|
|
Ergoterapeutické vstupní vyšetření z hlediska Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví
Hamplová, Pavla ; Svěcená, Kateřina (vedoucí práce) ; Sládková, Petra (oponent)
Bakalářská práce se zabývá Mezinárodní klasifikací funkčních schopností, disability a zdraví (MKF). Hlavním smyslem je využití klasifikace při ergoterapeutickém vstupním vyšetření. Tato práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část obsahuje základní terminologii, dále se zabývá charakteristikou MKF, jejími cíly, filozofií, vývojem a přehledem komponent. Další kapitola se zabývá využitím MKF v rehabilitaci a ergoterapii. Závěr teoretické části se věnuje ergoterapeutickému vyšetření. Praktická část se zabývá možností využití MKF v ergoterapii při vstupním vyšetření. Hlavním cílem praktické části je vytvoření formuláře ergoterapeutického vstupního vyšetření s kódy z MKF a aplikace tohoto vstupního vyšetření u pacientů. Formulář vstupního ergoterapeutického vyšetření s kódy z MKF by měl sloužit Klinice rehabilitačního lékařství, 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (KRL) v praxi.
|
|
| |
|
|
Profesionální pěstounská péče v zahraničí
Chlubnová, Gabriela ; Šotolová, Eva (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
Resumé Bakalářská práce je věnována tématu profesionální pěstounské péče v zahraničí. Cílem práce bylo představit způsob fungování této formy náhradní rodinné péče ve dvou zemích. První část práce je zaměřena na charakteristiku aspektů pěstounské péče, zabývá se psychologií opuštěných dětí a dalšími možnostmi péče o ně. Další část je zaměřena na profesionální pěstounskou péči na Slovensku. Systém se zde vyvíjel po rozdělení Československa odlišně než v Čechách. Tato problematika je dostupná podrobně v odborné literatuře, a proto jsem ji mohla důkladně prostudovat a podat její komplexní obraz. Součástí je i popis činnosti občanského sdružení Návrat, které podporuje návrat dětí z dětských domovů do rodin. Zde hraje důležitou roli i popisovaný postup tzv. sanace rodiny. Závěrečná část informuje o systému profesionální pěstounské péče v Norsku. V této zemi jsem studovala v rámci studijního programu Erasmus a informace jsem získala přímo v praxi, při návštěvách tamních pěstounských organizací. Norsko patří k nejvyspělejším zemím Evropy, a proto i jeho systém péče o opuštěné děti je na vysoké úrovni a nabízí řadu inspirativních myšlenek pro plánované změny v této oblasti u nás.
|
|
|
Porovnání potřeby sounáležitosti ve zdravotnickém týmu na jednotkách intenzivní péče a standardních odděleních
Polívková, Lenka ; Marsová, Jana (vedoucí práce) ; Drábková, Jarmila (oponent)
Téma: Porovnání potřeby sounáležitosti ve zdravotnickém týmu na jednotkách intenzivní péče a standardních odděleních. Cílem diplomové práce je zjistit míru uspokojení potřeby sounáležitosti ve zdravotnickém týmu na jednotkách intenzivní péče a standardních odděleních. Ve své teoretické části se zabývám podrobným rozborem potřeby sounáležitosti. Charakterizuji problematiku lidských potřeb a jejich důležitost při působení v pracovním kolektivu na jednotkách intenzivní péče a standardních odděleních. Poukazuji na příčiny a projevy frustrace této potřeby. Zabývám se fluktuací zdravotnických pracovníků a pohlížím na narušení potřeby sounáležitosti, jako na jeden z důvodu proč sestry mění pracovní místa. Praktická část práce je zpracována formou kvantitativního výzkumu. Metodou dotazníkového šetření jsem získala data od 142 respondentů (všeobecných sester, sanitářů, fyzioterapeutů ve fakultních a krajských nemocnicích). V dotazníku jsem sledovala tyto oblasti: základní faktografické údaje, frustraci potřeby sounáležitosti a její projevy, důvody fluktuace, motivaci v pracovním kolektivu. Zpracováním dat jsem došla k závěru, že sestry znají význam výrazu potřeba sounáležitosti. Subjektivně více vnímají frustraci sounáležitosti zdravotničtí pracovníci ze standardních oddělení než zdravotníci z jednotek...
|
|
|
Sociální pracovník jako člen multidisciplinárního týmu v terapeutické komunitě
MÁCHOVÁ, Tereza
Hlavním cílem práce je zmapovat a popsat činnost sociálního pracovníka a jeho postavení v multidisciplinárním týmu terapeutické komunity. Dílčím cílem je popsat spolupráci sociálního pracovníka s ostatními členy multidisciplinárního týmu v terapeutické komunitě. Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části jsou definovány základní pojmy této práce: sociální pracovník, terapeutická komunita a multidisciplinární tým. Je tak vytvořen komplexní teoretický rámec dané problematiky, který představuje základ pro následnou praktickou část bakalářské práce. V souladu s hlavním cílem bakalářské práce byly v praktické části definovány tři výzkumné otázky: 1) V čem spočívá práce sociálního pracovníka v terapeutické komunitě? 2) Jak ostatní členové týmu terapeutické komunity vnímají význam sociální práce? 3) Jaké je postavení sociálního pracovníka v multidisciplinárním týmu v terapeutické komunitě? Pro výzkum byla použita kvalitativní výzkumná strategie, metoda dotazování a technika polostrukturovaných rozhovorů. Zkoumaný soubor tvoří pět členů multidisciplinárního týmu jedné vybrané terapeutické komunity. Získaná data byla analyzována pomocí metody vytváření trsů. Výzkum ukázal, že práce sociálního pracovníka v terapeutické komunitě spočívá zejména v řešení sociální agendy. Jedná se převážně o pomoc klientovi v oblasti sociálních dávek a dluhů. Sociální pracovník rovněž učí klienta spravovat své vlastní záležitosti a napomáhá mu tak úspěšně se vrátit do běžného života. Z výzkumu vyšlo najevo, že ostatní členové týmu vnímají sociální práci jako každodenní a nedílnou součást dění v terapeutické komunitě, která se promítá i do terapeutického procesu. Největší význam potom všichni pracovníci přisuzují sociální práci na začátku léčby. Rovněž se potvrdilo, že sociální pracovník je nedílnou součástí multidisciplinárního týmu terapeutické komunity. Ostatní členové týmu oceňují jeho přínos zejména v odborných znalostech z oblasti sociální práce, které sami neovládají. Sociální pracovník funguje v týmu jako koordinátor a lektor, který do situace klientů týkající se sociální práce napomáhá nahlédnout všem ostatním členům týmu. Přínos této bakalářské práce spočívá v rozšíření dosavadních informací o činnosti a rolích sociálního pracovníka v terapeutické komunitě. Práce může také přispět k větší informovanosti odborné i široké veřejnosti. Bakalářská práce může rovněž posloužit jako podklad pro zpracování diplomové práce.
|
|
|
Domácí hospicová péče z pohledu rodinných příslušníků nevyléčitelně nemocných
SVOBODOVÁ, Anna
Za cíl své diplomové práce jsem si stanovila identifikovat vnímání potřebnosti hospicové péče na Telčsku rodinnými příslušníky nevyléčitelně nemocných. Použila jsem dostupnou odbornou literaturu, platnou legislativu a internetové zdroje věnující se domácí hospicové péči. V první kapitole teoretické části se zabývám definicí hospicové péče, kde se snažím objasnit a vysvětlit pojmy obecná a specializovaná paliativní péče, které mají společný cíl, a to důstojné a klidné umírání. Ve druhé kapitole se věnuji rodině v kontextu paliativní péče, která hraje v péči o nemocného hlavní roli. Pokud se rodina rozhodne pečovat o nevyléčitelně nemocného doma, je důležité ji podpořit. Dále se v této kapitole věnuji potřebám rodinných příslušníků, zde jsou popisována tři klíčová témata potřeb rodin terminálně nemocných. Zabývám se také péčí o rodinu pacienta, která je součástí hospicové péče, protože zde není nemocný pouze pacient, ale celá jeho rodina. Z toho vyplývá, že každý člen rodiny potřebuje paliativní péči. V závěru této kapitoly se věnuji zármutku pozůstalých. Jde hlavně o to, aby nezůstávali ve svém zármutku osamoceni, aby je někdo v jejich zármutku doprovázel. Ve třetí kapitole pojednávám o roli a postavení nemocného. Ta se mění, pokud se člověk se závažným onemocněním stává postupně závislým na cizí pomoci a přestává být schopen udržet svoji profesní i rodinnou roli. Má to nemalý dopad na jeho psychiku a emoce. Dále se zde věnuji potřebám nevyléčitelně nemocných, které se v bezprostřední blízkosti smrti mění, jsou proměnlivé podle rodinné i sociální situace. Ke změně dochází i v průběhu adaptace na nepříznivou diagnózu a prognózu, na nástup a zvládání obtíží a komplikací. Popisuji zde čtyři okruhy potřeb, biologické, psychologické, sociální, spirituální. Ve čtvrté kapitole charakterizuji domácí hospicovou péči, která je popisována jako specializovaná paliativní péče, poskytovaná v domácím prostředí v kruhu rodiny a přátel. Dále se zde věnuji historii hospicové péče v České republice, která poukazuje na to, že v době před druhou světovou válkou bylo naprosto normální dopečovat svého umírajícího doma, toho trendu nastává v 90. letech. Uvádím také cíle domácí hospicové péče a vymezení činnosti. Součástí čtvrté kapitoly je složení multidisciplinárního týmu a financování domácí hospicové péče. V páté kapitole charakterizuji Home Care, které se pokoušejí o rozšíření služeb o domácí paliativní péči. Dále se zde též věnuji historii Home Care, cílům této péče, vymezení činnosti, personálnímu zajištění agentury a závěrem uvádím financování Home Care. V šesté kapitole představuji organizaci Sdílení, o.p.s., Telč, její poskytované služby a základní činnosti podle zákona č. 108/2006 Sb. Dále zde popisuji poslání a cíle této organizace , které usilují o pomoc a podporu vážně nemocným osobám, zdravotně postiženým a jejich blízkým při řešení jejich těžké životní situace. Hlavními cíli Sdílení je zachování co nejvyšší soběstačnosti a důstojnosti vážně nemocných a podpora rodinám, které najdou sílu a odvahu doma, v přirozeném prostředí, doprovodit nevyléčitelně nemocného člena rodiny do konce jeho života. V praktické části své diplomové práci analyzuji data, která jsem získala technikou kvalitativního výzkumu s použitím metody dotazování formou polostandardizovaného a zpravována metodou otevřeného kódování. Základní soubor tvoří vybraní rodinní příslušníci nevyléčitelně nemocných, kteří jsou rozdělení do dvou skupin. První skupina představuje 3 respondenty, kteří byli v péči domácího hospice Sdílení. Druhou skupinu představují 3 respondenti v péči domácího hospice Home Care. V praktické části práce popisuji nejprve vlastní proces sběru dat, zaznamenávám výsledky rozhovoru zpracovány metodou otevřeného kódování. Pro přehlednost byly zapsány do 3 tabulek a následné výsledky zaznamenány a porovnány v závěrečné tabulce.
|
|
|
Multidisciplinární spolupráce a role sestry v péči o pacienty s blast syndromem
KOPULETÁ, Martina
Blast syndrom je velmi vážné poranění způsobené tlakovou vlnou, která vzniká při výbuchu. Další sekundární poranění mohou vzniknout při zasypání jedince sutinami, úlomky střepin z obalu výbušniny, při hoření, jedovatými plyny, které se vytvořily chemickými pochody během detonace. Poranění jsou to často fatální a procento přeživších lidí se odvíjí od toho, jak daleko se nacházeli od epicentra výbuchu. Pokud je jedinec velmi blízko, nemá takřka šanci na přežití, pakliže je od jádra výbuchu dál, několik desítek metrů, je jeho šance vyšší. Nejčastěji je s explozí spjatý větší počet raněných, takzvané hromadné neštěstí. Proto je zapotřebí, aby sestry, ale i další nemocniční personál věděl, jak při takové mimořádné události postupovat a jak se odvíjí lékařská a ošetřovatelská péče o větší počet pacientů s blast syndromem. Samotná péče o pacienty s blast syndromem je velmi náročná, jelikož ranění jsou často v kritickém stavu. Cílem této diplomové práce na téma multidisciplinární spolupráce a role sestry v péči o pacienty s blast syndromem bylo zjistit informace na základě prostudování nejnovější české a zahraniční literatury a vytvořit ucelený přehled znalostí o této problematice, jelikož dané poznatky jsou nezbytné pro vykonávání ošetřovatelské péče o pacienty s touto problematikou. Druhým cílem diplomové práce bylo podrobné zmapování role sestry v péči o pacienta s blast syndromem. Tento cíl byl stanoven z důvodů náročnosti a komplexnosti ošetřovatelské péče na urgentním příjmu a na anesteziologicko-resuscitační jednotce, neboť právě na těchto odděleních jsou na sestry kladeny vysoké kvalifikační a dovednostní nároky. Tato diplomová práce byla zpracována ryze jako teoretická, čerpající z českých a zahraničích pramenů. Dané informace pro jednotlivé kapitoly práce byly získány z mnoha odborných a vědeckých publikací, monografií, odborných časopisů a internetových zdrojů. První část práce byla věnována popisu dané problematiky, přednemocniční péči a třídících algoritmů, které jsou využívány při hromadných ztrátách zdraví, tak aby zasažené osoby měly větší šanci na přežití. V další části je rozpracován krizový management nemocnic a příjem raněných do nemocnice, práce na urgentním příjmu a následná péče na anesteziologicko-resuscitačním oddělení. Dále se teoretická práce zabývá ošetřovatelskou péčí na oddělení kritických stavů, kde je popsána ošetřovatelská péče o pacienta s blast syndromem a povinnosti sestry. V této kapitole byly definované potřebné kompetence sestry pracující na urgentním příjmu a na anesteziologicko-resuscitační jednotce. Dle platné české legislativy by o klienty s blast syndromem měly pečovat sestry se specializačním vzděláváním pro intenzivní péči, protože rozsah kompetencí sester pro intenzivní péči je mnohonásobně vyšší než u všeobecných sester. V poslední kapitole se věnuji týmové a mutlidisciplinární spolupráci, jelikož aktivní a kvalitní komunikace ať už v přednemocniční péči mezi složkami IZS na místě mimořádné události, tak komunikace mezi lékaři a ostatním nemocničním personálem je klíčová pro dobře a kvalitně odvedenou práci s co nejnižšími následky.
|
|
|
Multidisciplinární tým v péči o ženu s rakovinou prsu
LIŇHOVÁ, Romana
Téma bakalářské práce "Multidisciplinární tým v péči o ženu s rakovinou prsu" jsem si vybrala nejen pro aktuálnost této problematiky, ale zejména proto, že pracuji na chirurgickém oddělení, kde pečuji o ženy s onkologickým onemocněním prsu. Je smutným faktem, že za dobu mého působení na tomto oddělení se počet žen s tímto onemocněním neustále zvyšuje a věk pacientek naopak klesá. Teoretická část práce se zabývá vymezením pojmu multidisciplinární tým, jeho úkolů a tím, kdo ze zdravotnických pracovníků je jeho členem a jakou roli mají jednotliví členové týmu. Dále teoretická část bakalářské práce popisuje nádory prsu, metody zjišťování nádorů prsu a jejich léčbu, komplexní ošetřovatelskou péči o ženy s onkologickým onemocněním prsu a v neposlední řadě důležitost prevence. V rámci bakalářské práce byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit, zda je multidisciplinární tým zapojen do péče o ženy s onkologickým onemocněním prsu. Druhý cíl měl za úkol zjistit, jaké jsou dopady onkologického onemocnění prsu na život žen v souvislosti s ošetřovatelskou péčí. Na základě těchto cílů byly stanoveny tři výzkumné otázky. První z nich zjišťuje a zkoumá, jakým způsobem spolupracuje multidisciplinární tým v péči o ženy s onkologickým onemocněním prsu. Druhá otázka se týká rolí, které vykonává sestra v rámci multidisciplinárního týmu při onkologickém onemocnění prsu z pohledu pacientek. Poslední otázka je zaměřena na to, jaké nejčastější dopady má onkologické onemocnění prsu z pohledu pacientek na život žen. Bakalářská práce byla zpracována jako kvalitativní šetření. Pro získání dat byla využita metoda polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovory byly zaznamenány na diktafon a poté přepsány nepřímou transkripcí. Rozhovory tvoří výzkumný podklad, ze kterého vychází kategorizační a podkategorizační oblasti. Výzkumný soubor tvořilo celkem 8 žen s diagnostikovaným onkologickým onemocněním prsu, hospitalizovaných na chirurgickém oddělení v lednu a únoru roku 2014.
|
|
|
Sociální pracovník jako člen multidisciplinárního týmu při poskytování zooterapie
BERNÁ, Kateřina
Cílem bakalářské práce bylo zmapovat možnosti zapojení sociálního pracovníka při poskytování zooterapie v rámci multidisciplinárního týmu. Zajímalo mne, zda sociální pracovníci umějí definovat multidisciplinární tým a určit, kteří odborníci jsou v jejich zařízení zařazeni do takového týmu. Multidisciplinární tým je velmi diskutované téma ve všech oborech, počínaje zdravotnictvím. Bakalářská práce je rozdělena do dvou základních částí - teoretické a výzkumné. Teoretická část je dále rozdělena na tři podkapitoly. V první jsem popsala základní definice sociální práce, roli a náplň činnosti sociálního pracovníka dle zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách a specifika sociální práce se seniory. V druhé podkapitole jsem se věnovala definici a druhům zooterapie, cílovým skupinám a přínosu jednotlivých druhů zooterapie seniorům. V poslední podkapitole jsem shrnula všechny pracovníky, kteří patří do multidisciplinárního týmu a jejich činnosti dle vybraných zákonů. Ve výzkumné části jsem se snažila zmapovat zapojení sociálního pracovníka při poskytování zooterapie. Byly stanoveny dvě hlavní výzkumné otázky. V mé bakalářské práci byl využit kvalitativní výzkum, metoda dotazování, technika polostrukturovaný rozhovor. Rozhovor obsahoval 25 otevřených otázek, které byly doplněny podotázkami. Výzkum ukázal, že ve vybraných zařízeních funguje sociální pracovník spíše jako koordinátor zooterapie, komunikuje se zooterapeutem, sjednává termíny a vybírá uživatele vhodné pro zooterapii. Dále jsem zjistila, že nejčastějším druhem zooterapie je skupinová forma canisterapie. Sociální pracovník se jen minimálně zapojuje během zooterapie, celou terapii si řídí zooterapeut sám. Bakalářská práce bude sloužit jako zpětná vazba pro zařízení sociálních služeb, kde je poskytována zooterapie. Práce může být dále využita při přednáškové činnosti a výuce zooterapie v kontextu sociální práce.
|
|
|
Zavádění domácí hospicové péče z pohledu sociální práce
JANOUŠKOVÁ, Martina
Práce je zaměřena na zavádění domácí hospicové péče z pohledu sociální práce. Teoretická část se zabývá charakteristikou hospice, hospicové péče, detailněji pak domácí hospicovou péčí a platnou legislativou. Hlavní důraz je kladen na sociální práci v hospicové péči a pozici sociálního pracovníka v ní. Na teoretickou část navazuje výzkum, který má za cíl zjistit, do jaké míry se daří zavádět domácí hospicovou péči se sociálním pracovníkem. Výzkumným souborem jsou čtyři zařízení domácí hospicové péče na území Jihočeského kraje. Jedná se o Domácí hospic Jordán v Táboře, Domácí hospicovou péči sv. Kleofáše v Třeboni, Domácí hospic Athelas v Písku a Hospic sv. Jana N. Neumanna v Prachaticích.
|
host ::
RSS.