|
| |
|
|
Postoje české veřejnosti k migraci a zahraničním migrantům
Šimková, Tereza ; Drbohlav, Dušan (vedoucí práce) ; Marešová, Jarmila (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl analyzovat postoje české společnosti k migraci a mezinárodním migrantům v kontextu migrační krize mezi lety 2014, 2015 a 2017. Základní teoretická východiska se opírají především o teorii skupinové hrozby, teorii sociální identity, kontaktní hypotézu a sociodemografické charakteristiky. Za pomocí analýzy preferencí české veřejnosti vůči jednotlivým imigračním skupinám, práce odhalí změny v sympatiích a antipatiích u respondentů. Následně se zaměří na chování respondentů v krizi a analyzuje, u kterých skupin respondentů se proměnily sympatie a antipatie k jednotlivým migračním skupinám a zhodnotí podmiňující faktory, které postoje respondentů ovlivnily. Práce čerpá data z celorepublikových výzkumů Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu, Akademie věd České republiky, v.v.i. zadávaných katedrou sociální geografie a regionálního rozvoje Univerzity Karlovy v letech 2014, 2015 a 2017. Klíčová slova Mezinárodní migrace, postoje veřejnosti, migrační krize, sympatie a antipatie, kulturní tolerance, Česko.
|
|
|
Zahraniční politika Itálie k Libyi v kontextu externalizace migračních kontrol
Přeček, Marek ; Mejstřík, Martin (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Přibližně od 90. let minulého století rozvíjejí země jižní Evropy v reakci na rostoucí vlny imigrace politiku tzv. externalizace neboli přenášení odpovědnosti za imigrační a azylové procedury a závazky na jiné země. Itálie a Libye od počátku století navazují různé formy této spolupráce, jež se dynamicky proměňuje vnitropolitickou situací v obou zemích. Tato práce zkoumá koncipování dané politiky na straně Itálie po zřejmě největším kvalitativním posunu ve vzájemných vztazích, tedy po událostech Arabského jara a změně libyjského režimu. Cílem je tedy analyzovat povahu a vývoj koncipování italské zahraniční politiky k Libyi v oblasti migrace, a to z pozice exekutivních lídrů této politiky, tedy premiérů a ministrů vnitra a zahraničí vlád Mattea Renziho, Paola Gentiloniho a Giuseppe Conteho (2014-2019). Výzkumná otázka se tudíž zabývá tím, zdali vybrané italské vlády vykazovaly ve svém koncipování migrační politiky kontinuitu s předešlými kabinety započatou linií sekuritizace a externalizace, a můžeme tedy mluvit o určité institucionalizaci těchto přístupů v italském prostředí. Práce je ukotvena v rámci bezpečnostních studií, resp. teorie sekuritizace, a současně pro svá zjištění využívá metodu kritické diskurzivní analýzy. Ta dotazovanou kontinuitu skutečně potvrdila a nalezla silnou přítomnost jak...
|
|
|
Postoj CDU v Bádensku-Württembersku k azylové politice
Prokhoshin, Aleksei ; Kunštát, Miroslav (vedoucí práce) ; Filipová, Lucie (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá aktuální otázkou azylové politky, která je jedním z ústředních témat současné německé politky. Zároveň se soustřeďuje na zemskou politku Bádenska-Würtemberska a zaměřuje se na jednu politckou stranu, a to na Křesťanskodemokratckou unii Německa, která je jedním z klíčových aktérů na zemské úrovni, v období let 2011-2021, čímž záměrně vynechává uprchlickou krizi z Ukrajiny v důsledku ruské agrese. Práce představuje základní informace ohledně postavení CDU, azylové politky a historického kontextu přistěhovalectví jak do Německa, tak do samotné spolkové země. Vzápět se zabývá výzkumem vývoje v čase postoje předních osobnost zemského svazu CDU k azylové politce a argumentací jejich stanoviska, kde se využívají jak primární zdroje jako protokoly z plenárních zasedání zemského sněmu, tak sekundární zdroje, mezi něž lze zařadit články z regionálních novin a vybrané monografe, které slouží pro doplnění kontextu práce nezbytného pro přesnější interpretaci výroků jednotlivých politků za CDU BW. Na základě provedené analýzy lze usoudit, že největší změna postoje k azylové politce je patrná na podzim 2015, kdy se euforie z přijet válečných uprchlíků ze Sýrie zcela vypařila, a předcházející tomu "láska k bližnímu svému" ze strany CDU BW se ukázala být poněkud přehnaná a místy...
|
|
|
Problematika uprchlictví pohledem studentek a studentů Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity
MŇUKOVÁ, Viktorie
Cílem bakalářské práce bude zachytit pohled studentek a studentů Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity na fenomén uprchlictví. Autorka se pokusí srovnat názory zachycené ve svém šetření s pohledem české veřejnosti, tak jak se s ním seznamujeme prostřednictvím relevantních šetření veřejného mínění zachyceného sociology. Autorka ve své práci zdůvodní metody, které pro své šetření zvolí a upřesní, jaký bude její výběr respondentů.V úvodu práce nás obecně seznámí s problematikou migrace zejména s akcentem na migraci do států Evropské unie. Autorka nás seznámí s termíny, které bude používat jako je azyl, ekonomická migrace a přiblíží počty lidí migrujících do Evropy a z jakých zdrojových zemí, oblastí pocházejí. Akcentovat bude zejména geografický pohled na migraci a percepci zemí odkud migranti pocházejí vzhledem ke studentům, jejichž názory bude následně zjišťovat. Zdrojové země odkud migranti pocházejí, pak bude autorka spojovat s percepcí a realitou bezpečnostních hrozeb vzhledem k EU.
|
|
|
Využití útvaru brigády rychlého nasazení při migrační krizi v rámci ochrany státní hranice České republiky
KURŠ, Ondřej
Hrozba migrační krize je na vysoké úrovni. V poslední době můžeme sledovat situaci kolem řecko - turecké hranice. Situace je velice napjatá a může spustit stejnou migrační krizi jako v roce 2015. Práce se zabývá potenciální hrozbou migrační krize pro Českou republiku. Pro výzkum byl vybrán hraniční úsek kolem Dolního Dvořiště mezi Českou a Rakouskou republikou. Tento úsek je analyzován a komparován ve dvou časových úsecích a to zabezpečení hranice v letech 1979 - 1989 a její zabezpečení po uzavření Schengenské dohody. Ke komparaci byl využit prapor 15. brigády pohraniční stráže a útvar 4. brigády rychlého nasazení. Cílem bylo identifikovat způsob, jak zabránit překročení státní hranice a zajistit její zabezpečení, ve dvou na sobě nezávislých obdobích.
|
|
|
Etické aspekty přijímaní migrantů a role sociální práce v kontextu současné migrační krize
ČAPKOVÁ, Jitka
Práce se zabývá etickou problematikou vyplývající z otázky přijímání migrantů v kontextu aktuální migrační krize. Cílem diplomové práce je posouzení etické problematiky související s přijímáním migrantů. Stěžejní otázkou, která je posuzována je otázka přijímání migrantů. Tato otázka je reflektována na základě vybraných teorií globální spravedlnosti. Součástí práce je také popis a role sociální práce s migranty. První část práce je zaměřena na uvedení do problematiky migrace, představí základní pojmy vztahující se k fenoménu migrace, dále se věnuje rozdílným formám a typům migrace a základním teoriím migrace, další podkapitolou pak je reflexe samotné migrační krize. Druhá část práce spočívá ve vymezení eticky problematických bodů souvisejících s přijímáním migrantů, je zde reflektována otázka lidských práv, státní suverenity a představena je také migrační politika. Důraz práce je kladen ve třetí části práce na vymezení konceptu globální spravedlnosti, jako etického východiska pro přístup státu k migrantům a východiska pro sociální práci. Poslední část práce se věnuje sociální práci s migranty, jejím jednotlivým metodám, teoriím a vybraným organizacím pracující s migranty v rámci České republiky.
|
|
|
Politická korektnost v sociální práci
ŘEPOVÁ, Iva
Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá pojmem politická korektnost, fenoménem, který v naší éře čerpá spoustu debat a kritiky, a to jak v České republice, tak v USA, kde se pojem zrodil. Práce je převážně teoretická a hledá odpověď na otázku, jak politická korektnost ovlivňuje moderní společnost a jaké to má dopady na sociální práci a politickou situaci v České republice. Práce zkoumá rozsah pojmové politické korektnosti, způsob jejího vzniku, její vývoj a kategorizaci. Dále se práce zaměřuje na politickou korektnost a její vliv na etiku a náboženství. Další část práce se věnuje sociální práci, jejímu významu a paradigmatům. Vztahuje sociální práci na sociální politiku a její význam v České republice a Evropské unii. Dále se autor zabývá vztahy mezi sociální prací a politickou korektností. V poslední části se práce stručně zaměřuje na imigrační krizi a její vliv na politické jednání v České republice. Cílem práce je získat objektivní pohled na význam politické korektnosti o povědomí a dopadu aplikace politické korektnosti na každodenní život jednotlivců a společnosti - je dobře známo, že nedostatečné informace vedou ke zkreslenému vnímání voličů.
|
|
|
Vliv mezistranických sporů na podporu stran CDU a CSU v německé veřejnosti v 19. volebním období
Fikejzl, Jakub ; Lizcová, Zuzana (vedoucí práce) ; Handl, Vladimír (oponent)
Předložená práce se zabývá problematikou mezistranických konfliktů stran Křesťanskodemokratická unie (CDU) a Křesťanskosociální unie v Bavorsku (CSU) a jejich vnímání v německé veřejnosti. Obě tyto strany se řadí ke konzervativním lidovým stranám, postaveným na křesťanských hodnotách. Práce analyzuje skrze metodu interpretativní případové studie období, ve kterém mezi stranami vrcholily konflikty. Jedná se o vztah Horsta Seehofera s Angelou Merkelovou a jejich protichůdné názory na migrační politiku a situaci během boje o moc v Unii mezi Markusem Söderem a Arminem Laschetem. Časově je práce ohraničena po celé 19. volebním období, které trvalo mezi lety 2017-2021. Za pomocí průzkumů veřejného mínění a článků, popřípadě mediálních záznamů práce analyzuje nárůst či pokles zájmu veřejnosti o tyto strany a společenský diskurz spojený s těmito spory.
|
|
|
Švédská integrační politika a integrace uprchlíků
Abdallah, Jakub ; Lukešová, Anna (vedoucí práce) ; Svobodný, Petr (oponent)
Téma švédské integrační politiky a integrace uprchlíků se zabývá současnou švédskou integrační politikou se zaměřením na uprchlíky (azylanty). Práce uvádí integrační politiky do kontextu uprchlické krize 2015, která byla pro Švédsko bezprecedentním obdobím v důsledku rekordního počtu žadatelů o azyl. Dále práce analyzuje vývoj švédské integrační politiky v časovém rámci od konce 90. let 20. století až po uprchlickou krizi 2015. Dalším cílem práce je zjistit, jestli došlo ke změnám integračních politik Švédska v důsledku uprchlické krize. Do práce je částečně zahrnuta i analýza politik azylových, které jsou propojené s politikami integračními. Zásadní otázkou je, jaké integrační metody v případě uprchlíků si Švédsko zvolilo a jakým způsobem byly implementovány.
|
host ::
RSS.