde pohlíženo nejen z pohledu právního, ale jsou zde popisovány i neprávní aspekty tohoto vztahu. V souladu s vytyčeným cílem je v práci rozebrána řada aktuálních otázek jako je způsob volby starosty nebo požadavky na jeho osobu či povinnosti vyplívající ze zákona o střetu zájmů. Pro tyto otázky je zde navrženo řešení de lege ferenda. Zvláště pro praxi může být zajímavá část týkající se odpovědnosti starosty a s tím související snaha o vzdělávání starostů ze strany Svazu měst a obcí či Sdružení místních samospráv....
|
|
|
Faktory nestability obecních zastupitelstev
Šmída, Jakub ; Perlín, Radim (vedoucí práce) ; Komárek, Marek (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vlivy na stabilitu zastupitelstev obcí v Česku v období 2014-2018. Za projev nestability je v rámci tohoto výzkumu považován rozpad zastupitelstva a následné vyhlášení mimořádných voleb. Práce sleduje dva hlavní cíle. Zaprvé najít pravidelnosti z územního, velikostního a demografického hlediska. A zadruhé zjistit, jaké jsou konkrétní důvody rozpadu obecních zastupitelstev. Zájem analytické části byl soustředěn na charakteristiku obcí, ve kterých proběhly mimořádné volby v období 2014-2018. Na základě dílčích kvantitativních analýz byly vymezeny pravidelnosti týkající se typu venkova, podílu osob bez vyznání, podílu rodáků a přírůstku obyvatelstva. Druhý cíl byl sledován pomocí zpráv v regionálních internetových periodicích, na jejichž základě byly určeny hlavní důvody rozpadu obecních zastupitelstev. Šlo převážně o osobní neshody v zastupitelstvu, malý zájem o kandidaturu a spory ohledně směřování obce. Byly také vymezeny shluky obcí a oblasti, kde došlo ve sledovaném období k projevům nestability nejčastěji. Klíčová slova: obecní zastupitelstvo, komunální volby, mimořádné volby, místní samospráva, stabilita obcí, regionální rozdíly
|
host ::
RSS.