|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Vývoj rybího společenstva v říčním rameni po jeho revitalizaci
Hohausová, Eva
Revitalizace Kurfürstova ramene proběhla v období prosinec 1993 - listopad 1994. Již v jejím průběhu vzrostl počet druhů (>1+ ryby) zjištěných v rameni na 12, ve srovnání s 9 druhy nalezenými před revitalizací. Následný monitoring v letech 1995-96 a 1999 odhalil další nárůst počtu druhů až o 17. Struktura společenstva se co do skladby hlavních druhů, zastoupení reprodukčních a ekologických skupin mezi roky, mimo sezónní kolísání, významně nelišila. Po revitalizace bylo v rameni nově zjištěno 6 druhů. Většina druhů byla zastoupena jak dospělými tak 0+ jedinci, neboť mnohé druhy se pravděpodobně v rameni třely nebo jej využívaly jako školku pro 0+ ryby. Struktura 0+ společenstva před a po revitalizaci se příliš nelišila. Po 6-letém monitorování lze shrnout, že revitalizace byla pro společenstvo ryb v rameni přínosem. Nyní bude záležet na dalším vývoji ramene (zazemňování, zarůstání vegetací), zda bude nadále úspěšně sloužit lokálním rybím populacím.
|
|
|
Srovnávací analýza revitalizačního potenciálu městských částí Prahy 3 a Prahy 7
Holmanová, Nikol ; Pek, Tomáš (vedoucí práce) ; Jiroušková, Šárka (oponent)
Cílem práce je srovnání revitalizačního potenciálu obou území a zhodnocení plánovaných projektů využití industriálních staveb na území obou městských částí. V tomto směru jsou uvedeny příklady industriálních staveb obou území, jejich původní a minulé využití a je popsán jejich současný stav. Práce vyhodnocuje pozitivní a negativní stránky uskutečněných i plánovaných projektů a jejich vliv na okolí. Zohledňují se obě území z hlediska jejich historického vývoje, současného využití a zátěže a budoucích záměrů v kontextu omezení daných umístěním, územním plánem a vnějšími, nejen ekonomickými, vazbami. Doplňkovou součástí práce je jednoduchá příkladová studie již revitalizovaného území obdobného charakteru jinde ve světě.
|
|
|
Revitalizace oblasti postižené těžbou na příkladu Podkrušnohoří
Svobodová, Eva ; Postránecký, Josef (vedoucí práce) ; Šrýtr, Josef (oponent)
Diplomová práce se skládá z několika částí. V první části jsou uvedeny základní charakteristiky Ústeckého kraje se zdůrazněním jeho slabých a silných stránek. Pro některé ukazatele je využito mezikrajského a celorepublikového srovnání. Druhá část je věnována těžební činnosti jakožto nedílné součásti Ústeckého kraje. Jsou zde popsány hlavní mezníky historie dolování v regionu, současné působení těžebních společností v tomto kraji a stručný popis hlavních těžebních lokalit. Ve třetí části je vysvětlen pojem rekultivace, existence různých forem rekultivací, jejich financování či základní dokumenty k nim a následný význam revitalizace v území. Poslední úsek je věnován aplikaci revitalizace v Ústeckém kraji. Cílem práce je zjištění celkové ekonomické náročnosti obnovy území dotčeného těžební činností v jeho maximální možné variantě -- dotěžení veškerých zásob hnědého uhlí vyskytujících se na území Ústeckého kraje.
|
|
|
Znovuzavedení značky Nestlé Ricoré na český a slovenský trh
Nováková, Eliška ; Boučková, Jana (vedoucí práce) ; Chybova, Hana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá znovuzavedením značky Nestlé Ricoré na českém a slovenském trhu. Cílem práce bylo popsat postup budování značky reálně existujícího produktu rychloobrátkového zboží. V teoretické části práce jsem se zabývala analýzou a popisem současné situace značky Nestlé Ricoré. V praktické části jsem pak navrhla optimální strategii revitalizace této značky.
|
|
|
Problematika brownfields na příkladu průmyslové zóny Kladno-východ
Trunečková, Zuzana ; Postránecký, Josef (vedoucí práce) ; Teichmann, Čeněk (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na popis problematiky dlouhodobě nevyužitých a zdevastovaných ploch (brownfields) v ČR. Veškeré charakteristiky těchto území jsou konkretizovány na příkladu průmyslové zóny Kladno-východ, jejíž značná část se dá označit za brownfield. Analyzován je postupný vývoj tohoto kdysi slavného průmyslového areálu, současná situace (areál je stále částečně využíván pro průmyslovou výrobu) i plánované projekty, které se mají stát motorem pro budoucí rozvoj této lokality. Část práce je také věnována sociálně-ekonomické charakteristice města Kladna, jehož nedílnou součásti průmyslová zóna je a vždy byla.
|
|
|
Vývoj nové výstavby kancelářských prostor v Praze po roce 1989
Císař, Milan ; Heřmanová, Eva (vedoucí práce) ; Sýkora, Luděk (oponent)
V 90. letech minulého století vypadal pražský trh s kancelářskými prostory naprosto odlišně od situace, která je na tomto trhu v současnosti. Trh, na kterém výrazně převažovala poptávka, byl typický nedostatkem kvalitních kancelářských prostor a jejich budováním převážně v centru města. Malé projekty zaměřené především na rekonstrukce stávajících administrativních či rezidenčních budov se potýkaly s nedostatkem prostoru a s omezeními památkového úřadu, potažmo světové organizace UNESCO. Současný trh kancelářských prostor v Praze je trhem s převažující nabídkou, s čímž souvisí výrazná změna situace jak z hlediska developerských společností, tak ze strany nájemců. Konkurence mezi developery vzrostla a lze čekávat, že se bude nadále zvyšovat. Nová výstavba kanceláří se přesunula z centra města do oblasti vnitřního a vnějšího města, kde namísto jednotlivých kancelářských budov vyrůstají multifunkční komplexy či celé nové městské čtvrti. Praha je z hlediska rozvoje výstavby kancelářských prostor srovnatelná s Budapeští a Varšavou. Trendy, jako komercializace centra města či suburbanizace, jsou typické pro všechna čtyři hlavní města zemí regionu střední a východní Evropy.
|
|
| |
host ::
RSS.