|
|
Česká rozvojová pomoc
Tůmová, Lucie ; Ježek, Tomáš (vedoucí práce) ; Kundrotaite, Monika (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou zahraniční rozvojové spolupráce České republiky. Hodnotí dosavadní vývoj rozvojové spolupráce, analyzuje vydané koncepce a nástroje, ať už z hlediska bilaterální pomoci nebo závazků k mezinárodním organizacím. Posuzován je nejen státní sektor, ale také neziskové organizace a soukromé subjekty. Cílem je prozkoumat, do jaké míry se na hospodářském růstu země podílí rozvojové pomoc a do jaké snaha samotné rozvojové země a zda česká rozvojová pomoc přispěla zásadní měrou k podpoře demokracie, soukromého podnikání, ochraně soukromého vlastnictví a lidských práv. Součástí je praktická aplikace této problematiky na Srbsko, jednoho z největších příjemců české rozvojové spolupráce v posledních letech. V závěru práce jsou zhodnoceny dosavadní koncepce a představena východiska a doporučení pro budoucí vývoj rozvojové spolupráce, ať už v domácím nebo ve světovém měřítku.
|
|
| |
|
| |
|
|
Národ versus stát: Případová studie Kosovo
Kešelj, Nina ; Zemanová, Štěpánka (vedoucí práce) ; Cibulková, Petra (oponent)
Tato bakalářská práce zkoumá právní a politické aspekty kosovské secese od Republiky Srbsko ve snaze zjistit, zda je kosovské odtržení opravdu příkladem sui generis, jak tvrdí zastánci kosovské nezávislosti. Teoretická část se věnuje státoprávním a mezinárodně právním požadavkům, jež stát musí splnit, aby dosáhl mezinárodního uznání. Dále popisuje různé formy uplatnění práva národa na sebeurčení a zabývá se podmínkami, za kterých může dojít k tzv. nápravnému odtržení od domovského státu. Empirická část zkoumá specifické okolnosti, za nichž se rozpadávala bývalá Jugoslávie, a postavení Kosova, jakožto autonomní provincie Srbska, v letech 1974-1999, s cílem zjistit, zda kosovští Albánci byli dle práva k secesi od Srbska vůbec kdy oprávněni. Dále, za účelem nalezení odpovědi na otázku, zda kosovské odštěpení lze považovat za nápravnou secesi, poskytuje práce historický přehled albánsko-srbského soužití v Kosovu, se zvláštním důrazem na období od druhé světové války a na problematiku válečných zločinů a údajného obchodu orgány, jehož otázka byla nedávno v Radě Evropy znovu projednávána.
|
|
|
Podnikatelské prostředí, obchodní a kulturní zvláštnosti Srbska
Petričičová, Daniela ; Gullová, Soňa (vedoucí práce) ; Klosová, Anna (oponent)
Bakalářská práce se zabývá podnikatelským prostředím, kulturními a obchodními zvláštnostmi Srbska. První kapitola obsahuje základní informace o geografii, obyvatelstvu a současné politické situaci. Kapitola druhá se zabývá srbským podnikatelským prostředím a v kapitole třetí jsou zahrnuty informace o pravoslavném náboženství, kulturních dimenzích a zvycích. Poslední kapitola o obchodní etiketě a zvláštnostech podává informace o zvyklostech v obchodním jednání.
|
|
|
Srbsko-chorvatské vztahy v kontextu integrace do EU
Neugebauerová, Monika ; Cibulková, Petra (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Cílem této práce je zjistit, zda vzájemné srbsko-chorvatské vztahy nějakým způsobem ovlivňují proces vstupu těchto zemí do Evropské unie. Práce je rozdělena do tří kapitol. V první kapitole jsou popsána historická východiska, která měla nebo dosud mají vliv na vzájemné vztahy. Druhá kapitola zkoumá vzájemné vztahy zemí z politického, ekonomického a kulturního hlediska a třetí kapitola identifikuje a shrnuje základní problémy vzájemných vztahů a jejich vliv na integraci do Evropské unie.
|
|
|
Srbské národní zájmy a vztah k EU v soudobém politickém spektru
Zapletalová, Kristýna ; Rataj, Jan (vedoucí práce) ; Dvořáková, Vladimíra (oponent)
Cílem této práce je snaha o zodpovězení otázky, jak si v současnosti vstup Republiky Srbsko do Evropské unie stojí na srbské politické scéně v rámci jejího vymezení národních zájmů. Za tímto účelem jsou zkoumány nejen cíle, které si v souvislosti s evropskou integrací vytyčila nynější vláda, ale také postoje jednotlivých politických stran. Úvodem je nastíněna problematika teoretické formulace pojmu národní zájem. Poté jsou představeny určující zahraničně-politické otázky, které se musely na státní úrovni řešit po pádu předchozího režimu a které měly ovlivnit budoucí směřování země. Součástí třetí kapitoly je popis a charakteristika současného srbského politického systému a programové orientace sedmi hlavních politických stran. Dále jsou srovnány programové cíle vlády s průzkumy veřejného mínění se zvláštním zaměřením na otázku vstupu Srbska do EU. Druhá část práce je věnována otázce evropské integrace, a to z hlediska jednotlivých kroků Srbska k nedokončené cestě k právoplatnému členství a postojů politických stran k jejich vývoji.
|
|
|
Analýza bankovního sektoru ve vybraných zemích východní Evropy
Křížek, Tomáš ; Dvořák, Petr (vedoucí práce) ; Janda, Karel (oponent)
Práce analyzuje bankovní sektor ve vybraných státech střední a východní Evropy, konkrétně v Albánii, Srbsku a Bosně a Hercegovině a porovnává jejich vývoj se zemí z téhož regionu s rozvinutým bankovním sektorem, v tomto případě s Českou republikou. Tří části práce analyzující jednotlivě každou zemi jsou doplněny o závěrečné porování a celkové shrnutí. Analyzován je všeobecný vývoj v těchto státech, vývoj bankovního sektoru, účastníci na bankovním trhu a také samotný bankovní trh a finanční výkonnost bank. Z provedené anylýzy vyplývá, že se všechny země vyvíjí jinak a s jinými startovními podmínkami. Albánie jde cestou kvalitativního vývoje s nízkými absolutními hodnotami finančních ukazatelů, ale s jejich relativní výší vzhledem k využívání dostupných zdrojů. Vývoj v Srbsku probíhá spíše kvantitativně, jako protiklad k situaci v Albánii. Bosna a Hercegovina se vyvíjí poněkud nejednoznačně, což souvisí i s obtížnou politickou situací v zemi. Z porovnání s Českou republikou vyplývá, že všechny tři země mají před sebou ještě dlouhou cestu k dosažení srovnatelné úrovně bankovního sektoru.
|
|
|
Republika Srbsko: Politický a ekonomický vývoj a integrace v rámci Evropské unie
Djordjev, Jovana ; Abrhám, Josef (vedoucí práce) ; Jelínek, Tomáš (oponent)
Celkový politický a ekonomický vývoj Republiky Srbska je ovlivněn samotným regionem Balkánu, v jehož centrální části Srbsko leží. Celá historie Balkánského teritoria je až do současnosti provázena konflikty, majících různé příčiny.Konflikty měly buď etnický a náboženský charakter nebo obyvatelé Balkánu bojovali za osvobození zemí od nadvlády, nežádoucích politických systémů, a dokonce i kvůli nátlaku z vnějšku -- například územním sporům. Období existence SFRJ je pro balkánský region klidné období a pro svazové republiky, včetně Srbska, velmi prosperující. Za vlády Josipa Broza Tita, SFRJ měla jednu z nejprestižnějších pozic ve světě.Po Titově smrti došlo k hospodářské krizi a nárůstu nacionalismu uvnitř svazových republik. Kromě toho začaly v Srbsku ještě nepokoje v oblasti Kosova. Po vyhlášení nezávislosti svazových republik na začátku 90. let a bohužel i občanských válek, pouze Srbsko a Černá Hora zůstávaly součástí Jugoslávie. Název byl změněn na Svazovou republiku Jugoslávie a byly převzaty všechny dluhy SFRJ. Situaci, kdy došlo k odtržení ostatních republik od Jugoslávie, chtělo využít i Kosovo na samém konci 20. století. V roce 1999 se SR Jugoslávie stala terčem leteckých útoků ze strany NATO. Hlavní převrat politické a ekonomické situace nastal v roce 2000, kdy došlo k pádu Miloševićová režimu, který byl hlavním aktérem srbské politické scény od samého počátku krize v SFRJ a zahájení období transformace. Od této doby je prioritou Srbska integrace do Evropské unie a zachování své integrity a vlastního území. Srbsko kvůli událostem na Balkáně mělo zpoždění jak se zahájením transformačního období tak i se zapojením do Stabilizačního a asociačního procesu. Přestože proces SAP pro země západního Balkánu byl spuštěn v roce 2000, Srbsko se do samotného procesu zapojilo až v roce 2003. V dubnu 2008 byla podepsána Stabilizační a asociační dohoda, která byla schválena v září srbským parlamentem.
|
|
|
Zahraniční rozvojová spolupráce České republiky a Srbska
Goldmannová, Dagmar ; Adamcová, Lenka (vedoucí práce) ; Němečková, Tereza (oponent)
Dlouhá historie vzájemných vztahů České republiky a Srbska (potažmo Československa a Jugoslávie) získala na počátku 21. století nový rozměr: zahraniční rozvojovou spolupráci. Česká republika zařadila Srbsko mezi prioritní země své zahraniční rozvojové spolupráce především z důvodu historicko-politické, kulturní a ekonomické blízkosti. Komparativní výhodou České republiky coby dárce rozvojové pomoci Srbsku je především zkušenost (a desetiletý náskok) s procesem ekonomické transformace a začleňování do evropských struktur. S ekonomickou transformací přirozeně souvisí i rostoucí pozornost věnovaná oblasti ochrany životního prostředí; Česká republika má tedy v tomto sektoru know-how, které může Srbsku poskytnout. Česká firma Dekonta, a.s., je příkladem úspěšného zapojení českého podnikatelského subjektu do zahraniční rozvojové spolupráce v sektoru ochrany životního prostředí.
|
host ::
RSS.