|
|
Voltametrické stanovení chloramfenikolu a ofloxacinu na borem dopované diamantové filmové elektrodě
Ječmínková, Jana ; Fischer, Jan (vedoucí práce) ; Vyskočil, Vlastimil (oponent)
Byly vypracovány voltametrické metody pro stanovení amfenikolového antibiotika Chloramfenikol (CAP) a chinoloného antibiotika Ofloxacin (OFL). Ke stanovení obou látek na borem dopované diamantové filmové elektrodě (BDDFE) byly použity techniky diferenční pulzní voltametrie (DPV) a DC voltametrie (DCV). Byl sledován vliv pH v prostředí Brittonova - Robinsonova pufru a stálost signálu při opakovaných měření. Při stanovení CAP technikou DPV i DCV bylo optimální pH 6. Při stanovení OFL technikou DPV i DCV bylo optimální pH 4. Za těchto podmínek byly změřeny lineární kalibrační závislosti v koncentrační oblasti 1.10 -6 - 1.10 -4 mol.l -1 . Mez stanovitelnosti pro vyvinuté metody byla pro CAP technikou DPV 3.10 -6 mol.l -1 a technikou DCV 3.10 -6 mol.l -1 a pro OFL technikou DPV 1.10 -6 mol.l-1 a technikou DCV 4.10-7 mol.l -1 . Vyvinuté metody byly použity pro stanovení CAP ve vzorku léčiva Spersadex comp. a stanovení OFL ve vzorcích léčiva Zanocin 200. Byla vyvinuta metoda pro extrakci tuhou fází OFL z modelových i reálných vzorků moči s voltmetrickou detekcí s mezí stanovitelnosti 7.10-6 mol.l-1 .
|
|
| |
|
|
Tlustovrstvé senzory pro detekci těžkých kovů
Gajdoš, Libor ; Majzlíková, Petra (oponent) ; Prášek, Jan (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá možnostmi stanovení koncentrace těžkých kovů v roztocích diferenční pulzní volumetrií s pomocí tříelektrodových elektrochemických tlustovrstvých senzorů. V teoretické části je popsána technologie tlustých vrstev, typy a složení tlustovrstvých past. Dále pak úvod do elektrochemie a elektroanalytických metod měření. Práce také obsahuje základní informace o třech měřených těžkých kovech – kadmium, olovo a měď. Praktická část práce se zabývá měřením na uhlíkových pracovních elektrodách určených pro tlustovrstvé elektrochemické senzory v roztoku obsahujícím kademnaté, olovnaté a měďnaté ionty. Je zde stanoven detekční limit a citlivost těchto senzorů. Závěr práce obsahuje zhodnocení zjištěných výsledků a porovnání výsledků s hygienickými limity.
|
|
|
Diferenční pulzní voltametrie pro detekci metallothioneinu
Postránecká, Tereza ; Prášek, Jan (oponent) ; Provazník, Ivo (vedoucí práce)
Metalothionein (MT) je protein s charakteristickým aminokyselinovým složením, který díky svým thiolovým skupinám dokáže vázat ionty kovů a zapojovat se tak do homeostázy těchto iontů v organismu. Protein má svůj význam i v procesu karcinogeneze, mohl by být vhodným markerem u některých typů nádorů. MT má v organismech mnoho specifických funkcí. Může být zkoumán několikerými technikami. Běžně používanou metodou stanovení koncentrace MT je elektroanalýza. Konkrétněji se v této práci zaměřuji na diferenční pulzní voltametrii za využití Brdičkovy reakce.
|
|
|
Elektrochemická impedanční spektroskopie jako charakterizační metoda modifikovaných nanostrukturovaných elektrod
Vrbová, Eva ; Urbánková, Kateřina (oponent) ; Hrdý, Radim (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá nanostrukturovanými povrchy, nanočásticemi a elektro- chemickými charakterizačními metodami, jako jsou cyklická voltametrie, diferenčně pulzní voltametrie a elektrochemická impedanční spektroskopie. Cílem této diplomové práce je teoretická rešerše problematiky výroby a charakterizace modifikovaných nano- strukturových elektrod. Součástí praktické části je výroba biomodifikovaných nanostruk- turovaných elektrod metodou anodizace W/Al vrstev s následnou galvanickou depozicí zlata nebo depozicí rtuti, modifikace těchto elektrod kyselinou 11-merkaptoundekanovou a bovine serum albuminem (BSA). Součástí práce jsou i SEM snímky nanostrukturova- ných elektrod, měření kontaktního úhlu těchto elektrod a vytvoření elektrického obvodu s následnou simulací průběhů.
|
|
|
Studium vlivu kvantových teček na biologické systémy a jejich komponenty
Koudelková, Zuzana ; Zítka, Ondřej (oponent) ; Provazník, Ivo (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce je sumarizovat dostupné poznatky o kvantových tečkách a jejich vlivu na živé systémy. V textu jsou popsány metody přípravy kvantových teček s ohledem na jejich vlastnosti (velikost, vlnovou délku fluorescence) a metody biofunkcionalizace kvantových teček biomolekulami. V živých organismech se nachází velké množství proteinů, proto jsou tyto látky považovány za jednu z hlavních interakčních složek v organismech. Proto je v práci také uvedena základní informace o proteinech. V neposlední řadě jsou popsány různé metody, kterými se kvantové tečky mohou charakterizovat, především diferenční pulsní voltametrie, měření zeta potenciálu a fluorescence. Hlavním úkolem této práce je navrhnout modely různých prostředí, ve kterých bude probíhat degradace kvantových teček s ohledem na vyhodnocení získaných kinetických parametrů pro predikci stability jednotlivých kvantových teček.
|
|
|
Tlustovrstvé senzory pro detekci těžkých kovů
Polický, Jiří ; Adámek, Martin (oponent) ; Prášek, Jan (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá problematikou detekce težkých kovů s použitím senzorů vyrobených technologií tlustých vrstev. Je zde popsána výroba tlustovrstvého senzoru metodou sítotisku a elektrochemické analytické metody pro stanovování chemických prvků v elektrolytu. Bylo použito několik komerčních i vyrobených tlustovrstvých past na bázi uhlíku pro pracovní elektrody senzorů. Vlastnosti past byly ověřovány při detekci iontů kadmia v základním roztoku chloridu draselného metodou diferenčně pulzní voltametrie. Nejlepších výsledků bylo dosaženo elektrodou s obsahem uhlíkových nanotrubic označenou NM22 při oxidaci kadmia. S tímto materiálem pracovní elektrody bylo dosaženo detekčního limitu 20×10-6 mol l-1.
|
|
|
Vybrané anorganické kontaminanty v potravinách a možnosti jejich stanovení
Kroupová, Kateřina ; Vítová, Eva (oponent) ; Vitoulová, Eva (vedoucí práce)
Práce je věnována problematice výskytu anorganických kontaminantů v potravinách. V úvodu se zabývá výskytem jednotlivých vybraných prvků v potravinách. Koncentrace těchto prvků je nejdůležitějším faktorem pro posouzení jejich toxického působení na člověka. Aby bylo zabráněno možnému škodlivému vlivu na lidský organismus, jsou určeny limitní hodnoty koncentrací těchto prvků v jednotlivých potravinách. Práce se proto opírá o legislativu České republiky. Pozornost je také věnována biologickému monitorování, které je nezbytné k preventivním opatřením. Ve třetí kapitole jsou stručně popsány metabolické pochody jednotlivých prvků a jejich toxické účinky. Pro kvalitativní a kvantitativní vyhodnocení vzorku instrumentální analytickou metodou je nezbytné vzorek správně odebrat a před samotnou analýzou příslušně upravit. Metodika odběru vzorků a metody používané ke stanovení vybraných prvků jsou uvedeny ve čtvrté a páté kapitole. Práce poskytuje komplexní pohled na problematiku vybraných toxických látek v potravinách a zároveň může sloužit jako podklad pro navazující diplomovou práci.
|
|
|
Electrochemical Methods for Determination of Three Tumor Biomarkers for Neuroblastoma: Homovanillic Acid, Vanillylmandelic Acid, and 5-Hydroxyindoleacetic Acid
Makrlíková, A. ; Ktena, A. ; Fischer, J. ; Navrátil, Tomáš ; Vyskočil, V.
Tumor biomarkers – homovanillic acid, vanillylmandelic acid, and 5-hydroxyindoleacetic acid – have been determined at a screen-printed carbon electrode in small volume samples. For all measurements, Britton-Robinson buffer (0.04 moll−1, pH 3.0) was used as an optimum medium for all three analytes. Dependences of the peak current on the concentration were linear for all compounds, with the limits of quantification 0.8 μmol∙l–1 for homovanillic acid, 0.2 μmol∙l–1 for vanillylmandelic acid, and 0.2 μmol∙l–1 for 5-hydroxyindoleacetic acid. Depending on the results of the measurements, the future experiments should be performed in human urine.
|
|
| |
host ::
RSS.