|
Genderové stereotypy v přístupu vyučujících ke studujícím na osmiletém gymnáziu
Mrůzková, Helena ; Havelková, Hana (vedoucí práce) ; Smetáčková, Irena (oponent)
Genderové stereotypy existují ve společnosti už dlouho, není tomu jinak ve vzdělávacím systému. Genderové stereotypy ukazují muže jako dominantní osoby ve společnosti, které pracují mimo domov na prestižních místech. Oproti tomu ženy pracují doma či na podřadnějších místech. Nicméně tyto stereotypy ukazují, že si ženy vybírají zaměstnání s humanitním zaměřením či práce, které jsou podobné domácím pracím, zatímco muži se angažují ve vědě a technologiích. V diplomové práci se chci zabývat genderovými stereotypy, které jsou zakotveny v učitelských myslích na osmiletém gymnáziu ve vztahu ke studujícím. Výzkumu se zúčastnili čtyři učitelé a čtyři učitelky v osmi třídách. Výzkum je rozdělen do tří základních částí: videonahrávka vyučovací hodiny a její analýza, vlastní reflexe videonahrávky vyučujícími s aspektem rozdílného přístupu k dívkám a chlapcům a osobní individuální rozhovor mezi výzkumnicí a respondentem/respondentkou, který bude taktéž analyzován. Cílem mého výzkumu je analyzovat genderové stereotypy v přístupu některých vyučujících ke studujícím na osmiletém gymnáziu.
|
|
Social status of women in the developing countries -- poverty, education, labour market
Blichová, Ľubica ; Macháček, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kadeřábková, Jaroslava (oponent)
Práce se věnuje postavení žen v rozvojovém světě. Snaží se přiblížit horší postavení žen ve společnosti celkově a zároveň pomocí konkrétních indikátorů ukázat na nerovnosti mezi muži a ženami v různých rozvojových regiónech. První část práce popisuje hlavní problematické oblasti, ve kterých se ženy potkávají s diskriminací. Tato diskriminace souvisí s horším přístupem žen ke službám, jako zdravotnictví a školství, s násilím a ozbrojenými konflikty, s horším postavením žen v ekonomice a jejich slabšími rozhodovacími pravomocemi. Druhá část práce je zaměřená na tři oblasti -- chudoba, vzdělání a pracovní trh. Pomocí gendrové analýzy těchto jednotlivých oblastí ukazuje, jak velké nerovnosti mezi oběma pohlavími ve společnosti existují. Zároveň zachytává odlišnosti mezi jednotlivými regióny a též změny postavení žen v čase. V závěru práce provazuji všechny tři sledované oblasti v souhrnném zhodnocení.
|
|
Matky a otcové v komunikaci se školou
Čašková, Barbora ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Viktorová, Ida (oponent)
Práce je zaměřena na komunikaci matek a otců se školou. V první části práce je teoretické pojednání o dosavadních zjištěních k možnostem komunikace, podobě vztahů a okolnostem, které vztahy rodičů se školou ovlivňují. Vedle toho práce předkládá modely kategorizující podoby vztahů a hodnocení optimální vazby mezi rodinou a školou. Vzhledem k tématu se práce zaměřuje také na gender, tedy na to, zda fakt, že vyučující a rodiče jsou ženami a muži, má vliv na podobu komunikace. Přestože výzkumy v oblasti komunikace se školou nejčastěji operují s pojmem rodiče, dominantní zastoupení zde mají ženy - matky. Text tedy ukazuje, v jakých případech komunikují otcové a jakým způsobem je to (především vyučujícími) vnímáno. Na teoretickou část navazuje prezentace vlastního empirického výzkumu prováděného jako případová studie na jedné pražské základní škole se zaměřením na komunikaci matek a otců, a to z pohledu jak rodičů, tak učitelů. Studie se zakládala především na výsledcích z dotazníků, které vyplnilo 15 vyučujících a 145 rodičů. Bylo sledováno několik oblastí komunikace, především četnost, prostředky a témata komunikace, její obecné hodnocení, situace značící konflikt, ve kterých je předpokládaná vyšší účast otců, a také názory na změnu komunikace při zapojení více mužů. Mimo to byly brány v úvahu i...
|
|
Mluvenostní prostředky v komunikaci obyvatel Strakonic a okolí
KOVAŘÍKOVÁ, Jitka
Bakalářská práce si klade za cíl zachytit specifické obecněčeské jazykové prostředky charakteristické pro oblast Strakonic a okolí i jejich množství. Zabývá se nejprve prostěsdělovacím stylem v rovině teoretické, ze které přechází do roviny analytické, a je zakončena diskuzí nad přínosem zpracovaných dat. Materiál, ze kterého vychází, je tvořen monology vybraných osob ve věku 15-75 let žijících v dané oblasti. Tento materiál, mající primárně formu nahrávek a sekundárně podobu psanou, je následně rozdělen na skupiny dle věku, pohlaví a společenského zařazení mluvčích a analyzován v rámci vzniklých skupin z hlediska kompozičního, hláskoslovného, tvaroslovného, syntaktického a lexikálního.
|
|
Hmatová kniha jako jeden z nástrojů rozvoje dítěte se zrakovým postižením
FLÍČKOVÁ, Radka
Bakalářská práce se věnuje tématu hmatových knih jako jednoho z nástrojů rozvoje dítěte se zrakovým postižením. Teoretická část bakalářské práce je členěna čtyř kapitol, které se zabývají jedincem se zrakovým postižením, klasifikací zrakově postižených osob, specifickým vývojem dítěte se zrakovým postižením v předškolním věku, dále hmatovým vnímáním v životě člověka se zrakovým postižením, oblastí tyflografiky a výrobou knih s hmatovými ilustracemi. Hlavním cílem mé bakalářské práce bylo zjistit, jaký názor mají rodiče dětí se zrakovým postižením na hmatové knihy a jaké možnosti nabízí tato kniha pro jejich dítě v praxi. Ke zjištění tohoto cíle jsem si stanovila sedm výzkumných otázek. První výzkumná otázka se zaměřovala na to, kde mohou rodiče dětí se zrakovým postižením zapůjčovat hmatové knihy. Druhá výzkumná otázka se týkala toho, zda jsou nabízené knihy kvalitní, pro dítě a jeho rodiče zajímavé a množství v oběhu dostatečné. Třetí výzkumná otázka byla zaměřena na odlišnosti způsobu čtení hmatové knihy dle stupně zrakového postižení a pohlaví dítěte. Čtvrtá otázka se týkala reakce dítěte na hmatovou knihu při prvním kontaktu a následné práci. Pátá výzkumná otázka se zaměřovala na to, zda mají hmatové knihy dle názoru rodičů pro jejich děti nějaký přínos. Za pomoci šesté výzkumné otázky jsem zjišťovala, jaké oblasti jsou rozvíjeny pomocí této knihy u předškolního dítěte se zrakovým postižením. Sedmá výzkumná otázka byla zaměřena na zjišťování faktorů, které ovlivňují práci předškolního dítěte se zrakovým postižením s hmatovou knihou. Cílovou skupinu, která byla předmětem zkoumání, utvořili rodiče dětí se zrakovým postižením v České republice a nevidomý chlapec předškolního věku. Ke zpracování této bakalářské práce byly využity techniky kvalitativního přístupu. Data byla sbírána pomocí polostandardizovaných rozhovorů se zákonnými zástupci dětí se zrakovým postižením, pozorováním a analýzou dokumentů. Většina rodin s dítětem se zrakovým postižením si nechává knihy zasílat poštou. Čekací doba na danou knihu se odvíjí od toho, zda je k dispozici. Z odpovědí rodičů je patrné, že knih mají pro potřeby svého dítěte dostačující množství. Hmatové knihy jsou z jejich pohledu kvalitně zpracované. Nejčastěji uváděnou odpovědí bylo, že rodič čte dítěti příběh v knize, snaží se ho vtáhnout do děje, vysvětluje a pomáhá s hmatovým čtením. Nevidomé děti se na obrázku zaměřují nejprve spíše na detail. Při hmatovém prohlížení neznámých materiálů nemají děti respondentů problémy s materiály v knize. Většina rodičů odpověděla, že jejich děti čtou jednu knihu několikrát za sebou. Rodiče vidí přínos hmatových knih především v tom, že spojuje sluchový vjem s vjemem hmatovým, rozvíjí jemnou motoriku, komunikaci, myšlení, fantazii, seznamuje dítě s novými předměty prostřednictvím příběhu a přibližuje mu svět lidí bez zrakového postižení. Z výzkumu je patrné, že při čtení hmatové knihy je podporován rozvoj jemné motoriky, řeči a komunikace, orientace na ploše, časoprostorové orientace, hmatové a sluchové percepce, paměti, myšlení, pozornosti, ale i sociálních vztahů. Na průběh čtení má vliv řada faktorů, jako např. motivace ke čtení, zájem jedince, osoba, která s dítětem pracuje, pozornost, zvolené místo, poloha dítěte u čtení, aktuální nálada, zdravotní stav a samotné provedení knihy.
|
|
Application of laws of gender equality by French political parties
Šubertová, Aneta ; Matějka, Ondřej (vedoucí práce) ; Tomalová, Eliška (oponent)
Diplomová práca skúma zavedenie povinných kvót na zastúpenie žien na kandidátnych listinách politických strán vo Francúzsku, tzv. zákony genderovej parity. Tieto zákony boli prijaté zmenou francúzskej ústavy v rokoch 1999 a 2000 a stanovili, že každá politická strana musí spĺňať na volebnej kandidátke v určitých typoch volieb kvótu 50 % žien. Toto nariadenie platilo pre voľby s proporčným volebným systémom, teda pre komunálne voľby nad 3500 obyvateľov, regionálne voľby, voľby do Európskeho parlamentu a časť volieb do Senátu. Pre voľby s väčšinovým volebným systémom platí v prípade nedodržania parity na kandidátkach len finančná sankcia. Práca skúma debaty, ktoré prebehli vo francúzskej spoločnosti a v parlamente o potrebe rovnosti žien v rozhodovacích funkciách. Porovnáva pritom prístup 4 politických strán- Republikánsku stranu, Socialistickú stranu, Stranu Zelených a Národný front. Cieľom práce je ukázať, ako sa líšila rétorika politických strán pred zavedením zákonov parity od dodržania zákonov v praxi. Skúma preto voľby s väčšinovým volebným systémom, teda voľby do Národného zhromaždenia a časť volieb do Senátu. Tiež analyzuje predvolebné programy politických strán, či sa v nich objavuje otázka parity. Súčasťou celkového výskumu je aj zloženie vlády a to, koľko žien bolo v skutočnosti týmto...
|
|
Já - obraz ženy
Vidrmanová, Hana ; Fulková, Marie (vedoucí práce) ; Slavík, Jan (oponent)
/Diplomová práce/ Praha 2005 - Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, katedra výtvarné výchovy 132 s. (Přílohy: 17 x scan dokumentace výzkumu, 7 ilustrační obrazové materiály k textu, 4 kopie studentských koláží.) Cílem práce bylo zmapovat východiska tvorby genderové identity jedince ve společnosti s akcentem na vliv vizuální kultury. Práce se současnou mediální produkcí byla východiskem výtvarněpedagogického projektu zabývajícího se genderovými stereotypy a sociálními rolemi muže a ženy ve společnosti. Završením celého textu diplomové práce je kvalitativní analýza získaných materiálů metodou zakotvené teorie a tvorba vlastní teorie funkce centrální kategorie genderových stereotypů ve výzkumném poli. Správnost volby výzkumné strategie dokládají získané poznatky, funkční teorie a četná východiska pro pokračování a další rozvoj započaté výzkumné práce. Klíčová slova: Genderové stereotypy, genderová identita, sociální role muže a ženy, vizuální kultura, média, moc, společnost, metoda zakotvené teorie.
|
|
Gender Equality in the Labour Market
Radovičová, Andrea ; Ježek, Tomáš (vedoucí práce) ; Loužek, Marek (oponent)
Táto práca sa zaoberá genderovou problematikou, ktorá súvisí s presadzovaním rovných príležitostí na trhu práce. Prvá kapitola opisuje stručný historický vývoj postavenia mužov a žien a zároveň podáva súčasnú situáciu na trhu práce v ČR i EU. Ďalej vysvetľuje hlavné teoretické prístupy k danej problematike a objasňuje základné pojmy. Následne vymedzuje právne predpisy a inštitucionálne zabezpečenie, ktoré je v ČR i EU potrebné pre presadzovanie princípu rovných príležitostí. Analytická časť skúma faktory trhu práce, ktoré vyvolávajú nerovnosti medzi mužmi a ženami a zameriava sa podrobne i na mzdovú diferenciáciu. Záverečná kapitola približuje možnosti finančnej podpory zo štrukturálnych fondov EU.
|
|
Gender v armádě
MLČOCHOVÁ, Vlasta
V teoretické části práce jsou vysvětleny tyto základní pojmy gender, genderové stereotypy, princip rovných příležitostí žen a mužů, diskriminace na základě pohlaví, obtěžování na pracovišti a sexuální obtěžování na pracovišti. Dále je v první kapitole popsáno, jak se žena či muž může dostat do Armády České republiky. Vstup do armády je podrobněji rozpracován, jsou zde ukázány odlišnosti a samotný kurz, který učí základním vojenským dovednostem. V příloze je pro tuto část ukázáno, jak probíhá samotné zaměstnání profesionální vojákyně či vojáka z povolání, konkrétně u 13. dělostřeleckého pluku v Jincích. Tato příloha je zde z důvodu budoucího rozhovoru s komunikačními partnerkami / partnery.Cílem práce bylo zjistit oboustranný pohled mužů a žen na činnost, postavení a pracovní podmínky, týkající se zaměstnání v armádě, jak muži a ženy reflektují pracovní klima a jestli zde existují a do praxe vstupují genderové stereotypy.Výběrový soubor tvořilo dohromady 18 komunikačních partnerek / partnerů, z toho 9 žen a 9 mužů. Dále byli ženy i muži rozdělení, pro lepší srovnání, dle hodnostních sborů. A to hodnostní sbor mužstvo (3 ženy a 3 muži), poddůstojnický (3 ženy a 3 muži) a praporčický hodnostní sbor (3 ženy a 3 muži). Všichni komunikační partneři, se kterými proběhly rozhovory, jsou vojákyně a vojáci z povolání, sloužící u 13. dělostřeleckého pluku. Výzkum byl realizován během vojenského cvičení a samotného zaměstnání v kasárnách. Rozhovory se uskutečnily s předem vytipovanými jedinci, z různých baterií, čet i štábu, z důvodu podchycení co nejširšího spektra a různosti názorů. Pro zpracování empirické části byl zvolen kvalitativní výzkum. Použita byla kvalitativní výzkumná strategie a technika polostrukturovaného interview. Celkem bylo položeno 7 otázek, které se zabývají názory žen a mužů na pracovní místa v armádě, přezkoušení z fyzické zdatnosti, probíhající každý rok, autoritu ženy v řídící pozici, zda jsou či nejsou ženy v armádě zvýhodňovány. Dále otázky, týkající se problematiky sexuálního obtěžování a diskriminace na základě pohlaví a názor na ženy v armádě. Výsledky jsou dále rozpracovány v páté kapitole, kde jsou přidány i mé vlastní zkušenosti a legislativa, jež se zabývá rovnoprávností žen a mužů v Armádě České republiky.
|
|
Statistická analýza preferencí ve spotřebě piva
Smetana, Radek ; Hlavsa, Tomáš (vedoucí práce) ; Michal, Michal (oponent)
Diplomová práce pojednává o analýze preferencí ve spotřebě piva. Dělí se na dvě hlavní části: teoretická východiska a analytickou část. V teoretických východiscích jsou objasněny základní principy, výroba, technologie a kategorizace piva. Dále je znázorněn trh s pivem v ČR, na který navazuje charakteristika spotřebitele. Ten je zkoumán ze dvou pohledů. V prvním se nacházejí marketingové vlivy, které mohou ovlivňovat a nákupní zvyklosti spotřebitele samotného. Druhý obsahuje obecné zákonitosti spotřeby potravin, jenž jsou dané pro segment potravin jako celek, i speciálně pro spotřebu piva. Tato část, je ukončena základními zákonitostmi výzkumu, tvorbě dotazníku a jeho vyhodnocením.
V úvodu analytické části se vychází z historických a volně dostupných dat pivovaru Kozel, které jsou podrobeny analýze a doplněny predikcemi. Samotné jádro této části spočívá ve vyhodnocení dotazníku pomocí statistického softwaru Statistica. Zde se nejdříve pracuje s vyhodnocením obecných hypotéz, týkajících se piva jako celku. Na ty je navázáno daty, jenž se týkají jen pivovaru Velké Popovice - Kozel. Nejvýznamnějšími faktory, které ovlivňující obecně spotřebu piva jsou: pohlaví, měsíční příjem a věk. Pokud jde o pivovar Kozel, tak na ten mají vliv faktory pohlaví a měsíčního příjmu, společně s typem piva.
|
host ::
