|
Systémy a metody správy a péče o uliční stromořadí - modelový objekt Brno
Opálková, Jana
Diplomová práce na téma "Systémy a metody správy a péče o uliční stromořadí -- modelový objekt Brno" se nejprve zabývá názvoslovím dané problematiky a literárním přehledem týkající se tématu. Jsou zde zahrnuty faktory omezující výskyt stromořadí v urbanizovaném prostředí, negativní a pozitivní působení dřevin na městské prostředí, ale i samotné požadavky na výsadbu a následná péče o ni. Součástí metodiky je inventarizace dřevin a návrh metod, jak lze hodnotit prosperitu uličních stromořadí. Metodika tedy zahrnuje jak charakteristiky stanoviště, tak i charakteristiky samotné ulice, což dohromady spolu s použitými taxony dává informace o perspektivitě výsadeb nebo vhodnosti zvolených dřevin do podmínek prostředí. Z výsledků práce vyplývá, že v modelovém objektu se nachází jak kauzální příklady nevhodných stromořadí, tak i stromořadí velice perspektivní. Na závěr práce jsou tyto příklady diskutovány v konfrontaci s informacemi získanými z literatury.
|
|
Nástěnné malby v kostele sv. Kříže v Ronově – pokračování
Všetečková, Zuzana
Nástěnné malby v kostele v Ronově publikovala M. Stránská v roce 1983, její připsání Světlíkovi z Lichtenburku odmítl Jan Urban v roce 2003. Ikonografie nástěnných maleb ukazuje na vliv cisterciáckého kláštera (např. sv. Bernard z Clairveaux, sv. Diviš, Umučení proroka Izaiáše, sv. Jiří jako rytíř stojí na těle krále Daciana ve smyslu miles christiani.) Kulturní vliv lze spojit se Sibylou z Křižanova, která přišla do českých zemí spolu s královnou Kunhutou Štaufskou, manželkou krále Václava I. na počátku 13. století. Po stránce slohové malby ukazují analogie s uměním pozdního románského slohu, lze je snad spojit s uměním prvních desetiletí 13. st. Výzdoba kostela mohla souviset s křížovými výpravami, jejich podporovatelem byl Bernard z Clairveaux.
|
| |
|
Kostel sv. Cyrila a Metoděje v Praze-Karlíně
Klinerová, Adéla ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Prahl, Roman (oponent)
Tato bakalářská práce je věnovaná tématu kostela sv. Cyrila a Metoděje v Praze- -Karlíně. V úvodní kapitole je popsán historický a urbanistický vývoj Karlína, spolu s ambicemi na vlastní duchovní správu obce. Další části práce jsou věnovány architektonickým návrhům na kostel a postupu stavby, strukturovaném na základě několika významných mezníků. Práce se také věnuje výzdobě kostela, která je rozdělena do dvou etap. Především se jedná o malířské a sochařské realizace. Užité umění je zmíněno jen okrajově. Důležitým pramenem pro zpracování práce byly Kronika osady Karlína a farního kostela, Protokoly Jednoty pro vyzdobení chrámu sv. Cyrila a Metoda v Karlíně a architektonické plány. Nedávnému restaurování karlínského kostela je věnována publikace: Karlín. Chrám sv. Cyrila a Metoděje v Praze-Karlíně, Kostelní Vydří 2007 a také proto není restaurování chrámu tématem této práce.
|
|
Litoměřicko - zahrada Čech: krajem Dolního Poohří
Přerovský, Ondřej ; Matějů, Martin (oponent) ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá stavem krajiny Litoměřicka se zaměřením na kulturní a přírodní památky Dolního Poohří. První část je věnována stručnému popisu historického vývoje a stavu kulturní krajiny Litoměřicka s důrazem na urbanizaci i významná místa, která tento proces formovala, spolu s pokusem o nástin důvodů jejich výběru v dobách minulých. Jelikož jde o poměrně rozlehlý, mimořádně členitý a velmi různorodý region, v druhé části se podrobněji zaměřuji na oblast Dolního Poohří, a z této oblasti především na areál významné kulturní památky Doksany. Cílem této teoretické práce je nejen konstatování současného stavu krajiny, ale také nástin možností náprav, které ze zjištěných závěrů vyplývají, s doporučeními ve vztahu k územnímu plánování regionu. S využitím dostupné literatury a dalších podkladů, ale také procházením a pohybováním se krajinou na kole, se zamýšlím nad možnostmi, jak překlenout neblahé dědictví druhé poloviny dvacátého století, které kroky neodkládat, ale naopak akcelerovat a přispět tak k hlubší revitalizaci této části Litoměřicka.
|
|
Lidské tělo ve veřejném prostoru
Nuslauerová, Jana ; Špičková, Kateřina (oponent) ; Sedlák, Michal (vedoucí práce)
Diplomová práce Lidské tělo ve veřejném prostoru pojednává o lidském tělu, se kterým se setkáváme ve veřejném prostoru, jako o prostředku neverbální komunikace a interpretace a o vzájemném vztahu lidského těla a veřejného prostoru. Teoretická část, která se konkrétně zabývá městským veřejným prostorem, nahlíží na téma z pohledu filosofického, sociologického, psychologického, společenského, antropologického a tuto problematiku uvádí v kontextu výtvarného umění (příklady z výtvarné kultury). Součástí praktické části je cyklus fotografií instalací s názvem Setkání a jeho obhajoba. Didaktickou část tvoří návrh výtvarné řady o devíti úkolech a dokumentace spolu s reflexemi ze dvou úkolů ověřených v praxi.
|
|
Ladislav Žák (1900-1973)
Dvořáková, Dita ; Švácha, Rostislav (vedoucí práce) ; Sedlák, Jan (oponent) ; Wittlich, Petr (oponent)
Předmětem předkládané práce je monografické zpracování díla Ladislava Žáka (1900- 1973), všestranného tvůrce, který kromě architektury zasáhl do oboru malířství, designu nábytku a krajinářství. Praktickou činnost podložil soustavnou teoretickou reflexí. Působil i ve funkci středoškolského učitele kreslení (1924-1930) a v letech 1946 až 1973 docenta krajinářské architektury na Akademii výtvarných umění v Praze (AVU). Žák vystudoval na AVU malířství u Karla Krattnera (1919-1924) a architekturu u profesora Josefa Gočára (1924-1927). Už v raných architektonicko-urbanistických studiích a návrzích nábytku užil zásady formujícího se funkcionalismu. Hluboko do třicátých let sledoval příklad Le Corbusierova purismu. V architektových prvních teoretických textech se objevuje rys jisté dvojkolejnosti, úcta k tradici i vnímavost k aktuálním trendům, která je pro jeho dílo typická. Roku 1927 se Žák zapojil do dobového hnutí za reformu bytové kultury. Spolu s Karlem Herainem a Ladislavem Sutnarem napsal osvětovo brožuru O bydlení (knižně 1932). Ve výstavní kolonii Svazu československého díla v Praze na Babě úspěšně realizoval tři rodinné domy, zařízení interiérů a úpravy zahrad. Výrazným rysem jeho realizací na Babě je funkcionalistické téma využití volného prostoru k architektonickým záměrům. Architektovy vrcholné a...
|
|
Architektonický a urbanistický vývoj Liberce 1352-2006
Zeman, Jaroslav ; Horyna, Martin (oponent) ; Macek, Petr (vedoucí práce)
Liberec je v porovnání s většinou sídelních aglomerací na našem území městem poměrně mladým, avšak jeho vývoj byl neméně zajímavý a komplikovaný. Zásadní zlom znamenal především nástup průmyslové revoluce, neboť nejvýrazněji se v jeho podobě podepsalo následující gründerské období. Charakteristickým znakem města je vedle značné urbanistické roztříštěnosti a neuspořádanosti ovlivněné zdejší složitou terénní konfigurací zejména fenomén zahradních měst. Zároveň lze město spolu s Prahou, Ústím nad Labem, Brnem či Opavou označit za jedno z center tzv. druhého proudu kultury, reprezentovaného německy hovořícími architekty usazenými na našem území, který tvořil přirozený protipól architektuře české majority.
|
|
Ladislav Žák (1900-1973)
Dvořáková, Dita ; Švácha, Rostislav (vedoucí práce) ; Sedlák, Jan (oponent) ; Wittlich, Petr (oponent)
Předmětem předkládané práce je monografické zpracování díla Ladislava Žáka (1900- 1973), všestranného tvůrce, který kromě architektury zasáhl do oboru malířství, designu nábytku a krajinářství. Praktickou činnost podložil soustavnou teoretickou reflexí. Působil i ve funkci středoškolského učitele kreslení (1924-1930) a v letech 1946 až 1973 docenta krajinářské architektury na Akademii výtvarných umění v Praze (AVU). Žák vystudoval na AVU malířství u Karla Krattnera (1919-1924) a architekturu u profesora Josefa Gočára (1924-1927). Už v raných architektonicko-urbanistických studiích a návrzích nábytku užil zásady formujícího se funkcionalismu. Hluboko do třicátých let sledoval příklad Le Corbusierova purismu. V architektových prvních teoretických textech se objevuje rys jisté dvojkolejnosti, úcta k tradici i vnímavost k aktuálním trendům, která je pro jeho dílo typická. Roku 1927 se Žák zapojil do dobového hnutí za reformu bytové kultury. Spolu s Karlem Herainem a Ladislavem Sutnarem napsal osvětovo brožuru O bydlení (knižně 1932). Ve výstavní kolonii Svazu československého díla v Praze na Babě úspěšně realizoval tři rodinné domy, zařízení interiérů a úpravy zahrad. Výrazným rysem jeho realizací na Babě je funkcionalistické téma využití volného prostoru k architektonickým záměrům. Architektovy vrcholné a...
|
|
Geografie transformace maloobchodní sítě města Ostravy
Bednář, Pavel ; Sýkora, Luděk (vedoucí práce) ; Szczyrba, Zdeněk (oponent) ; Mulíček, Ondřej (oponent)
Závěr Shmutí transformace maloobchodní sítě města ostlavy jako specifického případu postsocialistického města spolu s faktory pro dokončenítranzice.. o nové prostorové vzorce |oka|izace nákupních center a nových prodejních formátů orientovaných na motorizovan ézákazniky, kteři se stal i vítězi transformace o sortimentní úpadek, popřípadě opuštěnítradičnich nákupních center v oblastech sídlištnízástar.b1'. ze socialistického obdobi o prostorová oligopolizace místníhomaloobchodniho trhu s potravinářským sortimentem nadnárodními maloobchodními řetězcl, kteří se stali vítězi transformace na straně nabídky o posíleníkonkurence mezi jednotlivými prodejními jednotkami potravin (např. konkurence supermarketů a diskontnich prodejen) o prtlstorol.á diferenciace prodejních jednotek ve struktuře jejich vIastrricwí (nadnárodní r.s. národní a místnímaloobchodníci o h).permarketr' a nová nákupni centra přinášejí nové urbánní formy v podobě mono1unkčníchjednopodlaŽních objektů o ngl...e nrÓstské Íunkce na okraji současně zastavěného území,tj. komerčníareály s monlrtunkČnímishluk1' r'olně stojícíchprodejnich jednotek s Žádným prostorovým PÍ(rPoienín].jak firnkČním.tak fyzickým s okolní zástavbou resp. okolnímu méstskemu nr('srředí' o měnicí se nrěstský Žir'otní sti.l a časoprostoro\'évzorce pohybtl zákazniků ve městě...
|
host ::
