Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 758 záznamů.  začátekpředchozí726 - 735dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Švédsko a reformy posilující konkurenceschopnost
Turek, Ondřej ; Bič, Josef (vedoucí práce) ; Popovová, Marie (oponent)
Bakalářská práce vymezuje chápání pojmu konkurenceschopnost, pojednává o metodologii jejího měření a zabývá se žebříčky konkurenceschopnosti. V další části práce se zaměřuji na Lisabonskou strategie, která si klade za cíl zvýšit konkurenceschopnost Evropské unie. Převážně se zabývám revidovanou strategií a jejími novými směry. Ve třetí části hodnotím konkurenceschopnost Švédska, které se vyznačuje tržně sociálním systém. Mezi hlavní důvody vysoké švédské konkurenceschopnosti patří orientace na nové technologie, vzdělaná pracovní síla a koncentrace na efektivní odvětví s velkou přidanou hodnotou.
Analýza cílů Lisabonské strategie ve vybraných zemích EU
Moravec, Lukáš ; Plchová, Božena (vedoucí práce) ; Nigrinová, Lenka (oponent)
Práce se zabývá analýzou cílů Lisabonské strategie ve dvou zemích EU, České republice a Dánsku. Vychází z vývoje evropských politik, jejichž cílem je stát se nejkonkurenceschopnější ekonomikou světa, založenou na znalostech. Mapuje situaci od roku 2000 do současnosti. Práce obsahuje soubor základních informací charakterizující obě vybrané ekonomiky, a to z pohledu geografického, politicko-ekonomického, sociálně-kulturního a technického. Na základě především tvrdých dat porovnává obě evropské země v osách revidované Lisabonské strategie. Cílem je poukázat na nedostatky České republiky, které je třeba uvažovat ve snaze stát se dynamickou, konkurenceschopnou zemí v globalizovaném světě.
Ochrana životního prostředí a konkurenceschopnost EU
Bednář, Jiří ; Bič, Josef (vedoucí práce) ; Vondrušková, Barbora (oponent)
Hlavním úkolem této bakalářské práce je charakterizovat politiku ochrany životního prostředí EU se zaměřením na ekologické aspekty její konkurenceschopnosti. V práci jsou popsány nástroje, principy a instituce, na kterých je ekologická politika EU založena. Je zde nastíněna její historie a vývoj až do současnosti. Práce dále pojednává o Lisabonské strategii a Strategii udržitelného rozvoje EU.
Konkurenční výhody nadnárodních společností
Smrčková, Michaela ; Jelínková, Eva (vedoucí práce) ; Korandová, Jiřina (oponent)
Tato práce odpovídá na otázky, proč vznikly nadnárodní společnosti a proč se jim tak daří. Základní teorie vzniku a chování nadnárodních společností v souvislosti se změnami globálního ekonomického prostředí vysvětlují motivy investic v zahraničí. Konkurenční výhody nadnárodních společností oproti národním podnikům spočívají v jejich know-how, možnosti podnikat ve více zemích a v jejich ekonomické síle. Tato práce dále uvádí, jaké jsou možnosti regulace činnosti nadnárodních společností tak, aby byly minimalizovány negativní aspekty a zdůrazněny pozitivní aspekty jejich působení.
Konkurenceschopnost EU a Spolková republika Německo
Curevová, Markéta ; Bič, Josef (vedoucí práce) ; Hitzgerová, Vlasta (oponent)
První kapitola práce je věnována konkurenceschopnosti, jejímu vymezení a možnostem, jak můžeme konkurenceschopnost měřit. Druhá kapitola popisuje Lisabonskou strategie, její vývoj a současnou situaci. Poslední kapitola je věnována Spolkové republice Německo, podrobněji je popisována Agenda 2010 a německý národní program reforem.
Společenská odpovědnost firem jako nový faktor firemní konkurenceschopnosti
Bolfíková, Petra ; Zeman, Jiří (vedoucí práce) ; Filipová, Alena (oponent)
Společenská odpovědnost firem (CSR) je pojem v posledních letech hodně populární, ačkoliv ne úplně nový. Spousta - především velkých, multinacionálních firem - byla donucena chovat se odpovědně ke své společnosti a ne ji využívat. Tlak především veřejnosti a spotřebitelů pomocí jejich kupní síly jim v podstatě nedal jinou možnost, pokud tyto firmy chtěly přežít i do budoucnosti. Společenská odpovědnost firem se dá využít ale i obráceně ? jako prevence a výhoda firmy. Nejenže CSR prospívá životnímu prostředí a společnosti jako takové, ale i firmě samotné tento koncept přináší spoustu výhod ? od snížení nákladů úsporou energie a odpadů, přes udržení a snadnější získávání kvalitních zaměstnanců až po snížení nákladů na risk management a zlepšení reputace. Ačkoliv se může zdát, že CSR je pouze pro velké firmy, opak je pravdou. Malé a střední podniky mají ke svému okolí daleko blíž než jejich větší protějšky a často už nějaké aktivity v rámci CSR provádějí, aniž by o tom věděly. Co těmto malým a středním podnikům chybí je strategie implementující CSR do každodenních činností firmy a prostupující celou firmu od nejvyššího vedení až po nejníže postavené pracovníky. Problémem je také malá komunikace CSR s okolím, časté příliš úzké chápání CSR jako pouhé firemní dárcovství a její zaměňování s marketingovým nástrojem a PR.
Strategie malé maloobchodní firmy
Keslerová, Kateřina ; Filipová, Alena (vedoucí práce) ; Zeman, Jiří (oponent)
Cílem mé práce je popsat a zhodnotit strategii malé maloobchodní firmy. Práce se zaměřuje na hodnocení marketingového mixu a konkurenční strategie. Snažím se v práci popsat celkové konkurenční postavení firmy na českém trhu a její možnosti konkurenceschopnosti a ekonomické efektivnosti v budoucnosti.
Komparace EU15, USA, Japonska a Austrálie prostřednictvím vybraných makroekonomických ukazatelů
Tůma, Pavel ; Vostrovská, Zdenka (vedoucí práce) ; Halás, Vladimír (oponent)
Cílem této práce je analýza vybraných ukazatelů, které budou předmětem porovnání, jejichž hodnoty se následně odráží ve vzájemné konkurenceschopnosti. Nechybí ani doporučení pro jednotlivé hospodářské politiky do budoucna. Práce se člení do 7mi kapitol.První je věnována stručné charakteristice jednotlivých ekonomických celků. Druhá se zabývá hrubým domácím produktem, a to především jeho vývojem a strukturou. Třetí kapitola se orientuje na analýzu cen od relativní cenové hladiny, míry inflace až po jednotlivé složky indexu spotřebitelských cen. Čtvrtá kapitola pojednává o vnitřní stabilitě a to vládním deficitu, jeho odrazu ve vládním dluhu, vývoji úrokových sazeb a zásazích vlády v podobě sociálních transferů a subvencí. V 5. kapitole o vnější stabilitě sleduji vývoj běžného účtu platební bilance na HDP a měnový kurz. Šestá kapitola rozebírá trh práce z hlediska celkové míry nezaměstnanosti a z pohledu produktivity práce podle sektorů hospodářství. Poslední kapitola obsahuje hodnocení jednotlivých ekonomik prostřednictvím doplňkových ukazatelů jako je index lidského rozvoje či index korupce.
Clustering as a Tool of Competitiveness, the Case of the Czech Republic
Daumová, Dora ; Zemplinerová, Alena (vedoucí práce) ; Chalupníček, Pavel (oponent)
Tato práce pojednává o problematice klastrů jako relativně nových nástrojů ekonomické konkurenceschopnosti a zkoumá jejich spojení se státem prostřednictvím klastrových politik a iniciativ. V úvodu jsou prezentovány teoretické modely spojené s klastrovou tematikou. Dále je představen samotný koncept klastrů zaměřený jednak na podpůrné argumenty, tak i rizika existence klastrů jako takových. První část končí vysvětlením vztahu tohoto konceptu k inovacím a konkurenceschopnosti. Druhá část práce se zaměřuje na klastrové politiky jako možné prostředky vedoucí ke vzniku klastrů. Tyto politiky jsou zkoumány v řadě aspektů, důraz je kladen na roli státu a její oprávněnost ve smyslu jejího pozitivního či negativního vlivu na klastry. Empirická část se pak zaměřuje na problematiku vytváření klastrů v České republice. Nejprve je analyzována česká klastrová politika a její charakteristiky týkající se cílů, nástrojů, přístupů a dalších relevantních oblastí se zaměřením se na problémy této politiky. Následuje zpracování případové studie Moravskoslezského automobilového klastru z hlediska jeho vzniku, vývoje a činností. Tento klastr je dále zhodnocen na základě Porterova modelu a jsou zjištěny jeho nedostatky.
Konkurenceschopnost EU: Lisabonská strategie a komparativní profil členských zemí
Čiháková, Jitka ; Abrhám, Josef (vedoucí práce)
V první části bych se chtěla zabývat výrazem konkurenceschopnost a jednotlivými žebříčky konkurenceschopnosti, sestavovanými mnoha ekonomickými institucemi. Smysl hodnocení těchto sestavovaných žebříčků lze samozřejmě zpochybnit. Myslím si ale, že je lepší se pokusit o nějaké hodnocení než vůbec žádné. Nemyslím si, že jde o samotné pořadí, kdo je kolikátý. Pro země je užitečné, že se mohou s ostatními porovnávat, zjistit jaké reformy ta která země provedla, jak jsou úspěšné či nefungují. Určitě jsou pro státy stimulující a zdrojem informací. Výhodou těchto zpráv je, že jsou rozsáhlé a podávají velmi komplexní obraz o stavu ekonomiky v jedné studii nebo se čtenář může zaměřit pouze na vybrané indikátory. Pro svoji práci jsem si vybrala jako první analýzu konkurenceschopnosti, kterou provádí každoročně Světové ekonomické fórum v podobě Zprávy o globální konkurenceschopnosti. Jako druhou budu hodnotit Ročenku světové konkurenceschopnosti, kterou vydává Mezinárodní institut pro rozvoj managementu v Lausanne. Třetí průzkum, Zpráva o podnikatelském prostředí od Světové banky, není přímo index konkurenceschopnosti, ale s konkurenceschopností úzce souvisí, protože je stále více věnována pozornost zlepšení podnikatelského prostředí se zřetelem k růstu konkurenceschopnosti i na úrovni Evropské unie. V procesu implementace Lisabonské strategie patří podnikatelské prostředí v Evropě k základním tematickým okruhům. V druhé části přejdu k Lisabonské strategii, k jednomu z nejzajímavějších programů, který Evropská unie přijala a jež je synonymem pro konkurenceschopnost. Nejprve Lisabonskou strategii představím, poukáži na její vývoj a pak zhodnotím počínání jednotlivých států EU v rámci Lisabonské strategie prostřednictvím Lisabonského žebříčku, který vydává Centrum pro Evropskou Reformu. Poté bych se chtěla krátce podívat na nástroje Lisabonské strategie. Ve třetí části srovnávám ekonomiky USA a EU. Nejprve bych chtěla celkově zhodnotit vývoj USA a EU v posledních letech na vybraných ekonomických ukazatelích. Poté bych se chtěla blíže věnovat problému pracovního trhu a to zaměstnanosti, nezaměstnanosti a sociálního systému. Nakonec se zaměřím na podnikatelské prostředí a konkurenceschopnost. Pomocí zpráv o konkurenceschopnosti a Lisabonské strategii bych se chtěla pokusit zhodnotit a porovnat konkurenceschopnost jednotlivých členských zemí EU, samozřejmě se zvláštním zřetelem na Českou republiku. V závěru bych chtěla shrnout, co USA s EU spojuje, a co odlišuje a představuje výhody či problémy.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 758 záznamů.   začátekpředchozí726 - 735dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.