|
|
Development and Perception of the Sinjska Alka
Oľhová, Ivona ; Otčenášek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Nedvědová, Milada (oponent)
Práce předkládá téma rytířského jezdeckého turnaje Sinjska alka, který se už po tři staletí odehrává v chorvatském městě Sinj. Práce se snaží i nezainteresovaného čitatele obeznámit ne jenom s tímto turnajem, ale také s oblastí odkud pochází teda Cetinskou krajonou. Samotný vývoj Sinjskej alky je zasazený do dějinného vývoje. Práce věnuje významní pozornost ne jenom samotnému popisu průběhu turnaje ale se zaměřuje na zaznamenáni veškerých průvodních elementů které ji doprovázejí ( slavnostní průvod, kroje, výzbroj, výstroj, organizaci rytířského společenstva). Práce je doplněná o dobové a současné fotografie, které mají přiblížit vizuální stránku tohoto slavného chorvatského turnaje. !
|
|
|
Opera dei pupi
Jarošková, Karolína ; Flemrová, Alice (vedoucí práce) ; Sieglová, Tereza (oponent)
Cílem této diplomové práce je představit čtenáři lidové loutkové divadlo opera dei pupi, které se rozvinulo zejména na Sicílii ve druhé polovině 19. století. V úvodní části popíšu literární vlivy, které živily tuto tradici, ze které pak loutkáři čerpali látku pro svůj repertoár, kterým byly v první řadě příběhy o francouzském králi Karlu Velikém a jeho rytířích, tzv. paladinech. Zmapuji způsob zpracování této látky pro potřeby opery dei pupi a způsob, jakým byla propojena s orální tradicí. Dále představím vedlejší repertoár tohoto divadla, kterým byly například frašky. V následující kapitole se zaměřím spíše na formální stránku opery dei pupi, která zahrnuje osobnost loutkáře, jeho činnost, strukturu samotného divadla, charakteristiku loutek a jejich ovládání. V této části rovněž popíšu specifický koncept každodenních představení na pokračování, a jak v praxi tato představení probíhala. V analytické části se zaměřím na proces uvedení děje na scénu, který zahrnuje jak improvizaci, tak i pevně daná pravidla. Stěžejním tématem této části je pak tzv. copione, což jsou loutkářovy vlastnoručně psané poznámky, o které se opíral při uvedení představení. Tato část bude obsahovat četné úryvky jak z copione, tak z odehraného představení, a na jejich základě bude mít čtenář možnost porozumět funkci copione v rámci...
|
|
| |
|
| |
|
|
Folklórní tanec jako součást konstruktu národní identity: sarajevské taneční spolky během války v Bosně a Hercegovině v letech 1992 - 1995
Grossová, Veronika ; Hofmeisterová, Karin (vedoucí práce) ; Žíla, Ondřej (oponent)
Práce se zabývá tzv. kulturními uměleckými družstvy, potažmo folklórními tanečními soubory v Jugoslávii v letech 1945 - 1992 a v obléhaném Sarajevu během války v Bosně a Hercegovině. Autorka nahlíží na folklórní tanec jako na jeden z prostředků utváření národní identity v období konstruování moderních evropských národů v 18. a 19. století. V rámci upevňování určité národní identity byly folklórní tance využívány k propagaci politické moci a legitimizaci režimu i ve 20. století. Myšlenka jugoslávského samosprávného socialismu, který fungoval od 50. let, pronikla i do oblasti kultury. Masivně byly zakládány amatérské umělecké spolky, náležící k továrnám či jiným institucím, které udržovaly kulturní dědictví v podobě hudby, tanců a her, a jejichž úkolem bylo šířit a upevňovat jugoslávskou identitu a podporovat narativ o bratrství a jednotě jugoslávských národů. Nacionalistické napětí v zemi však, společně s ekonomickými problémy, začalo vzrůstat během 80. let a o dekádu později zapříčinilo sérii válek vedoucí k rozpadu Jugoslávie. Válka v Bosně a Hercegovině v letech 1992 - 1995 postavila proti sobě především obyvatele třech hlavních místních etnik, tedy Bosňáky, Chorvaty a Srby, a to i v tradičně multietnickém hlavním městě. Cílem práce je objasnit změny, které v rámci folklórních souborů nastaly po...
|
|
|
Lidová hudba jako součást tradic na Chodsku
Dufek, Václav ; Veverková, Jana (vedoucí práce) ; Hurníková, Kateřina (oponent)
Hlavním cílem této bakalářské práce je seznámení s bohatou lidovou tvorbou na území Chodska, především pak uplatnění hudební složky v rámci určitých tradic tohoto kraje. Vnímá hudbu jako nezbytnou součást nejen určitých zvyků, ale také životního stylu této příhraniční oblasti vůbec. Kromě významných dnů pojednává také o proměnách folklorního dění na vesnicích i v samotné metropoli a kolébce Chodských slavností - Domažlicích.
|
|
|
Tradice baráčníků v Soběslavi
Gošová, Tereza ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Šima, Karel (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o spolku baráčníků Vitoraz Soběslav. Cílem je stručně popsat historii založení tohoto spolku v kontextu celkové politicko-historické situace a dále se zaměřit na činnost spolku zejména v letech 1989 - 2016. Činnost spolku je komparována s činností ostatních baráčnických obcí především v oblasti jihočeských Blat. Úvodní část se zabývá spolkovým hnutím v českých zemích v 19. a počátkem 20. století, vznikem prvních baráčnických obcí v Čechách a poté rozšířením baráčníků do Jižních Čech. Druhá část práce popisuje podrobně spolek baráčníků z hlediska jejich symboliky. Další část nejprve stručně charakterizuje blatský subregion a následně se soustředí na činnost baráčníků zejména v této oblasti. Pozornost je věnována také Soběslavské chase mladé jako potenciálním následovníkům soběslavských baráčníků. V závěru je shrnut vznik a rozvíjení se hnutí baráčníků se zvláštním zřetelem na baráčníky soběslavské a na základě těchto poznatků je zde nastíněn jejich následující vývoj.
|
|
|
Postava čarodějnice v albánské kultuře v komparaci s dalšími státy na Balkáně
Nushiová, Suzana ; Otčenášek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Vinš, Přemysl (oponent)
Práce nahlíží do albánského folkloru a prostřednictvím pohádek, pověstí a ostatních žánrů lidové slovesnosti seznamuje čtenáře s postavou čarodějnice v albánském prostředí. Zaměřuje se především na to, jakou roli v těchto příbězích zastává, a jak je obecně popisována. Cílem práce je tuto percepci porovnat s ostatními balkánskými státy a zjistit, jak hodně se představy o čarodějnicích v balkánském prostředí liší či naopak shodují. Zároveň se práce snaží analyzovat i v jakých druzích folkloru se čarodějnice vyskytuje. V neposlední řadě se pak věnuje recepci postavy čarodějnice v sousedních oblastech a též v albánské umělecké literatuře a moderním životě.
|
|
|
Podještědská obec Hradčany v příběhu soudobých dějin
Havelka, Jan ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Tato diplomová práce navazuje na autorovu bakalářskou práci Podještědská osada Hradčany na prahu soudobých dějin v příbězích pamětníků 1914-1948 a v intencích regionální historie a mikrohistorie se zaměří na probádání obce Hradčany u Českého Dubu s akcentem na soudobé dějiny. Komplexně se budeme zabývat kulturně-historickými a politicko-historickými problémy a fenomény druhé poloviny 20. století, počínaje únorem 1948, pokračujíce kolektivizací a zánikem selského stavu ale i zánikem samotné obce Hradčany v rámci zřizování střediskových obcí v roce 1976. Tak se vlastně zamyslíme nad směry vývoje smyšlení venkovského člověka od sedláka k chalupníkovi, od agrárníka ke komunistovi. Autor zásadním způsobem rozšiřuje pramennou a vůbec zdrojovou základnu i téma. Na rozdíl od bakalářské práce je sledována celá obec včetně všech svých osad. Komparací s prameny k okolním obcím by měl vzniknout syntetický pramen jako obecný obraz podještědské obce v daném období. Další bádání jsou vedena vedle archivních studií i metodou orální historie a hodnocením četných obrazových materiálů. Práce je v zásadě syntézou, suplující v patřičné odborné rovině ztracenou obecní kroniku.
|
|
|
Invention of traditions by folk ensembles
Mušinková, Michaela ; Janeček, Petr (vedoucí práce) ; Štěpánová, Irena (oponent)
Práca sa zaoberá konštruovaním folklórnych tradícií prostredníctvom činnosti folklórnych súborov, pričom si všíma tradície kontinuitné, pretrhnuté aj vynájdené. Venuje sa pojmom folklór a folklorizmus, a ich vzájomnému pôsobeniu. Všíma si činnosť folklórneho súboru (= folklorizmus), repertoár ktorého vychádza z folklórnych prameňov, a jeho vplyv na uchovanie a rozvíjanie folklóru. Východiskom práce je hypotéza, že folklórny súbor pomáha pri revitalizácií tradícií. Metodologicky je práca postavená na terénnom výskume. Výskum prebiehal v dvoch rusínskym dedinách severovýchodného Slovenska, pričom v jednej z nich folklórny súbor pôsobí, v druhej nie. Cieľom práce je potvrdenie alebo vyvrátenie danej hypotézy na príklade jednej obyčajovej tradície - svadobného obradu. Detailnou analýzou hľadám analogické a odlišné prvky medzi jednotlivými svadbami v jednej lokalite, všímam si premenu svadby v čase (porovnávam súčasné svadby z nahrávok s tradičnou rusínskou svadbou zachytenou folkloristami v literatúre) a komparujem tento obrad v oboch lokalitách. Okrem toho si všímam, do akej miery súbor/absencia súboru vplýva na jednotlivé svadobné obrady. V záverečnej časti práce sa venujem tomu, či vplýva folklórny súbor na etnickú identitu. Kľúčové slová Tradícia, kontinuitná/pretrhnutá/konštruovaná tradícia,...
|
host ::
RSS.