|
|
Stát blahobytu, střední třída a demokracie - předpoklady, rizika a východiska
Růžičková, Veronika ; Müller, Karel (vedoucí práce) ; Smetanková, Daša (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou státu blahobytu. Nejprve se v první kapitole věnuje charakteristice státu blahobytu, poté jednotlivým typům a v kapitole druhé pak historickému pozadí. Třetí kapitola je zaměřena na souvislost státu blahobytu se střední třídou a případnými riziky, které její vývoj přináší. Poslední, čtvrtá kapitola podrobně rozpracovává jeden z návrhů na reformu státu blahobytu. Konkrétně se jedná o Giddensovu Třetí cestu. Tento koncept je nejprve představen, poté následují kritické ohlasy, kde se čtenář dozví, co nejvíce oponentům vadí na tomto programu.
|
|
|
Příspěvek ke studiu proměn britského sociálního státu a britské společnosti za vlády Margaret Thatcherové a Tonyho Blaira (1979-2007)
Segeťová, Marcela ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Jeřábková, Zdenka (oponent)
Cílem mé diplomové práce bude analýza proměn sociálního státu a společnosti ve Velké Británii za vlády Margaret Thatcherové a Tonyho Blaira. V první části se zaměřím na analýzu vývoje základních rysů Welfare State, jenž předcházel nástup Thatcherové do funkce premiérky v letech 1945/51--1979. Ve druhé části půjde o analýzu vybraných změn, které se premiérce Thatcherové podařilo v této oblasti realizovat v letech 1979--1990. Třetí část bude analýzou vývoje základních rysů britského Welfare State po vítězství tzv. New Labour vedené Tonym Blairem ve volbách v roce 1997. Druhá i třetí část práce bude zaměřena mimo jiné na ekonomické dopady boje s nezaměstnaností a na přístup ke státnímu vlastnictví ve Velké Británii. Závěrem své práce uvedu stručnou komparaci těchto dvou vlád v rámci přístupu k Welfare State.
|
|
|
Solidarita a sociální spravedlnost ve společnosti
Kankrlík, Tomáš ; Poláková, Olga (vedoucí práce) ; Kubelková, Karina (oponent)
Práce se zaměřuje na problematiku sociálního státu, který se má v dnešní době na straně jedné sympatie svých příznivců, na straně druhé čelí silné kritice. Klade si za cíl zhodnotit vztah podílu sociálních výdajů na HDP a růstu HDP ve vybraných evropských zemích, jimiž jsou Švédsko, Německo a Velká Británie. V rámci řešení této otázky se práce nejprve zabývá teorií sociálního státu a přibližuje státní zásahy uplatňované při výkonu sociální politiky. Dále poukazuje na nepříznivé účinky programů sociální politiky. V praktické části práce analyzuje sledované země z hlediska struktury sociálních výdajů, jejich podílu na HDP a růstu HDP v daném období. Zaměřuje se na vztah podílu sociálních výdajů na HDP a růstu HDP, přičemž ve všech třech případech dochází na základě korelační analýzy k závěru, že se nepodařilo prokázat závislost sledovaných veličin. Na závěr práce nabízí zhodnocení vztahu podílu sociálních výdajů na HDP a míry nezaměstnanosti, kde se závislost obou ukazatelů potvrdila.
|
|
|
Sociální politika jako nástroj moci
ZÁHOŘÍK, Martin
Práce popisuje vznik a vývoj sociálního státu. Zabývá se kritickými hlasy na fungování sociálního státu a krizemi vyplývajícími ze společenských a ekonomických změn. Druhá část práce přibližuje sociální politiku jako praktickou aktivitu a také jako vědní disciplínu. Zaměřuje se na vedoucí ideologické koncepty sociální politiky, které předurčují volbu a užití základních sociálně politických principů. V třetí části práce je přiblížen pojem moc, užití moci a její legitimita. Čtvrtá část práce se nejprve věnuje obecně politickým stranám, dále vývoji českého stranického systému a na závěr současnými parlamentními stranami. Poslední část práce přibližuje pojmy demokracie a republika v původních i současných významech.
|
|
|
Názor veřejnosti na uplatňování principu sociální solidarity v ČR
POTŮČKOVÁ, Barbora
Cílem práce bylo zjistit názor běžné populace České republiky na uplatňování principu sociální a mezigenerační solidarity ve společnosti, a také míru důvěry občanů v sociální systém státu. V teoretické části mé práce se zabývám principem sociální solidarity, zběžně také historií vývoje sociální politiky, systémem sociálního zabezpečení a péče a systémem sociálního pojištění. Věnovala jsem se také cílovým skupinám a způsobu financování sociální solidarity. Obsahem výzkumné části byl dotazník prováděný přímým dotazováním převážně v kraji Vysočina a dotazováním pomocí elektronické pošty. Domnívám se, že stanovených cílů bylo dosaženo a obě hypotézy byly potvrzeny. Z realizovaného výzkumu vyplývá, že solidární cítění je u občanů ČR celkem hojně zastoupeno. Závěry, které byly vyvozeny, by mohly sloužit jako upozornění na obecné sociální naladění veřejnosti a jako ukazatel, které z nedostatků v sociálním systému státu by bylo vhodné řešit v prvé řadě.
|
|
|
Grounds of appeasement policy in Great Britain between wars
Langmajer, Jakub ; Soběhart, Radek (vedoucí práce) ; Stellner, František (oponent)
Ve své bakalářské práci se budu snažit analyzovat z politického, vojenského a hospodářského hlediska příčiny vzniku politiky appeasementu (usmiřování) během meziválečného období v Británii. Jako měřítko konečného zhodnocení této politiky appeasementu jsem použil hypotézu o primátu domácí politiky, která ovlivňovala kroky, kterými se stoupenci této politiky v meziválečném období řídili. Toto téma vyvolává i v současné době mnoho diskuzí. Byli stoupenci "usmiřování" zbabělými lidmi, kteří se nedokázali postavit rostoucímu nebezpečí totalitních režimů ve světě, nebo se jednalo o prozíravé politiky, kteří budoucí konflikt považovali za nevyhnutelný, a proto se snažili získat co nejvíce času pro znovuvyzbrojení a přípravu k válce?
|
|
|
Srovnání evropských sociálních modelů z hlediska jejich udržitelnosti
Trousilová, Jana ; Durdisová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Křížek, Josef (oponent)
Sociální politiky v jednotlivých zemích EU se vzájemně liší, ale ve svém jádru jsou založeny na sdílení základních, sociálních a společenských hodnot. Podle míry účasti státu v sociální praxi jsou rozlišovány 3 resp. 4 ideální typy sociální politiky definované Esping-Andersenem. Existují konkrétní ukazatele jako např. hospodářský růst, míra nezaměstnanosti či úroveň sociálních výdajů, kterými lze jednotlivé typy identifikovat a rozlišovat míru účasti státu. Cílem mé práce bude provést analýzu evropských sociálních modelů a rozlišit sociální chování států, které jednotlivé modely uplatňují (Švédsko, Německo, Velká Británie a Španělsko). V práci vymezím welfare state, sociální politiku EU a jejich vývoj. Definován bude Evropský sociální model a při určité abstrakci budou identifikovány podstatné znaky jednotlivých sociálních politik ve vybraných evropských zemích tak, aby bylo možno určit ke kterému myšlenkovému konceptu v typologii sociálních politik se nejvíce blíží.
|
|
|
Norský stát blahobytu a jeho zdroje
Veselý, Aleš ; Prorok, Vladimír (vedoucí práce) ; Lisa, Aleš (oponent)
Tématem práce je hospodaření Norska s ropou a zemním plynem z pohledu financování a udržitelnosti státu blahobytu. Práce se nejprve zabývá vývojem a podstatou norského státu blahobytu. Následně je pozornost věnována spolupráci Norska a Evropské unie v rámci Evropského hospodářského prostoru, především v kontextu energetické závislosti EU na Norsku.
|
|
|
Konkurenceschopnost skandinávských zemí
Valík, Lukáš ; Němcová, Ingeborg (vedoucí práce) ; Machytka, Daniel (oponent)
Tato bakalářská práce je členěna do tří hlavních částí. První kapitola se zabývá tématikou státu blahobytu. Vysvětluje definici tohoto pojmu, nastiňuje obecné příčiny vzniku této formy, charakterizuje existující modely sociální politiky se zaměřením na skandinávský typ, prezentuje některé z názorů kritiků a také se zabývá krizí tohoto konceptu. Druhá část je věnována tématice konkurenceschopnosti. Obsahuje některé z používaných definic a zmiňuje příklady institucí, které se zabývají jejím měřením. Druhá kapitola se zaměřuje na metodiku používanou Světovým ekonomickým fórem. Třetí část se snaží nalézt vztah mezi vývojem konkurenceschopnosti a omezováním státu blahobytu v Dánsku, Finsku a Švédsku. Postup vychází z analýzy vývoje konkurenceschopnosti těchto zemí podle Zpráv o globální konkurenceschopnosti a z analýzy vývoje ukazatelů, jež pomáhají odhadnout vývoj atributů typických pro skandinávský model státu blahobytu.
|
|
|
Kritika skandinávského modelu sociálního státu
Grusserová, Adéla ; Taušer, Josef (vedoucí práce) ; Černá, Iveta (oponent)
Bakalářská práce Kritika skandinávského modelu sociálního státu má za cíl popsat a posoudit sociální systémy jednotlivých zemí Skandinávie. Po identifikaci typu sociálního státu v těchto zemích se podrobněji zabývá příčinami jeho současné krize a jejími projevy ve Skandinávii. Práce se dále zaměřuje na některé ekonomické ukazatele a jejich hodnoty v průběhu posledního desetiletí a porovnává je s průměrem všech vyspělých zemí. Na závěr hodnotí souvislost mezi sociálním systémem a ekonomickou výkonností severských států.
|
host ::
RSS.