|
|
Revize aplikace článku 82 - hledání ztraceného ekonomického smyslu
Pražský, Ondřej ; Stuna, Stanislav (vedoucí práce) ; Boháček, Martin (oponent) ; Zemplinerová, Alena (oponent) ; Munková, Jindřiška (oponent)
Komunitární soutěžní právo vznikalo po druhé světové válce jako součást smluv, kterými se utvářela evropská integrace a postupně se vyvíjelo skrze sekundární právo a judikáty Evropského soudního dvora od mezistátního obchodně-politického ustanovení do jeho dnešní obecné podoby. Evropská komise nyní přichází v rámci modernizace soutěžní politiky s návrhem revize aplikace článku 82. Tato revize si klade za cíl položit soutěžní politiku na solidní ekonomické základy, hodnotit jednání podle konkrétních důsledků na trh a v neposlední řadě se hlavně zaměřit na ta jednání, která způsobují největší škodu. Tato práce obhajuje nezbytnost věcné ekonomické analýzy při určování zneužívání dominantního postavení v konkrétních případech, a tudíž vítá proklamované cíle revize. Na druhé straně kriticky hodnotí nedostatečné naplnění těchto cílů, které je podle našeho názoru způsobené především nepochopením fungování tržního mechanizmu. Ekonomie je v nejobecnější podobě komplexní věda zkoumající jednání subjektů. Není tedy souborem nástrojů, ze kterého lze ad hoc vytahovat modely a teorie, které jednoznačně určí, zda jde v konkrétní situaci o zneužití, či nikoliv. Tento naivní přístup mnohdy vede autority k nepochopitelným až paradoxním závěrům. Nezbytnost řádného pochopení fungování tržního mechanizmu demonstrujeme na známém případu Microsoft. Odvětví New Economy mají jistá specifika v podobě výrazných síťových efektů a vysokého podílu fixních nákladů k variabilním, která způsobují, že podniky soupeří "o trh" a nikoliv "na trhu", čehož důsledkem je vysoký tržní podíl. To samo osobě podle našeho názoru není důkazem monopolní pozice, která by umožňovala exploataci skrze monopolní cenu. Moderní ekonomie vysvětluje jak potenciální konkurence nutí tyto vysoce efektivní firmy neustále investovat do technologií snižujících náklady a jak tlačí na snižování ceny produkce. Naproti tomu využívání ad hoc doktrín či neadekvátních ekonomických modelů může vést až k chybnému určení zneužití dominantního postavení.
|
|
|
Klamavá reklama u rychloobrátkového zboží
Teprtová, Irena ; Boháček, Martin (vedoucí práce) ; Postler, Milan (oponent)
První teoretická část je rozdělena na čtyři kapitoly. První kapitola se týká hospodářské soutěže, druhá kapitola regulace reklamy v české legislativě a komunitárním právu, třetí kapitola popisuje soukromoprávní úpravu klamavé reklamy, veřejnoprávní úpravu klamavých obchodních praktik a etickou úpravu reklam. Čtvrtá kapitola charakterizuje FMCG. Druhá část je praktická a analyzuje jednotlivé reklamy. První kapitola se týká postupu při samotné analýze. Druhá kapitola se zabývá používáním klamavých údajů v reklamě a třetí kapitola je věnována pravdivým údajům, které jsou způsobilé klamat. Poslední kapitola je zaměřená na reklamní nadsázku.
|
|
|
Soutěžní právo v Ruské federaci
Levý, Jan ; Boháček, Martin (vedoucí práce) ; Vozáb, Jakub (oponent)
Práce pojednává o právu hospodářské soutěže (proti nedovolenému omezování soutěže i nekalé soutěži) v Ruské federaci a především srovnává ruskou úpravu s úpravou českou. Obsahuje stručný úvod do systému ruského soutěžního práva, prameny práva apod. Dále jsou jednotlivé kapitoly věnovány základním pojmům (hospodařící subjekt, skupina osob, trh zboží) relevantním z hlediska tohoto odvětví práva. Konečně je analyzována právní úprava zneužití dominantního postavení, dohod narušujících soutěž, kontroly koncentrace, jakož i nekalé soutěže. Poslední kapitola je věnována úpravě dohledu v této oblasti.
|
|
|
Protisoutěžní rozhodnutí zadavatele veřejných zakázek
Vršecký, Radek ; Boháček, Martin (vedoucí práce) ; Kotoučová, Jiřina (oponent) ; Marek, Karel (oponent) ; Krč, Robert (oponent)
Cílem disertační práce je vybrat na základě rozboru rozhodovací praxe typická pochybení zadavatelů, která jsou v rozporu s právní úpravou zadávání veřejných zakázek a v důsledku kterých je omezen počet dodavatelů, kteří mají reálnou šanci uspět v zadávacím řízení a následně uzavřít se zadavatelem smlouvu na veřejnou zakázku. Snížení počtu dodavatelů tak samozřejmě oslabuje hospodářskou soutěž mezi dodavateli v rámci zadávacího řízení, a proto je v disertační práci nazývám "protisoutěžními rozhodnutími zadavatele". I když by jeden z oponentů, Robert Krč, použil pojem "protisoutěžní postupy", termín rozhodnutí jsem zvolil, abych akcentoval skutečnost, že i jednorázová volba určitého postupu může znehodnotit celé zadávací řízení. Cílem disertační práce je dále rozebrat, proč k těmto pochybením dochází, a formulovat doporučení, jak předcházet pochybením při zadávání veřejných zakázek v rámci stávající úpravy zákona o veřejných zakázkách. S těmito doporučeními souvisí i případné dílčí návrhy na změnu právní úpravy. Hovořím o právní úpravě a nikoli jen o zákonu o veřejných zakázkách, neboť nelze opomíjet evropské směrnice a nařízení, v některých případech je také nutné zohlednit i prováděcí právní předpisy. Rozborem rozhodovací praxe chci zároveň poukázat na to, že rozhodovací praxe je schopna pochybení zadavatelů postihovat, tedy za podmínky, že předmětné zadávací řízení je přezkoumáváno. Znalost způsobu, jakým zadavatelé aplikují zákon, považuji za nedílnou součást problematiky právní úpravy zadávání veřejných zakázek a jejího hodnocení, podobně jako je nedílnou součástí práce architekta znát návyky zedníků, kteří budou převádět jeho plány ve skutečnou stavbu. Můžeme mít i dobrou právní úpravu zadávání veřejných zakázek, ale její pozitiva nemůže zúročit nikdo jiný než právě zadavatelé, podobně jako dobrý projekt budovy budou nakonec realizovat také jen obyčejní zedníci, kteří by měli ovládat architektem zvolené technologické postupy. Nejprve ale v úvodní druhé kapitole disertační práce popisuji postavení úpravy zadávání veřejných zakázek v právním systému České republiky, zejména její postavení v rámci soutěžního práva, dále pak zásady, na kterých je zákonná úprava zadávání veřejných zakázek postavena, základní pojmy právní úpravy a vysvětluji i proč by zákonodárce měl při novelách zákona postupovat uvážlivě. Na úvodní kapitolu navazuji v následné analýze. Následné kapitoly (a v nich popisovaná pochybení) jsou již uváděny dle pořadí potencionálně rizikových rozhodnutí zadavatele, tak jak je činí v otevřeném řízení. V třetí kapitole se zabývám první lákavou možností pro zadavatele a sice neoprávněně obejít povinnosti vyplývající ze zákona o veřejných zakázkách, a to na příkladu dvou nejběžnějších postupů, jejichž součástí je využití existence třetí právnické osoby. Cílem třetí kapitoly je prokázat, že právní úprava zadávání veřejných zakázek umí tyto případy účinně postihovat, i když na druhé straně v právem aprobovaných případech připouští výjimku z povinnosti použít zadávací řízení. Ve čtvrté kapitole se zabývám otázkou, jak má zadavatel správně vymezit předmět veřejné zakázky. Pokud má být zadávací řízení úspěšné, zadavatel musí správně definovat, jaké plnění má být předmětem veřejné zakázky. Cílem je poukázat na to, že nelze obcházet povinnost použít zadávací řízení ani pomocí neoprávněného stanovení nižší předpokládané hodnoty veřejné zakázky (na základě nepřímé úplaty nebo neoprávněného rozdělení předmětu veřejné zakázky), ani ztěžovat dodavatelům zpracování nabídek pomocí nejednoznačného zadání nebo použití označení, která jsou příznačná pro určitého dodavatele. Cílem páté kapitoly je popsat protisoutěžní rozhodnutí zadavatelů související s volbou druhu zadávacího řízení a odlišit je od případů, kdy právní úprava výjimečný postup naopak aprobuje. Chtěl bych i zde ukázat, že rozhodovací praxe umí i tato nezákonná rozhodnutí postihovat. Obsah kapitoly je uspořádán od nejzávažnějších pochybení až po ta relativně méně závažná. Cílem šesté kapitoly je popsat protisoutěžní rozhodnutí veřejných zadavatelů ve věcech stanovení kvalifikačních předpokladů. V sedmé kapitole stručně upozorňuji na skutečnost, že zadavatel není oprávněn ztěžovat dodavatelům možnost uspět v zadávacím řízení stanovením formálních povinností, které souvisí se zpracováním nabídky. V osmé kapitole popisuji základní princip zákonného institutu mimořádně nízké nabídkové ceny. Ač tento princip zákon o veřejných zakázkách řadí samostatně, souvisí nedílně s hodnocením výše nabídkové ceny. Hodnocení nabídek by bylo zkresleno jak při úplné absenci institutu mimořádně nízké nabídkové ceny, neboť by mohly vyhrávat nabídky s úmyslně zcela nereálnou cenou, tak při neoprávněném vyloučení nabídky, která se opírá o reálnou kalkulaci nabídkové ceny. Věnuji se i vztahu mimořádně nízkých nabídkových cen a cenového podbízení dle soutěžního práva. V deváté kapitole se věnuji protisoutěžním rozhodnutím zadavatelů, která způsobují, že zadavatel z hodnocených nabídek nevybere tu, která by fakticky nejlépe uspokojila jeho potřebu. Zvláštní pozornost věnuji i zákazu hodnotit míru naplnění kvalifikačních předpokladů. Pro úplnost jsem zařadil i desátou kapitolu, kde připomínám skutečnost, že podmínkou pro reálný smysl zadávacího řízení je, aby zadavatel jeho výsledky promítl do smlouvy s dodavatelem. Konečně v jedenácté kapitole upozorňuji, že zadávací řízení nelze libovolně zrušit. Dodavatelé nebudou mít zájem o podání nabídky v zadávacím řízení, pokud se budou domnívat, že zadavatel nebude respektovat výsledek zadávacího řízení a účelově jej zruší. Dále považuji za potřebné uvést i skutečnosti, které nejsou primárním cílem disertační práce, ačkoliv s jejím tématem souvisí. Není to polemika se současným zněním zákona o veřejných zakázkách ani s obsahem připravovaných novel zákona o veřejných zakázkách, jejichž text jsem ostatně s výjimkou závěrečné fáze přípravy disertační práce ještě ani neměl k dispozici. Disertační práce zásadně vychází z právního stavu k 30.12.2010, kdy vstoupila v účinnost novela provedená zákonem č. 423/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. Disertační práce tak nemohla reflektovat změny provedené zákonem č. 258/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. Tato novela byla publikována 30. srpna 2011 a nabyla účinnost 12. září 2011. Tyto změny se týkají veřejných zakázek v oblasti obrany nebo bezpečnosti (nově vložené ustanovení § 10a ZVZ) a nemají vliv na využitelnost poznatků disertační práce. Kritika dílčího zákonného institutu nicméně může vyplývat z rozebíraných souvislostí, nebo se může jednat o kritiku nepřesvědčivých závěrů rozhodovací praxe. Podnětem pro zpracování disertační práce, která se primárně nezabývá úvahami de lege ferenda, je právě aktuální očekávání veřejnosti, že situace se zlepší na základě změny legislativy. Jak již bylo řečeno, aplikace právní úpravy na konkrétní případ zůstává u veřejnosti silně nedoceněna. A přitom mnohdy přesvědčivé rozhodnutí v konkrétním případě bývá i složitější než formulace samotné právní normy. Cílem disertační práce není ani podrobně zkoumat vztah mezi právní úpravou zadávání veřejných zakázek a jinými právními úpravami, jejichž předmětem je ochrana hospodářské soutěže. Vycházím ze skutečnosti, že hospodářská soutěž mezi dodavateli (sama o sobě, bez přihlédnutí k jednotlivým úkonům soutěžitelů) nepatří mezi fenomény, které by měly charakter právní skutečnosti, ale přesto patří mezi fenomény, které jsou právně relevantní; na tento typ fenoménů odkazuje i právní teorie. Hospodářská soutěž vzniká díky soutěživosti, která je přirozenou lidskou vlastností a její existence je nezávislá na právu. Hospodářská soutěž je chráněna právním řádem a právní řád je předpokladem pro její zachování, ale nemůže ji vrchnostensky vytvářet. Předpokládám tedy, že hospodářská soutěž mezi dodavateli existuje a je uspokojivě chráněna díky ostatním normám soutěžního práva.
|
|
|
Problematika reklamy v podnikání a hospodářská soutěž v rámci EU.
KUPSOVÁ, Jitka
Cílem této práce je soustředit poznatky z oblasti problematiky reklamy v podnikání a hospodářské soutěže v rámci EU. Práce je zaměřena na reklamu jako takovou. Popisuje pojem reklamy, její historii, funkce, cíle{\dots}atd. Dále se pak soustředí na výběr média pro reklamu. Reklama v ČR je právně regulována jak veřejným právem, tak právem soukromým. Zároveň důležitou roli hraje mimoprávní nástroj regulace a to samoregulace za pomoci etických kodexů. Etický kodex reklamy je vydán Radou pro reklamu. Ta dohlíží na etiku a vkus reklamy. Nekalá soutěž vyjadřuje jednání v hospodářské soutěži, které je v rozporu dobrými mravy a je způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům. Existuje několik jednání jako je klamavá reklama, podplácení, zlehčování, které označujeme jako nekalou soutěž. Hospodářská soutěž je kontrolována Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže. Ten vytváří podmínky pro podporu a ochranu. V případě porušení hospodářské soutěže existuje regulace soutěžním právem. Jako porušení chápeme například zneužití dominantního postavení, spojování soutěžitelů a zakázané dohody. V rámci práva existují sankce v případě porušení hospodářské soutěže i nekalé soutěže. Co se týká stavu reklamy v EU, pak existuje několik směrnic upravující reklamu. Globálně ale lze říci, že stav reklamy v EU je obdobný stavu v ČR.
|
|
|
Vybrané právní nástroje používané při prokazování kartelových dohod
Šemora, Vítězslav ; Boháček, Martin (vedoucí práce) ; Raus, David (oponent)
Tématem předkládané diplomové práce je pojem kartelu, který může být s určitou mírou zjednodušení definován jako dohoda narušující hospodářskou soutěž na horizontální úrovní trhu, a dále pak právní nástroje, jež jsou používány při jejich odhalování a postihování. Konkrétně se jedná tři nástroje, jmenovitě o neohlášená místní šetření (tzv. dawn rides), ukládání sankcí a sankční politiku a o program shovívavosti (leniency program). Uvedené nástroje jsou obecně považovány za nejdůležitější a nejefektivnější prostředky používané v procesu prokazování kartelových dohod a jsou v zásadě nutnou podmínkou efektivnosti soutěžního práva jako takového. V souladu s tématem je práce rozdělena do tří relativně samostatných částí. První část je věnována teoretickému a normativnímu zakotvení pojmů dohoda narušující hospodářskou soutěž a kartel. Účelem této části práce je charakterizovat uvedené pojmy způsobem, který umožní jejich další analýzu v ústřední části práce, kterou je deskripce výše uvedených právních nástrojů. Druhá, nosná, část práce pojednává proto o jednotlivých právních nástrojích, a je rozdělena do tří samostatných kapitol. Závěrečná část práce se věnuje shrnutím dosažených závěrů a zhodnocením dosažených výsledků, včetně případných návrhů pro futuro.
|
|
|
Právní otázky trhu elektronických komunikací
Šenoltová, Zuzana ; Boháček, Martin (vedoucí práce) ; Sedláček, Václav (oponent)
Diplomová práce s názvem "Právní otázky trhu elektronických komunikací" mapuje celý komplexní systém ekonomických, historických a především právních souvislostí stávajícího pojetí regulace tohoto trhu. Zaměřuje se zejména na vztah ex ante regulace a ex post nápravy tržních selhání, sleduje vývoj zohlednění veřejného zájmu na poskytování těchto služeb s ohledem na univerzální službu a přináší podrobný rozbor nového evropského regulačního rámce trhu e-komunikací, který byl přijat v listopadu 2009.
|
|
|
Komparace českého a australského kartelového práva
Šach, Petr ; Boháček, Martin (vedoucí práce) ; Vozáb, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na kartelové právo formou srovnání australské a české úpravy. Přibližuje základní principy australského kartelového práva, obsahuje výklad nejdůležitějsích pojmů - relevantní trh, tržní síla a soutěžitel - dle australské i české úpravy. Pojednává o institucionálním rámci kartelového práva z pohledu obou úprav a přibližuje rozdíly regulace dohod narušujících soutěž, zneužití dominantního postavení a spojování soutěžitelů.
|
|
|
Kolektivní dominance v soutěžním právu
Žáčková, Soňa ; Boháček, Martin (vedoucí práce) ; Malířská, Zuzana (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na kolektivní dominanci v soutěžním právu. Charakterizuje prameny právní úpravy a vývoj pojmu kolektivní dominance jako takového. Dále se zabývá srovnáním kolektivní dominance s jednáním ve vzájemné shodě. Jako nejdůležitější pramen kolektivní dominance identifikuje judikaturu (především na evropské úrovni), jejíž analýze je věnována značná pozornost. V závěru shrnuje důsledky vývoje judikatury na vývoj konceptu kolektivní dominance se zaměřením na praktickou stránku ? zda je či není nutné při prokazování kolektivní dominance prokázat existenci ekonomických vazeb mezi soutěžiteli.
|
|
|
Zneužití dominantního postavení v právu ČR a ES
Šimandlová, Michaela ; Boháček, Martin (vedoucí práce) ; Jakl, Ladislav (oponent)
Práce srovnává platnou právní úpravu ČR a ES jedné z oblastí ochrany hospodářské soutěže - dominantního postavení na trhu a jeho zneužití. Vysvětluje zákonem používané pojmy a zaměřuje se na rozbor jednotlivých skutkových podstat zneužití dominantního postavení ve vztahu k právu komunitárnímu. Dále jsou v práci navrženy některé změny českého zákona o ochraně hospodářské soutěže, aby lépe odpovídal právu ES.
|
host ::
RSS.