Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 722 záznamů.  začátekpředchozí713 - 722  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.24 vteřin. 

Analýza faktorů nezaměstnanosti ve vybraných krajích České republiky v letech 1999 - 2014
Vázler, Lukáš ; Komrska, Martin (vedoucí práce) ; Babin, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá analýzou faktorů, které mají vliv na nezaměstnanost ve vybraných krajích České republiky. Jako referenční kraje jsou vybrány Jihočeský, Jihomoravský, Karlovarský a Ústecký kraj v období mezi roky 1999 až 2014. Odhad ekonometrického modelu byl vytvořen na základě sestaveného panelu pro výše uvedené čtyři kraje s celkovým počtem 64 pozorování. Bakalářská práce zkoumá vliv faktorů z ekonomické a sociologické oblasti na obecnou míru nezaměstnanosti a registrovanou míru nezaměstnanosti. Práce potvrzuje vliv pohlaví, vzdělání a výše dávek v nezaměstnanosti v předpokládaném směru působení. Naopak věk a zdravotní stav působí v opačném než předpokládaném směru.

KSČM a otázka antisystémovosti
Šnídl, Vladimír ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Cabada, Ladislav (oponent)
Diplomová práca analyzuje postoj Komunistické strany Čech a Moravy (KSČM) k súčasnému politickému systému. Kladie si otázku, či je dnes ešte stále oprávnené charakterizovať túto stranu prívlastkom "antisystémová". Pri hľadaní odpovedi práca skúma predovšetkým ideové doktríny KSČM, koaličný potenciál a vnútrostranícke mocenské pomery. Zistenia sú následne porovnávané s kritériami, ktoré pre antisystémový typ strany vymedzil Giovanni Sartori. Ako doplnok sa rozoberajú i možné konflikty politiky KSČM s českými zákonmi a ústavou. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)

Jaroslav Preiss a role Živnostenské banky v monetární a fiskální politice meziválečného Československa
Kacovská, Klaudie ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Ráček, Martin (oponent)
Dne 8. prosince 1868 byla v zasedací síni Staroměstské radnice v Praze založena Živnostenská banka pro Čechy a Moravu v Praze a stala se jednou z vedoucích bank v Rakousku-Uhersku s českým kapitálem. Práce pojednává o činnosti Živnostenské banky a jejího vrchního ředitele Jaroslava Preisse v období 20. let První republiky. Je zaměřena na samotnou osobu Jaroslava Preisse, jeho život, kariéru a vliv na hospodářství v Československu. Dále je v práci je analyzována Živnostenská banka, její historie, vliv po první světové válce a hospodářské situace v Československu. Klíčovými prameny jsou materiály v archivu České národní banky, zejména výroční zprávy a Preissova osobní korespondence.

Analýza regionální dimenze dotačních titulů do environmentální sféry v programovém období 2004-2006
Zavřel, Leoš ; Blažek, Jiří (vedoucí práce) ; Trantinová, Marie (oponent)
Předkládaná práce se zabývá hodnocením regionální alokace investic v rámci Politiky hospodářské a sociální soudržnosti EU do environmentální sféry. Analýza byla provedena pro projekty z dotačních titulů z programového období 2004-2006. Na základě porovnání předpokládané míry podpory a skutečné míry podpory (podílu na celkové alokaci 22 mld. Kč) bylo zjištěno, že relativně nejvíce finančních prostředků bylo alokováno do regionů se střední kvalitou životního prostředí (tj. do Libereckého kraje, středních Čech, střední a jižní Moravy) a naopak relativně nejméně do regionů s nejnižší nebo nízkou kvalitou životního prostředí (tj. do Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského kraje). Totožné závěry vyplynuly z dílčí analýzy relativní pozice vybraných typů regionů v celkové alokaci finančních prostředků, jelikož relativně více byly podpořeny metropolitní areály a velkoplošná chráněná území a naopak relativně méně strukturálně a environmentálně postižené regiony. Ze zodpovězení výzkumných otázek vyplývá, že regionální distribuce finančních prostředků z veřejných zdrojů byla v rozporu s cíli jak regionální, tak i environmentální politiky ČR. Klíčová slova: regionální politika, životní prostředí, veřejné finance, Česko

Analýza komoditní vertikály vinné révy
Hampejsková, Tereza ; Malý, Michal (vedoucí práce) ; Hálová, Pavlína (oponent)
Bakalářská práce se zabývá zhodnocením hlavních specifik v oblasti pěstování a výroby vína v ČR a zaměřuje se především na způsob pěstování révy vinné a následné zpracování vína v Čechách a na Moravě u různých větších i menších pěstitelů této komoditní vertikály. V teoretické části identifikuje vinařské oblasti České republiky, zabývá se typy společností spolu s marketingovými rozdíly mezi malými a středními podniky, které se komoditou vinné révy zabývají a zahraničním obchodem z hlediska komodity. Dalším bodem práce je legislativní úprava dle ČR a dle EU. Poslední částí teoretických východisek je konkurenceschopnost komodity vinné révy. Ve vlastním zpracování práce je komodita vinné révy analyzována na základě dotazníkového šetření provedeného mezi vinařskými společnostmi, spolu s vypracováním SWOT analýzy a zhodnocením specifik komodity. Dále je v empirické části provedena statistická analýza zahraničního obchodu s vínem České republiky z pohledu plochy vinic, produkce, spotřeby a exportu a importu. Dále se práce zabývá zahraničním obchodem vínem v EU27 podle zatřízení kódů SITC vztahujících se ke komoditě a celkovou bilancí dovozu a vývozu v rámci EU27.

Kapitoly z ikonografie renesančího portrétu v Čechách a na Moravě
Kubíková, Blanka ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Zlatohlávek, Martin (oponent) ; Jakubec, Ondřej (oponent)
Předmětem této disertační práce je studium ikonografie a ikonologie vybraných podobizen z fondu závěsných šlechtických portrétů 16. a počátku 17. století z českých a moravských sbírek ajejich zasazení do souvislostí dobového portrétního malířství v sousedních zemích. První kapitola je věnována portrétům Viléma z Rožmberka. Výsadní postavení rožmberského vladaře, který v hierarchii společnosti českých zemí zaujímal druhé místo po králi, má své obrazové vyjádření ve velmožových celofigurových podobiznách, jež odrážejí v bezprostředním časovém sledu nejnovější portrétní tendence z císařského okruhu a v ikonografických detailech umožňují dílčí konkrétní ikonologické interpretace. Založení portrétní rodové galerie v době dočasné ztráty tohoto výlučného postavení je možné interpretovat jako důrazný projev odhodlání k obnově prestiže rodu. Druhá kapitola je věnována obrazům z pernštejnské sbírky: dvojportrétu Marie Manrique de Lara s nahým dítětem a podobizně jejího chotě, Vratislava z Pernštejna. Sledována je především symbolická výpověd' dvojportrétu, který lze vnímat jako mariánský identifikační portrét oslavující zajištění kontinuity rodu. V obsahovém v spojení s podobiznou Vratislava z Pernštejna, nositele Rádu zlatého rouna, pak tato portrétní skupina nabývá kromě reprezentativní funkce i výpověd' o konfesní...

Facebook a volby. Analýza sebeprezentace českých politických stran před volbami do Poslanecké sněmovny 2010
Báčová, Petra ; Marcelli, Miroslav (vedoucí práce) ; Nováková, Martina (oponent)
Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, které proběhly 28. a 29. května 2010, byly nazývány facebookovými volbami. Politická uskupení totiž v tomto období poprvé výrazně využila pro své kampaně sociální síť Facebook. V diplomové práci s názvem Facebook a volby. Analýza sebeprezentace českých politických stran před volbami do Poslanecké sněmovny 2010 se zabýváme sémiotickou analýzou facebookových účtů vybraných politických stran a jejich předsedů. Své facebookové prezentace měly v monitorovaném období Občanská demokratická strana, Česká strana sociálně demokratická, TOP 09, Věci veřejné, Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová a Strana zelených. Komunistická strana Čech a Moravy na Facebooku oficiálně zaregistrována nebyla. Analyzovali jsme též facebookové stránky Mirka Topolánka (ODS), Petra Nečase (ODS), Jiřího Paroubka (ČSSD), Karla Schwarzenberga (TOP 09), Radka Johna (VV), Cyrila Svobody (KDU-ČSL) a Ondřeje Lišky (SZ). Facebook označujeme za virální sociální síť. Analyzujeme ho jako kyberprostor s ambivalentní strukturou, která ovlivňuje způsob komunikačního procesu před volbami. Rizomatickou mapu Facebooku srovnáváme s topologií virtuální kavárny. Čtenáři rovněž předkládáme komparaci s egocentrickou strukturou monitorovaného sociowaru. Dále pomocí teorie politického...

John Wyclif, Jan Hus a Martin Luther jako apokalyptičtí proroci
Šárovcová, Martina
Iluminované hudební rukopisy, které vznikaly v Čechách a na Moravě v 16. století pro utrakvistická literátská bratrstva, představují početný soubor dochovaných předbělohorských artefaktů. K pravidelně iluminovaným incipitům těchto rukopisů patřil i introitus ke svátku českých mučedníků Jana Husa a Jeronýma Pražského. Několik iluminací ze třetí čtvrtiny 16. století reprezentuje unikátně doloženou ikonografii Jana Husa. Uspořádáním a výběrem námětů se k těmto rukopisům řadí i první díl Malostranského graduálu z let 1569 až 1572 (Praha, Národní knihovna, sign. XVII A 3), kde byly v borduře kompozičně propojeny postavy Jana Viklefa křesajícího jiskru, Jana Husa zapalujícího snítkou svíčku a Martina Luthera s pozvednutou planoucí pochodní. S ohledem na jiné méně známé literární a vizuální varianty motivu rozžíhání světla je námět interpretován ve shodě s výkladem biblických veršů 11. kapitoly novozákonní Apokalypsy o povolání dvou svědků a proroků na počátku konce světa (Zj 11, 3–4). Postavy Jana Viklefa, Jana Husa a Martina Luthera lze interpretovat v eschatologických souvislostech očekávání druhého příchodu Krista jako apokalyptické proroky povolané Bohem a svědky (evangelické) pravdy, kteří přinášejí světlo do temnoty posledního času.

Na počátku byla politika : několik glos k tzv. guberniální sběratelské akci
Toncrová, Marta
Zajímavosti o vzniku, průběhu a dalších osudech nejstarší sbírky lidových písní v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.

Antikizující stavby v zahradní architektuře klasicismu v Čechách a na Moravě
Gottwaldová, Markéta ; Líbal, Patrik (oponent) ; Stančo, Ladislav (vedoucí práce)
Práce se zabývá antikizujícími stavbami, které vznikly v rámci zahradní architektury v Čechách a na Moravě v době klasicismu. Konkrétně jde o stavby, které nesly nejen antické prvky, ale byl u nich použit též určitý stavební typ vycházející z antiky (z architektury starověkého Řecka a Říma). Tyto antikizující stavby se pak u nás začaly objevovat zejména v poslední čtvrtině 18. století a jejich obliba přetrvala až téměř do poloviny 19. století. Práce se nejprve v obecné části krátce zabývá klasicistní architekturou a jejími východisky, pak podobou zahrad v dané době a nakonec antickými vzory pro zahradní stavby. Následuje část, kde se již věnuje pozornost konkrétním místům - zahradám a parkům na našem území a samozřejmě i samotným stavbám, u kterých se objevuje jejich popis, inspirace a zhodnocení. Na závěr je vypracován katalog těchto vybraných antikizujících staveb.