|
| |
|
|
Krajinna raného středověku a její změny s nástupem kolonizace
Kozáková, Radka ; Pokorný, Petr (vedoucí práce) ; Latalowa, Malgorzata (oponent) ; Svitavská - Svobodová, Helena (oponent)
Středověká transformace krajiny, která proběhla na území celé střední Evropy, je patrná ve všech pylových diagramech. Franz Firbas tento radikální přelom použil jako počátek biostratigrafické zóny nazvané Mladší Subatlantik (zóna X; Firbas 1949). Na našem území je tzv. velká středověká změna spojená s masivní kolonizací v průběhu 13. století, která vyústila v rozsáhlé odlesňování a výrazné změny v zemědělství. Sídelní síť se v průběhu první poloviny 13. století stabilizovala na úrovni odpovídající dnešnímu stavu a poprvé dosáhla do horských oblastí (Klápště 1994). Půda byla poprvé kompletně rozparcelována a oficiálně vlastněna, což spolu s potřebou intenzivnějšího obhospodařování vedlo ke spojování polí do větších celků a k rozšíření obdělávané půdy obecně (Klápště 2006). Docházelo ke změně zemědělského systému směrem k více efektivnímu trojpolí (Bakels 2009). Během několika století prošla krajina tak radikální změnou, že se její podoba přiblížila té dnešní a naopak velmi vzdálila ještě relativně nedávné krajině raného středověku. Předkládaná disertační práce je zaměřena na krajinu raného středověku a její proměnu, která kulminovala během 13. a 14. století. Raně středověká krajina si do značné míry zachovávala pravěký charakter, který byl ve vrcholném středověku nahrazen jinou, hrubší krajinnou...
|
|
| |
|
|
Pylový monitoring Šumavy 1996 - 2006. Pollen monitoring of the Bohemian Forest in the years 1996 - 2006
Svitavská-Svobodová, Helena ; Frantík, Tomáš ; Wild, Jan ; Melichar, V.
Cílem dlouhodobého výzkumu pylového monitoringu je stanovit dolet pylových zrn z nižších nebo vzdálenějších poloh, a zjistit tak zastoupení lokální, regionální anebo extra-regionální vegetace. Zjišťuje se kvantativní obsah opadu rostlinného pylu dřevin a bylin za období jednoho roku čili pylový influx/ Pollen Accumulation Rate. Celkém 19 pylových pastí je na Šumavě rozestavěno ve třech vybraných výškových transektech (1)Trojmezenská hornatina a Vltavský luh, (2) na Modravě a na Kvilských pláních a (3) v Královském hvozdu a na Hartmanicku. Vybraná území odpovídají oblastem, z nichž se mohl usazovat pyl na řašeliništích (cathment area), s již známou vegetační paleorekonstrukcí.
|
|
|
Paleogeneze šumavských rašelinišť
Svitavská-Svobodová, Helena
Prezentace vývoje šumavských rašelinišť podle pylových analýz od období dryasu před 13 tis. lety od formování mělkých jezer; allerod, mladší dryas, preboreál formování rašelinišť s mechy a ostřicemi; boreální keříčkovitá vegetace s Vaccinium, Ericaceae a Calluna vulgaris pokrývá centrální části šumavských rašelinišť; v atlantiku se přeměňuje ostřicová rašelina v rašelinu s Scheuchzeria palustris a v rašelinu s Eriophorum vaginatum; až k subboreálu a k subatlantiku, kdy dochází k rozvoji rašelinišť se Sphagnum sp. i s keříčkovitými formacemi s Vaccinium, Ericaceae a Calluna vulgaris. Vývoj strukturovaných rašelinišť začíná až v subatlantiku a Pinus rotundata dominuje na některých rašeliništích teprve v subrecentu.
|
host ::
RSS.