|
|
Včelařsky významné pylodárné rostliny letního a podzimního aspektu na území Zbudovských Blat (okolí obce Hlavatce)
FIŠROVÁ, Nikola
Práce se zabývala pylovou analýzou, která byla zaměřená na botanický původ rouskového pylu, jenž byl odebraný na území Zbudovských blat (okolí obce Hlavatce, okres České Budějovice). Cílem práce bylo vyhodnocení jednotlivých rostlinných druhů v potravě včely medonosné v doletu od úlu, který je předpokládán cca 2 kilometry. Pyl byl odebrán v roce 2017, v letním a podzimním období (červen až září), za pomocí zařízení zvaného pylochyt. Analýza spočívala v klasifikaci pylových rousek podle jednotlivých barev. Pod mikroskopem se zkoumala struktura pylového zrna (exina a apertury). Zrna byla po mikroskopování určena podle databáze. Mikroskopický preparát se zhotovoval rozpuštěním pylových rousek v glycerínu a vodě. Práce byla na konci doplněna o fotografie. Celkem bylo zjištěno 24 druhů pylových zrn v daném období a největší podíl zastoupení zde měla pylová zrna typu trifolium (38,22 %).
|
|
|
Primární sukcese - metody studia a možnosti pylové analýzy
Suk, Pavel ; Abraham, Vojtěch (vedoucí práce) ; Prach, Jindřich (oponent)
Práce se zaměřuje na hlavní metody studia primární sukcese. Srovnává jejich výhody a nevýhody, škály jejich použití a výstupy, které přinášejí. Kvůli trvání sukcesního vývoje řádově ve stovkách let se mimo přímých metod studia v reálném čase často používá i nepřímá metoda - substituce prostoru za čas, využívající takzvané chronosekvence - společenstva různého sukcesního stáří tvořící sukcesní řadu. Nedodržení kritického předpokladu stejné trajektorie vývoje těchto společenstev vede často k nesprávným závěrům o průběhu sukcese. Práce představuje na příkladech tento problém a způsoby, jak mu předcházet a nabízí alternativní metodu - pylovou analýzu. Ta je v průměru používána pro větší prostorové i časové škály, částečně se ale se substitucí prostoru za čas škálově překrývá. Práce uvádí biasy pylové analýzy a způsoby jejich řešení/omezení a představuje opuštěné, částečně zatopené lomy jako vhodné prostředí pro použití této metody ke studiu sukcese na rychle rostlém limnickém sedimentu.
|
|
|
Změny vegetace Karpat od glaciálního maxima - identifikace hlavních trendů, dostupnost dat a mezery ve znalostech
Beranová, Jana ; Kuneš, Petr (vedoucí práce) ; Jamrichová, Eva (oponent)
Karpaty jsou rozsáhlé evropské pohoří. Tato literární rešerše je zaměřena na identifikaci hlavních trendů vývoje vegetace v Karpatech v období od posledního glaciálního maxima do současnosti. Z dostupných materiálů zkoumajících jak pylové záznamy tak malakologická naleziště jsem zjistila, že i v obdobích stadiálů dryas klimatické podmínky umožnily pokryv Karpatských hor v podobě ostrůvků řídkého lesa složeného především z rodů Larix a Pinus. V obdobích interstadiálů se tyto ostrůvky plošně rozrůstaly a les houstl. Přechod pleistocénu do holocénu byl plynulý a preboreál částečně kopíroval situaci v interstadiálu. Následný vývoj v holocénu však pokračoval směrem k dalšímu zahušťování lesa a pionýrské dřeviny glaciálního lesa byly nahrazeny z velké části smrkem. Postupně se v Karpatech rozrůstaly populace druhů, které přežily glaciál v refugiích, i druhů které nově osídlovaly Karpatské pohoří nově a přežily glaciál v teplejších oblastech. V subatlantiku a zvláště v posledních desetiletích významně zasahuje do krajiny člověk. Změny jím způsobené jsou vidět i v pylových záznamech ze zkoumaných lokalit. Na výzkumu vývoje vegetace v Karpatech by se mělo dále pokračovat především ve zpracování nových lokalit. Tato rozsáhlá oblast je lokalitami velmi nerovnoměrně pokryta.
|
|
|
Dlouhodobá dynamika Ledum palustre - testování modelu rozšíření pomocí paleoekologických dat
Radoměřský, Tomáš ; Kuneš, Petr (vedoucí práce) ; Petřík, Petr (oponent)
Na území Národního parku České Švýcarsko se během holocénu udály značné změny vegetačního pokryvu, do jehož podoby se nejvýrazněji zapsalo středně holocenní klimatické optimum, kdy se do střední Evropy rozšířily širokolisté listnaté lesy. Tyto přeměny jsou zapříčiněny klimatickými změnami. Postupně však začalo docházet k dodnes trvajícímu procesu acidifikace půdy, která způsobila další obměny složení vegetace, dokonce i extinkce řady druhů zejména v pískovcových oblastech. Navíc se v posledních staletích stupňuje vliv člověka, který víceméně původní lesy mění z hospodářských a ekonomických důvodů na jednodruhové a stejnověké porosty, což podporuje už tak klesající druhovou rozmanitost a mění relativní zastoupení druhů podrostu. Práce se zaměřuje na jediný druh, podrostový stálezelený keř rojovník bahenní (Ledum palustre), který se vyznačuje vyhraněnými nároky na své stanoviště a indikuje tak určitý typ stanovišť. Roste na horních, severně orientovaných hranách skal s dostatkem světla a vlhkosti. Na těchto místech dochází díky příhodné hydrologii k ukládání organického materiálu. Díky tomu je možné studovat pomocí pylu a makrozbytků paleoekologii druhu. Na základě recentních výskytů a vztahů druhu k jeho současnému prostředí byl sestaven prediktivní model rozšíření. Pro tyto potřeby byl zvolen model...
|
|
|
Palynological synthesis for the Czech Republic
Abraham, Vojtěch
Cílem je shromáždit holocenní pylové sekvence a získat z nich syntetickou informaci o historii vegetace a rozšíření druhů v minulosti. Jako modelový druh byla vybrána Lonicera nigra. Fylogeografická hypotéza, totiž že její alpské a karpatské populace přežily glaciální maximum v samostatných refugiích, je podpořena pouze pozdně glaciálním záznamem. V průběhu teplejších oscilací tohoto období došlo k její rychlé migraci z jižní do střední Evropy. Na syntézu vegetační historie byl aplikován model REVEALS. Ve srovnání s tradičním použitím pylových procent, REVEALS zohledňuje následující faktory, které ovlivňují vztah mezi pylovým spadem a okolní vegetací: pylová produktivita, šíření a ukládání pylu. Bylo třeba spočítat a otestovat tyto parametry, takže cíl je částečně metodický. Odhady produktivity pylu (PPEs) jsou vypočteny v okruhu relevantní zdrojové oblasti pylu, která je jedním z výstupů výpočtu a která je ovlivněna strukturou vegetace. Následné ověření těchto hodnot v území pro model REVEALS 10000 km2 a výběr dalších PPEs chybějících taxonů vytvořilo nejlepší soubor parametrů pro zájmovou oblast. Suborem fosilních dat pro účely této syntézy je nově vytvořená Česká Kvartérní Pylová Databáze (PALYCZ). Nepřímá multivariační analýza pylových procent všech taxonů ukázala podobnost mezi koncem a začátkem...
|
|
|
Palynological synthesis for the Czech Republic
Abraham, Vojtěch ; Pokorný, Petr (vedoucí práce) ; Chytrý, Milan (oponent) ; Sugita, Shinya (oponent)
Cílem je shromáždit holocenní pylové sekvence a získat z nich syntetickou informaci o historii vegetace a rozšíření druhů v minulosti. Jako modelový druh byla vybrána Lonicera nigra. Fylogeografická hypotéza, totiž že její alpské a karpatské populace přežily glaciální maximum v samostatných refugiích, je podpořena pouze pozdně glaciálním záznamem. V průběhu teplejších oscilací tohoto období došlo k její rychlé migraci z jižní do střední Evropy. Na syntézu vegetační historie byl aplikován model REVEALS. Ve srovnání s tradičním použitím pylových procent, REVEALS zohledňuje následující faktory, které ovlivňují vztah mezi pylovým spadem a okolní vegetací: pylová produktivita, šíření a ukládání pylu. Bylo třeba spočítat a otestovat tyto parametry, takže cíl je částečně metodický. Odhady produktivity pylu (PPEs) jsou vypočteny v okruhu relevantní zdrojové oblasti pylu, která je jedním z výstupů výpočtu a která je ovlivněna strukturou vegetace. Následné ověření těchto hodnot v území pro model REVEALS 10000 km2 a výběr dalších PPEs chybějících taxonů vytvořilo nejlepší soubor parametrů pro zájmovou oblast. Suborem fosilních dat pro účely této syntézy je nově vytvořená Česká Kvartérní Pylová Databáze (PALYCZ). Nepřímá multivariační analýza pylových procent všech taxonů ukázala podobnost mezi koncem a začátkem...
|
|
|
Změny vegetace Karpat od glaciálního maxima - identifikace hlavních trendů, dostupnost dat a mezery ve znalostech
Beranová, Jana ; Kuneš, Petr (vedoucí práce) ; Jamrichová, Eva (oponent)
Karpaty jsou rozsáhlé Evropské pohoří. Tato literární rešerše je zaměřena na identifikaci hlavních trendů vývoje vegetace v Karpatech v období od posledního glaciálního maxima do současnosti. Z dostupných materiálů zkoumajících jak pylové záznamy tak malakologická naleziště jsem zjistila, že i v obdobích stadiálů dryas klimatické podmínky umožnily pokryv Karpatských hor ostrůvky řídkého lesa složeného především z rodů Larix a Pinus. V obdobích interstadiálů se tyto ostrůvky plošně rozrůstaly a les houstl. Přechod pleistocénu do holocénu byl plynulý a preboreál částečně kopíroval situaci v interstadiálu. Následný vývoj v holocénu však pokračoval směrem k dalšímu zahušťování lesa a pionýrské dřeviny glaciálního lesa byly nahrazeny z velké části smrkem. Postupně se v Karpatech rozrůstaly populace druhů, které přežily glaciál v refugiích, i druhů které nově osídlovaly Karpatské pohoří nově a přežily glaciál v teplejších oblastech. V subatlantiku a zvláště v posledních desetiletích významně zasahuje do krajiny člověk. Změny jím způsobené jsou vidět i v pylových záznamech ze zkoumaných lokalit. Na výzkumu vývoje vegetace v Karpatech by se mělo dále pokračovat především nalezením a zpracováním nových lokalit, protože tato rozsáhlá a rozmanitá oblast potřebuje informace z nových lokalit.
|
|
|
Atraktivita porostů pohanky pro včely
KOSCHANT, Jan
Tato diplomová práce s názvem ,,Atraktivita porostů pohanky pro včely" se zabývá především původem nektaru rostlin ke zpracování včelami na med. Práce se skládá ze dvou částí. Teoretická část pojednává o problematice kočování včelstev ať už za nektarodárnými plodinami, tak i za plodinami, které potřebují včely jako opylovače. V části praktické je pomocí pylové analýzy mikroskopicky zkoumáno zastoupení pylových zrn rostlin v medu od včelstev, která byla přemístěna k pohankovému porostu. Bylo provedeno jejich porovnání s výsledky pylových analýz medu od včelstev z podobné lokality, která neměla k porostům pohanky přístup.
|
|
|
Krajinna raného středověku a její změny s nástupem kolonizace
Kozáková, Radka ; Pokorný, Petr (vedoucí práce) ; Latalowa, Malgorzata (oponent) ; Svitavská - Svobodová, Helena (oponent)
Středověká transformace krajiny, která proběhla na území celé střední Evropy, je patrná ve všech pylových diagramech. Franz Firbas tento radikální přelom použil jako počátek biostratigrafické zóny nazvané Mladší Subatlantik (zóna X; Firbas 1949). Na našem území je tzv. velká středověká změna spojená s masivní kolonizací v průběhu 13. století, která vyústila v rozsáhlé odlesňování a výrazné změny v zemědělství. Sídelní síť se v průběhu první poloviny 13. století stabilizovala na úrovni odpovídající dnešnímu stavu a poprvé dosáhla do horských oblastí (Klápště 1994). Půda byla poprvé kompletně rozparcelována a oficiálně vlastněna, což spolu s potřebou intenzivnějšího obhospodařování vedlo ke spojování polí do větších celků a k rozšíření obdělávané půdy obecně (Klápště 2006). Docházelo ke změně zemědělského systému směrem k více efektivnímu trojpolí (Bakels 2009). Během několika století prošla krajina tak radikální změnou, že se její podoba přiblížila té dnešní a naopak velmi vzdálila ještě relativně nedávné krajině raného středověku. Předkládaná disertační práce je zaměřena na krajinu raného středověku a její proměnu, která kulminovala během 13. a 14. století. Raně středověká krajina si do značné míry zachovávala pravěký charakter, který byl ve vrcholném středověku nahrazen jinou, hrubší krajinnou...
|
|
|
Paleoekologie přirozených lesních disturbancí
Moravcová, Alice ; Pokorný, Petr (vedoucí práce) ; Novák, Jan (oponent)
Má bakalářská práce pojednává o disturbancích, které tvoří nedílnou součást mnoha ekosystémů. Zaměřuji se výhradně na přirozené disturbance (v kontrastu k disturbancím antropogenním) v lesích temperátního a boreálního vegetačně-klimatického pásma. Zabývám se příčinami vzniku hlavních disturbančních faktorů (požáry, větrné bouře, nákazy hmyzem a patogeny) a jejich dopady na ekosystém. Podrobně jsem se zaměřila na požáry, protože tvoří nezbytnou součást vývoje mnohých ekosystémů a jejich průběh v minulosti lze poměrně dobře studovat pomocí řady paleoekologických analýz - dendroekologických, antrakologických a pylových v kombinaci se studiem mikrouhlíků (micro-charcoal analysis). Poslední část práce pojednává o roli disturbancí v sekulárním vývoji holocénní vegetace na území střední Evropy. Obsahuje též kapitolu, ve které navrhuji výzkumnou strategii studia disturbancí paleoekologickými metodami na konkrétní lokalitě (Rynholec ve Středních Čechách). Klíčová slova disturbance, vegetační dynamika, požárová dynamika, sekulární sukcese, paleoekologické metody
|
host ::
RSS.