|
|
Porovnání významu posturální funkce pěveckého projevu u dětí předškolního věku
Malá, Daniela ; Koverdynský, Luděk (vedoucí práce) ; Tichá, Alena (oponent)
Práce se věnuje vlivu posturálního svalstva na pěvecký projev dětí předškolního věku a propojení mezi držením těla a dechem. Za cíl si práce klade nejen objasnění této problematiky, ale především vytvoření metodiky cviků, která povede ke zlepšení zpěvu dětí. Výzkumná část práce se zabývá ověřením vytvořené metodiky na heterogenní skupině dětí předškolního věku. K práci je přiloženo CD s audio nahrávkami pěveckých projevů dětí, které potvrzuje závěry, ke kterým během experimentu došlo.
|
|
| |
|
|
Hudební činnost při rozvoji grafomotoriky v průběhu lateralizace předškolních dětí
Matulová, Veronika ; Kmentová, Milena (vedoucí práce) ; Koželuhová, Eva (oponent)
Předmětem diplomové práce je využití hudebních činností v rozvoji grafomotoriky předškolních dětí. Teoretická část práce se věnuje problematice sladění hudby a pohybu na úrovni hrubé i jemné motoriky. Dále se zabývá otázkou laterality a její vyhraněnosti. Praktická část obsahuje podrobnou kazuistiku chlapce s nevýhodným typem laterality a sleduje vývoj jeho grafomotoriky v průběhu 15 lekcí, jejichž jádrem jsou hudební činnosti pro rozvoj grafomotoriky předškolních dětí. V rámci hloubkové kazuistiky jsem využila více vzájemně se doplňujících metod výzkumu, kterými byli zúčastněné pozorování, rozhovor s matkou, dotazník s otevřenými otázkami, rodinná a osobní anamnéza a zpráva z PPP. Akční výzkum probíhal po dobu deseti měsíců, kdy na jeho začátku byly chlapci 4 roky a 3 měsíce. Praktická část práce analyzuje data z akčního výzkumu a celkově hodnotí vliv konkrétních hudebních činností v rozvoji grafomotoriky předškolních dětí.
|
|
|
Rozvoj hudebnosti dítěte v batolecím a raně předškolním věku v rámci rodiny
Macková, Terezie ; Váňová, Hana (vedoucí práce) ; Kodejška, Miloš (oponent)
Diplomová práce se věnuje tématu vlivu rodiny na rozvoj hudebnosti dítěte v útlém věku, tedy od narození do jeho předškolního období. V práci autorka popisuje nejprve obecný vývoj dítěte a následně i hudební vývoj dítěte v jednotlivých vývojových obdobích, vývoj hudební totiž probíhá neoddělitelně od celkového vývoje dítěte a jeho osobnosti. Tento popis zahrnuje i období prenatálního vývoje. Součástí je charakteristika jednotlivých hudebních schopností, jejichž rozvoj již u dětí v tomto věku můžeme zaznamenat. Práce se zabývá vlivem otce, matky i sourozenců dítěte na jeho celkový vývoj a na rozvoj v hudební oblasti, popisuje vhodné hudební prostředí v rodině a možnosti jeho pozitivního ovlivňování. Praktická část logicky navazuje na teoretickou část a čerpá z poznatků v ní uvedených. Je zaměřena na konkrétní praktické hudební činnosti, které je možno provozovat s dětmi tohoto věku v rámci rodiny. Klade si za cíl vytvořit soubor jednoduchých námětů pro rozvoj hudebnosti dětí v batolecím a brzkém předškolním věku. Autorka nejprve charakterizuje hudební prostředí ve své rodině, poté předkládá praktické náměty pro práci s dětmi v rodinném prostředí a následně tento soubor činností sama aplikuje do praxe se svými dcerami Magdalénou a Alžbětou ve věku 3 a 2 roky. Pozoruje je při plnění úkolů a provádí...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Rhythm sensitivity to speech and non-speech stimuli in musically trained and untrained population
Kaprál, Jakub ; Volín, Jan (vedoucí práce) ; Klégr, Aleš (oponent)
Cieľom tejto diplomovej práce je analyzovať schopnosť ľudského ucha počuť malé rytmické odchýlky v rečových a nerečových frázach. Prvá časť obsahuje teoretický základ pre štúdium rečového rytmu a sumarizuje výskum, ktorý bol doposiaľ v tejto oblasti vykonaný. Zameriava sa predovšetkým na percepčnú povahu rytmu, koncept P-centier, a prináša komparatívnu štúdiu rečového a hudobného rytmu s ich spoločnými vlastnosťami a funkciami. Teoretická časť je zakončená analýzou potenciálnych vplyvov lingvistického a hudobného tréningu na produkciu a percepciu rytmu, a následne sú sformulované hypotézy a výskumné otázky. Praktická časť obsahuje percepčný experiment, ktorý bol vytvorený za účelom preskúmania schopnosti identifikovať rytmické manipulácie v krátkych rečových a nerečových, tj. perkusívnych, frázach. Na experiment sme vybrali krátke anglické frázy a ich rytmicky pozmenené ekvivalenty. Respondentom boli následne predstavené páry rečových a nerečových fráz a ich úlohou bolo identifikovať rytmické nezrovnalosti medzi nimi. Výsledky zvýraznili niekoľko rozdielov v povahe rečového a nerečového rytmu. Kým prítomnosť prízvučných slabík napomáha vnímaniu rytmických odchýlok v reči, pre nerečový signál takáto skutočnosť preukázaná nebola. Úspešnosť v experimente sa znižuje spolu s narastajúcou dĺžkou fráz, a...
|
|
|
Vliv organizovaných zájmových hudebních činností v mateřské škole na rozvoj hudebnosti dítěte
LHOTÁKOVÁ, Zuzana
Cílem bakalářské práce je zjistit individuální přínosy hudebních činností nad rámec běžného vzdělávacího programu pro rozvoj hudebnosti dětí. Dalším cílem je zjistit úroveň hudebních schopností u skupiny dětí předškolního věku, konkrétně pěvecko hudebně sluchových schopností, reprodukčních schopností, rytmického cítění, tonálního cítění a hudební paměti a zjistit jak se tyto hudební schopnosti rozvinou v období od října 2016 do února 2017. V teoretické části popíši jednotlivé složky hudebnosti dítěte a psychologická specifika dítěte předškolního věku ve vztahu k hudebnosti. Dále nastíním rámcové podmínky pro poskytování organizovaných zájmových činností v mateřských školách. V praktické části provedu testování 5 - 7letých dětí ve třech mateřských školách před počátkem hudebních zájmových aktivit. V poslední části bakalářské práce budu diagnostikovat pomocí měření rozdíl ve změně hudebních schopností u skupiny dětí docházejících do hudebního kroužku a u skupiny dětí, které jsou rozvíjeny v rámci běžného programu v mateřské škole.
|
|
|
Tvorba hudebně pohybových choreografií pro děti předškolního věku s využitím vlastní didaktické pomůcky
Šandová, Pavla ; Kodejška, Miloš (vedoucí práce) ; Kmentová, Milena (oponent)
Diplomová práce se zabývá implementací vlastní didaktické pomůcky do hudebně pohybových činností předškolního dítěte v mateřské škole s ohledem na integrativní charakter vzdělávání. První část práce zmiňuje v teoretické rovině důležité aspekty vývoje dítěte ve věku pěti až šesti let. Dále pojednává o specifikách rozvoje hudebnosti v předškolním věku, zvláště se zaměřením na instrumentální složku hudby. Poukazuje na hudební tvořivost, která vyplývá z principů Orffova Schulwerku. Ve druhé, praktické části, zkoumá pomocí metody experimentu, pozorování a strukturovaného interview hudební pedagogický projekt, jehož hlavní součástí je metodická řada Cup song, obsahující náměty na využití vlastní didaktické pomůcky v praxi. Zejména ověřuje vliv této metody na hudební a osobnostní rozvoj dítěte. KLÍČOVÁ SLOVA Hudba, hudební schopnosti, dítě předškolního věku, hudební nástroje, integrace, projekt, Cup song, instrumentální činnosti, tvořivost, rytmus, píseň, prožitek, Orffova škola.
|
host ::
RSS.