|
| |
|
|
Plant-soil feedback jako mechanismus ovlivňující druhovou diversitu rostlinných společenstev
Vondráková, Zuzana ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Janoušková, Martina (oponent)
Plant-soil feddback je vzájemná interakce mezi rostlinou a půdou. Dochází zde ke zpětné vazbě, kdy rostlina působí prostřednictvím svých kořenů na půdu a půda zas ovlivňuje růst a vývoj rostliny díky změně svých biotických a abiotických vlastností. Je to důležitý mechanismus, jak mohou rostliny ovlivňovat prostřednictvím půdy jak samy sebe, tak konkurenční jedince. V této práci bych ráda shrnula, jak plant-soil feedback funguje, jaké faktory ho ovlivňují a jaký má vliv na druhovou diverzitu rostlinných společenstev, jakou hraje roli při sekundární sukcesi, invazi či při koexistenci rozmanitých druhů. Dále bych zde poukázala, v kterých případech byla tato vazba experimentálně potvrzena a jaké experimentální metody se na studium plant-soil feedbacku používají
|
|
| |
|
|
Význam společenstev arbuskulárně mykorhizních hub pro růst vybraných rostlinných druhů na opuštěném poli
Voříšková, Alena ; Janoušková, Martina (vedoucí práce) ; Gryndler, Milan (oponent)
Diplomová práce se zabývá vlivem arbuskulárně mykorhizní (AM) symbiózy na růst vybraných rostlin na lokalitě v Českém středohoří zajímavé těsným sousedstvím polopřirozeného suchého trávníku a pole opuštěného v 90. letech 20. století. Toto uspořádání je charakteristické pro mozaiku biotopů v regionu. Práce vychází z předchozích poznatků, že některé druhy rostlin, které se běžně vyskytují na polopřirozených suchých trávnících, nekolonizují opuštěná pole. Vhledem k významu AM symbiózy pro diverzitu a produktivitu rostlinných společenstev byla vznesena hypotéza, že by za tento jev mohly být zodpovědné změny ve společenstvu AM hub opuštěného pole. Tato hypotéza byla testována ve skleníkovém nádobovém experimentu s třemi taxonomicky příbuznými páry rostlin, kde vždy jeden rostlinný druh nebyl schopen kolonizovat opuštěné pole a druhý tento biotop kolonizoval. Byl sledován růst a příjem fosforu rostlinami v půdě z obou biotopů při křížové inokulaci společenstvy AM hub z těchto biotopů. Experiment byl doplněn o popis společenstev AM hub v kořenech šesti párů rostlin z lokality pomocí analýzy polymorfismu délek terminálních restrikčních fragmentů (T-RFLP). Skleníkový experiment ukázal, že ač všechny testované rostliny vykazovaly pozitivní odpověď na mykorhizu, původ inokula neměl na růst rostlin podstatný...
|
|
|
Specifické vztahy mezi partnery v arbuskulárně mykorhizní symbióze
Voříšková, Alena ; Janoušková, Martina (vedoucí práce) ; Püschel, David (oponent)
Arbuskulární mykorhiza (AM) je symbiotické soužití mezi cévnatými rostlinami a arbuskulárními mykorhizními houbami ze skupiny Glomeromycota. AM symbióza je považována za nespecifickou interakci, jelikož AM houby jsou schopny kolonizovat kořeny téměř všech druhů rostlin, které jsou pro tento typ symbiózy hostitelské, nicméně se jistá specifita mezi partnery projevuje. Specifita se může projevit na úrovni formace mykorhizy, což znamená, že různé druhy rostlin se mohou lišit ve složení společenstva hub ve svých kořenech či odlišnou schopností kolonizace a sporulace AM hub v závislosti na hostiteli. Specifita může být také patrná v rozdílné funkčnosti symbiózy v závislosti na konkrétních partnerech a tudíž v odpovědi rostlin na mykorhizu. Zároveň specifita v AM symbióze může mít dopad i na koexistenci rostlin ve společenstvu a diverzitu rostlinných společenstev.
|
|
|
Vliv času, prostoru a genotypu na sílu plant-soil feedback interakcí
Vondráková, Zuzana ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Janoušková, Martina (oponent)
Plant-soil feedback (= zpětná vazba mezi rostlinou a půdou) je důležitý mechanismus fungující v rostlinném společenstvu, který ovlivňuje jeho druhové složení. Plant-soil feedback je studován pro získání informace o vzájemném působení rostlin ve společenstvu skrz změnu půdních charakteristik. Vliv plant-soil feedback může být jak pozitivní, negativní, tak neutrální a díky těmto změnám dochází ke kompetici či vzájemné koexistenci rostlinných druhů. Plant-soil feedback je často studován v rámci sukcese rostlinných druhů, u invazních rostlin nebo u dominantních druhů ve společenstvu, kde se zjišťuje, jak silně se vzájemně druhy ovlivňují. Navzdory velkému množství předchozích studií na toto téma víme velmi málo o změně síly plant-soil feedback v čase u jednoho druhu, tedy jak se mění síla ovlivnění půdy a tedy následná biomasa druhu rostoucího v této půdě v závislosti na různé délce působení rostlinného druhu. Podobně málo informací máme o vlivu vzdálenosti od rostliny na intenzitu plant-soil feedback a možné vnitrodruhové variabilitě v těchto interakcích. Cílem mé práce tedy bylo sledovat změnu síly plant-soil feedback v čase u druhu rostoucího v půdě ovlivněné stejným či jiným rostlinným druhem a identifikovat, které abiotické faktory mohou být zodpovědné za změnu rostlinné biomasy. Dále jsem...
|
|
|
Interakce iniciálně mykoheterotrofních rostlin s prostředím
Figura, Tomáš ; Ponert, Jan (vedoucí práce) ; Kolařík, Miroslav (oponent) ; Janoušková, Martina (oponent)
Iniciálně mykoheterotrofní rostliny v poslední době ubývají z přírody, a to i bez zjevných příčin. Jsou ovlivňovány řadou biotických i abiotických faktorů. Cílem této práce je zjistit, jak mohou vybrané faktory, např. nitrát nebo symbiotické houby, ovlivňovat jejich rozšíření v přírodě. Práce využívá zejména in vitro experimenty, molekulární určování houbových symbiontů v kořenech a analýzy obsahu stabilních izotopů. Popisuje jak působení abiotického faktoru, konkrétně dusičnanu, tak biotické interakce iniciálně mykohetreotrofních rostlin s houbovými symbionty. Pozorovaná byla inhibice klíčení extrémně nízkými koncentracemi dusičnanu v asymbiotických kulturách in vitro u několika druhů orchidejí. Míra citlivosti jednotlivých druhů k dusičnanům odpovídá obsahu nitrátu v půdě a nárokům daného druhu na dostupnost živin podle Ellenbergových indikačních hodnot. Inhibiční efekt nitrátu na klíčení orchidejí se jsme pozorovali i v symbiotických kulturách in vitro, s výjimkou jediného izolátu rodu Ceratobasidium. Dále práce odhaluje, že mixotrofní orchideje mohou využívat vlastní fotosyntáty pro výživu nadzemních částí, zatímco podzemní jsou živeny symbiotickými houbami. Na rozdíl od autotrofů mají mixotrofní druhy obvykle v kořenech široké spektrum symbiotických hub. Během evoluce k mykoheterotrofii se ale...
|
|
|
Životní strategie arbuskulárně mykorhizních hub
Fričová, Renata ; Janoušková, Martina (vedoucí práce) ; Kohout, Petr (oponent)
Arbuskulární mykorhiza je symbiotické soužití cévnatých rostlin a arbuskulárně mykorhizních (AM) hub z podkmene Glomeromycotina. Vzhledem k tomu, že v současné chvíli je jen málo známo o životních strategiích AM hub, je těžké predikovat jejich populační dynamiku ve společenstvech. Je však patrné, že AM houby se mezi sebou liší celou řadou znaků. Fyziologické a ekologické rozdíly hub mohou ovlivnit jak výsledky jejich vzájemné kompetice, tak kooperaci s rostlinami a sukcesní dynamiku celého společenstva hub. Abychom rozšířili své znalosti o životních strategiích AM hub, je nezbytné prohloubit naše porozumění znaků a faktorů ovlivňujících vztah obou symbiontů. Tato bakalářské práce je koncipována jako rešerše, jejímž cílem je shrnout poznatky o rozdílných vlastnostech AM hub a vlivu těchto vlastností na jejich životní strategie. Klíčová slova: arbuskulárně mykorhizní houby, životní strategie, hostitelská rostlina, vlastnosti, mycelium, kolonizace, kompetice, společenstvo, sukcese
|
|
|
Příspěvek mykorhizy k ekosystémovým službám v agroekosystémech
Šabatková, Zuzana ; Janoušková, Martina (vedoucí práce) ; Kohout, Petr (oponent)
Arbuskulárně mykorhizní houby představují pro rostliny významné mutualisty, kteří jim přinášejí řadu benefitů. Pro účinné využití mykorhizy v zemědělských ekosystémech je třeba porozumět faktorům, které ovlivňují prospěšnost symbiózy nejen pro hostitelské rostliny, ale i pro agroekosystémy obecněji, a také způsoby, jakými houby ovlivňují fyziologické mechanismy rostlin. Funkční mykorhiza by mohla představovat významný příspěvek k rozličným ekosystémovým službám v agroekosystémech, zamezit tak ztrátám výnosu a snížit negativní vliv zemědělské činnosti na ekosystémy. V této práci je shrnuto působení arbuskulární mykorhizy na plodiny v agroekosystémech, jejich výskyt v zemědělských ekosystémech, zejména v orných půdách, a příspěvek k vybraným ekosystémovým službám agroekosystémů. Klíčová slova: arbuskulární mykorhiza, ekosystémové služby, agroekosystémy, tvorba půdy, environmentální stres, odolnost rostlin
|
|
|
Význam kořenových exudátů v interakcích rostlin a půdy
Horčičková, Veronika ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Janoušková, Martina (oponent)
Kořeny rostlin jsou v neustálém kontaktu s půdními mikroorganismy, houbami, setkávají se s půdními živočichy a kořeny ostatních rostlin. Všechny složky půdní bioty spolu komunikují, ze strany rostlin se často jedná o chemickou komunikaci prostřednictvím kořenových exudátů, chemických látek, které rostliny uvolňují do půdy. Kořenovou exudací ovlivňují rostliny i abiotickou složku půdy, což jim pomáhá v získávání živin. Produkce kořenových exudátů má význam v lákání symbiontů a prospěšných organismů a naopak v odpuzování či hubení patogenů a parazitů. Díky kořenovým exudátům dokážou rostliny rozpoznávat sousední rostliny, potlačovat růst kompetitorů, nebo se vyhnout kompetici s příbuznými rostlinami, parazitické rostliny využívají kořenové exudáty jako signály k nalezení hostitele. Působením kořenových exudátů si rostliny vytváří vlastní společenstvo mikroorganismů a hub v rhizosféře, upravují dostupnost živin a tím aktivně mění životní podmínky v půdě. Práce se zaměřuje na rostlinné interakce zprostředkovávané kořenovými exudáty a zmiňuje způsoby, jimiž lze kořenovou exudaci studovat. Navazující diplomová práce bude pojednávat o vlivu kořenových exudátů invazních rostlin na původní rostlinné společenstvo.
|
host ::
RSS.