|
Sen a dalších projevy nevědomí v mezilidské komunikaci
Písecká, Petra ; Kučera, Miloš (vedoucí práce) ; Viktorová, Ida (oponent)
Cílem diplomové práce je vyzdvihnout komunikační hledisko na úrovni zacházení s nevědomými projevy, a to s důrazem na zacházení se sny. Na základě analýzy textů Sigmunda Freuda je zkoumáno, jakým způsobem lze vyprávět o snech a dalších nevědomých projevech, a jaký vliv takové vyprávění má na jednotlivé účastníky komunikace. V práci je zmapováno několik významných textů Sigmunda Freuda, skrze něž je prokazováno, že sen díky mystériu, které kolem něj panuje, může významně ovlivnit komunikaci. Pro práci byla vybrána teorie Sigmunda Freuda, jehož díla o snech a zájem o zkoumání nevědomých projevů jako jsou zapomínání, přeřeknutí, chybné úkony a další, v sobě obsahují komunikační potenciál, kterého se Freud však dotýká jen velmi zlehka, dokonce ho mnohdy přímo opomíjí. Komunikační hledisko ve Freudových pracích je vyzdviženo díky teorii komunikace Romana Jakobsona. Klíčová slova: sen, chybné úkony, komunikace
|
|
Sókratův sen a "konání svých věcí" v dialogu Charmidés
Thein, Karel
Autor navrhuje řešit problém aporií v Charmidovi zkoumáním formální struktury dialogu. Nejprve srovnává argumentační a dramatickou strukturu Charmida s ranými dialogy jako Ión. Výsledkem je naprostá odlišnost. Z druhé tedy autor předkládá vlastní analýzu obecné struktury tranzitivních dialogů, dokládanou zejména dialogy Lysis a Prot. Sókratés zde rozmlouvá se dvěma charakteristickými partenry, slabším potenciálním žákem a silnějším, jenž představuje autoritu pro slabšího. Sókratés poráží silnějšího, ale nenabízí slabšímu žádnou positivní nauku, jen osobní příklad a vedení. Charmida autor označuje za typický transitivní dialog.
|
|
"Jen barvy, které výskají a hoří": synestesie v díle Jiřího Karáska ze Lvovic z přelomu století
Grollová, Jana ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Vojtěch, Daniel (oponent)
Tato práce by měla osvětlit, co se skrývá za fenoménem nazývaným synestesie (především z literárněvědného hlediska). V rámci výkladu vybraných uměleckých proudů druhé poloviny 19. století se snaží o zasazení daného fenoménu do literárněhistorického kontextu. S využitím různých typologií synestesie se pokouší o analýzu konkrétních případů vybraných z vybraných děl Jiřího Karáska ze Lvovic (básnická sbírka Zazděná okna, próza Román o Manfredu Macmillenovi a drama Sen o říši krásy). Analýza prokázala, že synestesie není jen fenoménem světové, ale i české literatury daného období. Zajímavým se také ukázalo srovnání výsledků s výzkumem synestetiků z roku 2001. Práce se také věnuje zkoumání barev a vidění barev ve snech. Práce Svetozra Nevoleho, která se jevila jako možný nástroj interpretace, volba Nevoleho studie se nakonec ukázala adekvátní.
|
|
Obecné principy zobrazování snů ve vizuální kultuře
Šmejkalová, Adriana ; Hlaváčková, Jana Hana (oponent) ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce)
Práce vychází z předpokladu, že sen je "myšlením v obrazech" a může vést ke vzniku nespoutané a svobodné výtvarné tvorby. Přicházíme však ke zjištění, že autentický sen v podobě obrazu a textu nacházíme dochovaný až v díle Albrechta Dürera. Zatímco výtvarná pojednání snů obecně v průběhu staletích spíše čerpala ze symbolického jazyka nepamětné ústní tradice, doložené řeckými mýty a příběhy bohaté orální tradice Hebrejců. Práce poukazuje na nedostatek zachovaných památek a proces, ve kterém byla řecká kultura přejímaná Římany. Zmiňuje se o výtvarných dílech spojovaných se snovou inkubací, uvádí výpovědi řeckých a římských filosofů o snech a objasňuje vznik tzv. alegorické interpretační metody, která měla vliv na středověké pojetí snů. Jsou zde zmíněny obavy církevních otců ze snů, prostřednictvím kterých může lidskou mysl ovládat jak Bůh, tak i Satan. V pojednání o narativních obrazových cyklech středověkého umění si autorka podrobněji všímá ustálených obrazových schémat, kde vedle biblických snů jsou zobrazovány sny papežské a královské. Od 12. a 13. století dokládá výtvarná díla spojená se sny a nově zakládanými řády františkánů, karmelitánů a benediktinů. Doba renesance je uvedena připomínkou dozvuků středověkého přístupu ke snům ve vizích svatých žen a v honech na čarodějnice, které jsou dány do...
|
|
Obecné principy zobrazování snů ve vizuální kultuře
Šmejkalová, Adriana ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Hlaváčková, Jana Hana (oponent)
Práce vychází z předpokladu, že sen je "myšlením v obrazech" a může vést ke vzniku nespoutané a svobodné výtvarné tvorby. Přicházíme však ke zjištění, že autentický sen v podobě obrazu a textu nacházíme dochovaný až v díle Albrechta Dürera. Zatímco výtvarná pojednání snů obecně v průběhu staletích spíše čerpala ze symbolického jazyka nepamětné ústní tradice, doložené řeckými mýty a příběhy bohaté orální tradice Hebrejců. Práce poukazuje na nedostatek zachovaných památek a proces, ve kterém byla řecká kultura přejímaná Římany. Zmiňuje se o výtvarných dílech spojovaných se snovou inkubací, uvádí výpovědi řeckých a římských filosofů o snech a objasňuje vznik tzv. alegorické interpretační metody, která měla vliv na středověké pojetí snů. Jsou zde zmíněny obavy církevních otců ze snů, prostřednictvím kterých může lidskou mysl ovládat jak Bůh, tak i Satan. V pojednání o narativních obrazových cyklech středověkého umění si autorka podrobněji všímá ustálených obrazových schémat, kde vedle biblických snů jsou zobrazovány sny papežské a královské. Od 12. a 13. století dokládá výtvarná díla spojená se sny a nově zakládanými řády františkánů, karmelitánů a benediktinů. Doba renesance je uvedena připomínkou dozvuků středověkého přístupu ke snům ve vizích svatých žen a v honech na čarodějnice, které jsou dány do...
|
|
Sen a obraznost podle Michela Foucaulta
KRUPIČKOVÁ, Alena
Diplomová práce se skládá ze dvou částí. Praktická část s názvem Snění, je cyklus 10 černobílých fotografií většího formátu propojených s kresebnými zásahy. Fotografie jsou zvětšovány klasickým způsobem na RC podložku s matným povrchem. Kresebné zásahy sjednocují celý cyklus v celek. Dále přikládám doprovodné fotografie malého formátu jako skicy. Cyklus fotografií zachycuje podstatu snění v návaznosti na filozofické dílo Michela Foucaulta SEN A OBRAZNOST, o němž pojednává teoretická část.
|
|
Magický realismus a baroko
Urfus, Ondřej ; Housková, Anna (vedoucí práce) ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (oponent)
Diplomová práce je věnována srovnání magického realismu s barokem. Společné rysy byly v analýze sledovány v těchto zvolených literárních dílech: na barokní divadelní hře Pedra Calderóna de la Barky (1600-1681) ivot je sen (Vida es sueo) a na romámu guatemalského nositele Nobelovy ceny, představiteli magického realismu, Migueli Ángelovi Asturiasovi (1899-1974). Práce byla uskutečněna pomocí transhistorické metody, která umonila propojit tyto dva směry z dvou časově a sociokulturně odliných období. Utrpení, úzkost, nejistota, neustálé válečné konflikty charakterizují dobu barokní. Nástup diktatur, nejistota, útlak domorodého obyvatelstva vytvářejí pozadí magického realismu v Latinské Americe. V literárním vyjádření po formální i obsahové stránce nalezneme tedy u magického realismu následující barokní rysy: výrazné kontrasty (opozice tmy a světla, prázdnoty a přesycenosti, barbarských způsobů a milosrdenství), animalizaci postav, teatrálnost (divadlo na divadle), synkretismus, četné metafory a alegorie, oxymoróny a výrazná hudebnost textu. Asturiasův román přechází místy v básnickou prózu a tím se přibliuje Calderónovu spisovatelskému výrazu. Avak Asturiasův styl deformuje Calderónovu realitu a vytváří jí ironické zasazení. Při hodnocení analýzy vytyčeného srovnání je vak nutné vzít v úvahu, e jde jen o jednu...
|
|
Současní zámečtí pánové - hledání kořenů, nebo dobrá investice?
Jungmanová, Petra ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Georgiev, Jiří (oponent)
Diplomová práce, která vychází z uskutečnění vlastního terénního orálně-historického výzkumu, se zabývá fenoménem majitelů zámků, kteří si po roce 1989 koupili od obce či restituentů vlastní zámek a stali se tak novodobými zámeckými pány. Na základě příběhů jedenácti vybraných vlastníků je hodnocena otázka obsažená již v samotném názvu práce, to jest jaké motivace vedly narátory ke koupi zámku, zda-li se jednalo například o splněný sen, podnikatelský záměr, nebo je k tomuto kroku vedly altruistické důvody. Studie se však nezabývá jen motivy koupě, ale pozornost je rovněž věnována finanční otázce spojené s vlastnictvím zámku, roli státu při správě kulturní památky, smyslu a budoucnosti zámku v jednadvacátém století, problematice předávání majetku dalším pokolením, nebo zamyšlením nad možným vznikem novodobé české šlechty. Výsledkem je tak komplexní přehled o tom, co obnáší vlastnit zámek v jednadvacátém století.
|
|
Mystifikace účinkujících v dokumentárním filmu
Abramjan, Andran ; RŮŽIČKOVÁ, Alice (vedoucí práce) ; KLUSÁK, Vít (oponent)
Tato práce se zabývá otázkou, jak pomáhá mystifikace lidí, vystupujících v dokumentárních filmech, k odhalení určitých poznatků a problémů, a jakým způsobem se daří filmařsky uchopit poznávací a dramatický potenciál mystifikace. Poznávací aspekt je probrán na příkladu Milgramova pokusu s poslušností a dramatický aspekt na zábavní televizní produkci (skrytá kamera, Derren Brown: The Experiments). Čtyři dlouhometrážní dokumentární filmy (Inzerát, Český sen, Yesmeni opravují svět, Velvyslanec) jsou pak rozebírány z hlediska fungování a vztahu obou těchto aspektů mystifikace, jakož i z hledisek výpovědní hodnoty, filmové řeči a omezení, která jednotlivé přístupy přináší. Na závěr je diskutována i související otázka etiky.
|
|
Erich Wolfgang Korngold a jeho skladby p ro housle
Valečková, Barbora ; PAZDERA, Jindřich (vedoucí práce) ; KOTMEL, Bohumil (oponent)
Ještě v nedávné době byl Erich Wolfgang Korngold ( 1897 - 1957) znám hlavně jako autor filmové hudby. V současnosti se ale naplňuje jeho sen být uznáván jako skladatel hudby absolutní - jeho nejhranější skladbou se totiž stal Houslový koncert D dur. Právě problematikou vzniku a osudů tohoto díla se zabývá hlavní část práce. Doplněna je pak životopisem autora a přehledem dalších jeho skladeb, které jsou houslím věnovány.
|
host ::
