|
Analytické metody využívané při sledování kontaminace životního prostředí v souvislosti s těžbou uranových rud
Bílek, Jiří ; Holubová, Zuzana (oponent) ; Čáslavský, Josef (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá zkušebními postupy, které se používají při sledování kontaminace životního prostředí po těžbě uranové rudy v oblasti uranového dolu v Dolní Rožínce. Zabývá se stanovením radioaktivních prvků radia, uranu a radonu. Popisuje metody stanovení radioaktivních prvků, které se využívají v laboratoři uranového dolu v Dolní Rožínce. V práci jsou dále uvedeny další použitelné metody stanovení uranu. V malém rozsahu se tato práce zabývá také stanovením manganu, železa a jiných kovových prvků. Na konci práce jsou uvedeny hodnoty naměřených koncentrací sledovaných analytů ve vybraných lokalitách. Tyto hodnoty, které byly poskytnuty laboratořemi v Dolní Rožínce, jsou platné pro rok 2010.
|
|
Mezinárodní obchod s uranem a jeho vliv na světovou politiku
Štětkář, Matěj ; Černá, Iveta (vedoucí práce) ; Bolotov, Ilya (oponent)
Svojí bakalářskou práci jsem vypracoval na téma Mezinárodní obchod s uranem a jeho vliv na světovou politiku. Hlavním cílem je zhodnotit vývoj mezinárodního obchodu s uranem včetně jeho vlivu na mezinárodní politické dění ve světě. Statistické i nestatistické údaje jsem získával především z oficiálních informačních stránek World Nuclear Organization a ze statistických přehledů OECD a IAEA. Na základě výzkumu jsem rozebral strany nabídky a poptávky mezinárodního obchodu s uranem včetně uvedení hlavních oblastí těžby. Uran je díky svému významu v energetickém a vojenském průmyslu důležitá strategická surovina, která měla v minulosti velký význam na poli mezinárodních vztahů. Jsou s ním spojena regulatorní opatření, jejichž výkon je zajišťován mezinárodními jadernými organizacemi. Přínosem této práce je přiblížení vlivu uranu na světově dění za posledních 50 let, včetně zhodnocení vývoje mezinárodního obchodu s touto surovinou do budoucnosti. Přestože se uran jeví jako čím dál významnější energetický zdroj budoucnosti, je s ním stále spojováno mnoho kontroverzních otázek.
|
|
Globální změny v lokalizaci těžby, zpracování a použití uranu: ekonomické a politické souvislosti
Skořepa, Štěpán ; Vošta, Milan (vedoucí práce) ; Jeníček, Vladimír (oponent)
Práce analyzuje historické změny umístění těžby a užití uranu, jejich důvody, teoretická východiska, implikace na současnou situaci a budoucí vývoj. Hlavním cílem je analýza lokalizace těžby a spotřeby uranu v jednotlivých zemích v různých časových obdobích a dále vliv politických a ekonomických aspektů na jeho použití. První kapitola obsahuje přehled teorií lokalizace a mezinárodního obchodu, vysvětluje souvislosti mezinárodního obchodu a globalizace a popisuje základní vlastnosti a metody těžby uranu. V druhé kapitole jsou popsány historické změny lokalizace těžby, jejich srovnání se spotřebou v jednotlivých státech a konfrontace s teoretickými předpoklady. Třetí kapitola se zabývá vojenským a civilním použitím uranu, jejich vývojem a budoucností. Je zde zkoumána závislost vlastnictví jaderné technologie na ekonomické vyspělosti zemí a motivy pro její získání.
|
|
Mezinárodní obchod s uranem
Lešková, Tereza ; De Castro, Tereza (vedoucí práce) ; Machytka, Daniel (oponent)
Práce poskytuje základní informace o uranu, jeho využití v civilním i necivilním prostředí, analyzuje trh s touto komoditou a hodnotí možné dopady produkce nerostného bohatství na ekonomiky zemí. Hlavním cílem práce je zmapování trhu s uranem z pohledu dvou největších exportérů uranu (Kazachstánu a Austrálie) a Evropské unie jako důležitého importéra této komodity. Dílčím cílem práce je zhodnotit ekonomiku Nigeru a odpovědět na otázku, zda tato země jako čtvrtý světový producent uranu trpí Holandskou nemocí.
|
|
Otazky chemicke toxicity v byvale upravne uranovych rud MAPE Mydlovary
VENCLÍK, Zdeněk
Počátkem druhé poloviny 20. století došlo k významnému rozvoji těžby uranových rud. Česká Republika nebyla výjimkou a bylo rozhodnuto o výstavbě nové chemické úpravny uranových rud pod krycím názvem MAPE. Úpravna byla zbudována na území dnešního Jihočeského kraje, v bezprostřední blízkosti obce Mydlovary. Vlastní výstavba úpravny byla zahájena roku 1959. Provoz úpravny byl zahájen v říjnu roku 1962. Ruda se zde upravovala kyselým nebo alkalickým loužením a za dobu provozu chemické úpravny bylo na zdejších odkalištích uloženo téměř na 36 miliónů tun úpravárenských kalů. Provoz MAPE Mydlovary byl ukončen koncem roku 1991. Od roku 1986 v areálu bývalé úpravny a jeho okolí probíhají rozsáhlé sanační a rekultivační práce. Cílem těchto prací je začlenění postižené oblasti zpět do krajiny, zahladit následky uranové činnosti, omezit kontaminace podzemních vod a snížit radiační zátěže území. Avšak i po téměř 29 letech od započetí sanačních a rekultivačních prací jsou zde stále určitá rizika chemické, ale i radiační toxicity, která by neměla zůstat opomenuta. Diplomová práce byla zaměřena na otázky chemické toxicity v bývalé úpravně uranových rud MAPE Mydlovary a blízkém okolí. Primárním cílem bylo zjistit možná rizika chemické toxicity, pramenící z provozu MAPE, na bývalé zaměstnance chemické úpravny, obyvatele přilehlých obcí a okolní krajinnou sféru. Za tímto účelem bylo potřebné analyzovat chemické látky používané při úpravě uranových rud, možné projevy chemické toxicity uranu na živých organismech, kvalitu a směr šíření spodních vod v širším zájmovém území. Mezi chemické látky, používané při úpravě uranu a v areálu úpravny, patřily automobilové a technické benzíny, motorová nafta, čpavek, kyselina dusičná, kyselina sírová a její soli, uhličitan sodný a chlorid barnatý dihydrát. Na základě vyhodnocení nebezpečnosti jednotlivých látek bylo zjištěno, že nejčetněji se vyskytujícím typem nebezpečí mezi používanými chemickými látkami je nebezpečí postižení kůže a očí dráždivým nebo žíravým účinkem. Analyzovat projevy chemické toxicity uranu na živých organismech bylo velmi obtížné, neboť v současné době je o této problematice velmi malé množství dostupných a relevantních informací. Proto možné projevy byly určeny na základě jakého si přehledu jednotlivých, již realizovaných, studií. Vycházelo se ze sloučenin uranu(UO2, UO3, (NH4)2U2O7), kterým bývalí zaměstnanci MAPE mohli být exponováni a výsledným projevům chemické toxicity těchto sloučenin. Největší četnost projevů chemické toxicity uranu byla lokalizována v renálním a respiračním systému živých organismů. Za hlavního nositele možných chemicky-toxických vlivů na obyvatele okolních obcí a přilehlou krajinou sféru byly vytipovány spodní vody širšího zájmovém území. Z analýzy kvality a směru šíření je evidentní, že obce vyskytující se v bezprostřední blízkosti úpravny mohou podzemních vod využívat pouze k doplňkové závlaze (v obci Mydlovary nesmí voda být užívána ani k doplňkové závlaze). Dále je zde nepatrné riziko plynoucí ze směru šíření kontaminovaných vod ve směru jímacího vrtu S4 u města Zliv, neboť voda z tohoto vrtu je využívána jako voda pitná a zhoršení její kvality by mohlo mít za následek překročení limitů stanovených vyhláškou č. 274/2003 Sb. Bývalá chemická úpravna uranových rud MAPE Mydlovary představuje v současné době stále jednu z největších ekologických zátěží na území České republiky. Sanační a rekultivační práce se významnou mírou podílí na redukci negativních vlivů úpravny a bez těchto prací by současná situace představovala reálné nebezpečí jak v oblasti ekologie, tak ochrany veřejného zdraví.
|
|
Rekultivace území zasažených těžbou a jejich možné začlenění do projektu komplexní pozemkové úpravy
FIALOVÁ, Martina
Tato diplomová práce se zabývá tématem obnovy krajiny po těžbě. V začátku práce jsou stručně shrnuty typy rekultivací, jejich hlavní etapy a kritéria pro výběr vhodného typu. Diplomová práce se zaměřuje na rekultivaci území po těžbě uranových rud, praktická část je provedena na území Rožná v Kraji Vysočina. V této práci se vyskytuje i kapitola hodnotící možnosti zapojení rekultivovaných ploch do pozemkových úprav, především zapojení do územního systému ekologické stability.
|
|
Mírové a možné teroristické zneužití smolince
LOŠKOVÁ, Romana
Tato práce se nazývá Mírové a možné teroristické zneužití smolince a jak už název napovídá, zabývá se problematikou smolince a jeho využití v praxi. V úvodu práce byla rozebrána historie od počátku těžby smolince v 16. století přes objev radioaktivity po současný stav a dále používání smolince i jeho jednotlivých prvků v různých mírových oblastech např. výzkumu, průmyslu ale třeba i lékařství. Prvním cílem této práce bylo vypracovat ucelený souhrn současného mírového využívání smolince. Toho jsem docílila díky shromažďování dostupných materiálů, odborné literatury i webových stránek. Druhým cílem bylo vyhodnotit hrozbu teroristického využití smolince. K tomuto cíli jsem provedla studium a analýzu aktuálních právních norem, vztahujících se k radioaktivním látkám a nakládání s nimi, a také dokumentů a studií zabývajících se problematikou špinavé bomby. Dále jsem na příkladu předvedla, jak by vypadalo možné teroristické zneužití smolince ve formě právě zmíněné špinavé bomby a na základě tohoto příkladu jsem vyhodnotila možné riziko.
|
| |
|
Comparison of Nuclear Energy Policy in the Czech Republic and France
Loiseau, Jean-Camille ; Šauer, Petr (vedoucí práce) ; Dvořák, Antonín (oponent)
Tento dokument studie jaderné technologie a vyhodnocuje s největší pravděpodobností technický vývoj přijde do roku 2030. Zkoumá rysy české a francouzské jaderné programy, porovnává struktury jaderného odvětví a odhady výhody & nevýhod další vývoj v obou zemích. Příspěvek hodnotí-li určitý vývoj jaderného odvětví v jedné zemi může být použit v jiné zemi a vice-versa. Konečně navrhuje soubor doporučení pro obě země, pokud jde o rozvoj svého jaderného programu.
|
|
Energetické otázky v zemích Visegradské čtyřky
Horák, Lukáš ; Černá, Iveta (vedoucí práce) ; Čajka, Radek (oponent)
Cílem práce je zjistit, na kolik jsou země Visegrádské čtyřky schopné pokrýt poptávku po energetických surovinách z vlastních zdrojů a které země z Visegrádské skupiny jsou na tom kumulativně nejlépe a v jaké míře jsou závislé na dovozu energetických surovin ze zahraničí. Dalšími cíly práce je analyzovat celkovou spotřebu energetických zdrojů v daných zemích, strukturu výroby elektrické energie a jejich vývoj od sedmdesátých let dvacátého století do současnosti a odhalit, jak struktura spotřeby primárních energetických zdrojů i struktura výroby elektřiny reflektují vybavenost energetickými surovinami v daných zemích a transformaci ekonomik v devadesátých letech.
|